Uživatelská nastavení Acrobat Distilleru: silný prostředek pro kvalitní PDF - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

acrobat 6 acrobat6

acrobat 6 acrobat6

10. května 2004, 00.00 | Funkce uživatelských nastavení může při tvorbě PDF ušetřit hodně práce a problémů. My se
v našem článku podíváme jak na její základní možnosti, tak i pokročilejší postupy a
specializované nástroje, zefektivňující její využití.

K tvorbě skutečně kvalitního PDF dnes bývá zvykem využít především Acrobat Distiller, určený k převodu postscriptových souborů. Činnost Distilleru ovlivňuje řada nastavení, týkajících se například verze vytvářeného PDF, média, komprese, písem, obrázků, barev, způsobu převodu řady postscriptových parametrů a nejnověji rovněž konverze do různých verzí standardu PDF/X. Velmi užitečná je přitom možnost uložení sady těchto nastavení do souboru. Uživatel si takto může vytvořit a následně aplikovat konfigurace, určené k tvorbě PDF pro různé účely a média (stolní tiskárna, osvit, CtP, digitální tisk, PDF/X, Web, CD aj.). My bychom se v tomto článku rádi podívali na využití uvedené funkce podrobněji. Mimo základních prostředků přitom přiblížíme i několik dalších užitečných nástrojů a postupů, rozšiřujících a vylepšujících možnosti práce s těmito nastaveními.

Jak uživatelská nastavení fungují?

Každá převodní úloha se v Distilleru řídí určenou sadou nastavení. Ta se vybírá na ovládacím panelu zmíněného programu ze seznamu Výchozí nastavení. S Distillerem se přitom dodává několik sad nastavení, nabízených v tomto seznamu, které si může uživatel dále upravit a uložit pod novým jménem (nelze je přepsat). Úpravy lze přitom provádět v podstatě dvěma způsoby: v prostředí Distilleru (Nastavení-Upravit nastavení Adobe PDF) či jiné k němu přidružené aplikace (PDFMaker, virtuální tiskárna Adobe PDF) nebo přímou editací souboru nastavení (čistě textový soubor s příponou .joboptions) libovolným textovým editorem. První možnost poskytuje samozřejmě názornější prostředí. V druhém případě lze ovšem určit i některé parametry, které první metoda nepodporuje.

Nabídka výchozích nastavení

I sebestručnější popis jednotlivých voleb nastavitelných prvním či druhým způsobem bohužel překračuje rámec tohoto článku. Čtenář nicméně může sáhnout nejen po nápovědě Acrobatu a případně též souboru Distparm.pdf v adresáři nápovědy, ale rovněž tomto článku. Ten se sice týká nastavení Distilleru 5, mnoho je ovšem aplikovatelné i pro Distiller 6. Specifické informace, týkající se nastavení pro tvorbu PDF/X, pak lze najít zde.

Nastavení vytvořená některým z uvedených způsobů lze přidat do seznamu Výchozí nastavení dvěma způsoby. Tím prvním je přesun odpovídajícího souboru do složky /Distillr/Settings. Tím druhým je využití odpovídajícího příkazu Distilleru (Nastavení-Přidat nastavení Adobe PDF), dovolujícího do zmíněného seznamu přidat volby z libovolně umístěného souboru joboptions. Uvedeným způsobem se tedy nabízí poměrně flexibilní mechanizmus pro výměnu nastavení mezi uživateli a pracovišti. To lze využít například při komunikaci mezi zadavatelem a tiskárnou, přičemž uvedená cesta garantuje, že vytvořené PDF bude plně vyhovovat nárokům příjemce.

Nastavení lze prohlížet a editovat v libovolném textovém editoru

Ještě jinou, velmi zajímavou cestu využití souborů nastavení poskytuje nástroj Distilleru pro horké (resp. sledované) složky. Ten dovoluje automatizovaně distillovat obsah zadaných složek, sledovaných po určeném časovém intervalu. Nastavení převodu (Nastavení-Sledované složky) se přitom řídí buďto výchozím nastavením Distilleru nebo (určí-li tak uživatel v nastavení sledované složky) souborem joboptions, umístěným v dané složce, který lze upravovat buďto vizuálně v rámci nastavení horké složky nebo pomocí textového editoru. Sledovaná složka přitom dále obsahuje Distillerem automaticky vytvořené podsložky In (zde se přesouvají soubory k distillaci) a Out (zde se přesouvá vytvořené PDF s protokolem o zpracování, a, určí-li uživatel v příslušném nastavení horké složky, tak rovněž zpracovaný postscriptový soubor). Uvedeným způsobem lze využít jednotná nastavení a automatizovaný převod zejména v síti, kde uživatelé uploadují ze svých počítačů postscriptové soubory do zadaných horkých složek (pozor ale na licenční podmínky!).

Nastavení horkých složek

Tolik tedy k základním funkcím pro práci s nastaveními. Podívejme se nyní na několik možností jejich rozšíření.

S. Jaeggi: Další nastavení

Mnohý uživatel nemusí být spokojen s nastaveními, dodávanými v rámci Distilleru. Dříve, než se pustí do definování nastavení vlastních, měl by zamířit na server známého pre-pressového konzultanta a "PDF-gurua" Stephana Jaeggiho. Ten totiž vytvořil obsáhlou sadu nastavení, určených pro skutečně rozmanité účely: od ofsetového a digitálního tisku, přes speciální podoby PDF/X, až po CD-ROM či prezentace. Podporovány jsou přitom verze Distilleru 4-6 (podoby pro Macintosh a Windows). Stáhnout si lze uvedená nastavení zde, instalační soubor obsahuje vždy i PDF soubor se stručným popisem jednotlivých nastavení a návodem pro jejich použití.

Impressed: Distiller Secrets

Zajímavou pomůckou pro práci s nastaveními jsou Distiller Secrets společnosti Impressed. Jedná se o rozšíření Distilleru, které zajistí, že se do vytvořeného PDF vloží v podobě nalepovací poznámky informace o nastaveních Distilleru, použitých při tvorbě daného souboru. Informace jsou přitom vloženy ve snadno čitelné podobě. Další nalepovací poznámka pak obsahuje text daného souboru nastavení, který lze tedy po přenosu přes schránku a následném uložení (například v textovém editoru) používat na pracovišti příjemce. Dobrý dojem z utility ovšem kalí skutečnost, že se jedná o komerční produkt v ceně 25 Euro (v případě Distilleru 6, zdarma pouze pro zákazníky Impressed, verze pro Distiller 4-5 jsou nicméně k bezplatnému stažení zde.)

B. P. Lawler: Využití horkých složek

Jak jsme již řekli výše, nastavení Distilleru lze aplikovat i s použitím horkých složek. Zajímavý nápad, jak touto metodou pracovat, jsme nalezli v článku Briana P. Lawlera "Acrobat Tips: Applying Custom Distiller Settings" na serveru CreativePro. Lawler nebyl spokojen se základními nastaveními Distilleru, neboť ve své praxi potřebuje používat řadu odlišných (jejich přiblížení v uvedeném článku stojí za prostudování a případné vyzkoušení). Vytvořil si tedy horké složky, odpovídající těmto nastavením, přičemž všechny schraňuje v rámci jediné složky pro distillování. Pro převod pak stačí přesunout postscriptový soubor do odpovídající složky. Více bude asi zřejmé z následujícího schématu.

Schéma naznačující způsob využití horkých složek

Závěrem

Uživatelská nastavení Distilleru lze rozmanitým způsobem využít k tvorbě bezproblémového, unifikovaného PDF. V našem přehledu jsme samozřejmě uvedenou problematiku rozhodně nevyčerpali. Přivítáme proto, pokud se čtenáři případně podělí o své praktické zkušenosti s uvedenou funkcí.