Sketch2Photo: smontujte fotografie z Internetu pomocí náčrtku - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

30. listopadu 2009, 00.00 | Nakreslíte neumělý náčrtek scény a připíšete k jednotlivým obrysům co znamenají. Odpovídající aplikace vám pak v reálném čase nabídne sadu fotografických kompozicí založených na snímcích nalezených na Internetu z kterých vyberete tu nejvhodnější. Tak nějak funguje nová technologie Sketch2Photo. Stane se výroba plakátu, reklamního letáku, webového banneru či jakékoli dalšího motivu založeného na kompozici snímků dětskou hračkou? Anebo se kreativci nemusí obávat ztráty svého postavení? Více v našem článku.

Technologie pro počítačové zpracování obrazu nabízí v současnosti skutečně nepřeberné možnosti využití a úprav daného typu obsahu. Ani v této oblasti se přitom vývoj nezastavuje - připomeňme takto alespoň před časem uvedenou technologii změny velikosti bitmap se zachováním měřítka, neboli seam carving (či též content-aware scaling), jenž je implementována v Photoshopu CS4 i dalších řešeních.

Nyní je na horizontu obdobná technologická inovace, označená přeběžně svými tvůrci jako Sketch2Photo. Jejím posláním je tvorba kompozic z fotografií dostupných na Internetu, a to na základě jednoduchého náčrtku objektů kompozice spolu s příslušnými popisky. Bez zajímavosti přitom není fakt, že jedním z tvůrců této technologie je izraelský výzkumník Ariel Shamir, který se podílel právě na vývoji seam carving. Ostatní autoři (Tao Chen, Ming-Ming Cheng, Ping Tan, Shi-Min Hu) jsou z Číny a Singapuru, projekt je financován ze zdrojů Číny, Macaa a Singapuru. O alespoň rámcové přiblížení Sketch2Photo bychom se rádi pokusili v tomto článku.

Základní popis

Montáž začíná ve Sketch2Photo v jednoduché aplikaci, sloužící k vytvoření náčrtku, či lépe řečeno schématu požadované kompozice. Uživatel takto načrtne prvky kompozice a připojí k nim odpovídající textové popisky, vystihující jejich význam, resp. označení pomocí metadat na Internetu. Následně provede odpovídající engine vyhledání vyhovujících snímků. Pomocí specifických algoritmů pak vytřídí z nalezených snímků ty nejvíce vhodné a z nich, opět na základě vlastního algoritmu, sestaví návrh vícero kompozic, jenž odpovídají zadání. Na uživateli poté je, aby si z návrhů vybral ty nejvhodnější, a případně je ještě nechal s pomocí příslušných nástrojů dané technologie doladit v určitých detailech.

Jak je z uvedeného popisu asi zřejmé, sestavení kompozice nevyžaduje po uživateli prakticky žádné výtvarné schopnosti a technické dovednosti. Algoritmy pro vytřídění vhodných snímků a sestavení kompozice slibují dosažení esteticky přijatelných výsledků s využitím obsahu, jenž je volně k dispozici prostřednictvím Internetu.

Detaily

Podrobnější popis postupů a algoritmů dané technologie překračuje nepochybně rozsah tohoto článku a navíc by byl zcela jistě samoúčelný: zvídavý čtenář zde může sáhnout zejména po tomto PDF dokumentu, zveřejněném na stránkách projektu, v kostce jsou také principy dané metody vysvětleny na níže uvedeném videu. Pojďme se nicméně podívat na nejzajímavější rysy, kterými se daná technologie vyznačuje.

V náčrtku, na základě kterého se sestavuje kompozice, je každý prvek ve výchozí podobě vyznačen elipsou, uživatel zde může změnit jak pozici a velikost, tak i tvar. Klíčová slova, popisující význam objektu, jsou buďto podstatná jména ( „dog“, „apple“ apod.) nebo podstatná jména s přídavným jménem či slovesem („dog jump“, „red apple“). Nalezené obrázky jsou uživateli zobrazeny okamžitě, takže lze případně ihned popisek změnit, resp. zpřesnit. Pozadím je prázdné plátno, opět s odpovídajícím popiskem („desert“, „beach“, „mountain“), nastavené obvykle do landscape módu. Uživatel zde může kontrolovat umístění horizontu. Pro prvky kompozice i pozadí lze zvolit i vlastní snímky.

Pro volbu nejvhodnějších snímků z nalezených výsledků se používají poměrně logická pravidla. U prvků scény je takto preferován jednodušší tvar a jasné oddělení od okolních objektů, snímky určené pro pozadí by zase měly obsahovat rozsáhlé jednolité plochy. Na filtrované kandidáty se aplikuje inovativní, sofistikovaná metoda sestavení scény, označená jako hybrid image blending, která byla rovněž vytvořena v rámci dané technologie (kombinuje některé z dřívějších metod daného typu). Z výsledných snímků pak uživatel vybere ty nejvhodnější (eliminuje se tak výskyt kompozic obsahujících nekorektní prvky scény), a případně může doladit interaktivně zvolené detaily kompozice.

Na stránkách projektu lze nalézt i přiblížení dvou případových studií. Z nich poměrně jasně vyplývá, že nasazení Sketch2Photo přináší efektivní výsledky zejména v případě laických uživatelů, tj. takových, kteří nejsou znalí metod fotomontáže.

Závěrem

Technologie Sketch2Photo je pěknou ukázkou inovativního přístupu, dovolujícího využít bohatství obrazového materiálu na Internetu novým, tvůrčím způsobem. V současnosti jsme ovšem poněkud skeptičtí ohledně výsledků její aplikace s veřejně dostupnými snímky – ukázkové výsledky poskytované tvůrci technologie právě neohromí. Zcela jinou dimenzi by nicméně daná technologie mohla mít v rámci komerční služby, která by pro montáž nabídla materiál z databází profesionálně připravených snímků.

Dá se jen stěží předpokládat, že Sketch2Photo nahradí práci profesionálních designérů, fotografů a výtvarníkům. I jim nicméně může nabídnout nový prostředek, dovolující například automaticky generovat vícero podob návrhu ze zadaných zdrojů. Amatérům pak dává – přinejmenším teoreticky – možnost, jak bez většího úsilí snadno připravit dobře vyhlížející či alespoň dostačující fotografické kompozice. A zajímavé využití si lze představit třeba i ve službách pro automatickou obměnu personalizovaných motivů například v rámci webových prezentací.

V současnosti jsou odpovídající nástroje Sketch2Photo v pouze experimentálním vývojovém stádiu, plně pod kontrolou tvůrců dané technologie. Ti nicméně do budoucna slibují (po vyřešení patentových otázek) i uvolnění odpovídajících softwarových prostředků a ukázkových sad obrázků. Je navíc docela možné, že v daném případě zareaguje (obdobně jako tomu bylo v případě seam carving) i některý z čelních softwarových výrobců – v případě dané služby to mimo dodavatelů grafického softwaru jako je Adobe může být klidně i některý z velkých hráčů na poli internetových služeb, Google či Microsoft z toho nevyjímaje.