Adobe Creative Suite 2 zblízka: XML, databázové a cross-media publikování v InDesignu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

4. července 2005, 00.00 | Nový InDesign nabízí hodně zajímavého i pro publikování, které zatím sice není běžné,
ale je výhledově značně perspektivní. Jak lze s jeho pomocí zajistit sazbu z XML a
databází či dostat obsah sázeného dokumentu na Internet?

Vedle funkcí, které potěší prakticky každého designéra, nabízí InDesign CS2 i rozšíření funkcí, které jsou určeny pro publikování nového typu, jež si cesty na pre-pressová pracoviště teprve hledá. Ať už takto hovoříme o automatizaci sazby či přípravě obsahu pro elektronická média, je zde zásadní platformou jazyk XML. V tomto našem článku bychom se podívali jak na rozšíření jeho podpory, tak i na doplnění funkce pro webové publikování ve spolupráci s GoLive, a nástroj pro sazbu z databází DataMerge, který se rovněž k většině tuzemských uživatelů dostává až v této verzi InDesignu.

XML

Významným způsobem se v InDesignu vylepšila podpora sazby z XML. I když se jedná o publikační metodu, kterou zatím využívá jen málokdo, je její potenciál značný a výhledově by se dokonce mohla stát metodou převládající. Klíčem je zde univerzálnost XML coby prostředku pro popis obsahu, ať už se tímto míní dokument pořízený textovým procesorem, výstup z databáze, data sebraná pomocí elektronických formulářů či údaje publikované původně pomocí Internetu (např. novinky v podobě RSS feeds). InDesign nabídl již v minulé verzi aparát, který dovoluje poměrně snadno zpracovat XML i těm, kdo nejsou právě specialisty na informační technologie: kupříkladu přiřazení formátovacích charakteristik načtenému či exportovanému obsahu se děje na základě snadno definovatelného mapování mezi XML tagy a styly InDesignu, importovaný obsah lze z paletky Structure myší rozmístit na požadované pozice v dokumentu, a k dispozici je i automatizovaná sazba na základě šablon.

Tvorba XML struktury pomocí mapování stylů

Nejzajímavěji vypadá v daném případě rozšíření možností, týkající se zpracování souborů s více položkami o obdobné struktuře. Je zde evidentní snaha prosadit InDesign výrazněji coby prostředek pro databázové a variabilní publikování, neboť právě zde je požadavek na zpracování daného typu obsahu zásadní. InDesign má takto (spolu s nástrojem Data Merge pro "klasičtější" databázovou sazbu, které popíšeme dále) šanci stát se i bez dodatkových pluginů velmi silným nástrojem pro sazbu publikací, jako jsou ceníky, katalogy, seznamy či též encyklopedie nebo kuchařky.

Konkrétně spočívá podpora v možnosti zajistit automatizovaně opakovanou sazbu téhož XML elementu: designér jej ve struktuře popíše pouze jednou a InDesign už sám daným způsobem vysadí libovolný počet opakování. Velmi pěkně je pak uvedená funkce provázána se sazbou tabulek, které bývají jednou z nejobvyklejších forem pro daný typ obsahu. Jejich strukturu lze totiž nyní také tagovat, přičemž InDesign umí například sám do tabulky vkládat patřičně tagovaný obsah coby buňky (není třeba implicitně určovat počet řádků v tabulce).

Z dalších nových vlastností v dané oblasti zaujme možnost linkovat obsah XML souborů v dokumentech InDesignu (opět něco, co je známo z databázového publikování nebo též tvorby periodik): ve chvíli, kdy se obsah odkazovaného souboru změní, je na to uživatel upozorněn a může provést update obsahu. Struktura XML dokumentu může být také nyní podstatně volnější než dříve, neboť InDesign dokáže ignorovat ve vstupu XML obsah, jehož tagy nejsou mapovány v dané šabloně, a rovněž naopak z layout a popisu struktury vypustit prvky, rámečky a obsah, které neodpovídají struktuře načítaného XML. Jde o velmi vítané vlastnosti, které určitě usnadní přípravu XML podkladů a dovolí jeden soubor zpracovat do více podob (InDesign vždy zpracuje pouze informace odpovídající dané šabloně). Nově ošetřeno je i zpracování "prázdného obsahu" (return, tabulátor), který vzniká opět typicky při sazbě z databází.

Nastavení dialogu pro import z XML

Nastavení formátování lze nyní ve workflow ovlivnit podstatně dříve. Přiřazení stylu je totiž možno určit pomocí atributu XML tagu. InDesign pak na jeho základě při importu aplikuje odpovídající styl, a pokud styl v daném dokumentu neexistuje, automaticky jej vytvoří.

Inovativní využití XML pak představuje i technologie výstřižků - snippets, kterou jsme popsali v našem dřívějším článku. Tato skupina prvků designu je totiž uložena právě v XML, resp. novém formátu pro reprezentaci dokumentů InDesignu INX. Tento formát využívá skriptovací engine InDesignu a s jeho pomocí lze tedy popsat prakticky libovolný obsah vytvořitelný v dané aplikaci. Prakticky je tedy možné připravovat snippets i mimo InDesign, například exportem z databází nebo systému pro správu obsahu. Možné je pak samozřejmě i opačně extrahování z výstřižků do různých aplikací a systémů.

Integrace s GoLive

V případě netriviálního využití InDesignu nelze opomenout publikování na Webu. K tomu je možno nasadit především export do PDF, který ani v nové verzi nedoznal (snad ani nepotřeboval) významnějšího vylepšení, a dále kooperaci s programem pro tvorbu webových prezentací GoLive. Ta je založena buďto na automatizované tvorbě prezentací z XML obsahu exportovaného výše popsanými prostředky, a dále pak funkci Package for GoLive. Tato funkce dovoluje obsah dokumentu InDesignu převést do podoby sady zdrojů (text, obrázky), které je poté možno interaktivně rozmístit do webových prezentací spravovaných GoLive. V tomto případě došlo k mírnému vylepšení, když lze nyní uvedenou funkci aplikovat nejen na celý dokument (či knihu), ale rovněž vybrané stránky či výběr, přičemž do exportu lze zahrnout i linkované objekty na skrytých vrstvách. Package z InDesignu může být nyní rovněž v GoLive přímo exportována do podoby XHTML stránek, což urychlí design jak pro normální Web, tak také například inteligentní mobilní telefony.

Dialog funkce Package for GoLive

Data Merge

Jak jsme již naznačili výše, InDesign lze použít i k tradičnějšímu zpracování data z databází. Prostředkem určeným k danému účelu je funkce Data Merge. Nejedná se vlastně o novinku, do InDesignu se ovšem uvedená funkce dostala až se zrušením PageMakeru a nebyla příliš přístupná tuzemským uživatelům. Nyní bude zřejmě k dispozici již v základní výbavě produktu.

Fungování, které bychom rádi výhledově popsali ve zvláštním článku, je obdobné tomu, co je běžné u jiných produktů daného typu. Poté, co uživatel aktivuje odpovídající paletku (Window-Automation-Data Merge), určí nejprve datový zdroj, kterým je textový soubor s oddělovači (vzniká exportem z databází, tabulkových procesorů aj.). Popis struktury se načte do paletky a odsud lze na požadovanou pozici v dokumentu umístit odkazy na dané položky (odkazovat je možno i obrázky přes souborové názvy). Následně lze dokument naplnit proměnným obsahem. K dispozici je odpovídající náhled obsahu před sloučením, možné je updatování datového zdroje a odpovídajícího dokumentu InDesignu atd.

Paletka Data Merge

I když se v případě dané funkce nejedná o nějakého vážného konkurenta specializovaných pluginů, určených ke stejnému účelu, její existence zdarma určitě potěší. Dle našeho názoru ji lze totiž dobře použít k řadě jednodušších projektů databázového publikování, a to způsobem poměrně intuitivním.

Závěrem

Jak je vidět, tak i těm, kdo potřebují v InDesignu řešit méně obvyklé publikační úkoly, toho nová CS2 verze nabízí opravdu hodně. Domníváme se pak, že zejména v případě databázových výstupů se jedná o možnosti, které budou postupně oslovovat stále více uživatelů z oblasti pre-pressu (boom digitálního a on-demand tisku).