MaxiVista a UltraMon: užitečné prostředky pro práci na více monitorech - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

25. února 2005, 00.00 | Chcete-li pracovat na více monitorech, nemusíte si kupovat drahou duální kartu: program
MaxiVista vám přes síť dovolí využít displej notebooku či jakýkoli monitor, připojený k
dalšímu počítači. A ať už provozujete vícemonitorové pracoviště jakýmkoli způsobem,
mohla by vás zajímat utilita UltraMon, která pro práci na více monitorech nabízí řadu
užitečných funkcí.

Možnost pracovat na více monitorech je v publikačním průmyslu značně ceněná: retušování bitmap, tvorba ilustrací, stránková montáž, zapracování korektur a mnoho dalšího vyžadují velkou pracovní plochu, na kterou je zapotřebí umístit jak samotné dokumenty, tak všechny ovládací prvky (paletky, nástrojové panely, dialogy aj.), Specifické požadavky má rovněž webdesign (souběžné úpravy zdrojového kódu a náhledy stránky), a i běžné úkony typu brouzdání Internetem, vyřizování elektronické pošty či psaní textu je lepší provádět souběžně, bez nutnosti neustálého přepínání mezi okny a aplikacemi.

Připojení více monitorů je stále více podporováno výrobci hardwaru i softwaru. Pořízení odpovídající videokarty ovšem nemusí být levnou záležitostí a podpora práce v uvedeném módu má v operačním systému i příslušných proprietárních ovladačích, dodávaných například s danou kartou, obvykle daleko do dokonalosti. Není tudíž divu, že jsme se v tomto článku rozhodli přiblížit dva vysoce zajímavé softwarové prostředky (pro platformu Windows), které naznačené i jiné omezení do značné míry odbourávají.

MaxiVista

Produkt společnosti Bartels Media dovoluje coby další monitor, ovládaný z daného počítače, využít displej počítače, který je k primárnímu stroji připojen pomocí sítě (protokol TCP/IP - možno řešit přes pevné připojení stejně dobře jako WiFi). Na primárním počítači je přitom instalována serverová komponenta (vyžaduje Windows 2000/XP a vyšší), která komunikuje s odpovídající klientskou aplikací (vlastně jakýsi Viewer, který může běžet v celoobrazovkovém módu nebo v okně, pro provoz stačí i Windows 98/NT, neoficiálně - tedy bez podpory výrobcem - je možné spuštění i ve Wine pod Linuxem) na počítačích ostatních. Uvedeným způsobem lze připojit až tři počítače, a provozovat tak až 7 monitorů. Po spuštění přitom klientské aplikace simulují grafické adaptéry resp. monitory, které lze spravovat z odpovídajícího ovládacího panelu Windows (Zobrazení) stejným způsobem, jako monitory fyzické.

Schema naznačující způsob fungování MaxiVisty

Nastavení monitorů se řeší standardními prostředku systému, samotná serverová aplikace umožňuje určit rozlišení a bitovou hloubku zobrazení. Podporován je rovněž mód Mirror pro identické zobrazení na všech monitorech: vhodné například při prezentacích.

MaxiVista v současnosti trpí některými omezeními: jen částečně podporuje či dokonce vůbec nepodporuje technologie hardwarové akcelerace (Direct3D, OpenGL atp.), takže vznikají problémy s přehráváním videa či hraním her, komplikací může být i absence správy barev na připojených zobrazovacích jednotkách (to ale v mnoha případech ani při pre-pressovém nasazení nevadí, například je-li další monitor použit k umístění ovládacích prvků, nikoli samotného editovaného obsahu). Přesto se jedná o jedinečný prostředek, nabízející nové možnosti nasazení pro notebooky či TabletPC, využívané na daném pracovišti jinak jen k práci v terénu, totéž lze říci i o starším hardware, který jinak nemá žádné uplatnění. Cenou (50 USD, v současnosti v akci za 35 USD) se pak MaxiVista rovněž jeví jako hodně zajímavé řešení.

Konfigurace i ovládání MaxiVisty se provádějí v této jednoduché nabídce

Výrobce nabízí na svých stránkách demoverzi produktu, kterou jsme vyzkoušeli. jako druhý monitor nám takto posloužil displej staršího notebooku Dell Latitude LS (procesor 400 MHz, grafická karta NeoMagic MagicMedia256AV). Propojení přes ethernetový switch fungovalo bez potíží (bylo jen potřeba je adekvátně povolit ve firewallu), virtuální monitor se ale občas chytil až na několikátý pokus. Také se příliš nepotvrdilo tvrzení výrobce o tom, že MaxiVista funguje i na pomalejších konfiguracích bleskově: skrolování v okně virtuálního monitoru bylo natolik pomalé, že nemělo cenu jej využívat. Na druhou stranu se ale virtuální monitor dobře osvědčil k prohlížení obsahu (na primárním monitoru se editoval HTML kód, virtuální monitor zobrazoval stránku v prohlížeči, obdobně jsme sázeli v TeXu) či jako odkládací plocha pro nástrojové palety (InDesign, Acrobat aj.), při kancelářské práci s Excelem, při správě souborů atp. - možností smysluplného využití jsme i s naznačenými omezeními našli víc jak dost. Pro bližší seznámení s produktem doporučujeme nejen zmíněnou demoverzi, ale také odkazy na recenze, ve kterých uživatel najde leccos inspirativního, co se využití MaxiVista týče.

UltraMon

Jak již bylo řečeno v úvodu článku, je podpora víc monitorů na úrovni operačního systému (hovoříme zde o Windows) spíše jen základní. Mnoho uživatelů (a to i těch, kdo nepoužívají MaxiVista, ale třeba duální kartu) by se tudíž mělo seznámit s řešením UltraMon společnosti Realtime Soft, které dokáže správu více monitorů na dané platformě řešit skutečně vysoce efektivně a elegantně. O know-how tvůrců programu mimo jiné svědčí i to, že na svých stránkách spravují skutečně obsáhlý zdroj informací, spojených s problematikou vícemonitorového připojení.

Přemisťování oken mezi monitory lze snadno zajistit pomocí tlačítek, umístěných v záhlaví každého okna

Zásadní jsou v UltraMonu prostředky pro práci s okny. Odpovídající tlačítka v záhlaví každého okna (a stejně tak i příslušné příkazy či klávesové zkratky) dovolují okno bleskurychle umístit na daný monitor či jej roztáhnout přes více monitorů. Možné je i definování tzv. shortcuts, které pro danou aplikaci určují umístění jejího okna a případně i nastavení dané zobrazovací jednotky. Podporováno je rovněž zrcadlové zobrazení. Plně pod kontrolou je umístění taskbarů na jednotlivých obrazovkách (shodné nebo odpovídající pouze oknům na dané ploše). Tzv. Display profiles pak dovolují uložit a opakovaně použít nastavení monitorové sady (určení primárního monitoru, zobrazovací mód, zapnutí/vypnutí monitoru aj.) - ideální pro pracoviště sdílená více uživateli.

Produkt myslí i takové detaily, jako jsou kontrola screensaverů či pozadí na jednotlivých obrazovkách. Pokročilí uživatelé ocení podporu skriptování, dovolující prakticky neomezeně rozšiřovat možnosti kontroly vícemonitorového zobrazení.

Konfigurace shortcutu, určujícího zobrazení okna dané aplikace

Závěrem

I když jsou námi představené utility svým zaměřením v lecčems odlišné, mají jedno společné: nabízejí velmi zajímavé možnosti práce na více monitorech. A to natolik inovativním způsobem, že i v tuzemsku mají šanci najít dost příznivců - kdo jednou vyzkouší jejich nasazení, bude se jich jen nerad zbavovat.