Scribus 1.3.5.1: budoucnost open source sazby se představuje - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

29. září 2009, 00.00 | V srpnu tohoto roku uveřejnil po více jak dvou letech vývoje Scribus Team první podobu verze 1.3.5 sázecího programu Scribus. Jedná se o předstupeň přelomové verze 1.4, který nabízí mimo mnoha funkcí známých z profesionálních aplikací pro počítačovou sazbu také speciality typu přímého vkládání výstupů ze značkovacích jazyků jako je LaTeX či Gnuplot. Plně nativní je přitom nyní nejen podoba pro Linux/Unix a Windows, ale též Mac OS X. Bližší přiblížení daného řešení naleznete v tomto článku.

Sázecí program Scribus představuje open source řešení, mající ambice nabídnout nejširší uživatelské komunitě zdarma publikační nástroj, disponují v mnohém možnostmi profesionálních prostředků daného typu, tedy Adobe InDesignu či QuarkXPressu. I když se ani po několika letech svého vývoje nedostal plně ze stádia dětských nemocí, začíná být stále přitažlivějším, a to nejen díky nabízeným funkcím, ale i rostoucí stabilitě a reálné použitelnosti v publikační praxi. Určitým náhledem příštích možností Scribusu má být podoba 1.3.5.1, zveřejněná v srpnu tohoto roku. O její bližší představení bychom se rádi pokusili v tomto článku.

K dosavadním možnostem

I když o vývoji okolo Scribusu informujeme naše čtenáře průběžně (viz zejména tento seriál a dále též přiblížení schopností předchozí vývojové podoby 1.3.4), bude vhodné připomenout nejvýznamnější dosavadní vlastnosti daného produktu.

Především je třeba říci, že Scribus svou základní koncepcí v mnohém napodobuje své profesionální protějšky. Jedná se tedy o nástroj pro rámečkově řešenou sazbu, dovolující kombinovat text a grafiku s použitím prostředků jako jsou mřížky či vodítka nebo předlohové stránky či vrstvy. V případě typografie poskytuje Scribus nástroje pro práci s kerningy, ligaturami, účařími apod., sazbu lze vytvářet v mnoha různých jazycích, češtinu z toho pochopitelně nevyjímaje (podpora českého dělení s využitím dělicích vzorů pro TeX). Podporována je práce se všemi hlavními písmovými formáty. Dále Scribus disponuje prostředky pro tvorbu tabulek, obsahů a rejstříků a vedle toho také nabízí třeba i možnost vytvářet a do dokumentů vkládat čárové kódy různých typů.

K dispozici je správa barev na bázi ICC profilů a možnost pracovat s barvami z různých barvových prostorů organizovanými prostřednictvím vzorníků. Mimo náhledování na obrazovce nabízí Scribus i takovou specialitu, jako je zobrazení dokumentu odpovídající různým formám barvosleposti. Rozmanitým způsobem lze využívat průhlednost.

Kromě přímého tisku dovoluje Scribus generovat tiskové soubory v PostScriptu i PDF. V případě PDF je přitom podporován rovněž výstup do PDF/X-3. K dispozici jsou také nástroje pro elektronický výstup ze Scribusu, nejlépe opět přes PDF, kde lze používat i PDF formuláře a další interaktivní a multimediální prvky (blíže viz tento náš článek).

Na slušné úrovni jsou importní možnosti programu, kdy jsou podporovány všechny zavedené bitmapové formáty a vedle toho například i formát vektorové grafiky SVG, mimo toho lze importovat dokumenty z OpenOffice.org či též HTML dokumenty (s omezenou sadou tagů). K dispozici jsou pak různé nástroje pro tvorbu vlastní vektorové grafiky, převod textu na křivky či též jeho zarovnání kolem cest, bitmapovou grafiku lze upravit s pomocí nedestruktivních filtrů.

Obdobně jako jeho profesionální vzory má i Scribus modulární strukturu, dovolující rozšiřovat jeho funkcionalitu pomocí pluginů. Formát dokumentů Scribusu je napsán v XML, přičemž je k dispozici jeho plný popis. To dovoluje snadnou tvorbu nejrůznějších převodníků, dovolujících například sestavit dokument Scribusu pomocí webové aplikace. Za pozornost stojí také skriptovací engine Scribusu, založený na jazyce Python, který umožňuje řešit i úlohy, které by se manuálně prováděly jen zdlouhavě. Možnosti v daném ohledu naznačují skripty dodávané se Scribusem, použitelné například k tvorbě kalendářů, sazbě dat z databází či sestavení vzorníků písem.

Ocenit je třeba skutečnost, že Scribus je k dispozici nejen pro svou výchozí vývojovou platformu Linux (resp. Unix), ale rovněž pro Windows a Mac OS X. Uživatelské rozhraní programu je lokalizováno do mnoha jazyků, ke kterým patří i čeština. Objem instalace programu je přitom na všech platformách nesrovnatelně menší, nežli je tomu u InDesignu či XPressu, tím ale samozřejmě nechceme říci, že by se rozsahem funkcí Scribus daným aplikacím vyrovnal.

Ne vše ohledně Scribusu je v současnosti hodno obdivu. Především si lze povšimnout, že jde o produkt, jehož vývoj se poměrně neúměrně vleče, přičemž i verze deklarované jako stabilní se potýkají s mnoha chybami a nedodělky. Problémem je také dokumentace, která poněkud zaostává za tempem vývoje. Každopádně ale přibývá publikací, které byly s pomocí Scribusu (často při použití dalších open source řešení, zejména bitmapového editoru Gimp a vektorového editoru Inkscape) produkovány pro profesionální výstup, rovněž situace s dokumentací a výukovými materiály se postupně lepší.

Tolik k dosavadním vlastnostem. Pojďme se nyní alespoň ve zkratce podívat na nejdůležitější vylepšení, jenž slibuje přinést podoba 1.3.5.

Platformy a rozhraní

Z technického hlediska je důležité to, že Scribus 1.3.5 byl portován pro framework Qt4. To mimo jiné zajišťuje lepší výkon v Mac OS X, pro který nyní Scribus existuje v plně nativní podobě s regulérním DMG instalátorem. Fungovat by měl takto v Mac OS X 10.3.9+ a vyšším, při zkušebním provozu pod Mac OS X 10.4 i 10.5 jsme se ovšem dočkali problémového chování zejména v případě interpretace náhledů bitmapové grafiky a zpracování PSD souborů (nebylo možno kontrolovat vrstvy). Jinak je Scribus k dispozici pro domovský Linux (instalátory pro různé distribuce) a dále samozřejmě i Windows – u podoby pro tento systém jsme si nějakých větších problémů při zběžném testování nepovšimli, a Scribus 1.3.5 nám zde již v mnoha ohledech připadal jako poměrně dobře použitelný produkční nástroj, což je u podoby deklarované jako vývojová poměrně příznivé zjištění (které ovšem nelze generalizovat).

Prostředí programu zůstává v mnohém obdobné předchozí podobě 1.3.4, podrobněji jsme jej charakterizovali zde. Potěší skutečnost, že i v rané podobě je takřka celé toto prostředí lokalizováno do češtiny a lokalizace se automaticky zapnula ve Windows i Mac OS X podle nastavení primárního jazyka systému. Kritičtí ovšem musíme být k použití dialogu pro výběr souborů (operace jako je otevírání, ukládání, importování či exportování): tento je nezávislý na platformě a způsob jeho ovládání je pro uživatele ve Windows či Mac OS X nezvyklý, navíc se takto ztrácí možnost využití odpovídajících zabudovaných funkcí daného systému (dohledávání zdrojů pomocí Spotlight v Mac OS X apod.).

Celkově bylo podle informací ze stránek programu ve Scribusu 1.3.5 opraveno či implementováno okolo 1 100 uživatelských požadavků. Významně byl přepsán kód spojený s pracovní plochou a textovým enginem Scribusu, vylepšeny byly možnosti funkce drag & drop, a to jak pro textový, tak i grafický obsah. O významných rozšířeních se pak hovoří i v případě nástrojů Zápisník, Správa obrázků a Náhled písem.

Grafika a barvy

Nová podoba Scribusu slibuje výraznější podporu pro CMYK grafiku, zahrnující i ořezové cesty v TIFF a JPEG souborech, vylepšena by pak měla být rovněž podpora nativních Photoshop dokumentů (PSD), u kterých lze obdobně jako ve verzi 1.3.4 kontrolovat i vrstvy a využívat ořezové cesty. Přislíbena je implementace podpory pro 16bitové CMYK TIFF a PSD soubory, podporovány jsou JPEG soubory ve CMYK.

Uznání zaslouží možnost vkládání obsahu PDF dokumentů do prostředí Scribusu, možné je takto i načítání obsahu z vícestránkových dokumentů. Scribus 1.3.5 také disponuje importními filtry pro soubory ve formátech AI (Adobe Illustrator), XFig (open source vektorový editor) a WMF (Windows Metafile; hybridní formát pro vektorový i bitmapový obsah). Mimo vzorníků umí nyní Scribus načítat také barvové palety, a to i importem z EPS či AI souborů.

K dispozici jsou dále nástroje pro různé úpravy cest u tahů, využít lze zkreslení vektorových objektů pomocí efektu čočky či síťového zkreslení. Rozšířena byla zásoba výchozích tvarů, mimo jiné o podporu vývojových diagramů či skládaček (puzzle), obdobně přibyly vzory čar a šipek, k dispozici je i nový editor pro uživatelské typy čar.

Render Frames

Za značně přelomovou funkci lze v novém Scribusu označit Render Frames. Jedná se o speciální typ rámečku, který v dokumentu Scribusu zobrazí výsledek renderování kódu v určitém značkovacím jazyce. Příslušný program musí být samozřejmě na daném počítači instalován, výsledek je pak renderován coby bitmapa v určeném rozlišení. Uživatel má možnost měnit příslušný kód spojený s rámečkem, a to jak v prostředí Scribusu, tak případně s pomocí externího editoru.

Díky dané funkci je tedy možno do dokumentů Scribusu vkládat obsah, který by s pomocí obvyklých prostředků daného programu, ale též jiných aplikací bylo možno vytvářet jen stěží. Konkrétně je v současné podobě Render Frames předkonfigurován LaTeX (zejména pro tvorbu matematických výrazů), GraphViz dot (vizualizace grafů), Lilypond (sazba hudební notace), Gnuplot (grafy funkcí) a POV-Ray (ray-tracing). Podrobněji je použití Render Frames popsáno zde, chybí ovšem jakýkoli popis toho, jak Scribus přinutit spolupracovat s odpovídajícími produkty na platformách Windows a Mac OS X. Ten je přitom rozhodně potřeba, neboť odpovídající detekci existence daných nástrojů provede pouze linuxová podoba Scribusu, ve Windows a Mac OS X jsme žádnou z podporovaných služeb nezprovoznili, i když jsme například v případě LaTeXu pod Windows měli nainstalovánu nejrozšířenější distribuci TeXu na dané platformě, tedy MikTeX, a to při výchozím nastavení.

Závěrem

Scribus 1.3.5.1 představuje podle svých tvůrců pouze náhledovou, developer verzi. Pro produkční použití je takto doporučováno zůstat u podob 1.3.3.13 or 1.3.3.14svn (mimochodem, dokument z podoby 1.3.5 nelze otevřít v daných nižších verzích). Námi přiblížená náhledová podoba verze 1.3.5 nicméně dává naději, že by se Scribus mohl stát již v dohledné době nástrojem, který bude hodně zajímavý i pro regulérní produkci tištěných a elektronických publikací.