Moderní technologie pro zadavatele tisku dnes a zítra (2) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

technologie formuláře

technologie formuláře

26. srpna 2005, 00.00 | V druhé části našeho zamyšlení se opět podíváme na vliv, jaký mají či mohou mít
nejrůznější publikační technologie v praxi zadavatele tiskových zakázek. Co lze takto
čekat od Internetu, proofingu, variabilního tisku či správy obsahu?

V předchozí části našeho přiblížení jsme otevřeli snad pro leckoho důležitou problematiku využívání moderních technologií v praxi zadavatele tiskových zakázek. Dnes bychom se takto rádi podívali na několik dalších významných prostředků daného typu, tedy Internet, proofing, variabilní tisk, správu obsahu a v neposlední řadě i nové, nastupující technologie, jejichž budoucí význam je zatím jen těžko odhadnutelný.

Internet

Zásadní technologií, týkající se zadávání tisku, je Internet. Ten je dnes nejvíce takto využíván coby komunikační prostředek mezi zadavatelem a tiskárnou, přičemž možnosti užití začínají u obecné komunikace na bázi e-mailu, pokračují přes zasílání podkladů k tisku přes FTP a končí u různých specializovaných služeb pro skupinovou spolupráci (viz dále) či online zadávání. Ve všech těchto i dalších případech vyniknou hlavní výhody Internetu, totiž dostupnost odkudkoli a kdykoli, v reálném čase a s možností dalšího různorodého elektronického zpracování "navěšeného" na internetové služby.

Z uvedeného hlediska nám přijdou jako nejzajímavější právě již zmíněné služby pro online zadávání: po počátečním odladění mohou fungovat prakticky automaticky (hot-folder přístup), přičemž uživatelům poskytují mimo zmíněných obecných výhod Internetu také třeba systém tvorby z přednastavených šablon (možnost kvalitního designu i pro úplné laiky) nebo možnost nalezení dodavatele či spolupracujícího subjektu, který by lokálně nebyl dostupný. Provozovatelům, tedy zejména tiskárnám, pak přináší nové zákazníky a možnost profitovat i z malých zakázek, jež by jinak byly problémem. Potěšující je pak fakt, že i na českém Internetu dnes nalezneme zajímavá a mnohdy inovativní řešení daného typu, jako jsou například Vizi.cz, Sparujtisk.cz, iOsvit.cz či kalkulace.protiskarny.net.

Řešení jako je Vizi.cz demonstrují výhody online zadávání

Internet je pak hodně zajímavý i pro zadavatele coby publikační kanál, který může tiskovinu jednak doplňovat (interaktivní, multimediální prvky) a dokonce ji i konkurovat (tiskovina pouze počáteční odkaz na internetovou prezentaci). V daném kontextu je vhodné připomenout PDF, který dle našeho názoru představuje nejsnazší možnost, jak tentýž obsah publikovat v tisku i na Internetu. Každopádně je třeba zdůraznit, že dřívější prognózy, prorokující zánik tiskoviny právě kvůli konkurenci elektronických médií, se rozhodně nepotvrzují a výhledově je pravděpodobnější symbióza obou zmíněných typů publikování.

Proofing a skupinová spolupráce

Výrazné změny nastávají i ve způsobech, jakým dnes dokáží zadavatel a zhotovitel tiskoviny zajistit kvalitu podání tiskoviny. Náhledování čili proofing již přestává být doménou drahých natiskovacích jednotek, když stále více inkoustových tiskáren dokáže s vhodným materiálem poskytnout představu o finálním výstupu za zlomek ceny oproti dřívějšku (i když tiskárny fungující v dané kvalitě stále nepatří k těm nejlevnějším). A co je ještě důležitější, obrovský posun dopředu nastal v případě tzv. softproofingu, tj. náhledování na obrazovce. Tento způsob kontroly věrnosti barev není snad ještě stále ideální pro high-end plnobarevné tiskoviny, pro mnoho méně náročných zakázek nicméně určitě postačí.

Proofing by nebyl možný bez odpovídající podpory na úrovni software, zejména v rámci prostředků pro správu barev, čili color management. Potěšující je přitom skutečnost, že odpovídající prostředky se z úrovně operačního systému (zejména ColorSync na počítačích Macintosh) a profesionálních publikačních aplikací (Adobe Creative Suite aj.) dostávají i do všeobecně přístupných produktů, jako jsou třeba open source řešení typu Scribusu. Správu barev ovšem nečiní funkční pouze nástroje, ale také odpovídající know-how a právě zde vidíme stále největší rezervy v dané oblasti.

V řešeních jako je RealTimeProof lze proofing provozovat i online

Důležité jsou v daném kontextu rovněž nástroje, umožňující náhledování a korektury provádět v rámci týmů. Z dostupných řešení (pokud pomineme ad-hoc přístupy založené na e-mailu, instant messagingu a podobně, jež ovšem mohou mnohde dostačovat) musíme zmínit především Acrobat 7 Professional, který dovoluje do hry zapojit zde již několikrát zmíněný PDF a spolu s ním nástroje pro anotace či proofing, dostupné i v rámci bezplatného Adobe Readeru.

Variabilní tisk

Další technologií, která by v našem přehledu rozhodně neměla chybět, je personalizovaný či též variabilní tisk (nebo možná ještě lépe řečeno personalizované nebo variabilní publikování, neboť výstup může být stejně dobře i elektronický). Princip uvedené publikační metody spočívá v tvorbě dokumentů, jejichž určitá část je proměnná: klasickým příkladem zde může být mailing, dalších aplikací (ve firmách, organizacích, státní správě apod.) je nicméně nepřeberné množství. Perspektivnost variabilního tisku je provázena komplikacemi, které vyniknou obvykle až při provozování dané metody. Pomineme-li skutečnost, že příslušné nástroje nejsou právě nejlacinější (pokud opomeneme mail-merge v kancelářských aplikacích typu Microsoft Office či OpenOffice), přichází v potaz především samotná správa dat. Uživatelé se totiž jen těžko učí být systematičtí při sběru informací (návrh vhodné struktury) a dále jejich údržbě (průběžné aktualizace) či zabezpečení (možnost zcizení senzitivních údajů, nutnost zálohovat).

Správa obsahu

Výše zmíněná správa dat je speciálním případem správy publikačních zdrojů, která je do značné míry v publikačních, natožpak zadavatelských provozech, opomíjená. Poslání uvedené discipliny, tj. vnést pomocí databází pořádek do podkladů, z kterých se publikuje (text, obrázky, vysázené dokumenty, PDF výstupy, video, audio, webové stránky aj.), je nicméně velmi přitažlivé. V současnosti naráží ovšem zmíněná oblast ani ne tolik na nedostatek vhodných a dostupných nástrojů (od drahých systémů content managementu, určených pro velké provozy, až třeba po prostředky, jako jsou Cumulus Canto či Extensis Portfolio nebo Bridge v Adobe Creative Suite 2, které si může dovolit skutečně každý), ale spíše na nároky, jež sebou přináší. Spravovat zdroje znamená totiž systematičnost, schopnost pochopení a aplikování database managementu, účinné zacházení s metadaty a leccos dalšího.

Cumulus Canto: jeden ze zásadních prostředků pro správu zdrojů v publikačním průmyslu

Není se tedy do značné míry co divit, že příslušné nástroje zatím nechávají většinu uživatelů chladnými, neboť těmto obvykle postačí i méně dokonalé, ale okamžitě použitelné prostředky pro práci se soubory. Do budoucna nám nicméně správa obsahu zdá být zásadní disciplínou, neboť například s cross-media publishing a vůbec celkovou elektronizací publikování přibývá zdrojů, které je nutno daným způsobe spravovat, přičemž běžné prostředky jednoduše nemusí stačit.

Nové technologie

Všechny dosud zmíněné prostředky patří k těm, jež jsou (byť ne obvykle v případě zadavatelů tisku) dobře známy a do značné míry odzkoušeny. Najdou se nicméně i takové, jejichž vliv na další vývoj publikačního průmyslu a tedy i tvář zadavatelské praxe, je jen těžko odhadnutelný. Příkladem za všechny nám zde mohou být technologie jako jsou elektronický papír (tedy elektronické zařízení, která se zobrazovacími schopnostmi i dalšími vlastnostmi blíží papíru) nebo RFID (radiové identifikátory, dovolující například v případě publikací sledovat jejich pohyb, dodávku apod.), opomenuty by také neměly být snahy o vysokorychlostní Internet, stále kvalitnější a "chytřejší" mobilní sítě, sémantický Web aj. Každopádně zde i takovéto prostředky jsou a má rozhodně smysl jejich vývoj sledovat.

Změní technologie jako elektronický papír Fujitsu publikování?

Závěrem

Zajímavých technologií použitelných v praxi zadavatele je dnes skutečně celá řada. Těžko lze ale předpokládat, že by každý dokázal využít jejich potenciál naplno. Mnohem pravděpodobnější je částečné využívání toho či onoho prostředku, vyhovujícího požadavkům daného pracoviště. Zajímavá je přitom skutečnost, že málokterý ze zmíněných nástrojů činí zadavatele soběstačným, tj. nezávislým na službách dodavatelů, jako jsou tiskárny, agentury či studia: nové technologie jsou takto naopak spíše prostředkem, jak spolupráci mezi uvedenými subjekty prohloubit.