Nejlepší Matte Painteři světa (1. část): Dylan Cole - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

11. července 2011, 00.00 | O filmových režisérech, hercích, skladatelích či kameramanech se dá dočíst na mnoha místech. Významní tvůrci triků však mnohdy zůstávají opomenuti. Tento seriál článků to hodlá napravit.

Přestože o nich většina normálního diváctva ani neví, díla tzv. matte painterů jsou pevnou součástí každého většího trikového filmu (a stále častěji i her). Jsou to malíři fantazie, tvůrci překrásných smyšlených prostředí, takových, jaká se objevují jen v představách snílků, v hollywoodských filmech a ve virtuálních světech herních mašinek. Prací matte painterů je vyrazit nám dech neuvěřitelnými scenériemi a uvést představy režisérů/vývojářů z poznámkového bloku do reality. A při tom všem nesmí vzniknout ani stín pochyb, že ona prostředí nejsou skutečná – pokud divák odhalí hranici mezi reálnou částí obrazu a „domalovanou“, matte painter v podstatě selhal. Právě proto je to práce tak nesmírně náročná. A právě proto si zaslouží větší pozornost.

Jedna z mnoha Coleových fantasy krajin

Přesně z toho důvodu vzniká tento seriál článků. V něm vám na Grafice chci představit nejslavnější současné představitele matte paintingu, osvětlit jejich životní cesty a popsat, jakým způsobem se z nuly vypracovali na špičky ve svém oboru. Ještě předtím, než začnete číst, však těm z vás, kteří nejste s matte paintingem zcela obeznámeni, doporučuji přečíst si tento článek od Pavla Čučky, který vám sdělí všechny potřebné informace.

Vizionář, mistr, umělec

Kdykoliv se na plátně zjeví mohutné skalní formace vznášející se vzduchem (Avatar), sopky lemované hrozivými skalistými horami (Lord of the Rings) či neonové metropole z jedniček a nul (Tron), můžete si být téměř jisti, že na nich spolupracoval člověk, o němž se dnes budeme bavit. Jeden z top světových matte painterů (kromě uvedených i I, Robot, The Road, The Golden Compass atd.), proslulý tvůrce concept artů (např. Superman Returns) a stále častěji i VFX Art Director (Alice in Wonderland, Avatar) – to je Dylan Cole.

Tvorba futuristických měst je jednou z Coleových specialit

Pro malého Dylana to všechno začalo u Star Wars. Již od útlého dětství neustále kreslil a maloval a ačkoliv mu to prý tenkrát vůbec nešlo, nic ho nezastavilo při téměř nepřetržitém čmárání velkolepých scenérií plných imperiálních křižníků, X-Wingů a vesmírných bitek. Jeho rodiče to nejdříve brali pouze jako synovu úsměvnou kratochvíli, když se však ve věku okolo desíti let začal ve své činnosti konečně raketovým tempem zlepšovat, uvědomili si, že by se ze zábavy mohlo stát i něco víc. Zhruba v té době začal Dylan číst komixové časopisy a poté, co mu učarovaly, dospěl ke stejnému závěru. Chtěl se jednou živit svým uměním.

Inspirace mladistvého věku

V patnácti letech již exceloval v malbě akrylovými barvami a o pár let později se dostal na kalifornskou univerzitu UCLA, kde studoval umění a jeho obecnou teorii. V té době dál rozvíjel svůj talent, tentokrát již jako autor inspirovaný surrealismem a v prvé řadě Salvátorem Dalím. Do jeho tvorby se však pravidělně vracely i sci-fi náměty, které postupně opět převládly. Znovu v sobě objevil toho malého kluka, který si na čtvrtky čmáral vesmírné bitvy, nyní se ovšem jeho inspirací stali tvůrci obálek pro knihy – Jim Burns, James Gurney a další.

Dynamická kompozice, harmonická barevná paleta, ohromující scenérie...

Byly to ovšem zase Star Wars, které jeho umělecký rozlet nasměrovaly novým směrem. V osmnácti letech dostal knihu „Art of Star Wars“ a tehdy poprvé přišel do kontaktu s profesí matte paintingu.V tu chvíli věděl přesně, co chce dál dělat. Toužil vytvářet ty překrásné sci-fi a fantasy krajiny, které byly tak realistické, až se tajil dech – a zároveň je mohli lidé vidět na filmových plátnech celého světa! Z mlhavého snu se stal jasný cíl a dospívající Dylan se jím stal doslova posedlý.

Tváří v tvář digitálu

Pak ovšem přišlo první vystřízlivění. Psal se rok 1998 a svět filmové postprodukce už nějakou dobu hromadně migroval do digitálních vod. A modernizace se samozřejmě dotkla i oboru matte paintingu – tvůrci objevili Photoshop a začali užívat tablety, tedy pomůcky, o nichž Dylan neměl ani tušení. Sám byl dokonce obrovským odpůrcem této modernizace, nazýval ji „švindlováním“ a přátelům, kteří digitál vyznávali, se otevřeně poškleboval.

To se však změnilo, když mu univerzita zajistila pracovní stáž v Industrial Light & Magic. Zatímco do té doby byl začínající umělec rád, když se mu sem tam podařilo poslat pár e-mailů, nyní po něm najednou chtěli, aby se naučil nejen s počítači, ale i s tunou nového softwaru. Tehdy si Dylan poprvé uvědomil, že je nutné přehodnotit přístup. V roce 2000 si tedy pořídil první Power Mac a začal objevovat krásy Photoshopu.

Naučit se vše potřebné mu trvalo jedno léto – pomáhali mu při tom sami lidé v ILM. Namísto na kvantitu se naučil zaměřovat na kvalitu. Nehodlal ve svém rozletu zpomalit, téměř neopouštěl svůj pokoj, pracoval a zlepšoval se, dokud mu nepřišlo, že se jeho práce alespoň vyrovnají těm z Lucasovy firmy. A postupem času se přihodila zajímavá věc – nejenže se pro něj digitál stal přirozeným prostředkem tvorby, došel i k jakémusi prvému prozření. Uvědomil si jaké nevídané možnost počítačová malba skýtá.

Do skutečného světa

Po skončení studií získal svoji první práci – po zaslání svého portfolia do firmy Illusion Arts se mu ozval tamější ředitel Syd Dutton a Dylan tak ve věku 20 let konečně získal, po čem toužil. Pracoval zde na filmu Time Machine a bylo to vůbec poprvé, kdy se jeho matte painting dostal na plátna kin. Pak ovšem opět zasáhl osud a tentokrát už ne pozitivně – nastalo 11. září 2001 a v následném tržním šoku přišla většina umělců o práci. Mezi nimi i Dylan Cole.

Pět měsíců zápasil o jakoukoliv práci, až nakonec opět zavadil o nový projekt. Byl jím film A Sound of Thunder (2005), pro který vytvářel concept arty futuristických měst. V tu chvíli jeho životní dráha opět najela na správné koleje. Pár týdnů po skončení projektu mu totiž byla nabídnuta práce ve firmě Rhytm & Hues, kde dělal jako matte painter pro film Daredevil (2003).

Vzhůru k vrcholu

Jeho sen se splnil. Pracoval na hollywoodském trháku, pro který vytvářel překrásné komponované scenérie a konečně mohl svou tvorbu nazvat i svou profesí. Dosáhl toho, po čem toužil – ale skutečný vrchol měl teprve přijít. V roce 2003, krátce po dokončení prací na Daredevil, byl najat jako senior matte painter do studia Weta Digital, které pro Petera Jacksona vytvářelo třetí díl filmové trilogie The Lord of the Rings - The Return of the King.

Cole se z velké části podílel na scénách z Mordoru

I po letech a desítkách jiných filmových projektů Cole stále vzpomíná na obrovské množství práce, které bylo ve trojce Pána prstenů nutné vykonat. Od concept artů, které musely přesně splňovat režisérovu vizi, až po vytvoření kompletního fantasy prostředí, to vše zabralo několik měsíců nepřetržité práce, které strávil zavřený v novozélandských studiích Weta. „Od té doby jsem pracoval na mnoha velkých projektech, ale zatím se nestalo, že by nějaký v náročnosti překonal The Return of the King,“ tvrdí Cole s úsměvem, který jasně naznačuje, že i na tak náročnou práci nesmírně rád vzpomíná.

Od Helsinga k Avatarovi

Po Jacksonově monumentálním opusu si vyzkoušel ještě jednu zakázku pro Wetu – Van Helsing(2004) - v následujících letech se však jeho pracovní aktivita rozložila mezi jiná dvě velká studia. Nejdříve se vrátil do Rhythm & Hues a pracoval zde na celé sérii trikových filmů (The Chronicles of Riddick, 2004; The Chronicles of Narnia, 2005; Superman Returns, 2006 atd.) a zároveň plynule přecházel do studia Digital Backlot, kde dělal na filmech jako Sky Captain and the World of Tomorrow (2004), The Golden Compass (2007) či Evan Almighty (2007). Těch šest plodných let od dokončení prací na The Return of the King pak vyvrcholilo v roce 2009, kdy se stal jednou z vůdčích uměleckých osobností při tvorbě jednoho z největších trikových filmů všech dob.

Jedna z mnoha krajinek, kterou vytvořil pro první Narnii

Ano, mluvím samozřejmě o projektu Avatar. I zde se Dylan podílel na vizualizaci Cameronových nápadů a jejich transformaci v soubor concept artů, jimiž se posléze do puntíku řídil celý výrobní tým. Zároveň pak pracoval jako matte painter na scénách z úvodu filmu, především na vesmírných scenériích, záběrech planet, ale i pasážích na nichž je Jake Sully vidět na planetě Zemi. Určitě i díky snaze jeho a jemu podobných mistrů svého oboru dopadl Avatar tak, jak dopadl – jako jeden z finančně nejúspěšnějších filmů všech dob.

Pandora vznikala nejen v hlavě Jamese Camerona

A tím se pozvolna přesouváme do součastnosti. V posledních dvou letech se Dylan Cole stále častěji přesouvá od matte paintingu ke concept artu. Ten mu totiž dává šanci popustit uzdu fantazii a vykouzlit kouzelné fantaskní výjevy, takové, jaké se dokáží zrodit jen v hlavě skutečného mistra. Výsledkem byly třeba vizuální klenoty v podobě projektů Tron: Legacy(2010) či Alice in Wonderland(2010). Projekty, na nichž pracuje v současné době, jsou přísně utajovány, jedno je však jisté. Od tohoto umělce se máme ještě na co těšit.

Autor, učitel, člověk

A jakým člověkem je Dylan v osobním životě? Je to především muž mnoha koníčků. Od dvanácti let hraje na kytaru, neustále se snaží zlepšovat ve hře na cello, pravidelně chodí na ryby, rád surfuje a nade vše miluje vodní sporty všeho druhu. Mimo to se samozřejmě věnuje své rodině a vlastní tvorbě – kdykoliv mu to čas dovolí, vrhne se na vytváření kreseb a kompozic, během nichž se plně projevuje jeho největší posedlost. Tvorba zcela nových, okouzlujících a komplexních světů. Pro zhlédnutí jeho osobní galerie stačí zavítat na jeho homepage www.dylancolestudio.com do záložky Personal Work.

V neposlední řadě pak Dylan Cole rád sdílí své zkušenosti ve výukovém programu nazvaném The Gnomon Workshop, kde se v roli učitelů scházejí nejlepší grafičtí, trikoví a CG tvůrci světa, aby digitální cestou předávali své vědomosti. A ne náhodou se jeho matte paintingové tutoriály staly jedněmi z nejúspěnějších titulů této školy – každý, kdo má o profesi zájem, by o nich rozhodně měl začít uvažovat.

A tím jsme dospěli ke konci dnešní kapitoly. Pakliže vás téma zaujalo, potěšilo či zklamalo, rozhodně neváhajte a dejte mi vědět na můj e-mail . Seriál bude brzy pokračovat další kapitolou, ve které se zaměříme na dalšího tvůrce, jehož životní osudy byly úzce spojeny s kapitolou zvanou Star Wars – Chrise Stoskiho.

CG Channel

CG Society

3D Total

d’Artiste – Matte Painting