Linuxové distribuce (1): Úvodem - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

29. prosince 2008, 00.00 | Linux už dávno nestojí zcela stranou zájmu uživatelů. Pomalu, ale jistě si získává oblibu na domácích i kancelářských počítačích, zatímco v serverové oblasti již víceméně dominuje. Linuxový systém může každý získat v podobě některé ze zdarma dostupných distribucí. Jaké jsou nejoblíbenější a která je právě pro vás ta pravá?

Prvním softwarem opírajícím se o myšlenku volné distribuce je projekt GNU Richarda Stallmana. Jeho začátek se datuje na rok 1984. Tehdy byla většina softwaru licencovaná, na jeho použití proto musel každý programátor nejprve získat souhlas majitele. Někdy to zašlo až tak daleko, že si nemohli pomáhat ani programátoři v rámci jedné firmy. Projekt GNU měl situaci změnit. Nejprve se v jeho rámci začalo pracovat na volně šiřitelném operačním systému. Během několika let lidé okolo Richarda Stallmana naprogramovali pro nový systém editory textu, překladače, utility pro přístup na Internet a mnoho dalších součástí. Chyběla mu však nejdůležitější složka – jádro.

Koincidence

Přesně v době, kdy Stallmanův tým vyvinul volně šiřitelný systém bez jádra, přišel Linus Torvalds s volně šiřitelným jádrem – s Linuxem. Spojením GNU systému a Linuxu vznikl celistvý operační systém GNU/Linux. Dnes se pro ně používá pouze výraz Linux. Na začátku devadesátých let byl sice volně přístupný všem uživatelům, ale jeho ovládání vyžadovalo, proti jiným operačním systémům jako Windows nebo Mac OS, nesrovnatelně vyšší zkušenosti a znalosti. Pro laickou veřejnost byl tudíž v podstatě nepoužitelný.

Projekt GNU se nespecializoval pouze na linuxové jádro – Richard Stallman a jeho kolegové naprogramovali také jádro Hurd, které však do dneška nebylo zcela dokončeno. Jeho kód je samozřejmě rovněž volně šiřitelný. Jediný víceméně použitelný operační systém postavený na jeho základu je Debian GNU/Hurd.

Licencování

GNU/Linux si zpočátku našel velké příznivce hlavně mezi programátory, kteří se mu začali naplno věnovat. Na počátku 90. let vznikly paralelně další dvě důležité licence, které jsou zaštítěny GNU – jedná se o GPL a GFDL. První z nich stanovuje podmínku, že autor musí zároveň s programem poskytnout i jeho zdrojové kódy, které si může každý podle libosti upravit a poskytnout je dále. GFDL je téměř stejná – jen namísto programů je zaměřena na dokumenty. GFDL používá například otevřená encyklopedie Wikipedie.

Distribuce

Linuxové distribuce jsou vyvíjeny téměř stejně dlouho jako samotné jádro. V počátcích se za distribuci považoval každý systém, který obsahoval linuxové jádro, sadu několika utilit a chabé nebo žádné grafické rozhraní. Mezi lety 1991 až 1993 bylo uvedeno několik prvních linuxových distribucí, se kterými šlo jen těžko dále pracovat. Jednalo se o vývojové fáze systému, který používal nestabilní jádro.

V roce 1993 přišel přelom – mladá, ale velmi nadějná distribuce Debian (jméno vzniklo skloubením jmen manželů Debora a Ian). Hlavní přínos Debianu tkvěl v tom, že stanovil hlavní zásady úspěchu linuxových distribucí – zejména zcela otevřený vývoj, snadnou dostupnost a jednoduchou instalaci i modifikaci systému.

Debian dodnes patří mezi nejpoužívanější distribuce. A to je co říci, vždyť konkurentů na linuxovém poli je již více než 400. Velmi oblíbené jsou například také Red Hat, SuSE, Mandriva, DreamLinux, Fedora, Gentoo, Ubuntu… Všechny v sobě zahrnují nějaké grafické prostředí (KDE, Gnome, Xfce…), textové editory, internetové utility a mnoho dalších součástí.

Jednotlivé distribuce se od sebe navzájem hodně liší. Některé jsou určené spíše pro laickou veřejnost, jiné jsou úzce zaměřené např. na velké internetové servery. Ovšem dvě věci mají všechny společné – linuxové jádro a knihovny GNU.

Stallman & GNU

Richard Matthew Stallman se narodil 16. března 1953 v New Yorku. Po maturitě nastoupil jako programátor do IBM. V této době se věnoval hackerské činnosti a založil de facto první časopis věnovaný hackerům. Získal přezdívku rms, která mu vydržela dodnes. Přestože byl výborný v biologii, rozhodl se raději pro studium fyziky a matematiky. V roce 1974 promoval na Harwardské univerzitě. V roce 1983 založil projekt GNU – hnutí za volně šiřitelný software, jenž funguje na principu unixových systémů, ale nepoužívá původní unixový kód. Stallman se podílel také na založení League for Programming Freedom. Aby ochránil svoji základní myšlenku, přišel s nápadem copyleftu – způsobu licencování, při němž je postoupení práv na další nakládání s dílem pro ostatní podmíněno dodržováním stejného licenčního schématu (první takovou licencí se stala GNU – General Public License). Mezi nejvýznamnější programy R. Stallmana v rámci GNU patří překladač GCC, debugger GDB a textový editor Emacs. Většinu jeho projektů převzala pod svá křídla nadace FSF (Nadace pro svobodný software). Dnes se Richard Stallman věnuje převážně obhajobě volně šiřitelného softwaru.

Torvalds & Linux

Linus Benedict Torvalds se narodil 29. prosince 1969 v Helsinkách. V mládí naprogramoval assembler a textový editor ještě pro osmibitový počítač Sinclair QL, dále se věnoval především vývoji v operačním systému Minix. Během studií na Helsinské univerzitě se Torvalds rozhodl Minix upravit k obrazu svému. Nový systém (respektive systémové jádro) získal jméno kombinací Linuse a Minixu. V roce 1991 poprvé na Internetu zveřejnil výsledky své práce – v tehdejší podobě byl Linux koncipován pro počítače 80386 od IBM. Teprve v roce 1996 Torvalds absolvoval Helsinskou univerzitu v oboru informatiky. Dnes operační systém Linux neobsahuje ani tři procenta toho, co napsal sám Linus Torvalds, který nyní pracuje v organizaci Open Source Development. Tlustý tučňák Tux, který slouží jako maskot Linuxu, byl původně Torvaldsovou figurkou.

V dalších dílech seriálu se dočtete více o několika nejoblíbenějších či nejzajímavějších linuxových systémech a zjistíte, v čem spočívají jejich výhody a případná slabá místa.