Real-DRAW Pro 2.0 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

14. května 2001, 00.00 | Špičkový efektový a kreslící grafický editor s efektovými možnostmi téměř na úrovni Photoshopu, ale s cenou 50 $ ? Ne, to není iluze, ale REALita.

Real-DRAW Pro je kreslící a efektový program s nízkou cenou 50 $ (vzhledem k jeho možnostem) nabízející rozsáhlou paletu nejrůznějších kreslících a především efektových funkcí, WYSIWYG 3D "osvětlovací" systém, podporu formátu SVG a PSD a interaktivní designér pro tvorbu částí webových stránek s exportem pomocí kaskádových stylů. O kvalitách programu nasvědčuje už autor Real-DRAWu, mezi profesionálním shareware proslavená firma MediaChance, ostatně s produkty této firmy jste se už mohli na Grafice On-line setkat několikrát.

Real-DRAW v sobě nese dominantní rysy vektorového kreslícího programu, 3D vizualizačního systému a klasického bitmapového grafického editoru. Kreslící možnosti Real-DRAWu jsou sice slušné, ale díky specializaci programu na efekty všech možných druhů a typů přece jen nedosahují kvalit Photoshopu a dalších klasických kreslících programů jako například PaintShopu Pro. Pokud se ovšem zaměříte na stěžejní vlastnosti Real-DRAWu, úpravu a efektové úpravy obrázků, ilustrací, 3D scén či ještě lépe jejich vzájemných kombinací, jen velmi těžko budete za výše uvedenou cenu hledat srovnatelný grafický nástroj. Vektorové nástroje předurčují práci s objekty a vrstvami, v Real-DRAWu samozřejmě můžete pracovat i s obálkami objektů, texturami a dalšími vlastnostmi objektů, k tomu jsou určeny příslušné nástrojové palety (viz obrázky).



Pominu-li vektorové a bitmapové kreslení, které nijak výrazně "nevybočuje" z normálu ostatních profesionálních grafických editorů, musím se nutně zastavit u speciálních efektů, bez kterých se dnes těžko obejde téměř každá grafická koláž či kreace. Real-DRAW nabízí značné množství 2D a hlavně 3D efektů, které lze v případě potřeby kombinovat ve vrstvách, špičkový je i "světelný" systém s vizuálním zobrazením výsledku přímo v samotném obrázku a nikoliv pouze v náhledu jako tomu je u Photoshopu. Real-DRAW navíc s pomocí efektů, stínování apod. nabízí "skoro" fotorealistický výstup (viz například obrázek digitálního fotoaparátu SONY, což opravdu není fotografie, ale poctivě poskládaný objekt ze samostatných částí a nejrůznějších bevel a světelných efektů) podobně jako quick render u raytracingových programů a máte-li rychlý procesor, můžete program využít i jako částečnou náhradu vizualizačního systému s flexibilním výstupem v podobě bitmapových či vektorových ilustrací.


Další specializovanou součástí programu je Multimedia Builder určený k úpravě a vlastně i konverzi grafiky do HTML jazyka přesněji řečeno webové stránky včetně skriptů (rollovers efekty apod.), design výsledné stránky ovšem využívá služeb kaskádových efektů, takže nemusí fungovat v každém browseru správně. Zajímavá je i podpora formátu SVG (Scalable Vector Graphics), která by se podle firmy Adobe měla v brzké době začít stále častěji používat v XML kompatibilních webových prohlížečích. Za zmínku určitě stojí i možnost exportu do formátu PSD včetně samostatných vrstev, kanálů, průhlednosti, oddělených vrstev se stíny a pojmenování vrstev stejně jako jste si je pojmenovali v Real-DRAWu.


Pro rychlé aplikace efektů, vyplňování objektů texturami, definování průhlednosti, stínů a dalších grafických stylů slouží paleta "Quick Style", která obsahuje podobně jako analogické nástroje třeba v Ulead Photo Impactu několik sekcí s jednotlivými variantami efektů atp. a také knihovnou objektů včetně těch uživatelských. Slušně provedený je i exportní modul s velkým náhledem, možností exportovat pouze masky (tj. alfakanál), nastavitelnou velikostí výsledného bitmapového obrázku, zaostřováním, výběrem pozadí a definováním barev pro eventuální barvové korekce.

Popis jednotlivých 3D efektů (které stojí opravdu za to) je už zcela mimo rámec tohoto stručného představení základních možností programu, nic vám ale nebrání si je vyzkoušet v praxi. Real-DRAW má mimo nesporných kladů také jeden (pro grafiky s rychlými stroji ovšem zanedbatelný) nedostatek. Je jím rychlost programu, která se při práci s více vrstvami a větším počtem objektů pohybuje na úrovni mírně vyčerpaného hlemýždě (Celeron 300 MHz) a o práci v reálném čase lze hovořit pouze u PIII s taktem od cca 600 MHz výš a kvalitním grafickou kartou s 2D a 3D akcelerací.