Barevný tisk v roce 2000? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

22. prosince 1999, 00.00 | Stolní barevné tiskárny zažívají v poslední době opět renesanci. Pokud se dalo několik posledních let jednoznačně pojmenovat jako období inkoustových tiskáren, tak součastný trend se pomalu začíná měnit. Jaký bude barevný tisk v roce 2000?

Stolní barevné tiskárny zažívají v poslední době opět renesanci. Pokud se dalo několik posledních let jednoznačně pojmenovat jako období inkoustových tiskáren, tak součastný trend se pomalu začíná měnit. Inkoustovým tiskárnám konečně vyrůstá cenově přijatelná konkurence v podobě nejlevnějších barevných laserových tiskáren. Kde jsou kořeny tohoto vývoje, co přináší a jaké budou plody, se pokusíme rozebrat v následujícím článku.

Pro pochopení součastného stavu na trhu je potřeba se na chvíli vrátit o nějakých 4-6 let zpět. V té době se podařilo výrobcům najít cenově zajímavé řešení stolního barevného tisku. První komerčně úspěšné modely inkoustových tiskáren nenabízely kvalitu tisku, věrnost barev nebo výkon, pouze barevný tisk za přijatelnou cenu. I to byl velký úspěch v době jehličkového tisku. Nové inkoustové tiskárny byly tišší, tisk živější a hlavně barevný. Uvědomme si, že cena běžných inkoustových tiskáren se trvale udržuje v cenové hladině do 15 000 Kč. S touto cenou není problém prodávat do malých a středních kanceláří, dokonce i domácí uživatelé se postupem času nechali zlákat a nějaký levnější model si koupili. Pak následovala cenová propast a nejlevnější barevné laserové tiskárny stály statisíce.

Postupným vývojem docházelo k zkvalitňování inkoustového tisku. Rozlišení vzrostlo ze 150 dpi na 1 440 dpi, počet tisknutelných barev se také řádově zvýšil a hlavně se výrobcům podařilo dosáhnout subjektivně přijatelného podání barev. Na trhu se etablovaly celkem tři skupiny produktů.

Tu první tvoří levné inkoustové tiskárny určené pro domácí uživatele. Jejich cena nesmí přesáhnout hranici 8 000 Kč vč. DPH a přesto tiskárny musí nabídnout poměrně kvalitní tisk pro formát A4. Druhou skupinu tvoří vylepšené tiskárny s cenou do cca 20 000 Kč. Ty nabízejí buď větší produktivitu práce nebo kvalitnější tisk. Oblíbené jsou tiskárny pro fotografický výstup vybavené 6 základními barvami. Poslední skupinu tvoří high-end řešení. Výrobci dotáhli technologii tak daleko, že inkoustové tiskárny konkurují nátiskovým řešením, dokáží produkovat odolný tisk pro exteriérové použití a v neposlední řadě jsou k dispozici velkoformátové tiskárny. U všech platí, že jsou vhodné zejména pro kusový nebo malosériový tisk. V některém z příštích čísel našeho časopisu se jim budeme věnovat podrobněji.

Poslední dobou se však ukazuje, že inkoustová technologie dosáhla takového technologického stadia, že další rozvoj bude velmi problematický. Stav je poměrně logický a dal se předvídat, takže výrobci museli hledat alternativní zdroj nových produktů. Tímto se stávají barevné laserové tiskárny, které sice nezažívají tak bouřlivý vývoj, ale jejich cena padá snad rychleji než je zdrávo. V současnosti již několik společností nabízí plnohodnotnou barevnou laserovou tiskárnu s cenou pod 40 000 Kč bez DPH, což je nejen daňově velmi zajímavé, ale i finančně únosné.

Trh s barevnými tiskárnami je poměrně nasycený a výrobci musejí stále hledat novou motivaci pro potenciální kupce. Právě v tomto ohledu začínají sehrávat laserové tiskárny zásadní roli. Jejich prudce klesající cena je velkým lákadlem, kterému časem podlehnou i majitelé dražších inkoustových tiskáren. Zde se otevírá prostor pro změnu současných poměrů na trhu. Inkoustové tiskárny zatím dominují jak v oblibě, tak i v počtu prodaných kusů. Jak se budou stírat cenové rozdíly, poroste význam laserových tiskáren a s tím se bude měnit i strategie výrobců. Stále však bude platit, že tyto dvě technologie jsou jediným běžně dostupným řešením pro stolní barevný tisk. Sublimační tiskárny se používají jen u speciálních aplikací a další rozšířená technologie zde prakticky není. Tuto nedostatečnou možnost volby vyvažuje široké spektrum výrobců a nabízených modelů. Na českém trhu aktivně působí víc jak desítka nezávislých výrobců a každý nabízí poměrně širokou produktovou řadu. Dá se říct, že u srovnatelných modelů různých výrobců jsou technické rozdíly minimální a všichni výrobci se snaží udržet krok s technologií konkurence. Pod různými názvy se často skrývají velmi podobné technologie a trendy vývoje jsou totožné. A které jsou ty hlavní?

Rozlišení

Na rozlišení tiskových hlav se tradičně kladl velký důraz. Je to parametr, který se snadno prezentuje nejširší laické veřejnosti a navíc je poměrně přesně spjat s kvalitou tisku. Tedy přesněji řečeno byl, protože kombinací vhodných postupů lze dosáhnout při nižším rozlišení opticky kvalitnějšího výstupu. Kromě toho někteří výrobci zcela záměrně uvádějí nepřesné údaje o fyzickém rozlišení tiskových hlav a uměle se tak snaží zlepšit pozici svých produktů. Ono není rozlišení jako rozlišení a navíc výrobci narážejí na fyzikální hranice, které nemohou překročit. Pro kvalitu tisku je asi nejdůležitější počet tiskových bodů, které je tiskárna schopna jak horizontálně tak i vertikálně umístit na danou plochu. Zdůrazňujeme, že máme na mysli adresovatelné body! Je pravdou, že zmenšování kapek inkoustu nebo změna techniky míchání barev výrazně mění možnosti tiskárny, ale rozlišení ve všech případech hraje důležitou roli. Bohužel další růst rozlišení nebude jednoduchý, pokud se ještě vůbec nějakého dočkáme. V principu lze říct, že u inkoustových tiskáren je cílem dosáhnout co největšího rozlišení a tím i co nejjemnějšího rastru. Pokud výrobce dosáhne technologické hranice a nelze již rozlišení dále zvyšovat, je nutné hledat jiná řešení, jak zjemnit rastr a zmírnit tak jeho nežádoucí působení. Dobrou cestou je například změna míchání barev nebo přidání dalších základních barev do tiskové hlavy. Pro ostrost inkoustového tisku je dostačující rozlišení 600 dpi, protože rozdíl oproti vyšším rozlišením je lidským okem již velmi málo patrný. Ne každý uživatel zkoumá vytištěný obrázek ze vzdálenosti 10 cm nebo dokonce s lupou.

U laserových tiskáren není honba za maximálním rozlišením tak patrná, přestože i zde hraje rozlišení svojí kvalitativní roli. Naštěstí již při rozlišení 600 dpi je tiskový rastr často skoro neznatelný a rozlišení 1 200 dpi nabízí opravdu brilantní ostrost tisku. Paradoxně je příčinou tohoto jevu určitá nepřesnost tisku, kterou způsobuje vrstvení toneru (barviva) na papír a jeho následné zapečení. Při zapečení dochází k částečnému slití sousedních bodů, takže hlavně u tmavých barev tiskový rastr opravdu zaniká. Problém zůstává u světlých odstínů, kde se používá řídký rastr a jednotlivé body jsou od sebe natolik vzdáleny, že ke slití nedochází. Pak pochopitelně nastupuje role vysokého rozlišení a kvalitní tvorby rastru. Čím lépe tiskárna pracuje, tím méně je rastr rušivý.

Správa barev

Každá barevná tiskárna musí nějakým způsobem řešit věrnost barev, protože velmi často dochází k tomu, že předlohou je obrázek v barevném prostoru RGB a ten musí být vytištěn barvami CMYK. Převod mezi oběma barevnými systémy sice není tak těžký, ale když k němu připočítáme možnost tisknout pouze omezenou část barev z celého prostoru CMYK, tak je problém na světě. Principielně se dá rozdělit na dvě samostatné části.

Tou první je maximalizace tisknutelného gamutu, tedy schopnost tiskárny vytisknout co nejbohatší škálu barevných odstínů. U laserových i inkoustových tiskáren platí, že tisk se provádí pouze základními barvami a odstíny vznikají v omezené míře spojováním barvy na papíře, ale hlavně barevným rastrem. Vhodné uspořádání bodů základní barvy vytvoří ve svém výsledku opticky barvu jinou, pokud jsou ovšem body dostatečně malé a pozorovatel dostatečně vzdálen. Možná si pamatujete starší inkoustové tiskárny, které předváděly nepříliš kvalitní rastrové algoritmy při nízkém rozlišení; tomu naštěstí již odzvonilo. U inkoustových tiskáren se zmenšuje velikost bodu a zvyšuje se počet kapek, které se do jednoho bodu dají umístit. Tím roste počet barev, které lze vytisknout, a zjemňuje se rastr. Významnou roli hraje i chemické složení inkoustu a médium, na které se tiskne. Proto ovladače tiskáren obsahují volbu média, aby mohly optimalizovat množství inkoustu a složení rastru. U barevných laserových tiskáren je situace podobná. Tisk je prováděn také pouze základními barvami, ale díky tuhému barvivu a jeho zapékání je situace o trochu lepší. Tuhé barvivo není tak citlivé na použité médium a výstup je díky tomu výrazně barevně stálejší na různých médiích. Navíc díky zapékání toneru, které se někdy doplňuje i zapékacím olejem, není barevný rast tak patrný a lze dosáhnout lepšího míchání základních barev.

Druhou částí problému správy barev je barevná věrnost a stálost. Zde nastupují velice složité postupy, používání barevných profilů a separačních tabulek. Přesněji řečeno se tyto technologie používají u dražších modelů, protože pro domácího uživatele je zajímavější "hezky" vytištěná barevná fotografie než barevně věrná fotografie. Proto se u mnoha inkoustových tiskáren i některých laserových můžete setkat se zvýrazňováním barev či selektivním protežováním některých odstínů. Výsledkem jsou jasné zářivé barvy, na které jsou možná zvyklí v Americe, ale aspoň pro některé Evropany jsou na první pohled nepřirozené. Opravdu záleží na vkusu a požadavcích uživatele.

Budeme-li hovořit o seriózní správě barev, je důležité, aby tiskárna byla vybavena kalibračními mechanismy. Kalibrace barev je komplikovaný proces, který běžný uživatel není schopen korektně zvládnout. Výrobci situaci řeší buď továrním přednastavením nebo autokalibrací. V každém případě jde o důležitou techniku, o čemž svědčí i fakt, že do vývoje stolních barevných tiskáren se zapojují i velké renomované společnosti z jiných oblastí. Například společnost OKI spojila své síly se společností Heidelberg, která dodala nový systém správy barev pro tiskárnu OkiColor 8. Jiní výrobci používají systémy od společností Kodak nebo Agfa, protože samostatný vývoj by byl příliš nákladný.

Součastný stav na trhu je takový, že lze koupit jak inkoustové, tak i laserové tiskárny s kvalitní správou barev. Nabízeny jsou dokonce tiskárny s možností využití pro nátisk, ale kvalitní CMS není zatím samozřejmostí.

Výkon

Pro nasazení tiskárny do kanceláře nebo grafického prostředí je samozřejmě důležitá rychlost tisku a jeho efektivita. Zvyšování rychlosti tisku není technologicky příliš velký problém, ale zpracovat potřebná data pro tisk je výrazně náročnější. Uvědomme si, že požadujeme přípravu plnobarevného tisku formátu A4 nebo A3 a to při rozlišení 600 nebo 1 200 bodů na palec! Tiskárna musí tedy zpracovávat desítky MB dat, a to velmi rychle. Dlouhou dobu bylo u inkoustových tiskáren standardem zhruba 0,25 - 0,5 stránky za minutu při kvalitním tisku. V současnosti se nabízejí i rychlejší řešení, ale s ohledem na cenu se hranice 1 stránky za minutu často nepřekračuje. Máme pochopitelně na mysli tisk v maximální kvalitě a stránky formátu A4 s vysokým pokrytím. Nenechte se zmást údaji uváděnými výrobci, jsou kalkulovány při nižším rozlišení a nízkém pokrytí stránek.

U laserových tiskáren tisknoucích po stránkách nehraje pokrytí až zas tak velkou roli. Tiskárna stejně musí připravit data pro celou stránku a pak ji vytisknout. Běžná rychlost je 4 strany za minutu za předpokladu, že tak rychle dostanete potřebná data do tiskárny, což není vždy možné. Tiskárny se vybavují velmi rychlými procesory, velkou operační pamětí a často i hard diskem, aby dokázaly zpracovat data a připravit je pro tisk v potřebném čase.

Pro rychlý výkon je tedy potřeba i rychlé rozhraní pro komunikaci s počítačem. U inkoustových tiskáren stále převládá paralelní port, někdy doplněný USB rozhraním. Důvody jsou pochopitelně finanční a síťové rozhraní najdete jen u nejdražších modelů. Barevné laserové tiskárny jsou síťovým rozhraním vybaveny ve většině případů. Cena tiskáren dává prostor pro instalaci síťové karty a přenos dat po paralelním portu je opravdu příliš pomalý.

Dá se předpokládat, že výrobcům se bude i v roce 2000 dařit zlepšovat jednotlivé uvedené parametry. U inkoustových tiskáren se vývoj soustřeďuje spíš do oblasti ovladačů, optimalizace tiskových technologií a propracovaného designu. U laserových tiskáren je kladen důraz hlavně na zvýšení produktivity, zlepšení správy barev a další snižování cen. V roce 2000 se jistě objeví celá řada nových modelů vyplňujících poslední mezery v produktových řadách jednotlivých výrobců. Stejně tak jako letos společnost Xerox odkoupila Tektronix, dá se předpokládat další slučování či aspoň sbližování jednotlivých výrobců. Konkurence je silná a obstát mohou jen ti nejlepší a nejsilnější.

Článek byl převzat z listopadového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis obsahuje 100 stran za cenu 49,- Kč vč. DPH, poštovného a balného! Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.