Polemika: Jaký operační systém povede na pre-pressových pracovištích? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

lcd trend

lcd trend

27. července 2005, 00.00 | Při pohledu na blížící se nové Windows, přechod Apple na Intel a hlavně narůstající
počet zajímavých publikačních řešení pro platformu Linux se již po xté, ale tentokrát o
dost jinak vynořuje kruciální otázka: Jaký operační systém bude v blízké či vzdálenější
budoucnosti dominantní na pracovišti předtiskové přípravy? Více už v naší polemice.

Jednou z věčně diskutovaných a těžko rozhodnutelných otázek bývá v oblasti předtiskové přípravy ta, jež se týká výhodnosti nasazení toho či onoho operačního systému na pre-pressových pracovištích. Bývaly časy, kdy se pre-press (resp. tehdy ještě DTP) rovnal použití počítače Apple a příslušného operačního systému. Opovrhované a vysmívané Windows se ovšem postupně staly platformou, která je i v předtiskové přípravě "dostatečně dobrá" a vzhledem k všeobecné rozšířenosti i zde dominantní. Vývoj se nicméně nezastavil, Macintosh nezanikl a v poslední době slaví určitý comeback díky vlastnostem, které z něj opět činí v očích kreativců tu nejlepší volbu, přičemž zájem by mohl v následujících letech prudce zdvihnout ohlášený přechod počítačů Apple na platformu Intel. A oproti minulosti je zde nový fenomén: open source software, sdružený především kolem operačního systému Linux, který značně vyzrává i v případě publikačních řešení.

Situace na daném poli se tedy stává oproti minulosti o dost pestřejší a v mnohém i nepřehlednější. Hodnocení vhodnosti té či oné platformy pro pre-press je pak s postupným rozvojem všech daných řešení stále obtížnější. Jednou za čas je nicméně vhodné podívat se na aktuální stav a vyznačit zásadní informace, od kterých se může odvíjet rozhodnutí uživatele, jakou platformu v blízké budoucnosti preferovat či alespoň zkoušet. O takovýto pohled bychom se rádi v tomto článku pokusili i my. Z prostorových důvodů se samozřejmě nemůžeme pouštět do nějakých detailních srovnání a všezahrnujících přehledů: věříme nicméně, že i tak přineseme našim čtenářům dost podnětů k zamyšlení a samozřejmě i diskusi.

Mac OS X: comeback Apple na obzoru?

Jak jsme již řekli výše, počítače společnosti Apple Computer a jejich operační systém byly svého času synonymem pro předtiskovou přípravu a vše kreativní. Konkurence "dostatečně" vyzrávajících Windows (a příslušného značně lacinějšího hardware) spolu s nejasným směřováním Apple vedly před koncem minulého století k tomu, že daná platforma na své dominanci hodně ztratila. Situaci měl zachránit přechod na zcela nový Mac OS X, ten ovšem vedle atraktivního rozhraní a stabilního, výkonného unixového jádra přinesl rovněž poměrně bolestivý přechod z předchozích verzí systému. Tento, spolu s dosti problémovými reakcemi ze strany poskytovatelů publikačních aplikací (Adobe, Quark, Corel a jiné nemá pak vůbec cenu zmiňovat), leckterého kreativce nakonec zviklal k přechodu na Windows, přičemž uvedená skutečnost byla dobře viditelná zejména v tuzemsku, ne už tak v USA, kde byl na platformě Macintosh publikační průmysl vybudován, takže nějaký rychlý přechod na Windows nebyl a není dost dobře možný. (Zajímavou analogii dané situace mimochodem vidíme kolem vývoje souboje QuarkXPress-InDesign. Kolik pracovišť v tuzemsku zůstalo Xpressu věrných? A které řešení je stále nejrozšířenější v USA a snad i západní Evropě?)

Mac OS X 10.4: nová platforma pro kreativní uživatele?

Záchranou značky Apple, a co více, jejím vzestupem, nebyl a zatím ani není Macintosh na kreativním pracovišti, ale iPod a vůbec vše ostatní, co je spojeno s iLife - konzumem elektronické zábavy. Udržení Apple nicméně znamenalo i příznivé změny v podpoře publikování: v systému byly jednak rozvinuty odpovídající funkce pro danou oblast a i výrobci příslušných aplikací se naučili pro Mac OS X psát plnohodnotné aplikace. V prvním případě je třeba vyzdvihnout nový Mac OS X 10.4 Tiger. Jeho vyhledávací engine Spootlight činí správu publikačních zdrojů velmi snadnou, již z minulé verze si pak zejména kreativci oblíbili Exposé, sadu funkcí, dovolujících v kterémkoli okamžiku velmi přehledně zobrazit a spravovat aktuálně otevřené aplikace a dokumenty. Stále vyzrálejší jsou funkce pro tvorbu či zpracování PDF, prostředek Automator dovoluje automatizaci způsobem, o kterém se dříve (co do intuitivnosti) v žádném operačním systému ani nesnilo, k dispozici jsou pak také technologie jako Core Image technology a Dashboard, a co více, ve srovnání s konkurenčními řešeními jsou přístup ke správě barev či písem stále tím nejvyzrálejším, co lze v dané oblasti nalézt. V druhém případě je pak možno říci, že aplikace Adobe jsou na platformách Mac a Windows stále více srovnatelnější jak co do výkonnosti, tak i funkcí, navíc pak existují "Mac Only" publikační produkty, které lze považovat za hodně povedené (např. Mlayout či sada řešení společnosti Stone Design).

Comeback počítačů Apple či možná "jen" vzestup Mac OS X v dané oblasti nicméně dle našeho názoru přinese jiná skutečnost. Tou je to, že Apple oznámil, a v nejbližší době tedy i uskuteční, přechod na platformu Intel: příští Macintoshe tudíž budou schopny spustit i Windows a vysoce pravděpodobné je i to, že na low-end neznačkovém PC bude možno provozovat Mac OS X. Uvedená skutečnost, jež v očích některých fanoušků Apple, kteří povýšili konzum na životní styl, bude asi vypadat jako svatokrádež, může drasticky značku Apple vrátit do popředí zájmu kreativních uživatelů, kterým dnes Windows připadají možná méně problémové a levnější, rozhodně ovšem značně fádní.

Windows: cesta odnikud nikam?

Fenomenálně úspěšný co do pozice, ale o to méně pochopitelný co do kvality ve srovnání s konkurencí: tak nějak lze dnes zejména v oblasti pre-pressového užití hodnotit systém Microsoft Windows. Důvody, pro které se daný systém mezi kreativci tak výrazně ujal, jsou opravdu většinou dány něčím úplně jiným než kvalitou samotného řešení: Hardware, na kterém je možno daný systém provozovat, byl a snad i stále je výrazně levnější, nežli v případě počítačů Macintosh, nemluvě pak o kompatibilitě s periferními zařízeními. Software jiných výrobců je pak primárně k dispozici pro uvedenou platformu, což se týká výrazně i oblasti publikování. Zde se přitom zejména společnost Adobe postarala o to, že všechny handicapy Windows ve srovnání s Macem (špatná správa barev, nulová podpora PDF, horší práce s písmy aj.) nejsou vůbec důležité. Sada aplikací Creative Suite totiž dokáže všechny potřebné integrační vlastnosti nabídnout sama (včetně poměrně hodně výkonného správce zdrojů Bridge), takže ten, kdo ji provozuje, se vlastně nemusí o to, co Windows umí či neumí v dané oblasti, vůbec starat. Jinou otázkou pak je stabilita dané platformy, když Windows dnes trpí (ovšem zejména pro svou dominanci a tedy i odpovídající zájem, ne už tak dokonalost jiných operačních systémů) "zájmem" hackerů a dalších problémových uživatelů, kteří spam, viry, trojské koně a další formy zneužití učinili v prostředí Windows každodenní realitou.

Jeden z preview screenshotů nových Windows (Longhorn/Vista)

Jak moc se daná situace změní v blízké budoucnosti? Na to lze jen těžko odpovědět, leccos ovšem naznačuje pohled na současné aktivity společnosti Microsoft. Ta se chystá v příštím roce po celých čtyřech letech vývoje vypustit novou verzi Windows, označenou (nejnověji) kódovým názvem Vista, dříve Longhorn. I když si nebudeme všímat doby vývoje, která by znamenala zánik pravděpodobně každého jiného poskytovatele softwarových řešení, než je Microsoft, musíme být kritičtí i k tomu, co Microsoft ohlašuje právě pro oblast publikování. Precedentem za všechny je nám technologie Metro, která má být jakýmsi konkurentem PDF. Pomineme-li zásadní otázku, k čemu vlastně objevovat objevené, musíme se dotazovat, zda technologie, uvedená coby prostředek pro meziplatformní výměnu dokumentů nemá v současné podobě trhliny, vyvolávající přinejmenším pousmání: narážíme zde třeba na skutečnost, že Metro (postrádající dle všeho jakékoli pokročilé vyjadřovací schopnosti potřebné pro předtiskovou přípravu) zatím nemá být dle všeho použitelné v Mac OS X či Linuxu a možná ani v dřívějších verzích Windows.

Paušální odsudek Microsoftu a jeho systému si ovšem na daném místě nedovolujeme vynést. V minulosti tak učinili jiní a jejich (byť teoreticky oprávněné) názory nemohly zvrátit vývoj diktovaný nikoli kvalitou, ale marketingovými tahy. Možná se mýlíme, ale dle našeho názoru dnes považuje řada uživatelů v pre-presu úroveň kombinace Windows-odpovídající publikační software (Adobe, Corel, snad i jiné altermativy)-kompatibilní hardware-akceptovatelná cena z hlediska návratnosti za natolik přijatelnou, byť ne ideální, že nebude ani v dlouhodobějším časovém horizontu potřebovat zvažovat, natož aktivně testovat, varianty jiné.

Open source: bude to jinak?

Fenoménem, který oproti minulosti může zcela i v dané oblasti změnit situaci, je bezplatný a skupinově vytvářený software, tedy ten, jež bývá zvykem označovat coby open source. Synonymem pro tento typ software se stal operační systém Linux, na který se s postupujícím časem nabalila řada funkcí a aplikací, z nichž mnohé souvisí i s oblastí publikování. (Řešení typu Ghostscript zde nicméně byla již před Linuxem, na což v daném kontextu nesmíme zapomenout., stejně tak i na to, že formáty jako je PostScript a PDF poskytl zdarma k dispozici komerční výrobce /byť ne třeba úplně a hned/.)

Zásadním dlouhotrvajícím nedorozuměním je ,dle našeho názoru, názor, že nejatraktivnější je na open source jeho nulová cena. Ve skutečnosti znamená open source stále více software, který je vytvářen podle skutečných potřeb uživatelů (provázaných Internetem) a nikoli marketingových strategií. Příkladem za všechny nám může být právě publikační software. Při vší úctě k řešením jako jsou Ghostscript, TeX či do značné míry i Gimp (označení "konkurent Photoshopu" považujme při dosavadní absenci práce v CMYK za zavádějící) se přitom domníváme, že teprve nová generace řešení daného typu, za která lze označit zejména sázecí program Scribus a ilustrační program Inkscape (a dále pak zejména prohlížeč Firefox, mailový program Thunderbird či kancelářské aplikace typu OpenOffice) znamenají průlom naznačeným směrem.

Změní řešení jako je Scribus publikační průmysl?

Uvedené produkty přitom naznačují i další dosti nové trendy ve vývoji software daného typu. Především je to platformová nezávislost: mimo mateřského Linuxu lze tato řešení provozovat v Mac OS X (minimálně v jeho unixovém jádře) a stále lépe i ve Windows (v případě Scribusu zde hovoříme o nedávno uvedené verzi 1.3). Další záležitostí hodnou zaznamenání, jsou hardwarové nároky: uživatel pamatující si třeba QuarkXPress 3.x snadno uvěří, že řešení jako je Scribus nepotřebují to nejnovější a nejrychlejší vybavení, dostupné na trhu. Jinou perličkou je pak v daném kontextu skutečnost, že například "live" verzi Linuxu jako je Slax, spolu s odpovídajícím modulem pro Scribus, dnes umístíme na 128MB USB klíčenku: při nízkých cenách pevných disků a operačních pamětí se tato skutečnost zdá být zanedbatelná, pokud ovšem pomyslíme na mobilní zpracování prostřednictvím bezdrátových připojení, může se nám vše jevit docela jinak.

Vývoj v oblasti open source publikačního software se v poslední době jeví coby opravdu velmi slibný. Je takto docela dobře možné, že zejména v oblasti domácího, školského a kancelářského publikování získá daný typ prostředků postupně prim, v profesionálních aplikacích pak může být atraktivita stále více dána tím, co jsme již zmínili výše, to jest vývojem podle potřeb uživatelů a nikoli marketingových oddělení. Do hry mohou ovšem vstoupit nejrůznější neblahé vlivy, dle našeho názoru zejména snaha prosadit tzv. softwarové patenty. Cestou práva by se tak mohli komerční výrobci software sice legislativně akceptovatelným, nicméně dle nás značně nefér způsobem dobrat ochrany svých zájmů na úkor zájmů uživatelské komunity. Nehodláme zde nicméně rozvíjet pesimistické scénáře vývoje, který, i kdyby skutečně nastal, je zcela na svém počátku.

Závěrem

Jak jsme již předeslali v úvodu našeho článku, nebylo našim cílem přinášet nějaká definitivní srovnání či vůbec rozhodnout situaci na poli operačních systémů, využívaných na pre-pressových pracovištích. Stejně tak nám ale nešlo o nějaká výlučně akademická tvrzení a stanoviska. Věříme proto, že řada našich uživatelů využije diskusní fórum tohoto článku, aby vyjádřila svůj názor na to, jaká operační platforma bude v následujících letech pro oblast pre-pressu tou dominantní.