Adobe InDesign CS3 zblízka (1) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

30. března 2007, 00.00 | Lepší výkon, nové rozhraní s řadou vylepšení zvyšujících uživatelskou efektivitu, snazší hromadné vkládání zdrojů do dokumentů a podpora tabulkových stylů. To jsou některé z kladů InDesignu CS3, které blíže představujeme v tomto článku, jenž je první částí našeho obšírného seznámení s daným produktem.

Před několika dny uvedla společnost Adobe Creative Suite 3 Family poměrně monumentální sestavu šesti softwarových balíků, určených pro publikační průmysl. V Creative Suite 3 Design Standard a Premium je takto jednou z klíčových komponent nová verze sázecího programu InDesign, jehož předchozí podoby dnes na tuzemských pre-pressových pracovištích – co se prostředků pro sazbu týče – dominují. InDesign CS3 s sebou přináší řadu novinek – dá se říci, že asi nejvíce ze všech aplikací nové Suite (že by kladný vliv konkurenčního QuarkXPressu 7?). O přiblížení těchto novinek bychom se rádi pokusili v několikadílném článku, jehož první část vám tímto předkládáme.

Výkon a provozní platformy

Oficiální podoba InDesignu CS3 zatím není k dispozici, na základě našich zkušeností s pre-release verzí a některých internetových diskusí si nicméně troufáme tvrdit, že Adobe zapracovala na tom, aby náběh InDesignu i chod byly svižnější než v minulé podobě. Připomenout pak musíme, že nová verze je spolu s jinými aplikacemi Suite pro platformu Macintosh k dispozici coby Universal Binary, což zaručuje zvýšený výkon a stabilnější chod na Intel Macích. Provozními platformami jsou Windows XP (SP2) a Vista a Mac OS X 10.4.8, ve Windows XP by mělo dostačovat 256 MB RAM (512 doporučeno), ve Vista pak 512 MB (1 GB doporučeno), procesor má být alespoň Pentium 4. Na platformě Macintosh je k chodu zapotřebí stroj s procesorem alespoň G4, pro ten je požadováno 256 MB (512 MB doporučeno), na Intel systémech jsou požadavky dvojnásobné. Podrobněji se lze o systémových požadavcích dočíst na příslušné stránce Adobe.

Kompatibilita

Podle nám dostupných informací bude nový InDesign schopen otevírat dokumenty z předchozích verzí bez problémů. Dokument InDesignu CS3 pak bude možno přes XML formát INX přenést do InDesignu CS2 (obdobný model jako v kombinaci CS-CS2), samozřejmě tak ale vzniknou komplikace v případě prvků podporovaných až v CS3 verzi.

Nové uživatelské rozhraní

InDesign se dočkal nového uživatelského rozhraní, které bylo poprvé představeno v pre-release Photoshopu CS3. Jeho hlavní předností je použití zasouvacích docků – zásobníků, jež dovolují ovládací palety programu, kterým nyní začala Adobe říkat panely, organizovat dle našeho názoru lépe, než tomu bylo v předchozích verzích. Podrobněji zde o dané funkci hovořit nemusíme, neboť ji přehledně přibližuje například videocast Michaela Murphyho. Na tomto místě pouze uveďme, že doky jsou sloupce umístěné po stranách okna InDesignu, do kterých si uživatel může vložit panely seskupené libovolně do skupin. Dok pak lze použít ve sbalené či expandované podobě (přičemž okno dokumentu se mu může automaticky přizpůsobit), dále lze libovolný panel umístit mimo dok kamkoli na pracovní plochu, i v takovémto případě je možné seskupování panelů do skupin atp. Při manipulaci jsou panely průhledné, takže je snazší jejich umístění přesně na požadovanou pozici.

Domníváme se, že přechod stávajících uživatelů na naznačený nový systém rozhraní by neměl být příliš problémový. Je ale možné, že se najdou konzervativci, kterým se více zamlouval přístup dřívější.

Panel Stránky

Každopádně asi každý uživatel přijme pozitivně novou podobu panelu (palety) Stránky. Ten totiž nyní nabízí reálné náhledy stránek (nikoli prázdné bílé obdélníky jako dříve), což může zejména v případě rozsáhlých dokumentů výrazně usnadnit navigaci i operace, jako jsou přesuny stránek, přiřazování stránek předlohových aj. Pro rychlejší procházení podporuje nyní daný panel i skrolování pomocí kolečka myši.

Konfigurování nabídek

Již dříve bylo v uživatelském rozhraní InDesignu možno nastavit různé parametry podle preferencí uživatele, připomeňme zde klávesové zkratky či uživatelské konfigurace pracovní plochy. Nyní se nově nabízí (obdobně jako v Photoshopu) plná kontrola všech nabídek programu, tj. jak aplikačních, tak i kontextových či paletových. Konkrétně takto může uživatel určit, které příkazy se mají v nabídkách zobrazit a v jaké barvě, výsledek konfigurace lze samozřejmě uložit, a to i v rámci nastavení pracovní plochy. Rozšířily se tedy možnosti, jak například na jednom pracovišti poskytnout tutéž instalaci InDesignu s rozlišně nakonfigurovaným rozhraním pro vícero uživatelů, zjednodušit rozhraní pro určitý projekt nebo začátečníka apod.

Skupiny stylů

Drobným, ale z hlediska každodenní práce jistě užitečným vylepšením je možnost seskupovat styly do skupin, které fungují v obdobném duchu jako složky v souborovém systému. Nabízí se tak možnost hierarchické organizace stylů například podle účelu použití či projektu, která by měla urychlit a zpřehlednit zpracování. Připomeňme, že obdobné možnosti poskytuje pro současné verze InDesignu bezplatný plugin Style Flocker společnosti Rogue Sheep.

Quick Apply

Zajímavým nástrojem, jenž urychluje zpracování, je Quick Apply, dostupný z panelu Control (nebo pomocí klávesové zkratky Ctrl+Enter). S jeho pomocí lze bleskurychle aplikovat libovolný styl (textový, objektový, tabulkový), příkaz (včetně těch, jež jsou dostupné na jednotlivých panelech), textovou proměnnou (o těch více příště) nebo skript InDesignu tím způsobem, že napíšeme prvních několik písmen označujících daný prvek. Quick Apply nabídne seznam pouze těch prvků, které zadanému řetězci vyhovují, uživatel pak zvolí požadovaný a stiskne Enter nebo odklepne. Aby nabízených možností nebylo v seznamu příliš, může uživatel v předvolbách Quick Apply určit, pro jaké typy prvků má daný nástroj fungovat. Pro leckoho by se z Quick Apply mohla stát velmi zásadní pomůcka, dovolující v prostředí InDesignu velmi efektivně pracovat bez proklikávání se nabídkami či memorování klávesových zkratek.

Vkládání zdrojů

Další významnou pomůckou napomáhající zvýšení produktivity je Multi-file Place. Jedná se o rozšíření dosavadní funkce Place při umisťování více objektů do dokumentu. Poté, co uživatel takto zvolí vícero prvků (obrázky a dokumenty v dalších podporovaných formátech), objeví se u odpovídajícího kurzoru pro umístění zdrojů číslo indikující, kolik prvků je ještě třeba umístit, první prvek v pořadí se pak zobrazí s pomocí malého náhledu. Tento prvek může uživatel umístit klepnutím do nového či existujícího rámečku na stránce, příslušně se pak změní informace o počtu zdrojů k umístění a náhled. Kurzorové klávesy umožňují v zásobníku zdrojů listovat, a vybrat tak požadovaný soubor.

Zejména v souvislosti s danou funkcí přijde vhod volba Frame Fitting Options. Ta dovoluje pro daný rámeček určit výchozí způsob umístění do něj vložených obrázků. Konkrétně lze s její pomocí nastavit způsob ořezu, referenční bod zarovnání a dále to, zda se přizpůsobí obsah rámečku či rámeček obsahu. Zejména tam, kde se k sazbě používají šablony, se může opět jednat o významný nástroj šetřící čas a unifikující zpracování.

Umisťovat do dokumentu lze nyní i dokumenty InDesignu. To je zajisté velmi zajímavá funkce, mající různorodé využití, podrobněji se jí nicméně budeme věnovat až příště, při výkladu o skupinové spolupráci.

Tabulkové styly a zpracování tabulek Excelu

I když se rozšířením nástrojů pro design a text chceme věnovat až příště, nemohli jsme v prvním díle našeho přiblížení vynechat "killer" funkci, která možná pro leckoho bude právě tou klíčovou při rozhodování o upgradu na InDesign CS3. Je jí podpora tabulkových a buňkových stylů, která by měla dramaticky usnadnit formátování tabulek, pro jehož usnadnění se dosud v InDesignu buď používají skripty, nebo plugin Teacup Software TableStyles and CellStyles (Pro). Ti, kdo daný plugin znají, by pak měli vědět, že mezi ním a odpovídající podporou v InDesignu CS3 nejsou zas až tak zásadní rozdíly: Adobe totiž podle nám dostupných informací příslušnou základní technologii právě od Teacup Software zakoupila.

Nástroje pro tabulkové a buňkové styly jsou do prostředí InDesignu integrovány velmi organicky, koncepce použití a technika ovládání je obdobná použití stylů textových či objektových. Uživatel si tedy takto může vyladit dopodrobna nastavení celé tabulky (záhlaví, zápatí, ohraničení aj.) nebo jednotlivých buněk, ty uložit jako styl a ten následně jednoduše aplikovat na zvolenou tabulku či její určenou část. Netřeba asi dodávat, jak značné úspory času a eliminace chyb (konzistentní zpracování) lze dosáhnout u dokumentů s větším počet tabulek (katalogy, výroční zprávy aj.).

Vylepšení navíc doznal import tabulek z Excelu. Uživatel nyní může při načítání aplikovat na tabulku zvolený tabulkový styl. A co více – při obnově linkované tabulky lze převzít formátování z původního zdroje.

Cenová nastavení

O cenových nastaveních Creative Suite 3 se v tuzemsku (viz diskuse u článků na Grafice a MujMacovi) i zahraničí vedou hned po uvedení daného balíku poměrně bouřlivé diskuse, týkající se nepoměru mezi cenami daného balíku či jeho komponent v USA a zbytku světa. Netušíme, čím konstruktivním bychom zde do diskuse mohli přispět my, a tak se na tomto místě spokojíme s uvedením několika vybraných údajů, týkajících se ceny InDesignu CS3 v tuzemsku. Údaje jsme přitom přebrali z ceníku společnosti Amos Software a týkají se pouze International English verze (k české nejsou dle všeho zatím k dispozici).

InDesign CS3 IE bude takto prodáván ve verzi pro Maca i Windows za 26 771 Kč (zde i dále uvádíme ceny bez DPH a při online nákupu). Upgrade z PageMakeru či InDesignu CS2 pak má stát 6 489 Kč. Dále lze InDesign CS3 zakoupit v rámci balíků Creative Suite 3 Design Standard (39 093 Kč) či Premium (61 560 Kč), i pro tyto balíky jsou k dispozici možnosti upgrade z předchozích verzí Suite, podrobnosti lze dohledat ve výše zmíněném ceníku Amos Software. Podoba Standard dnes bude asi pro většinu pre-pressových pracovišť to pravé (a cena "rozpočítaná na program" zde vychází velmi příznivě), neboť kromě dřívějšího InDesignu, Photoshopu a Illustratoru nově obsahuje i Acrobat 8 Professional. Všichni ti, kdo oželí Dreamweaver a Flash, tedy mají poměrně jasnou volbu.

Závěrem

Tolik zatím naše první seznámení s InDesignem CS3. V jeho příští části se podíváme např. na novou koncepci práce s průhledností, rozšíření v oblasti efektových filtrů či výrazně posílenou funkci hledání a náhrad.