Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
-
5. září 2024
Matrixmedia - Obsluha a tisk na velkoformátových digitálních tiskárnách
-
30. září 2024
-
4. října 2024
Software
Lightroom je když... (11. část): Tónová křivka, zostření, šum a úpravy barev
23. listopadu 2009, 00.00 | Navážeme na předchozí část panelu Vyvolávání a budeme pokračovat v úpravách našich snímků dalšími nástroji z tohoto modulu. Konkrétně se budeme věnovat kontrastu, šumu, vinětaci a individuální úpravě barev.
Úprava kontrastu pomocí tónové křivky
Pomocí tónové křivky můžeme upravit kontrast výběrově v různých částech tonálního rozsahu. Korekci tónové křivky bychom ale rozhodně neměli provádět předtím, než snímek podle potřeby zpracujeme ovládacími prvky z panelu Základní.
Tónová křivka promítá rozdělení tonálních hodnot ve vstupní fotografii – na ose x – do nového rozdělení tonálních hodnot ve výstupním snímku – na ose y. Lineární tónová křivka pod úhlem čtyřicet pět stupňů z levého dolního rohu do pravého horního rohu grafu nemá na snímek žádný dopad – reprezentuje výchozí stav beze změn. Zvedneme-li křivku nad tuto přímku, fotografii zesvětlíme, prohnutím křivky dolů naopak dojde ke ztmavení tonálních hodnot. Levý konec křivky reprezentuje stíny, pravý konec světla. Mezi těmito části se nachází středy a tmavé a světlé odstíny, někteří uživatelé používají například pojmy jako „čtvrttóny“.
V Lightroomu je tónová křivka omezena tak, aby byla vždy vzestupná. Co to znamená? Pokud zvýšíme sklon jedné části křivky, dojde ke snížení v jiné části. Pokud tedy chceme snímek vylepšit, je dobré zvýšit kontrast v té části, kde se nachází nejvíc tonálních informací – na histogramu to poznáme snadno, jde o vrchol grafu. Současně je třeba pohlídat, aby plošší části křivky byly v rozsahu, kde je ve snímku méně informací. Typická tónová křivka, jejímž účelem je zvýšení kontrastu ve středních tónech začíná v levém dolním rohu v nízkém úhlu, uprostřed je více strmá (kontrast ve středních tónech) a v horním rohu opět končí pod nízkým úhlem vůči ose x. Má tedy přibližný tvar písmene S.
Z nabídky Bodová křivka, která se nachází dole na panelu Tónová křivka můžeme zvolit „přednastavené“ varianty – Lineární, Střední kontrast a Vysoký kontrast. Volba přednastavení bodové křivky také určují, jak široké pole působnosti budou mít ovládací prvky při úpravách křivky.
Na pozadí grafu s křivkou máme celou dobu úprav podkreslený histogram. Máme tak po celou dobu před očima vodítko, které nám ukáže, v kterých tonálních rozsazích snímku budou naše úpravy nejúčinnější.
Vlevo od grafu máme malé kolečko – nástroj Přímé úpravy tónové křivky. Po výběru tohoto nástroje a při pohybu kurzoru nad obrázkem nám kolečko na grafu ukáže, v které části tonálních hodnot křivky se nachází procházená oblast snímku. Tato informace nám může být důležitým pomocníkem při našich úpravách fotografií.
Zostření detailů a snížení šumu
Panel Detaily obsahuje ovládací prvky pro zostření detailů na snímku, pro snížení šumu a korekci chromatické aberace. Zostření obecně pomáhá snímku zdůraznit hrany a dodává našim fotografiím lepší vzhled. Šum jako průvodní jev digitální fotografie bývá nejzřetelnější u snímků pořízených za slabého osvětlení nebo při vysokých hodnotách citlivosti – ISO. Chromatická aberace (barevné okraje) se vyskytuje jako vada objektivu v důsledku lomu světla různých vlnových délek při průchodu prostředím.
Ostrost fotografie lze pomocí posuvníků Míra, Poloměr a Detaily poměrně slušně optimalizovat, ale většinou potřebujeme vytvořit masku, abychom omezili účinek úprav pouze na určité pasáže snímku.
Stiskneme klávesu Alt a posunujeme jezdcem Maskování doprava. Maska se zobrazí v náhledu na panelu Detaily a máme-li nastaveno zvětšení zobrazení na 1:1 nebo vyšší, pak také v zobrazení Lupa.
Černá barva v masce bude ze změn vynechána, na bílých oblastech se naopak provedou. Jakmile máme masku hotovou, pustíme Alt a vizuálně zkontrolujeme výsledek.
Barevný šum v digitální fotografii může být světelným šumem, což jsou odchylky od jasu pixelů. Vypadá to podobně jako zrnitý film… Chromatický šum bývá větším problémem. Chroma=barva. Jde o šum, který se projevuje jako světle modré, červené a zelené skvrny v místech, která by měl mít jednotnou barvu.
Barevný šum snížíme pomocí jezdce Barvy, který se nachází na panelu Detaily v sekci Redukce šumu. Je ho třeba ovšem používat s citem a rozvahou, odstranění barevného šumu je totiž dosaženo rozostřením modrého kanálu fotografie, což se může, pokud to přeženeme, projevit rozostřením některých detailů. Zrovna tak zacházíme opatrně i s jezdcem Světlost.
Vinětace
Vinětování objektivu je jev, kdy ubývá jasu nebo sytosti barev směrem k okrajům snímku. Zpravidla nejde o umělecký záměr, ale nepříjemnou kombinaci několika vlivů – ohniskové vzdálenosti, druhu objektivu a použitých filtrů…. Ovládací prvek Korekce objektivu na panelu Vinětování nám umožní odstranit tento nežádoucí efekt. I když…, na druhé straně ho můžeme využít k upoutání pozornosti na střed fotografie.
V ovládací části Po oříznutí tak snadno můžeme pomocí nastavení parametrů Míra, Střední bod, Zaoblení a Prolnutí vytvořit zajímavý efekt….
Individuální úpravy barev
Pomocí panelu HSL/Barva/Stupně šedi můžeme ve snímku provádět úpravy jednotlivých barevných odstínů. Pro konkrétní rozsah barev lze nezávisle měnit odstín, sytost nebo světlost. Při převodu do stupňů šedé můžeme zpřesnit podíl jednotlivých barev, které se promítnou do výsledného „namíchání“ do stupňů šedé. Pomocí panelu Dělené tónování potom můžeme na snímek aplikovat kreativní efekty
I v oblasti úpravy barev je však třeba dávat pozor. Úpravou saturace, luminace na těchto panelech se můžeme velmi snadno dostat do netisknutelných barev – barev tzv. mimo gamut.
Míchání šedé
Při převodu fotografie na stupně šedi můžeme upravit pomocí posuvníků podíl každé barvy na výsledném obrazu. Jistě si vzpomínáte, že jsem psal, že je vždycky dobré předtím lehce zvednout kontrast snímku… Na tom se nic nemění.
Efekt děleného tónování spočívá v tom, že nahradíme stíny ve snímku tmavými tóny určité barvy a světla světlými tóny jiné barvy. Výsledný efekt může být velmi zajímavý. Vybíráme pomocí malého obdélníčku na panelu Dělené tónování. Nebo s klávesou Ctrl a pravým tlačítkem v obrázku.
Všechny tyto změny byly aplikovány globálně – na celý snímek. Můžeme je ovšem také nanášet Štětcem úprav. S nastavením průměru a vlastností štětce a funkce, kterou budeme nanášet…..
Pokud nám k těmto úpravám Lightroom nestačí, zdá se nám těsný a třeba masky bychom chtěli využívat více, máme možnost některé úpravy provést v externím editoru – například Photoshopu. V další části našeho seriálu se budeme věnovat specifické formě výstupu, kterou jsou prezentace.
Tématické zařazení:
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
29. listopadu 2013
-
6. září 2004
OKI snižuje ceny barevných laserových tiskáren C3100 a C5200n
-
13. května 2004
-
19. ledna 2004
QuarkXPress Passport 6: předvedení nové verze na konferenci Apple Forum 27.1.2004
-
6. února 2001
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
5. srpna 2024
Bubnový scanner na 4000dpi optické rozlišení + PC + software
-
8. září 2024
-
14. října 2024
-
5. listopadu 2024