Trapping a barvy v InDesignu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Adobe InDesign sazba

Adobe InDesign sazba

24. dubna 2009, 00.00 | Připravujete v InDesignu tiskové zakázky, ale pojem trapping je pro vás stále více či méně záhadou? V tomto článku vám jej odhalíme a zároveň ukážeme, jak s trappingem v InDesignu správně pracovat.

Co je to trapping

Nejprve bych měl ve stručnosti říci, co je to vlastně trapping. Jedná se o nasílení barvy na rozhraní jiné tmavší barvy při tisku. A k čemu se používá? Trapping eliminuje chyby v tisku, dané tím, že by při špatném soutisku mohl na hranici dvou barev vzniknout bílý nedotisklý pruh. Nejčastěji s ním asi setkáváme u ofsetu a sítotisku ale v přenesené formě se s ním můžeme setkat i v řezané grafice, flexotisku i v různých jiných technikách, se kterými se už běžně pracovník grafického studia nebo reklamky nesetkává.

Někdo by mohl namítnout, že ofsetové stroje jsou dnes už tak dokonalé, že při soutisku nemůže dojít k nepřesnostem. To je sice z velké míry pravda, ale problémy nastávají, jestliže máme více než jen čtyři výtažkové barvy a tiskaři tisknou pátou přímou barvu na druhý průjezd. Tam už je potřeba trapping této barvy vůči zbývajícím výtažkovým udělat. Při druhém nasazení papíru do stroje se většinou nepatrně rozpasovaným tiskům nevyhneme. Proto je potřeba od tiskaře zjistit, jak budou zakázku tisknout a kolik barev mohou tisknout naráz.

Jaké barvy vůči sobě "trappovat"? Doporučuje se použití u všech barev, které neobsahují stejné barevné výtažky do té míry, aby se dobře napojily. Tak například modrá barva s oranžovou nebo černá se žlutou trapping vyžadují, protože jsou z různých výtažků. Naproti tomu lomené tóny, jako hnědozelená se zelenou, šedá s černou se trappovat nebudou, jelikož obsahují stejné výtažky. U přímých barev, které se vzájemně neprolínají, ale dotýkají se, je nasílení potřeba.

Jak trapping používat

Pokud pracujeme v InDesignu, máme především možnost výtažky udělat ručně (světlejšímu objektu zadáme obrys s přetiskem). Přitom je třeba se ujistit, že tah je  nastaven vně objektu. Nebo necháme InDesign pracovat automaticky. K tomu slouží panel Trap presets (Přednastavení přesahů), který nabízí uložit několik nastavení. V jednom dokumentu tak lze pro různé stránky použít různá nastavení, resp. pro určité stránky můžeme trapping vypnout.

Otevřeme daný panel a vybereme "New Preset" ("Nové přednastavení"). Tabulka obsahuje základní nabídky a hodnoty, které můžeme napoprvé použít a měnit je budeme jen když budeme s konkrétním případem nespokojeni. Po vytvoření našeho přednastavení je třeba jej aktivovat příkazem "Assign" ("Přiřadit přednastavení přesahů") pro stránky, které potřebujeme. U ostatních stránek doporučuji vypnout funkce aktivováním "No trap presets" ("Bez nastavení přesahů"). Potom je třeba při tisku do PostScriptu zapnout na kartě "Output" ("Výstup") v položce "Color" („Barva“) "in RIP separations" ("In-RIP výtažky") a v položce „Trapping“ ("Přesahy") "Application Built-in" ("Zabudované v aplikaci").

Jak by měl být trappingový proužek silný?

Zpravidla používám 0,1 bodu, ale i 0,2 bodu je ještě v ofsetovém tisku rozumná úroveň. Pochopitelně, že čím je větší rozdíl v densitě barev, tím větší trapping může být, a například na rozhraní žluté a černé u sítotisku lze použít i 4 až 8 bodů v závislosti na formátu tisku. Jiná pravidla budou platit u vizitek, jiná u plakátů a nejvíce samozřejmě záleží na technice tisku. Někdy se stává, že tiskaři trapping nechtějí (můžete si oddechnout, že máte o starost méně), není to jen tím, že by vám chtěli ušetřit čas, ale i proto, že tisknou barvou, která se na papíře mírně rozpije a tím pádem nasílí do stran. Běžné je to např. u UV laku při tisku sítotiskem.

Co je ještě dobré vědět?

1. InDesign nabízí i speciální funkce jako přetisk v bitmapě - i to je možné. Program jakoby "vleze" např. do TIFFu a provede u choulostivých barevných ploch nasílení. Jde ale spíše o zajímavost a její využití by se našlo snad jen u kvalitních tisků z dodaných bitmapových podkladů obsahujících plochy různých barev.

2. Špatné nastavení mnohonásobně zpomaluje Distiller a dokonce někdy úplně zamrzá, proto je dobré s nastavením připravit zkušební PDF a zkontrolovat ho v Adobe Acrobatu při náhledu alespoň 800 % (se zapnutým náhledem přetisku) tak, abychom viděli zblízka jak nasílení vypadá.



3. Někdy si nejsme jistí, která barva je tmavší, protože jsou obě stejně výrazné a nasílení by mohlo ovlivnit vzhled na jedné i na druhé straně. Takovou situaci jsem řešil u projektu, kde se na vizitkách stýkala oranžová přímá a šedá přímá barva. Trapping dělal nehezkou tmavězelenou čárku a bylo lepší ho vypnout úplně.

4. Někdy je dobré zvolit místo trappingu přetisk, zejména u tmavých linek do síly tahu 1 b na světlém podkladě.

A co digitální a inkoustový tisk?

Svůj smysl má trapping i v digitálním tisku. Odvážil bych si ale říci, že u inkoustového tisku na něj můžeme zapomenout, je to dáno charakterem barev které se vždy více či méně rozpíjí a také jde většinou o jeden průjezd tiskárnou při dobrém soutisku.

Závěrem

Na závěr bych rád podotknul, že trapping není nezbytností, která by měla soustavně grafikům komplikovat život. Ale je dobré o něm vědět a použít ho v případě, že chceme tisknout levně a přitom dobře, protože ne každý z nás si může nechat vytisknout zakázku na nejnovějším Heidelbergu.