Šest důvodů proč přejít z QuarkXPressu na InDesign… - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

15. května 2001, 00.00 | …a šest důvodů, proč zůstat u Quarku. Očima typografa, který po téměř deseti letech zaměnil svůj oblíbený program za nový.

…a šest důvodů, proč zůstat u Quarku. Očima typografa, který po téměř deseti letech zaměnil svůj oblíbený program za nový

Zhruba před deseti lety jsem si začal přivydělávat sazbou inzerátů. V malé kanceláři mě posadili před jeden z počítačů, ukázali mi, jak se spouští programy na Macintoshi, a já jsem v jakémsi QuarkXPressu začal po večerech lámat inzeráty. Prostředí Macintoshe mi vyhovovalo, oproti nelidskému DOSu to byla pro mě příjemná změna. Byl to svým způsobem krok zpátky, podobné přívětivé prostředí jsem totiž znal z GEOSu, což bylo něco jako operační systém pro 8bitové počítače Commodore. Od té doby jsem v Quarku vysázel určitě přes deset tisíc stránek a i když bych mohl Quarku ledacos vytknout, vyhovoval mi.

Jenže pak přišel InDesign. Líbily se mi jeho typografické vymoženosti, o kterých se zmíním dále, tak jsem v něm zkusil udělat pár knižních obálek. Na to, že jsem s InDesignem předtím nikdy nepracoval, se mi docela rychle dařilo učit se nový způsob ovládání, který nebyl nepodobný ovládání Illustratoru. Katastrofa přišla ve chvíli, kdy jsem potřeboval výsledek uložit do postscriptu. Nepomohl mi ani návod, takže jsem raději obálku udělal znovu v Quarku. Podobný marný pokus jsem učinil ještě jednou. Po několika hodinách práce s InDesignem jsem ale celou knížku raději opět vysázel v Quarku. Operace, které Quarku trvaly vteřiny, se v InDesignu prováděly i několik minut. Tak jsem InDesign smazal a vrátil se k němu až s rychlejším počítačem.

Dnes již lámu a sázím pouze v InDesignu. Pokusím se svou půlroční zkušenost s tímto programem shrnout do několika bodů, ve kterých to u mě vyhrál. Zároveň ale přiznám ty funkce, které má dle mého názoru Quark lépe vyřešené. Subjektivně mám pocit, že jsem s InDesignem produktivnější, že se nezdržuji různými konverzemi a převody. Také mám dojem, že mé výsledky obsahují méně chyb, což posuzuji na podílu pokažených filmů ze zakázky.

Šest důvodů, proč přejít na InDesign

Typografické vymoženosti, kvalitní sazba

Hladká sazba z InDesignu vypadá lépe než sazba z Quarku. Zásadní změnou je totiž tzv. Multiline Composer, který hledá optimální rozvržení slov na řádce, aby nevznikaly řeky. Podle nastavení předvoleb hledá vždy v několika řádcích nad i pod zpracovávaným řádkem, aby našel co nejlepší řešení. A opravdu to funguje, zvláště pak v sazbě do bloku. Druhou výhodou je možnost použít optické vyrovnávání znaků, což je vhodné zejména na titulky a větší nápisy. Třetím bodem je zavěšená interpunkce; mírně vyčnívající uvozovky, pomlčky, spojovníky, tečky, čárky ad. ze zrcadla sazby činí blok textu opticky lépe zarovnaný, než když všechny znaky striktně dodržují špígl. Poslední typografickou lahůdkou je využití typografických vlastností písem OpenType. Tato písma v sobě mohou ukrývat například kapitálky, minuskové číslice anebo ozdobné znaky. A tak není nutné pravé kapitálky sázet ze zvláštního fontu, ale stačí prostě označit v menu „kapitálky“ a text se vysadí z kapitálek přímo z jediného OpenType písma.

Písma OpenType mohou obsahovat třeba kapitálky, stačí jen označit v menu paletky Small Caps.

Podpora vícejazyčných dokumentů

Často jsem potřeboval při sazbě knížek vkládat do textu všemožné cizí znaky. V Quarku bylo nutné vložit znak z fontu (ale pokud možno stejného řezu písma), který dané znaky obsahoval. Při globální záměně písma v dokumentu však mohlo neopatrností dojít k převedení ručně vložených cizích znaků do českého písma, čímž se třeba francouzské znaky zaměnily za všelijaká písmenka polská či slovinská. InDesign plně podporuje Unicode a navíc lze z jednoho fontu používat všechny znaky v něm obsažené, tedy i takové, které nejsou v jiných aplikacích dostupné, takže cizojazyčná sazba je velmi usnadněna. Mnoho CE písem totiž v sobě má „schované“ i znaky západoevropské. A při záměně fontu za jiný nedojde ke změně písmena za jiné. Pouze pokud ve fontu není, tak „zmizí“, ale při jiném písmu se zase objeví.

Z písma lze využít všechny znaky: na ukázce je kombinovaná sazba českých a maltských znaků z písma Times.

Import nových formátů

Jednou z předností InDesignu je možnost práce se soubory formátu Adobe Photoshop (PSD), což významně usnadňuje tvorbu grafických návrhů. Stačí pozměnit něco v jedné vrstvě v obrázku ve Photoshopu, výsledek uložit, jedním kliknutím aktualizovat a hned v InDesignu vidíme výsledek. V Quarku bylo nutné vždy mezifázi uložit do nějakého jiného formátu, což nejen zdržovalo, ale zbytečně plýtvalo místem na disku, o zmatku nemluvě. Samozřejmostí je vkládání obrázků ve formátu PDF. Za zmínku stojí i to, že při načítání dokumentů programu Microsoft Word se zachovají styly odstavců. Je-li dokument dobře připraven, stačí pak importované styly předefinovat a sazba je významně usnadněna. Skvěle je vyřešena záměna vložených obrázků v paletce Links.

Funkce Relink významně ulehčuje nahrazování obrázků jinými.

Stačí přejmenovat starý odkaz na nový a v rámečku dojde ke změně, přičemž nový obrázek si zachová všechny původní parametry, jako velikost či výřez. Skvělou funkcí je zobrazení vloženého obrázku v plném rozlišení, což je občas pro přesnou práci neuvěřitelně výhodné.

Odvozené předlohy stránek a lepší správa stylů odstavců a znaků

Na principu odvozování fungují vzory stránek, kde změnou předlohy A (např. změnou písma pro čísla stránek) se upraví i odvozená předloha (např. B a C), ale jiné parametry specifické pro B a C, jako je kupříkladu počet sloupců, zůstanou zachovány.

Jako významné zrychlení práce se styly považuji možnost kliknutím předefinovat podle manuálně upraveného odstavce celý styl. Styly lze také načíst z jiného dokumentu.

Přenositelnost dokumentů mezi platformami

Jsou-li v dokumentu použita písma, která jsou k dispozici pro Mac i Windows, pak je přenos naprosto bezproblémový. Ideální je to s písmy OpenType, neboť soubory s fonty jsou pro obě platformy shodné. U postscriptových nebo truetypových písem může činit problém, že jejich znakové sady nejsou na obou platformách totožné. Na jedné knize je tak možno pracovat v kanceláři na Macu a doma na PC.

Pořizovací cena

Jednoznačný faktorem ve prospěch InDesignu je také jeho cena. Samostatná aplikace stojí kolem 36.000 Kč, ve spojení s programy Adobe Photoshop, Illustrator a Acrobat pak přibližně 55 tisíc. I tak je cena stále nižší, než za jakou je u nás k dispozici český QuarkXPress, jeho cena přesahuje 56.000 Kč.

Šest důvodů, proč zůstat u Quarku

Protože je QuarkXPress dostatečně znám, budu stručný. Zásadní výhodou Quarku je jeho rychlost; InDesign je na pomalých počítačích, kde lze v Quarku hravě sázet i složitější publikace, téměř nepoužitelný. Rychlost je ale pojem relativní a závisí na mnoha faktorech, jako je osoba operátora, stav systému apod. Další a důležitou předností je jeho rozšíření v grafických studiích a znalost mezi operátory. Osobně považuji za další plus Quarku některé rysy jeho práce s tiskovými barvami, konkrétně funkci vytváření tzv. míchaných barev (např. kombinace dvou přímých barev; pouze od verze 4), možnost ručně nastavovat tzv. trapping (má-li dojít k přetisku, soutisku nebo vykrojení konkrétního objektu) a také možnost obarvit černobílému TIFFu kresbu i pozadí různými barvami, popř. upravit jeho kontrast. Někteří uživatelé na Quarku jistě ocení, že má české rozhraní, neboť InDesign CE je zatím jen v angličtině. Myslím si, že Quark má uživatelsky přívětivější rozhraní pro tisk dokumentů, ať už na tiskárnu nebo do postscriptu. Posledním benefitem Quarku, na který jsem si vzpomněl, je možnost zapnout si neviditelná magnetická vodítka, v InDesignu přitahují pouze při jejich zobrazení.

Na obrázku je barva složená ze 100% odstínů Pantone 123 CV a Pantone Cool Gray 9 CV.

Prosím, berte výše uvedené informace jako subjektivní pohled jednoho typografa. Nepokouším se o objektivní srovnání, vím, že oba programy mají ještě množství dalších funkcí, které jsem neuvedl (u Quarku například rejstříky a obsahy, v InDesignu dobře vyřešený export do EPS). Nezmínil jsem je buď proto, že jsem tyto funkce zatím nepotřeboval anebo proto, že jsem s nimi nespokojen. Máte-li přesto chuť o těchto aplikacích diskutovat, jsem připraven zapojit se...