Leopard zblízka: Spaces - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

24. ledna 2008, 00.00 | K zajímavým novinkám v Mac OS X 10.5 Leopard patří i prostředek pro virtuální pracovní plochy Spaces. Mezi jeho funkcemi zaujme především pěkné provázání s technologií Exposé. Jak konkrétně Spaces funguji a jak je to s jejich případnými alternativami pro Tigera?

K opravdovým novinkám Mac OS X 10.5 Leopard patři bezesporu nastroj pro virtuální pracovní plochy Spaces. Apple jeho nabídkou rozhodne neobjevila Ameriku - v Linuxu/Unixu, Windows a koneckonců i dosavadních podobách Mac OS X existuje řada možnosti jak virtuální plochy provozovat s pomoci doplňkových utilit či aplikaci, a to jak komerčních, tak i bezplatných.

Nicméně Spaces jsou zdarma integrovány do prostředí Leoparda, přičemž elegantní je zejména jejich provázání s technologii Exposé. Co vše konkrétně Spaces nabízí, co jim naopak ve srovnání s konkurenci chybí a jak je tomu s jejich případnými alternativami pro ty, kdo chtějí provozovat virtuální desktopy v Tigerovi? To jsou otázky, na které se pokusíme odpovědět v tomto článku.

Konfigurace

Po instalaci Leoparda nejsou Spaces aktivovány (zřejmě aby nedošlo ke zmatení začínajícího uživatele, který by mohl v plochách nechtěně "zabloudit"). Uživatel se za účelem jejich zprovoznění musí vydat do panelu předvoleb Exposé & Spaces. Zde na kartě Spaces muže nastavit vše potřebné. Primární je tedy zapnutí daného prostředku (Enable Spaces). Dále lze měnit počet virtuálních pracovních ploch, s kterými je možno pracovat: při výchozím nastavení jsou čtyři, může jich pak byt až šestnáct, odpovídající nastavení dovoluje měnit rozvržení ploch (počet ploch na šířku a na výšku), resp. odpovídající "matici".

Rovněž je možno v preferencích Spaces přiřadit jednotlivým aplikacím plochy, na které se vždy umístí jejich okna (toto nicméně není samozřejmě nutné). Logika daného přiřazení je zde poměrné jasná, uživatel má takto jistotu, na kterou plochu se má vydat, pokud potřebuje pracovat s okny té či oné aplikace - lze si takto například definovat jednu virtuální plochu pro internetovou komunikaci (Mail, iChat), jinou pro multimedia (iPhoto, IMovie) apod. Organizaci naznačeným způsobem lze pak využít třeba i v pre-pressu či webdesignu, kde lze například jednu plochu používat pro zpracování digitálních fotografií, jinou pro sazbu, další pro úpravy textu, jinou pro komunikaci apod. Možné je pak i přiřazení aplikace všem plochám, tj. okna této aplikace "cestují" s uživatelem a ten má takto po ruce vždy například okno iChat či iTunes. (Není od věci zmínit, že přiřadit aplikaci Spaces lze i přetažením její ikony z Finderu na náhled požadované plochy na panelu Spaces, přetažení do seznamu aplikací zde přiřadí danou aplikaci všem desktopům.)

Zapnout pak lze i zobrazení indikátoru čísla plochy v řádku nabídek Leoparda. Dále je možno měnit přiřazení klávesových zkratek či tlačítek myši, s pomocí kterých se zajišťují přechody mezi plochami či aktivuje náhled ploch: výchozí nastavení (která uvádíme dále) nicméně působí poměrně logicky, i když třeba využití u vícetlačítkové myši je nasnadě.

Použití

Po aktivaci a počáteční konfiguraci lze Spaces začít používat. Aktuální pracovní plocha je indikována číslem v pruhu nabídek (je-li tento indikátor v předvolbách Spaces aktivován). Přepínat mezi plochami pak lze různými způsoby. Nejvíce nasnadě je takto stisknutí klávesové kombinace - výchozí je Ctrl-číslo_plochy (funguje tedy pouze s prvními devíti plochami), možné je i využití nabídky skrývající se pod zmíněným indikátorem pracovní plochy.

Dále je možné přecházení mezi plochami s pomocí výchozí kombinace Ctrl-kurzorová_klávesa: krátký stisk zajistí okamžitý přechod na odpovídající sousední plochu, pokud uživatel Ctrl přidrží, zobrazí se mu symbolické znázornění ploch a může zvolit plochu libovolnou.

Jednoznačně nejdůležitějším nástrojem nejen pro přepínání ploch, ale i další úkony, je ovšem náhled všech pracovních ploch. Výchozí klávesa, která zajistí přechod do tohoto pohledu, je F8. Po přepnutí se zobrazí miniatury všech ploch a jejich oken. Pokud pak chce uživatel mít zobrazeny všechna okna aplikací a nikoli pouze ta, jež jsou aktuálně viditelná, může i v daném typu pohledu použít standardní funkci Exposé aktivovanou klávesou F9. V případě, že by rád přímo přecházel do daného typu pohledu (tj. bez dvojkombinace F8-F9), může použít tento AppleScript.

Okna zobrazená naznačenými způsoby lze v náhledu aktivovat (tím se zobrazí daná pracovní plocha) a co lépe, mezi plochami i přesouvat tažením. Náhled ploch pak dovoluje i měnit pořadí ploch opět jejich pouhým přetažením. Někdy užitečnou funkcí je shromáždění všech zobrazených oken (netýká se tedy oken minimalizovaných a skrytých) na první pracovní plochu: v módu náhledu je takto třeba stisknout klávesu C. Opakovaným stiskem C se okna vrátí na původní umístění. Pokud se po umístění oken na první plochu uživatel přepne z náhledu na normální plochu, nelze již okna vrátit zpět.

K dispozici jsou pak manipulace s okny přímo z jednotlivých ploch: na sousední plochu lze okno přemístit zasunutím za příslušný okraj obrazovky (je potřeba chvíli počkat) nebo též do požadovaného rohu. Manipulace v módu náhledu je nicméně jednoznačně nejpřehlednější a nejpohodlnější, díky provázání s Exposé si ji zřejmě většina uživatelů osvojí a oblíbí velmi rychle.

K čemu je to dobré?

Pro ty, kdo ještě koncept virtuálních desktopů příliš neznají, bychom rádi na tomto místě naznačili, k čemu je vlastně nástroj typu Spaces dobrý. Využití je zde nasnadě zejména pro ty uživatele, kteří typicky pracují současně ve vícero aplikacích s mnoha otevřenými okny. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že koncept virtuálních desktopů nemusí být pro každého a najdou se jistě uživatelé, kteří raději zůstanou u pouhého přepínání aplikací a využití zobrazení či skrytí oken v Exposé.

Nedostatky

Zejména při pohledu na jiná existující řešení pro práci s virtuálními plochami - ale také po několika hodinách práce ve Spaces - začne uživatel zjišťovat, že by se našla řada vlastností, kterými by měl daný prostředek rovněž disponovat. Začít lze takto u možnosti pojmenovat pracovní plochy (např. podle typu aplikací, které jsou jim přiřazeny), dále by přišlo vhod odlišení ploch rozdílnými pozadími. Dalším přirozeným požadavkem je možnost nakonfigurovat si celou sestavu aplikací a dokumentů přiřazených plochám (pro určité projekty apod.). Konečně je třeba říci, že se Spaces v současné podobě chovají občas poněkud podivně - reportovány jsou takto "ztráty oken", v náhledu ploch se pak nezobrazují okna náhledů obsahu souborů technologie Quick Look. Uvidíme, co zde změní Leopard 10.5.2.

Rozšiřující AppleScripty

Krátce po uvedení Spaces se objevilo několik užitečných AppleScriptů, doplňujících některé chybějící funkce. Zřejmě nejzajímavější je takto sada čtyř skriptů Jesse Newlanda, jež dovoluje za chodu měnit přiřazení oken plochám (na všechny plochy, na určitou plochu, shromáždění všech oken určité aplikace na jedinou plochu, zrušení přiřazení). Dané skripty jsou navrženy tak, aby byly použitelné s pomocí utilit jako jsou Quicksilver či FastScripts. Na Macosxhints pak lze najít třeba i inspiraci, jak vytvořit skripty pro přiřazení ploch určeným skupinám aplikací, k dispozici je i knihovna AppleScript rutin, dovolujících psát další skripty pracující se Spaces.

Alternativy ke Spaces

Pojďme se nyní podívat, jaké se nabízí možnosti pro ty uživatele, kteří by rádi virtuální desktopy používali i v Tigerovi či hledají ke Spaces vybavenější alternativu. Předesíláme každopádně, že dále popisované produkty jsme obvykle nijak zevrubně nezkoušeli, v diskuzi ke článku přivítáme postřehy našich čtenářů.

Za skutečně kvalitní alternativu ke Spaces lze označit především sharewarovou Universal Binary aplikaci (29,95 USD) You Software You Control: Desktops. Nabízí možnost definování libovolného počtu ploch, jenž lze odlišit pojmenováním a pozadím, k dispozici jsou různé možnosti přechodů mezi plochami, odpovídající náhledy ploch dovolují přesouvání oken ve stylu Spaces, podporováno je přiřazování oken aplikacím atd.

Kvalitní sadu vlastností slibuje také jiný komerční produkt (40 USD) CodeTek Studios's VirtualDesktop Pro. Zaujme takto např. nástroj pro náhledy desktopů Pager, možnost odlišení ploch pomocí skinů či integrace s AppleScriptem, dovolující spouštět skripty například při přepnutí na určitou plochu apod. Dojem kazí aktuální technické problémy se stabilitou produktu, referované na stránkách výrobce.

Universal Binary je rovněž open source aplikace VirtueDesktops Tony Arnolda. Její budoucnost je ovšem nejistá, autor chtěl již vývoj ukončit, pak se sice k produktu vrátil, ale od poloviny loňského roku už nezveřejnil žádné změny. VirtueDesktops každopádně nabízí základní sadu funkcí pro provozování virtuálních desktopů, včetně možnosti odlišení pojmenováním a pozadím, přiřazení aplikací, definování klávesových zkratek pro přepínání mezi plochami aj., na druhou stranu chybí možnost přesouvání oken v módu náhledu. PowerPC-only je pak jiná open source aplikace Desktop Manager, její vývoj byl nicméně ukončen již v roce 2005.