Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
-
5. září 2024
Matrixmedia - Obsluha a tisk na velkoformátových digitálních tiskárnách
-
30. září 2024
-
4. října 2024
Software
Nejlepší Matte Painteři světa (3. část): Alp Altiner
15. srpna 2011, 00.00 | Opět se vracíme k seriálu o nejlepších novodobých matte painterech, abychom si tentokrát představili Alpa Altinera, všestranného umělce, který pracoval na filmech jako 300, Superman Returns, X-Men: The Last Stand či Speed Racer.
Alp Altiner byl odmalička fanouškem komixů. Díla jako Van Helsing, X-Men či 300 mu učarovala a jeho rodiče, kteří byli sami nadanými umělci, u svého syna okamžitě rozpoznali ono mladistvé nadšení, které obyčejně přerůstá v celoživotní vášeň. Poté, co se je syn rozhodl neúnavně přesvědčovat, že se chce také naučit vytvářet všechny ty skvělé komixové hrdiny, začali mu nosit různé naučné knížky, díky nimž se Alp již v útlém věku naučil základům kresby. Zhruba ve dvanácti letech začal navíc projevovat i zájem o design a hudbu. A právě tyto koníčky daly později vzniknout Alpu Altinerovi jakým je dnes – vskutku renesančnímu umělci, který se věnuje snad všem oborům multimediální tvorby...
První umělecká škola, na kterou se dostal, byl Art Institute of Seattle přímo v jeho rodném městě. Zde několik let studoval obor multimédií a zvukového designu a zde také získal první cenné zkušenosti ze světa umělecké tvorby. Už jako teenager si dokázal dát dohromady, že chce-li se opravdu stát úspěšným tvůrcem, musí začít od základů – nejlépe od klasické tvorby. Přemluvil tedy svého otce, který syna podporoval v každém jeho tvůrčím rozletu, aby mu zaplatil studia na univerzitě ve Vídni. Netrvalo dlouho a putoval do Evropy, kde začal studovat tradiční umělecká díla, historii a dál rozvíjet svůj talent.
Do toho všeho se však neustále trénoval v moderních technikách. Byl jedním z těch začínajících tvůrců, kterým digitální technologie učarovaly a již od začátku v nich spatřovali cestu do budoucna. Již na univerzitě si sehnal vlastní zakázky, které se točily hlavně okolo webdesignu a sound designu, naučil se ale vytvářet i flashové animace a programovací jazyky jako Javu, ASP, JSP atd. Získal tak cenné zkušenosti s prací na počítači. Teprve ve chvíli, kdy se dostal k jedné z prvních verzí programu Adobe After Effects, si však ujasnil, kam že se ve svých profesních rozletech hodlá ubírat. Spojení zvuku, obrazu a animace v jediném oboru ho natolik zaujalo, že již neuvažoval o ničem jiném.
Tužby a realita jsou však dvě rozdílné věci, a tak Alp po univerzitě nakonec nezískal místo motion designera. Místo toho mu byla svěřena pozice concept artisty u herní firmy Monolith Productions, kde započal svou dlouhou a úspěšnou kariéru v tomto oboru. Svět počítačových her byl pro něj v té době velkou neznámou, ale velice rychle se stal jeho další oblíbenou oblastí zábavního průmyslu. S Monolithem spolupracoval na několika projektech (v té době studio vyvíjelo sérii No One Lives Forever a Aliens versus Predator 2), pak se ovšem stalo, že převládla jeho dávná láska ke komixům. Opustil tedy svoji pozici a přešel tam, kam ho táhlo srdce...
Vzhledem k tomu, jaké měl zkušenosti s tradičním uměním, nebyl pro něj problém přejít z digitální tvorby zpět ke stolům, tuhám a plastickým gumám. Kromě mnoha jiných pracoval i pro velikány jako DC a Marvel a v období okolo roku 2000 tak nabyl obrovské množství nových zkušeností. Pohyboval se mezi takovými mistry oboru jakými byli třeba Todd McFarlane (tvůrce Spawn) či Marc Silvestri (jeden z autorů X-men komixů) a neustále se toho od nich snažil co nejvíc okoukat. Všechny nabyté poznatky se mu měly velmi brzy bohatě vyplatit.
V roce 2003 si pořídil první Wacom tablet a byla z toho láska na první dotek. Alp kvůli ní přehodnotil celý svůj tvůrčí přístup, zakoupil Photoshop a začal trénovat. Netrvalo dlouho a dosáhl mistrovství i v oboru digitální malby, o které mu nyní bylo jasné, že se jí chce věnovat naplno. Na chvíli se opět vrátil ke concept designu a do herního průmyslu, ten ho však uspokojoval ještě méně než kdy dříve. Zhruba v té samé době začal na internetu nacházet zmínky o oboru zvaném matte painting. A tak zkusil štěstí, přešel na volnou nohu a udělal to samé, co Chris Stoski či Dylan Cole – začal si vytvářet portfolio, které ho mělo dostat k filmům.
Sám Altiner si uvědomuje, jak velké měl vždy při shánění práce štěstí. Nestálo ho to totiž ani příliš námahy a dostal nabídku na pozici u filmu Van Helsing (2004) ve studiu Illusion Arts. Zde ovšem rychle pochopil, co všechno se ještě musí naučit, aby se mohl skutečně nazývat matte painterem . Nestačilo totiž umět dobře kreslit a malovat, musel si osvojit pro něj zcela nový obor, který všichni okolo běžně používali – práci ve 3D softwaru. Alpovo nadšení však i tentokrát způsobilo, že se téměř okamžitě naučil rychle a kvalitně používat Autodesk Mayu, takže již pro Van Helsinga prováděl modelování a texturování. Zároveň prohloubil své znalosti Photoshopu a zcela nově i Corel Painteru. A aby toho nebylo málo, jako každý matte painter se naučil zacházet i s kompozičními programy – vedle After Effects, které znal již z dřívějška, to byl například Shake.
Dál rozvíjel i své schopnosti tradičního malíře. V Illusion Arts se setkal s legendou tradičního matte paintingu Sydem Duttonem (za pomoci olejové malby na sklo pracoval například na starých filmech Star Trek, Lynchově Dune (1984) či na Dragonhearth (1996)), který mu nesmírně pomohl prohloubit jeho techniku realistické malby. Do toho se naučil mistrovsky využívat různé formy 2D projekcí na 3D objekty – a zničehonic se ze začínajícího matte paintera stal zkušený tvůrce, kterého firmy po celém světě začaly najímat na své nejambicióznější projekty.
Jaké pak bylo jeho nadšení, když se dostal třeba do týmu nasazeného na Fantastic Four (2005), X-Men: The Last Stand (2006) či Superman Returns (2006). Mohl pracovat na filmech podle komixů, které jako malý kluk obdivoval. Vytvářel zde concept arty, designy a matte painting a často pracoval 15-18 hodin denně 7 dní v týdnu – tak nesmírně byl tím vším pohlcen. Čím více nabídek a pracovních příležitostí dostával, tím více mu pak bylo jasné, že se jednoduše nemůže zakopat v jedné firmě. A jak to tak bývá u velmi nadaných a žádaných umělců – z Alpa Altinera se stal freelancer.
To víceméně znamenalo, že začal cestovat z jednoho studia do druhého, z projektu na projekt. Tak skončil například u filmu podle svého dalšího oblíbeného díla – 300 režiséra Zacka Snydera z roku 2006. Dělal ale i na pokračování Fantastic 4: Rise of the Silver Surfer(2007) či u Digital Domain na Speed Racerovi (2008). Všude, kam přišel, se otiskl jeho talent, který vyniká především skvělým smyslem pro vystižení reality, která si v jeho podání však vždycky zachovává svůj fantastický nádech.
Tendence přecházet od matte paintingu k povolání art directora se projevuje u většiny zkušených tvůrců v oboru. Neminula ani Altinera, který po několika projektech, na nichž se podílel jak na matte paintingu tak na concept artu, pochopil, že do budoucna chce mít zkrátka větší kontrolu nad tím, co tvoří. A to, že má pro podobné povolání velké vlohy, dokázal hned na prvním projektu, kde si ho vyzkoušel. Hongkongský spektákl od režiséra Johna Woo nazvaný Red Cliff (2008) zaznamenal solidní úspěch po celém světě a po umělecké stránce šlo o další čínský klenot mezi historickými bojovými filmy. V současnosti pak Altiner působí jako vůdce týmu concept artistů na očekávaném snímku Immortals (2011), vysoce stylizovaném hollywoodském díle indického režiséra Tarsema Singha.
Když zrovna nepracuje na filmových či herních projektech, vytváří Alp (podobně jako Chris Stoski) svoji vlastní obrázkovou knížku nazvanou The Unknown. Vedle toho se věnuje produkci miniatur a hraček nazvaných Laborganika Toys a do toho ještě skládá hudbu. V neposlední řadě si zamiloval tvorbu krátkých filmů – stačí se podívat na jeho Vimeo kanál. Rozhodně doporučuji zajít také na Altinerovu webovou stránku, kde najdete jednak spoustu ukázek jeho práce a zároveň užitečné tutoriály a popisy toho, jak vytvářel některá svoje díla.
A co Alp Altiner radí začátečníkům v oboru matte paintingu? Především to, aby malovali, malovali, kreslili a malovali... aby tak činili každý den, i když třeba jen krátce a v podobě jednoduchých skečů. Člověk se podle něj něco naučí jen tehdy, když se tomu věnuje dostatečně intenzivně po dostatečně dlouhou dobu. Zároveň doporučuje shánět si co nejlepší reference pro svá díla, a to ještě před samotnou tvorbu. Studujte své záběry, koncepty a podklady, dělejte si poznámky a intenzivně se věnujte barevným korekcím a barevné teorii. Je to těžká cesta k úspěchu, říká Altiner, ale výsledek stojí zato...
Zdroje:
Tématické zařazení:
» Rubriky » 3D grafika
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
29. listopadu 2013
-
6. září 2004
OKI snižuje ceny barevných laserových tiskáren C3100 a C5200n
-
13. května 2004
-
19. ledna 2004
QuarkXPress Passport 6: předvedení nové verze na konferenci Apple Forum 27.1.2004
-
6. února 2001
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
5. srpna 2024
Bubnový scanner na 4000dpi optické rozlišení + PC + software
-
8. září 2024
-
14. října 2024
-
5. listopadu 2024