Adobe Illustrator CS4 zblízka: Symboly - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

15. dubna 2009, 00.00 | Použití symbolů v Adobe Illustratoru jsem dlouhá léta úspěšně ignoroval. Bohužel ke své škodě. Až ve chvíli, kdy jsem potřeboval pracovat s mapami jsem začal se symboly pracovat. A posléze zjistil, že jejich možnosti v kreativní oblasti také nejsou k zahození. Pojďme se tedy symbolům podívat tak trochu na zoubek.

Symbol a instance

Symbolem může být jakýkoliv obrázek, ať již vektorový nebo bitmapový. Tento obrázek pak může s sebou klidně nést informace z grafických stylů či stop, barvy nebo efekty. Symbol je jedinečný a pokud jej užijeme, tak pouze jeho zástup, tzv. instanci. Tato instance ovšem může mít přiřazeny další konkrétní atributy úprav, ať už různé umístění, natočení, zkosení nebo grafický styl, průhlednost. Pokud upravíme symbol, ovlivní tato úprava všechny instance symbolu.

Z výše uvedeného je jasné, kde symboly dobře využijeme – všude tam, kde pracujeme s podobnými nebo stejnými znaky či tvary.

Symbol a knihovny

Paleta symbolů není v podstatě nic jiného než otevřená knihovna jednotlivých symbolů.

Paleta Symboly.

V základní instalaci Adobe Illustratoru CS4 je k dispozici celá řada již předpřipravených knihoven symbolů a nelze říci, že by bylo zbytečné je prozkoumat. Lze tu totiž najít mnoho prvků například pro webovou grafiku (tlačítka, ovládací prvky, znaky), dekorativní znaky, ale i spoustu vektorových „skvrn“ a „cákanců“. Každopádně lze vytvářet i knihovny vlastní.

Některé předpřipravené knihovny symbolů jsou celkem chic.

Vytvoření symbolu

Při tvorbě symbolu lze využít především způsob drag & drop. Tedy nakresleme si svůj znak a za pomoci levého myšítka jej přetáhněme na paletu symbolů. Objeví se dialogové okno, ve kterém symbol pojmenujeme a (v případě další návaznosti tvořené grafiky na Flash) určíme typ a registraci. Hurá, máme symbol. Abychom mohli pracovat s instancí, stačí přetáhnout symbol z palety na plátno.

Volby symbolu při jeho zakládání.

Poznámka pro uživatele šťouraly: Instanci symbolu můžeme vložit jako součást jiného symbolu. Lze tak docílit hierarchické struktury tvoření symbolů. Bohužel v její organizaci nám Adobe Illustrator nijak nepomůže. Seskupování (jako například v paletě Barvy) by mělo Adobe prostě zavést plošně na jakoukoliv paletu se seznamem…

Půdorys domu (bez výplně) byl převeden na symbol. Instance tohoto symbolu je pak součástí ostatních barevných symbolů. Tedy pokud se něco změní v základním půdorysu, projeví se to ve všech ostatních (v našem případě barevných) symbolech.

Editace symbolu probíhá v tzv. izolovaném režimu. Stačí poklepat na nějakou instanci nebo přímo na symbol v paletě. Změny se projeví ihned po ukončení editace.

V případě, že vymažeme symbol, jež má umístěny nějaké instance, nabídne nám Illustrator dvě varianty – buďto lze příslušné instance také smazat, nebo je můžeme od symbolu odvázat, respektive převést na grafiku. Poté se budou chovat jako klasická kresba. Smazání instancí se týká jen instancí na plátně, nikoliv v jiných symbolech. Tam dojde automaticky k převedení na grafiku.

Vlastní knihovny symbolů

Paleta Symboly v sobě soustřeďuje symboly, které se budou ukládat společně s dokumentem. Knihovny jsou „jen seznamy“ dalších případně užitých prvků. Pokud si otevřete nějakou knihovnu, pak stačí vybrat symbol a on se přenese do palety Symboly.

Vytvořenou sadu symbolů lze uložit jako knihovnu. Tento úkon má bohužel jednu velmi nepříjemnou vlastnost a to že zpřetrhá všechny vazby na další vlastnosti jiných knihoven (například knihovnu grafických stylů). Vizuální stránka po uložení zůstane zachována. Po otevření knihovny v jiném dokumentu se ale neimportují do dalších knihoven příslušné prvky. Pokud však chceme mít k dispozici všechny tyto vazby, lze to obejít uložením nikoliv knihovny symbolů, ale celého (byť třeba prázdného) dokumentu a připravit si něco jako „šablonu“ dokumentu.

Pokud chceme pracovat s různými vlastními knihovnami symbolů, pak oceníme užitečnou vlastnost – jestliže knihovny uložíme do vyhrazeného adresáře, budou přístupné přímo z palety Symboly. Bohužel méně příjemné je to, že pokud do příslušného adresáře připravené knihovny nakopírujeme, musíme restartovat Illustrator, aby se aktualizovalo menu. Pro nalezení vyhrazeného adresáře je nejsnazší nechat uložit knihovnu symbolů, dle dialogového okna pro uložení souboru se dopídíme dané cesty.

Vlastní knihovny přímo v menu

Vybírání a nahrazování symbolů

Pro rychlou úpravu grafiky nebo přípravu její varianty lze využít nahrazení vybraných instancí symbolu. Konkrétní instance si vybereme (případně využijeme nabídky Výběr/Stejný/Instance symbolu) a v ovládacím panelu zvolíme jiný symbol. Díky této vlastnosti lze také lehce udržet konzistenci variant na více kreslicích plátnech (viz náš minulý článek).

Nahradit jednu instanci symbolu za druhou je triviální. Velmi to zvyšuje produktivitu práce například při navrhování variant.

Sada symbolů

Nyní se dostáváme k, alespoň dle mého názoru, slabší stránce práce se symboly a to konkrétně k práci se sadou. Sada symbolů je uskupení jednotlivých instancí symbolu nebo symbolů. Lze tedy mít sadu tvořenu pouze z instancí jednoho symbolu nebo z instancí různých symbolů (smíšená sada). Sadu je možno vytvořit jen pomocí nástroje rozprašovač symbolů.

Sada se chová jako objekt. Lze ji tedy otáčet, zmenšovat, lze na ní aplikovat grafické styly apod. Má přitom tu výhodu, že sdružuje pod sebe právě symboly.

Nástroje pro práci se sadou symbolů

Pokud chceme do příslušné sady přidat další instance, je nutné mít tuto sadu vybranou. Dále vybereme symbol, jehož instance chceme do sady přidat a poté užijeme rozprašovač.

Vyberte symbol a pak rozprašovačem „postříkejte“ plátno. Pokud v této fázi vyberete jiný symbol a budete pokračovat, vytvoříte smíšenou sadu.

V rámci sady pak můžete užít dalších nástrojů pro úpravu instancí uvnitř sady. Ať už budete ovlivňovat průhlednost, zabarvení, velikost, natočení atd. jednotlivých instancí, budete pracovat jen s těmi instancemi, které překryje velikost stopy (kruh kolem kurzoru). Změnu velikosti stopy a dalších parametrů nástrojů provedete v dialogovém okně vyvolaném poklepáním na jakýkoliv nástroj pro práci se symboly.

Nastavení nástrojů je přístupné po poklepání na jakýkoliv nástroj pro práci se symboly.

Bohužel sofistikovanější nastavení není k dispozici, takže veškeré úpravy se odvíjí od pohybu myši nebo pera tabletu. Kdo má tablet může ještě využít případně tlaku či náklonu. Limity otáčení nebo sílu náhodnosti tak musíme odhadnout citem. I tak během chvilky lze vytvořit z několika tvarů například čupřinu na hlavě lamy.

Čtyři tvary (samostatně pod hlavou) tvoří čupřinu s různou průhledností, natočením a barevností na hlavě lamy.

Závěr

Symboly jsou v poučených rukách rozhodně mocným nástrojem. Dokážou velmi účinně šetřit čas uživatele, velikost souboru a často i nervy. K záporům pak patří menší komfort práce s nástroji, v posledních verzích prakticky nulový vývoj a nemožnost využívání či sdílení knihoven symbolů napříč aplikacemi CS4.