Metadata v publikačních aplikacích Adobe - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

technologie tabletpc

technologie tabletpc

8. prosince 2003, 00.00 | Jakým způsobem je řešena podpora standardu pro metadata XMP v publikačních aplikacích
Adobe? A jaké možnosti a výhody vlastně přináší její nasazení?

Jak jsme psali na Grafice již několikrát (viz zejména zde a zde), jednou ze zajímavých technologií, nabízených od jisté doby v publikačních aplikacích společnosti Adobe (InDesign, Photoshop, Acrobat aj.) je podpora standardu pro metadata XMP. V našich předchozích článcích jsme se věnovali nasazení uvedené technologie převážně v obecné rovině. Tentokrát bychom (zejména vzhledem k nedávnému uvedení Adobe Creative Suite, ve které byla podpora XMP výrazně posílena) rádi svůj pohled obrátili k praktické stránce věci a pokusili se nastínit, jaké jsou vlastně reálné scénáře pro nasazení uvedené technologie a s pomocí jakých nástrojů a postupů je lze ve zmíněných Adobe aplikacích realizovat.

K čemu metadata a XMP?

V úvodu našeho výkladu se nicméně pokusme připomenout alespoň některé základní údaje, spojené s pojmem metadata a standardem XMP. (Podrobnosti lze najít ve výše odkazovaných článcích.) Metadata, neboli "data o datech", jsou informace, které popisují vlastnosti určitého datového zdroje (datum vytvoření či úprav, autor, klíčová slova, účel, stav apod.), obvykle počítačového souboru - dokumentu. Uvedený typ popisu je přitom vytvořen za účelem poskytnout uživatelů i softwarovým aplikacím informace, potřebné ke zpracování takto "anotovaného" obsahu. Hlavními oblastmi, kde se s takovýmto typem zpracování počítá, jsou zejména správa obsahu (content či digital asset management), cross-media publishing (výstup různými publikačními kanály), správa workflow (komentování a korektury, automatizovaná sazba aj.) či třídění informací na Internetu (vyhledávače, indexery, vyhodnocování obsahu stránek aj.).

Využití metadat je v různých formách nabízeno již po dlouhá desetiletí (v podstatě od počátků existence počítačů): vždy se ovšem jednalo o dílčí postupy či pouze proprietární technologie. V oblasti publikačního průmyslu lze takto zmínit práci se zdroji u systémů pro správu obsahu a pak též využití dokumentových údajů v kancelářských či pre-pressových aplikacích. Především s nástupem konceptu tzv. sémantického webu, tj. "rozšíření současného webu, ve kterém jsou informacím dodány dobře definované významy, umožňující počítačům a lidem lépe spolupracovat" nicméně vznikla poptávka po vytvoření adekvátní univerzální platformy pro reprezentaci, přenos a zpracování metadat. Nejdál se zde v současnosti dostaly snahy kolem standardu RDF (Resource Description Framework), postaveného na jazyce XML. Od nich se pak odrazily aktivity společnosti Adobe, která již před časem nabídla svůj formát pro metadata XMP (eXtensible Metadata Platform). Cílem Adobe ovšem není konkurovat RDF, ale pouze vytvořit jakousi variantu toho standardu, vyhovující především potřebám publikačního průmyslu. XMP přitom znamená nejen odpovídající specifikaci - jazyk, postavený na RDF, ale též příslušné postupy a nástroje, umožňující data v uvedeném formátu vkládat do souborů v libovolném formátu a pak dále zpracovávat (zpětné načtení, úpravy aj.). Specifikace standardu i základní vývojářské prostředky (SDK) jsou přitom Adobe poskytovány zdarma. Praktické využití XMP pak nabízí především publikační aplikace Adobe - na jejich možnosti v uvedeném směru se nyní podíváme blíže.

Specifikace XMP je na Internetu k dispozici zdarma.

Nástroje pro XMP v aplikacích Adobe a řešeních jiných výrobců

Historicky první aplikací, která nabídla podporu metadat ve formátu XMP, byl Adobe Acrobat 5. Po něm následovaly další publikační aplikace Adobe, jako například InDesign 2, Photoshop 7 či Illustrator 10. Obdobné prostředky pak zůstávají zachovány i v rámci nedávno uvedené Creative Suite. V případě všech těchto aplikací má uživatel k dispozici odpovídající souborový dialog (obvykle File-File Info, tedy Soubor-Informace o souboru), jehož prostřednictvím si může jak prohlížet již vložená metadata ve formátu XMP, tak vkládat metadata vlastní. V případě prohlížení je k dispozici jednak pohled ve formě dialogového okna , jehož položky může uživatel měnit, tak pohled, ve kterém jsou metadata listována v podobě needitovatelného hierarachického seznamu či XML zdroje.

Odpovídající prostředky pak nabízí uživateli možnost uložit metadata z daného dokumentu do externího souboru pro další použití a naopak také načíst sadu metadat do daného dokumentu (v rámci Creative Suite je nabízen k uvedenému účelu koncept XMP šablon). Uvedená možnost nejenže šetří čas při vkládání, ale rovněž eliminuje chyby a dovoluje centrálně kontrolovat podobu nasazených metadat.

Dialog pro práci s metadaty v Adobe InDesignu CS.

Do nové dimenze přesouvá nasazení XMP metadat aplikace Version Cue, která je dodávána opět coby součást Creative Suite. Jedná se totiž o z uživatelského pohledu jednoduchý, ale účinný nástroj pro správu obsahu v rámci zmíněného balíku. Jeho příslušné funkce využívají XMP metadata, uložená v dokumentech Creative Suite k různým účelům, především vyhledávání, sledování verzí a výměně komentářů mezi uživateli. Podrobněji jsme o Version Cue psali zde.

Za zmínku stojí samozřejmě i nástroje, nabízené jinými výrobci, než je Adobe: bez existence takovýchto produktů by výhoda XMP coby otevřeného standardu zcela zmizela. XMP je ovšem zatím implementováno spíše ve velkých systémech pro správu obsahu od společností, jako jsou Artesia, NorthPlains či WebWare. Nějaká "menší" řešení sice existují, konkrétně je to zejména sada Catalyst XMP Solutions, umožňující vývoj uživatelských rozhraní pro zpracování XMP dat v aplikacích Adobe i QuarkXPress, a dále třeba APGetMetaData společnosti Appligent pro extrahování metadat z PDF souborů. V souhrnu lze ale říct, že XMP zatím zůstává z hlediska běžných uživatelů spíše jen proprietárním standardem, sloužícím výlučně v rámci aplikací Adobe. To ovšem není, vzhledem k významu uvedeného typu aplikací, žádným velkým handicapem. Podívejme se tedy nyní, jaké možnosti se zde nabízí.

Využití XMP v aplikacích Adobe

Zřejmě nejvíc nasnadě je dnes v případě nasazení XMP v aplikacích Adobe použití metadat, spojených s identifikací obsahu daného souboru. Na rozdíl od souborového názvu, který se obvykle užívá ke stejnému účelu, mohou být odpovídající metadata podstatně popisnější a, vzhledem k tomu, že jsou vložena přímo do dokumentu, nemohou být tak snadno změněna. Uvedená identifikace pak může posloužit zejména při vyhledávání požadovaného souboru, a to na základě názvu, autora, klíčových slov a jiných metadat, která byla do dokumentu vložena. Podstatně nejdál pak lze ve využití XMP k uvedenému účelu zajít zejména v případě výše popsaného nasazení Version Cue.

Výpis XMP údajů v XML formě.

V rámci XMP je možno kódovat také nejrůznější kontaktní údaje: uživatel na kterémkoli pracovišti má tedy k dispozici všechny údaje, potřebné ke komunikaci s tvůrcem či dodavatelem souboru. Vyhledání těchto údajů je přitom nesrovnatelně jednodušší než v případě standardních postupů, kdy bylo nejprve potřeba na základě jiných mechanismů obvykle "uhodnout" daný kontakt, a ten pak vyhledat v rámci vlastního systému pro správu kontaktů.

Ještě jiné možnosti se nabízejí v případě správy autorských správ. V rámci odpovídajících dialogů může uživatel pro daný dokument určit, že je chráněn autorským zákonem a dále do něj vložit kontaktní údaje na správce autorských správ, a to včetně URL, na kterém nalezne čtenář dokumentu více informací. I když se samozřejmě nejedná o tak robustní mechanizmus (který je pořád ještě k danému účelu nepříliš efektivní), jaký se nabízí v případě digitálního watermarkingu,, jde pořád o zajímavou možnost, kterou lze využít zejména v případě PDF a obrázkových souborů, šířených prostřednictvím Internetu.

Značný význam mají XMP metadata rovněž v procesu zálohování a archivace. Přímé (například údaj o verzi, stavu zpracování apod.) i nepřímé (datum, autor apod.) informace zde indikují jak obsah a stav souboru, tak způsob jeho následného zpracování.

Všechny tyto aplikace lze nyní snadno a rychle využít v rámci stávajících publikačních produktů Adobe i dalších výše zmíněných aplikacích jiných výrobců. Všechny ovšem zůstávají spíše na "manuální", uživatelské úrovni, kdy s metadaty pracuje člověk a nikoli software. Na komplexnější, automatizované řešení, jehož možnosti jsme naznačili v úvodu tohoto článku, si tedy budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Závěrem

Náš výklad ani zdaleka nezohledňuje všechny aspekty, spojené s nasazením metadat v aplikacích Adobe. (Samozřejmě je možno sáhnout po odpovídající dokumentaci a informačních zdrojích, jako je především tento.) Nebylo ale ani našim záměrem takovýto všezahrnující přehled vytvářet: spíše nám šlo o to, abychom naše čtenáře upozornili na zatím přehlíženou technologii, jejíž adekvátní nasazení by mohlo přispět ke zkvalitnění provozu prakticky každého publikačního pracoviště, které dnes pracuje s Adobe produkty.