Vás se to netýká?...aneb proč řešit legální software - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

1. března 2016, 10.41 | Lidé si jsou vědomi výhod, které jim poskytuje užívání originálního softwaru, přesto si programy pořizuje 47 procent uživatelů v Česku nelegálně. Věnujte se své legalizaci, nelegání software vás může přijít pěkně draho.

Většina uživatelů nelegálního softwaru vychází ze stejného modelu: malí podnikatelé, kteří na začátku kariéry neměli dostatek finančních prostředků, aby si software pořídili legálně. Bylo nutné zaplatit mzdy, sociální a zdravotní, pořídit materiál, zaplatit nájem. Ale software? To lze přece obejít.

Napravíme, ale až zítra

Do nedávné doby jsme se často hájili tím, že cena za legální software je přemrštěná. Nižší cena, která by byla přímoúměrná malému podnikání, by pro nás byla východiskem a my bychom rádi tuto cenu ochotně platili, protože kdo by chtěl být zlodějem, že. Přešel čas, ceny softwaru šly rapidně dolů, ale my zůstáváme ve starých kolejích i nadále. Přednost ve firmě mají nová auta, zařízení nebo prémie. A legální software? Vždyť již léta fungujeme na kradeném a nic se nestalo. Ale krádež zůstává stále krádeží a trestným činem, i když se jedná o software.

Proč by to mohlo potkat právě vás?

Proč by se kdo zajímal právě o vás? Malinkatou firmičku v malinkatém městečku v malinkaté zemičce? Vždyť je tu tolik známějších a větších firem, které legalizace softwaru vůbec nevzrušuje. Až 2/3 získaných informací o užívání nelegálního softwaru pochází z anonymních udání. Většina z nich se rekrutuje z řad zhrzených bývalých zaměstnanců, bývalých manželek nebo bývalých obchodních partnerů či konkurence. Každé takové udání musí být řádně prošetřeno. Policie provádí šetření na místě elektronicky. Přesně zjišťuje, co je na jednotlivých počítačích instalováno. Doba, kdy bylo třeba odvézt všechny počítače mimo firmu, je už naštěstí pryč, přesto má právo v případě, kdy se jí nepodaří provést zajištění důkazů na místě, některé počítače opravdu zajistit a dopravit k přezkoumání do Kriminalistického ústavu. Tato vyšetřování nejen že vyřadí vaši firmu na pár dní z chodu, ale také často bývají spojena s prošetřováním daňových přiznání.

Pro čest a slávu?

Pořád vám přijde, že vás se to netýká? Že vaši zaměstnanci jsou loajalní, jste vdovec a pracujete pouze s koncovými uživateli? Myslíte si, že neexistují tzv. „soukromé postihy"? Opravdu si myslíte, že poskytovatelé nelegálního softwaru tuto činnost dělají pro čest a slávu? Každý chce vydělat a v oblasti nelegálního softwaru to platí také. Nejběžnější variantou bývá, že s nainstalováním nelegálního softwaru si zároveň nainstalujete skrytý plug-in, který sleduje vaše internetové bankovnictví, pohyby na účtech, nabourává se do plateb kreditní kartou a vede k vytunelování vašeho účtu. A obrana na tento útok není žádná - využili jste nelegálního softwaru a někdo jiný zase využil vás.

Odměna za prásknutí

Nelegální užívání softwaru je krádež jako každá jiná. Některé organizace, zabívající se legalizací softwaru lákají na vysoké částky lovce pirátů. Takový lovec pirátů si může přijít až na odměnu 300 000,- Kč. Nábory udavačů jsou i prostřednictvím facebooku, kde relevantnost pro další zpracování je až 60%.

Začněte počítat

V dnešní době, kdy vývoj softwaru jde rychle dopředu, vše se podřizuje uživateli a je snaha hledat cesty, jak uživatelům zpřístupnit legální software, máte ideální možnost využít takzvaného pronájmu licencí. Pronájmy softwaru nejsou žádnou velkou novinkou na našem trhu, přesto však spousta uživatelů softwaru o něm buď neví a nebo o něj nejeví zájem. Což je škoda. Pro většinu malých uživatelů, je právě toto cesta k legalizaci. Můžete si produkt pronajmout přesně na dobu, kdy jej využíváte a podle toho také platíte menší nebo větší částku. Dnes se dá říci, že pořízení pronájmu softwaru vás vyjde na pár korun denně.

Jak teď přejít na správnou stranu

Nečeká mě nyní postih za to, že jsem používal nelegální software, když budu chtít oficiálně přejít na legální variantu? Jak mám postupovat v případech, kdy si nejsem zcela jistý, zda užívám legální nebo nelegální software? Ve všech případech se můžete obrátit na autorizované prodejce softwaru, kteří vám poradí, případně udělají audit a pomohou vám navrhnout optimální řešení. Samotným prodejcům jde hlavně o to, aby vás, jakožto potenciálního klienta, získali na stranu legálního softwaru a proto od nich žádné podrazy čekat nemusíte. Naopak. Denně se pohybují v tomto prostředí a znají jak v těchto případech bezbolestně pomoci.

Nelicencovaného softwaru na tuzemských počítacích ale ubývá. Napomáhá tomu právě snižování cen a snaha o finančně dostupné varianty. V Česku se loni užívalo nelegálně 34 procent počítačových programů. Znamená to, že téměř každý třetí software byl instalován nelegálně, tedy bez řádné licence. Rizika, která si spojujeme s užíváním nelegálního softwaru nás často ale nijak nevedou k jeho legalizaci. Většina uživatelů nemá přehled, co vše je instalováno na jejich počítačích a jaký je původ softwaru, ve firmách se často instaluje více kopií softwaru, než umožňuje zakoupená licence a to i s vědomím, že tato varianta není legální. Malí podnikatelé si zase mnohdy pořizují software z pofidérních zdrojů na internetu a neuvědomují si, že představují velmi rizikové faktory.

Právní následky nelegálního užívání softwaru

Nelegální užívání softwaru představuje porušení autorského zákona, což je trestný čin s horní sazbou odnětí svobody na 8 let. Součástí trestu také může být propadnutí související výpočetní techniky, která pro vás zpravidla obsahuje nenahraditelná data. Také je třeba zdůraznit, že výrobci, jejichž software byl nelegálně užíván, mohou porušitele žalovat o náhradu škody, což obvykle bývá dvojnásobná výše ceny příslušných licencí. Vaši firmu pak mohou čekat následující postihy:

• trestní stíhání konkrétních osob zodpovědných za nelegální užívání softwaru;
• žaloba o náhradu škody ze strany výrobců softwaru nebo vlastníků autorských práv;
• zabavení výpočetní techniky, což může vést k ochromení a v extrémním případě až k zániku firmy;
• trestní stíhání samotné firmy (ve smyslu zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob).
• Od roku 2012 je možné trestně stíhat firmu jako takovou a uložit jí některý z trestů jako propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo také zákaz činnosti. Tato rozhodnutí mohou mít na vaši firmu fatální opad a často vedou k zániku firmy samotné.

Důležitou otázkou v případě trestního stíhání konkrétních osob je to, kdo jmenovitě může nést trestní odpovědnost za nelegální užívání softwaru. V první řadě záleží na tom, jestli jsou jasně definované odpovědnosti (např. v pracovních smlouvách) nebo existuje-li dostatek důkazů (např. díky pravidelnému auditu, záznamům z provozu sítě apod.) k prokázání viny konkrétní osoby (např. zaměstnance). V takovém případě padá odpovědnost na ni. V případě absence výše zmíněných opatření obvykle padá odpovědnost na toho, kdo odpovídá za správu výpočetní techniky. Samozřejmě, pokud dotyčný prokáže, že k nelegálnímu užívání softwaru došlo na pokyn nadřízeného, viny se tak zprostí.

Tam, kde není konkrétní osoba zodpovědná za správu výpočetní techniky, padá vina na vedení.

Co je to licence: Licence (nebo lépe licenční ujednání - česká právní terminologie označuje slovem licence až vlastní oprávnění k užívání díla, které je uděleno na základě licenční smlouvy) umožňuje tvůrcům a distributorům (nejen) softwarového vybavení stanovovat pravidla, kterými se má řídit nakládání s distribuovaným produktem. Licence tedy určují práva a povinnosti uživatelů ve vztahu k licencovanému dílu.

Dalším častým mýtem je domněnka, že zaplacením jste si program zakoupili. Ve skutečnosti jste si jen opatřili právo software používat, a to pouze za podmínek licenčního ujednání.

Průměrný podíl nelegálního softwaru v Evropské unii činí 31 procent  a ve světě 43 procent . Nelicencovaného softwaru ubývá zejména ve firemním sektoru, naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá, což je z větší pravděpodobností způsobeno rychlým růstem počtu počítačů v domácnostech a rozšířeným přístupem k vysokorychlostnímu internetu," vysvětluje Jan Hlaváč. Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou komerční operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry.