Slax: poznejte linuxové publikační aplikace snadno a rychle - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

27. listopadu 2006, 00.00 | Rádi byste publikační aplikace jako je Scribus nebo Gimp provozovali v jejich nativním
linuxovém prostředí a nechce se vám Linux instalovat? Potřebujete na cesty kompaktní,
plně vybavený operační systém, jenž se dá bleskurychle nabootovat z CD nebo flash disku?
K těmto i dalším účelům vám výborně poslouží live distribuce Linuxu Slax, kterou blíže
představujeme v tomto článku.

Významné změny v oblasti open source aplikací pro oblast publikování, symbolizované především produkty Gimp, Inkscape a Scribus (a samozřejmě také "klasikou", jako jsou TeX či Ghostscript), se odvíjejí od operačního systému Linux. I když se dnes vývojáří zmíněných i dalších řešení snaží s linuxovou podobou paralelně vytvářet i verze pro Windows a Macintosh, je běh daných aplikací v prostředí Linuxu obvykle nejrychlejší a nejstabilnější. Instalovat si kvůli daným výhodám plnou distribuci Linuxu ovšem není z mnoha důvodů (technické nároky, zásah do stávající konfigurace systému atd.) to pravé ořechové. Je zde nicméně i jiná cesta, jak si i tak s linuxovými aplikacemi daného typu dosyta vyhrát v jejich nativním prostředí. Představují ji tzv. live distribuce Linuxu, které umí nabootovat z externích médií bez toho, že by vyžadovaly jakékoli zásahy do stávající konfigurace daného počítače. Jednou z těchto distribucí je Slax českého autora Tomáše Matějíčka. V tomto článku si povíme něco více jak o fungování Slaxu, tak využití tohoto řešení při práci s linuxovými publikačními aplikacemi.

Základní přiblížení

Jak již bylo naznačeno výše, je Slax distribucí systému na bázi Linuxu (poskytovanou poměrně pochopitelně zdarma), kterou lze snadno a rychle provozovat z přenosného média (je zde každopádně i možnost instalace na pevný disk, která se pak ovšem trochu vymyká hlavní myšlence daného typu distribucí, tj. jejich snadné přenositelnosti). Takováto distribuce má různorodé opodstatnění: mimo možnosti seznámit se s Linuxem a jeho aplikacemi zde je například využití na cestách (v hotelu, internetové kavárně apod.), kdy je dle vlastních požadavků uživatele nachystaná live distribuce (kancelářské aplikace, aplikace a předvolby pro elektronickou poštu, instant messaging či brouzdání po Webu aj.) rozhodně příjemnější řešení nežli stávající instalace na daném počítači (které často chybí i podpora češtiny). Nabootovat lze pak live distribuci i na strojích, kde byl původní systém nějak poškozen, nelze jej spustit, a je přitom potřeba obnovit konfigurační soubory či zachránit data.

Prostředí Slaxu

Slax na naznačené nároky myslí hned v několika edicích. Všechny se vyznačují malým objemem instalačních souborů, obvykle pod 200 MB, takže Slax lze provozovat z miniCD či USB klíčenek s nízkou kapacitou. Nenáročnost ovšem není na úkor vybavenosti, Standard Edition obsahuje mimo linuxového jádra a podpůrných aplikací ve 192 MB i plnou instalaci grafického rozhraní KDE, včetně balíku kancelářských aplikací KOffice, e-mailového či instant messaging klienta, webového prohlížeče aj. KDE je přitom příjemným rozhraním (skvělá je zabudovaná podpora virtuálních desktopů), ve kterém se uživatelé z Windows či Maca zorientují skutečně hravě, k dispozici je i česká verze, resp. česká distribuce Slaxu.

Příjemná je na Slaxu jeho hardwarová nenáročnost, na procesoru v postatě nezáleží (486 a více), nabootovat lze i do 36 MB RAM, ale pro komfortní práci platí, že čím více RAM daný počítač má, tím je to lepší. Při objemu paměti nad 328 MB RAM lze celý systém provozovat jenom z RAM, takže se bootovací CD či DVD mechanika uvolní k jiným účelům a práce je navíc mnohem rychlejší. Slax si dle našich zkušeností dokáže dobře poradit s detekci hardwarových komponent, pokud vzniknou problémy, je zde odpovídající diskusní fórum, ve kterém lze dohledat odpovědi na mnoho otázek.

Zásadní problém, tj. uložení změn provedených během chodu Slaxu pro opakované použití, lze řešit různě. K dispozici je takto třeba možnost uložit konfiguraci na flash disk či disketu, dopálit ji na instalační CD, zpřístupnit prostřednictvím Internetu aj. V posledních podobách Slaxu experimentuje autor se zprovozněním možnosti čtení a dokonce i zápisu na NTFS diskové partitions Windows: možná bude ale lepší počkat si, až bude spolehlivost použití daných prostředků skutečně vysoká.

Slax a publikační aplikace

Základní výbava Slaxu má se světem publikování jen málo společného, i když KOffice za vyzkoušení a porovnání s Microsoft Office či OpenOffice.org rozhodně stojí. Systém lze nicméně dále rozšiřovat s pomocí tzv. modulů, přičemž na stránkách Slaxu je jich takto k dispozici opravdu mnoho (k dnešnímu dni 1 485!) předchystáno. Najít zde lze třeba instalaci Inkscape, Scribusu, Gimpu, Blenderu, různých TeXových distribucí a s TeXem spojených utilit, prostředky pro prohlížení a zpracování obrázků, PDF či PostScript souborů, zkrátka nepřijdou ani tvůrci webových prezentací, kteří mají k dispozici jak příslušné editory, tak browsery či playery (vhodné ke kontrole zobrazení webových prezentací v Linuxu) a rovněž mnohé další nástroje typu FTP klientů či serverů, serverů pro provoz Webu, prostředků vzdálené správy aj.

Slax, Scribus a Inkscape

Zprovoznění modulů je velmi snadné, v podstatě stačí modul stáhnout a jediným poklepáním nainstalovat. Možné je připojení zvolených modulů k původní distribuci, takže si lze vytvořit sestavu zcela dle svých potřeb. Za zmínku pak stojí skutečnost, že ze Slaxu vychází i Team-TL, objemná live distribuce TeXu. Uživatelé kancelářských aplikací si mohou k KOffice instalovat různá rozšíření nebo případně též třeba OpenOffice.org či AbiWord. A i když je to mimo záběr našeho článku, zmínit musíme, že k dispozici je rovněž mnoho prostředků pro přehrávání multimediálního obsahu, nabízí se také hry a mnoho dalšího. Pokud pak uživatel potřebuje podporu aplikace, pro kterou zde modul ještě není, může si takovýto modul s pomocí příslušných podpůrných prostředků relativně snadno vyrobit.

Knižní tip

Slax je dynamicky vyvíjeným řešením, a tak je jeho dokumentace zatím spíše jen ve stavu zrodu - tím nechceme říci, že by online neexistovalo ke Slaxu mnoho relevantních informací, jejich prohledávání ovšem nemusí být úplně jednoduché. Těm, kdo by si chtěli základní kroky při osvojování Slaxu maximálně usnadnit, proto doporučujeme nedávno vydanou publikaci "Slax - Linux do kapsy" Martina Tesaře (vydalo nakladatelství Computer Press). Jedná se o útlou příručku o pouhých 77 stranách (formát 167 x 225 mm) v ceně 149 Kč. Nelze od ní očekávat nějaký zevrubný výklad, přesto dobře popisuje jak úplně první kroky (boot, základní konfigurace), tak práci v prostředí KDE či pokročilejší úkony, jako je ukládání a přenos nastavení, zprovoznění modulů či dokonce vytváření modulů vlastních nebo použití Slaxu při haváriích systému. Součástí knihy je i miniCD se Slaxem, takže odpadá nutnost cokoli na začátek stahovat či vypalovat. Pro ty, kdo se pak hodlají zabývat Slaxem coby linuxovým systémem více do hloubky, je zde dále řada odborných publikací, nicméně je otázkou, nakolik si významnější práce s Linuxem nenárokuje i instalaci plnohodnotné desktopové distribuce, například Ubuntu.

Závěrem

Se Slaxem je vstup do světa Linuxu opravdu hodně snadný a lze si představit i řadu seriózních aplikací dané live distribuce při různých publikačních projektech, neboť mnoho výše zmíněných open source publikačních nástrojů je již opravdu na dobré úrovni. Upozornit ovšem musíme i na skutečnost, že leccos je v daném řešení (a vlastně i celém Linuxu) z hlediska běžného uživatele, který právě netouží vysedávat nad příkazovou řádkou a konfiguračními soubory, nebo pídit se proč to či ono nefunguje jak má, poměrně nehotové. Ale i tak Slax za vyzkoušení rozhodně stojí.