Adobe Acrobat 6 a PDF/X: Teorie - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Software

Adobe Acrobat 6 a PDF/X: Teorie

acrobat 6 acrobat6

2. června 2003, 00.00 | Jak funguje v novém Acrobatu podpora standardu PDF/X? A k čemu je vlastně dobrá? V tomto
článku se na uvedené otázky podíváme především z obecného hlediska.

Jednou z nejvýznačnějších nových vlastností nedávno uvedeného Adobe Acrobatu 6 (ve verzi Professional), je podpora standardu PDF/X. Tento formát má silné ambice stát se základní platformou pro výměnu "bezpečných" podkladů v oblasti pre-pressu a není tedy divu, že se mnoho uživatelů zajímá o to, jak vlastně využití PDF/X v novém Acrobatu vypadá a co umožňuje. O alespoň částečné uspokojení jejich zájmu se pokusíme v tomto článku, který jsme, vzhledem ke komplexnosti popisované problematiky, rozdělili do dvou částí. V této první se zaměříme především na samotný formát PDF/X a obecné přiblížení nástrojů, které nový Acrobat pro jeho zpracování nabízí.

Co je PDF/X?

Pokusme se nejprve vysvětlit (či obeznámenějšímu čtenáři připomenout), co se vlastně pod pojmem PDF/X skrývá. Jak jsme již výše naznačili, jedná se o variantu Portable Document Formatu (PDF), určenou pro bezproblémovou výměnu podkladů v dnešním pre-pressu. Základní skutečností, vedoucí k vytvoření PDF/X, je přílišná volnost, s jakou dnes mohou uživatelé podklady v PDF vytvářet. Nedisciplinovanost či neznalost při užívání odpovídajících nástrojů a rovněž někdy až příliš bohaté vyjadřovací schopnosti PDF vedou totiž k dokumentům, jejichž následné zpracování a zejména výstup mohou působit potíže. Typickými komplikacemi zde jsou například absence použitých písem či obrázků (ve výstupním zařízení, systému nebo samotném dokumentu), nekorektní použití barevných modů (RGB namísto CMYK) či nesprávná nastavení výstupních parametrů (polotóny, trapping aj.). K ošetření takovýchto problémových prvků se v současnosti používají zejména tzv. preflightové aplikace, umožňující kontrolu a opravy souborů v různých formátech (tedy i PDF) podle stanovených kritérií. Hlavním problémem uvedených produktů je ovšem jejich proprietárnost: v daném workflow musí všichni účastníci disponovat stejnou aplikací uvedeného typu a dodržovat určitá unifikovaná nastavení, což je mnohdy nejen z finančního, ale i technického hlediska obtížně splnitelný požadavek. Uvedenou komplikaci se snaží odstranit právě zavedení PDF/X coby verze PDF, ve které je použití určitých prvků tohoto formátu povinné, jiných volitelné a některých zakázané. Použití PDF/X tedy umožňuje velmi otevřenou výměnu podkladů v rámci nejrůznějších workflow, víceméně nezávislou na zde použitých nástrojích. (K pochopení role PDF/X v širších souvislostech doporučujeme tento náš článek.)

PDF/X-1a a PDF/X-3

Vzhledem k různorodosti publikační praxe asi neudiví fakt, že PDF/X neexistuje v jediné, ale hned několika podobách, vyhovujících různým požadavkům. V rámci Acrobatu 6 jsou přitom podporovány dvě v současnosti nejdůležitější podoby PDF/X, kterými jsou PDF/X-1a a PDF/X-3. Pokusme se nyní obě přiblížit podrobněji.

PDF/X-1a
Tato podoba PDF/X je určena pro tzv. slepou výměnu mezi pre-pressovými pracovišti. Příjemce podkladu má tedy jistotu, že daný dokument obsahuje vše, co je zapotřebí pro jeho korektní zpracování bez ohledu na podmínky daného pracoviště. Konkrétně se toto určení odráží především v následujících vlastnostech:
- Všechna písma i obrázky jsou vložené.
- Všechny prvky jsou kódovány jako CMYK, přímé nebo DeviceN, není přípustné použití jiných barevných prostorů.
- V dokumentu jsou definovány buďto současně MediaBox (reprezentuje fyzickou velikost stránky v PDF dokumentu) a TrimBox (reprezentuje finální velikost stránky po vytištění a dokončovacím zpracování) nebo pouze ArtBox (určuje zvolenou oblast stránky), nelze současně použít oba zmíněné typy definic.
- Je povinná indikace trappingu a není povolen dokument s pouze částečným přetiskem.
- Prostřednictvím operátoru OutputIntents musí být specifikovány podmínky tiskového výstupu.
- Není povoleno uzamčení dokumentu heslem a použití OPI odkazů.

Schématické zobrazení prvků Media-, Trim- a ArtBox. (Převzato z článku na serveru Planetpdf.)

PDF/X-3
Tato podoba PDF/X-3 se snaží být otevřenější zejména při zpracování barev v rámci workflow, podporujících color management, postavený na ICC profilech. To znamená, že k vlastnostem, které jsme uvedli výše, přidává především možnost použití dalších barevných prostorů, jako jsou RGB, Lab či založené na vloženém ICC-profilu. Uvedená větší volnost pak činí daný podklad podstatně senzitivnější vzhledem k podmínkám daného pracoviště.

Výše uvedené charakteristiky jsou samozřejmě pouze rámcovým nastíněním vlastností obou standardů. Každý z nich má nicméně své webovské stránky (pro PDF/X-1a doporučujeme zejména tento server, pro PDF/X-3 pak tento), na kterých se dá dopátrat dalších informací. Je přitom jasné, že leckterý uživatel nemusí vůbec do hloubky ovládat nuance uvedených formátů, aby je mohl používat, výše nastíněné základní vlastnosti je ovšem vhodné znát.

Základní nastavení Distilleru pro PDF/X.

Nástroje pro PDF/X v Acrobatu

PDF/X je v rámci Acrobatu 6 Professional (tedy nikoli u verze Standard) podporováno v podstatě na dvou úrovních: při tvorbě PDF souboru pomocí Distilleru a při kontrolách a úpravách PDF prostřednictvím preflightových nástrojů, zabudovaných v Acrobatu. V prvním případě je možná tvorba obou uvedených podob PDF/X, přičemž odpovídající dialogový panel umožňuje dopodrobna vyladit potřebné parametry výstupu. V případě preflightových nástrojů (skrývajících se v nabídce Document-Preflight), je pak k dispozici široká škála funkcí, umožňujících nejen daný PDF dokument zkontrolovat na shodu s danou podobou PDF/X, ale případně jej rovněž do této požadované formy převést nebo naopak vytvořit z daného souboru zpětně "normální" PDF dokument. Dále jsou zde k dispozici i nástroje pro práci s vloženými ICC profily, umožňující na jednotlivých pracovištích, zpracovávajících daný soubor, použít shodná nastavení správy barev. V obou případech, tedy při distillaci i preflightu, je pak velmi užitečná možnost uložení uživatelských nastavení do samostatných konfiguračních souborů - uvedeným způsobem je možno vytvářet konfigurace pro nejrůznější typy výstupních zařízení, pracovišť atd., i když v mnoha případech uživatel vystačí s výchozími hodnotami. V novém Acrobatu tedy Adobe nabízí velmi silnou sadu nástrojů, umožňující pomocí tohoto produktu vytvářet a zpracovávat PDF/X bez nutnosti pořizování dalších pluginů či samostatných aplikací, jak tomu bylo zapotřebí dříve.

Bohaté možnosti zpracování PDF/X nabízí odpovídající preflightové funkce Acrobatu.

Závěrem

Na tomto místě si dovolíme náš výklad prozatím ukončit. V příští části našeho článku se pak podíváme, jak vypadá realizace výše nastíněných funkcí v Acrobatu 6 prakticky. Mimo toho se také hodláme zamyslet nad tím, co by měl konkrétně provést publikační subjekt, aby mohl některou z výše přiblížených podob PDF/X prostřednictvím Acrobatu skutečně reálně využívat ve svém workflow.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Sazba  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » PDF - Adobe Acrobat  

 » Rubriky  » Software  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: