Komerční implementace TeXu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

tex TeX

tex TeX

6. října 2003, 00.00 | Čím se liší komerční provedení TeXu od svých freewarových protějšků? A kdo a proč by do
nich měl investovat?

Sázecí systém TeX zůstává i po více jak dvaceti letech své existence často užívanou aplikací. Největší oblibě se těší zejména v akademickém prostředí, kde je využíván při sazbě učebnic, sborníků a vědeckých či studentských prací (bezkonkurenční je zde zejména při sazbě matematiky). Nasazuje jej ale rovněž řada vydavatelství, přičemž záběr zpracovávaných publikací je skutečně úctyhodný - začíná na sazbu jednoduché beletrie, sci-fi a fantasy, vede přes náročnější odborné tituly a končí u takových komplikovaných publikací, jako jsou slovníky či katalogy. Svou nezaměnitelnou pozici pak má TeX v případě databázového či cross-media publikování.

Důvodem tak širokého nasazení jsou především vysoká typografická kvalita a dokonalá programovatelnost zmíněného systému. Algoritmy TeXu jsou navíc k dispozici zdarma, což umožnilo různým autorům vytvořit postupně přehršel implementací tohoto systému na různých platformách. (Viz tento přehled.) Ty dovolují použít výstup z TeXu v nejrůznějších formátech, zejména PostScriptu, PDF a HTML. Navíc lze TeX využít při zpracování XML, což z něj tedy činí krajně zajímavé řešení i v budoucím publikačním průmyslu.

TeX má ovšem svá slabá místa. Ta, která jsou přímo v jeho algoritmech (problematické zpracování vícesloupcové či rámečkové sazby, barevné výstupy) už spravit nepůjdou, neboť autor TeXu Donald E. Knuth si podle všeho již nepřeje provádět se svým systémem žádné změny. Pokud by tedy došlo k úpravám, bude se takovýto produkt muset jmenovat jinak - projekty naznačeného typu jsou například NTS či e-TeX, žádný z nich se ovšem zatím nedostal do fáze širšího přijetí. Jinou zásadní komplikaci, uživatelskou nevlídnost, spočívající v tom, že je TeX neinteraktivním systémem a namísto WYSIWYG editace funguje jako dávkový interpret specifického programovacího jazyka, ovšem do značné míry odstranit jdou. Záleží jen na tom, jak autoři implementaci TeXu pojmou, a jak mnoho komfortu uživatelům nabídnou. Protože ale tvorba takovéto implementace není zdaleka jednoduchým úkolem, neudiví, že si výrobci za takovéto implementace účtují příslušnou cenu. Někdy jde o pár desítek dolarů v rámci sharewarové licence, mnohem typičtěji ovšem několik stovek dolarů, stavící danou implementaci cenou na úroveň profesionálního WYSIWYG řešení typu QuarkXPressu či InDesignu. Co opravňuje výrobce k takovýmto cenám? A jaké konkrétní implementace uvedeného typu jsou dnes uživatelům k dispozici? O odpověď na tyto i další otázky bychom se rádi pokusili v tomto článku.

Integrované prostředí VTeXu, jedné z komerčních implementací TeXu.

Jak vypadá komerční implementace TeXu?

Podívejme se nejprve na to, jak vypadá modelová implementace TeXu. K jejímu popisu je zapotřebí naznačit (či jiným čtenářům pouze připomenout), jakým způsobem TeX funguje. Východiskem je v tomto systému dokument v čistě textovém formátu, jež mimo samotných informací určených k publikování, obsahuje speciální sekvence - makra, řídící činnost TeXu při sestavování sazby. Výsledkem zpracování takového dokumentu interpretem TeXu bývá obvykle soubor v tzv. DVI (DeVice Independent) formátu, k jehož zobrazení je zapotřebí odpovídající prohlížeč. Přímo z texovských dokumentů nebo zmíněných DVI souborů pak lze vytvářet výstup v dalších formátech použitím příslušných převodníků.

Přibližme si nyní jednotlivé komponenty implementace TeXu a také to, jakým způsobem jsou řešeny v komerčních produktech:

Interpret TeXu
Jedná se o program, fungující dávkově, který o své činnosti informuje pomocí odpovídajícího dialogového okna, ve kterém vypisuje nejrůznější informace, týkající se jeho běhu (zpracování stránek, chyby aj.). Uvedený výpis se také ukládá do příslušného textového protokolu. Pokud proběhne zpracování úspěšně, sestaví TeX příslušný DVI dokument. V opačném případě, tj. je-li na vstupu chybný příkaz, vypíše TeX chybové hlášení a čeká na další instrukce. Těmi může být například pokyn k ukončení činnosti (pro přechod do dokumentu na problémové místo pro jeho úpravu) nebo vynucení dalšího chodu (chyba je ignorována, což může mít více či méně neblahý vliv na vzhled výstupu).

Komerční implementace se především dříve zaměřovaly na to, aby byl chod interpretu co nejrychlejší. S rostoucím výkonem hardwaru jsou nicméně takovéto optimalizace do značné míry zbytečné. Podstatně důležitější a užitečnější zůstává i dnes snaha maximálně usnadnit ladění chyb a vůbec interakci mezi interpretem a editorem zdrojových souborů TeXu. Většina komerčních interpretací také dokáže zajistit překlad na pozadí, při kterém uživatel může prohlížet DVI dokument i ve chvíli, kdy se vytváří jeho nová podoba.

Komerční implementace nabízí rozmanité možnosti práce s písmem.

Makro nástavby
Makra TeXu existují v podobě nejrůznějších předhotovených sad, určených pro různé účely, které si uživatelé mohou dále upravovat. Nejrozšířenější jsou Plain TeX, LaTeX a AmsTeX/AmSLaTeX, velmi perspektivním balíkem uvedeného typu je ConTeXt. Makro sady jsou obvykle k dispozici zdarma prostřednictvím Internetu. Komerční instalace nicméně poskytují jejich snadnou instalaci i údržbu. V rámci ostatních komponent implementace (editor, písmové a symbolové sady) je pak komplexně řešena další podpora těchto sad (viz dále).

Písma
TeX vnikl ještě před uvedením novodobých počítačových písmových technologií, a má v sobě tudíž zabudován vlastní systém tvorby a správy písma, založený na využití tzv. písmových metrik a vlastního bitmapového písmového formátu, jež se vytváří Knuthovým programem Metafont. Komerční implementace se snaží poskytnout v maximální míře podporu truetypových či postscriptových písem, a to pokud možno tak, aby uživatel nemusel provádět žádné složité konfigurace. Součástí mnoha komerčních implementací bývají vlastní písmové sady, použitelné univerzálně (text) i ke speciálním účelům (matematika, čárové kódy aj.).

Editor texovských souborů
Ústředním prvkem implementace TeXu bývá editor zdrojových souborů. Ten totiž slouží nejen k editaci, ale též coby jakási "centrála", ze které se spouští interpret i další převodníky, prohlížeče, konfigurační utility aj. Editační nástroje poskytují takové možnosti, jako je správa projektů, automatizované vkládání maker z určité sady, barevné rozlišení různého typu obsahu v textu, spell-checking (s vynecháním řídicích sekvencí), prostředky pro vizuální editaci matematických vzorců či grafů nebo snadné vkládání odkazů na grafiku.

Většina editorů nabízí možnost barevného odlišení textu.

Prohlížeč DVI souborů
Důležitý je i komfort, jaký při zpracování poskytne prohlížeč DVI souborů. K nabízeným funkcím zde patří možnost jedno i vícestránkového pohledu při volbě různých stránkových formátů, zobrazení vložené grafiky, snadná navigace založená na odkazech či záložkách, možnost zvětšení celé stránky nebo jen zvoleného úseku, tisk s použitím vlastního nebo systémového driveru a mnoho dalšího.

Převodníky do dalších formátů
I když i nekomerční implementace nabízí převody do všech zásadních formátů, předstihují je komerční aplikace především větší integrací a snazším ovládáním uvedeného typu nástrojů. Mimo jiné se tak můžeme v rámci některých řešení setkat s interprety TeXu, u kterých lze volit mezi výstupem do DVI, PDF, HTML či jiných formátů. DVI prohlížeče těchto implementací pak mnohdy nabízejí možnost přenosu zvoleného úseku dokumentu přes schránku (jako čistý text či grafiku).

Přehled konkrétních komerčních interpretací

Podívejme se tedy, jak vypadá konkrétní nabídka na trhu s komerčními aplikacemi TeXu. V našem následném přehledu, rozděleném podle platforem, se přitom zaměříme pouze za zdůraznění nejzajímavějších rysů jednotlivých řešení, přičemž základní vlastnosti odpovídají obvykle tomu, co jsme popsali výše. Podrobnosti (a často i demoverze) si může čtenář dohledat pod dále vloženými odkazy.

Windows

Jednoznačně nejkomplexnější a zřejmě i nejpodařenější komerční implementací TeXu pod Windows je VTeX společnosti MicroPress. Pozoruhodný je zde již samotný interpret, který dokáže v rámci jednoho běhu vytvořit souběžně výstup v DVI, PDF, PostScriptu a HTML. Odpovídající funkce pak zajišťuje snadné přechody mezi prohlíženým výstupem a zdrojovým textem v komfortním editoru. V rámci implementace je dodávána celá řada utilit, umožňujících například vizuální editaci matematických rovnic a grafů či vkládání grafiky v různých formátech. Odpovídají funkce umožňují přímo příkazy TeXu provádět úpravy grafických informací, jako je například nastavení kontrastu, downsampling či rotace. K dispozici je i řada písmových efektů, jako jsou zarovnání na křivku, různé typy kapitálek, podtržení či barevné zvýraznění aj. Součástí dodávky je dále rozsáhlá sada nejrůznějších písem a symbolů. Kompletní balení VTeXu je ke komerčním účelům nabízeno za 499 USD, poskytovány jsou ovšem nejrůznější slevy, navíc je možno zakoupit i odlehčené podoby produktu. (Viz tento ceník. Obdobně je tomu u většiny dále popisovaných produktů.) Zdarma si lze na stránkách MicroPressu stáhnout například Lite verzi editoru matematických výrazů Equation Magic.

Vizuální editor rovnic VTeXu.

Zajímavé možnosti co do výstupu nabízí i PCTeX (399 USD) společnosti Personal TeX, Inc. K dispozici je zde nejen převodník z DVI či PostScriptu do PDF, ale také funkce, umožňující exportovat vytvořený obsah do formátu Adobe Illustratoru. Profesionální, optimalizovaný výstup a silné možnosti práce s písmy, ale jinak jen poměrně základní prostředky poskytuje Y&Y TeX (425 USD) společnosti Y&Y. Obdobně je TrueTeX (450 USD) R. Kinche, zajímavý zřejmě jen způsobem, jakým pracuje s truetypovými písmy a také tím, že je dodáván coby součást vizuálního front-endu TeXu Scientific Word.

Překvapivě silné možnosti nabízí sharewarový BaKoMa TeX. Za základní cenu 49 USD poskytuje nejen integrované editační prostředí s rozšířenými možnostmi vkládání grafiky a solidní sadu Type 1 fontů, ale hlavně výstup do PostScriptu, PDF, HTML a SVG. Obdobně velmi zajímavý poměr cena/výkon slibuje WinEdt (70/40 USD komerční/akademická licence - je rovněž dodáván s Y&Y TeXem) A. Simonice, komfortní editor texovských dokumentů, který skvěle poslouží zejména k vytvoření integrovaného editačního prostředí pro některou z nekomerčních implementací TeXu.

Macintosh

V podstatě jedinou "plnokrevnou" komerční implementací TeXu na platformě Macintosh představují dnes Textures (495 USD) společnosti Blue Sky TeX Systems. Jedná se o produkt poněkud kontroverzní. Co do technologických principů je v mnohém jedinečný: Tzv. Flash funkce dokáže zajistit zejména u kratších úseků kódu v podstatě sazbu v reálném čase. Synchronicity funkce pak umožňuje velmi přesný přechod mezi výstupem a zdrojovým kódem. K dispozici je navíc solidní integrované editační prostředí, podporující správu rozsáhlejších projektů, doplněné sadou písem a dalšími prostředky. Na druhou stranu ovšem Textures nebyly již řadu let updatovány a neexistuje tedy jejich nativní podoba pro Mac OS X. Zájemci si je nicméně mohou neomezeně vyzkoušet v podobě Textures.free, která nabízí v zásadě stejné možnosti jako komerční implementace, ale omezené pouze na jedinou stránku. (Použitelné například pro sazbu matematiky, tabulek nebo čárových kódů.) Velmi zajímavým řešením v nabídce Blue Sky pak je MathSetter (405 USD samostatně, 599 USD s Textures), což je vlastně texovská engine, použitelná v prostředí QuarkXPressu prostřednictvím odpovídající extenze. Obsah vytvořený MathSetterem lze na stránce dále zpracovat jako libovolný jiný objekt Quarku (rotovat, obarvit, přesunout apod.). Opět se ale jedná o nenativní řešení, kompatibilní pouze s XPressem 3 a 4.

Prostředí MathSetteru.

Velmi pečlivě udržovanou a z hlediska obsažených komponent skutečně komplexní sharewarovou implementací TeXu na Macovi je OzTeX (30 USD). Ten obsahuje prakticky vše, co dnes nabízí svět freewarových utilit pro TeX v rámci jediného, dobře sladěného balíku aplikací, nativně provozovatelného v Mac OS X. Na druhou stranu tento produkt samozřejmě postrádá technologickou dokonalost a eleganci Textures.

Závěrem

Poměrně pestrá nabídka komerčních implementací TeXu klade samozřejmě otázku, pro koho jsou řešení uvedeného typu dobrá. Ani jedno z nich totiž nezbavuje nutnosti učit se programovat v TeXu, takže bude vždy vyžadovat schopného uživatele, vládnoucí mimo designerských i programátorskými dovednostmi. Návratnost uvedeného typu řešení je tedy v něčem jiném: rychlosti zpracování a kvalitě výstupu. Vzhledem k tomu jsou komerční implementace zajímavým nástrojem pro vydavatelství (viz náš přehled v úvodu), využívající dosud freewarové implementace, ale v mnohém i pro pracoviště, pro které je TeX novinkou. Úkoly, jako je sazba z databází či automatizované křížové publikování totiž stejně nelze řešit bez určité dávky naznačené programátorské invence, ať už je použit jakýkoli nástroj. Tuzemští uživatelé ovšem musí i u komerční implementace provést alespoň částečnou lokalizaci (české písmo, dělení apod.), což nemusí být vždy právě snadné.