Add-ony a Grease Pencil v Blenderu 2.5 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

29. listopadu 2010, 10.00 | Add-ony neboli přídavné funkce jsou důležitou součástí každého 3D programu. V dnešním článku se podíváme, jaké možnosti nám v této oblasti nabízí Blender, a představíme si nejvýznačnější z nich. Zároveň se podíváme na Grease Pencil - jeden z mnoha užitečných nástrojů, které usnadňují práci.

Add-ony jsou k nalezení v okně User preferences pod záložkou Add-Ons. Když tuto záložku otevřeme, objeví se výčet všech instalovaných add-onů:

Vlevo se nachází nabídka pro filtrování add-onů: můžeme tak zobrazit např. jen ty, které se týkají 3D viewportu, importu/exportu atd., máme možnost je také vyhledávat pomocí vyhledávacího políčka pod tlačítky. Každý add-on můžeme rozkliknout a zjistit o něm podrobnější informace:

Pro nás nejdůležitější je zaškrtávací políčko úplně napravo - to určuje, zda bude add-on dostupný přes některou z blenderovských nabídek. V popisu pak najdeme nabídku, ve které bude funkce dostupná. Podotýkám, že pokud budeme chtít, aby si Blender naše nastavení pamatoval při každém spuštění, je třeba nastavení po zaškrtnutí uložit jako User Default (CTRL+U).

K nalezení je zde opravdu velké množství add-onů, nehledě na další, které se dají (samozřejmě zdarma) stáhnout z internetu. Díky nim lze nejen přidávat různé druhy objektů a měnit jim vlastnosti, od "diamantů a drahokamů"

přes meshe vlastních matematických funkcí (nastavení funkce pro každou osu je ve spodní části Tool shelfu)

až po šrouby a matky různých tvarů,

ale i různá menu a nastavovací políčka. Příjemným překvapením je možnost navrácení původní funkce mezerníku - tedy menu podobné tomu, které jsme vídali ve starších verzích Blenderu:

Pokud bychom neměli k dispozici numerickou klávesnici, nebo prostě jen raději klikáme, pomocí add-onů lze přesunout i přepínání pohledů do Tool shelfu:

Osobně jsem dlouho v Blenderu 2.5 postrádal funkci přemostění děr (Mesh Bridge), až dokud jsem ji nenašel jako add-on, ke stažení je zde. Po stažení jej nahrajeme na libovolné místo. Jak jej ale dostat do Blenderu? Odpověď je snadná, na panelu headeru User Preferences najdeme tlačítko Install Add-on; po kliknutí na něj vybereme příslušný .py soubor a nainstalujeme.

Po nainstalování add-onu jej zprovozníme tak, že zaškrtneme tlačítko pro jeho užití a konkrétně Bridge pak nalezneme v Editačním módu po stisku CTRL+F.

Surface Sketching aneb kreslíme topologii

Na internetu lze najít různé další add-ony, několik je jich například na http://en.addons.pl/blender3d.php, kompletní výčet i s odkazy je pak k nalezení zde. Mezi jedny z nejzajímavějších řadím Surface Sketching, který dosáhl takové obliby, že je již jen otázkou času, kdy bude oficiálně implementován. V základě jde o nástroj, který umožňuje kreslit topologii, a proto najde využití např. při vytváření modelů ze sculptovaných meshů. Jeho autorem je člověk s přezdívkou Eclectiel a skript si můžete stáhnout přímo odsud.

Na Vimeo jsou i dvě videa, která ukazují možnosti Surface Sketchingu:

Pokud byste si rádi poslechli povídání v angličtině od autora, zde je rozšířená verze předchozího videa:

Po instalaci add-onu jej můžeme začít hned používat. Dřív, než se na něj vrhneme, se ale musíme naučit ovládat nástroj, z nějž Surface Sketching vychází.

Grease Pencil aneb nakresli si podle chuti

Co je vlastně Grease Pencil? Je to vychytávka, která byla do Blenderu implementována již ve verzi 2.48, a v praxi jde o kreslení přímo ve 3D okně. Potřeba vzniku tohoto nástroje vychází z používání voskových pastelek, kterými dřív animátoři kreslili poznámky na monitory, když pracovali v týmech a potřebovali si sdělovat nejrůznější informace. Pomocí Grease Pencil lze nejen zapisovat poznámky a kreslit např. animační oblouky, ale také přímo vyrábět animace.

Drobný ovládací panel Grease Pencil se nachází v Tool shelfu:

Jsou zde tři základní nástroje, přičemž každý z nich má svoji klávesovou alternativu; po kliknutí na jedno z tlačítek totiž nástroj funguje jen pro jeden tah (kliknutí-puštění tlačítka myši), což je občas k uklikání.

• Draw - (D + LMB) kreslí čáru od ruky
• Line - (CTRL + D + LMB) kreslí úsečku
• Erase - (D + RMB) maže čáru

Dalším důležitým panelem pro Grease Pencil je dodatečné nastavení v Properties (klávesa N ve 3D okně):

Základem jsou, obdobně jako v každém lepším 2D programu, vrstvy. Při vytvoření první čáry se automaticky vytvoří vrstva, přičemž každá vrstva má svá specifika, jako např. barvu čar nebo jejich tloušťku.

• - zamkne / odemkne vrstvu
• - zneviditelní / zviditelní vrstvu
• - pokud máme animaci, můžeme ji tímto tlačítkem zmrazit na aktuálním framu a přesunout se na jiný
• Kolonka - název vrstvy
• X - smaže vrstvu
• Opacity - průhlednost čar, barva nad Opacity je barvou čáry
• Thickness - tloušťka čar
• Onion Skinning - při animovaném Grease Pencil určuje, zda budou vidět (s nižší průhledností) předcházející a následující framy
• Frames - určuje, kolik snímků se zobrazí při zapnutém Onion Skinning na každou stranu (před a za aktuálním snímkem)
• Delete Frame - smaže aktuální frame a zduplikuje ten předchozí
• Convert - umožňuje konverzi na Path nebo Beziérovu křivku, díky čemuž pak lze nakreslené čáry i renderovat

Dále máme k dispozici několik dalších nastavení týkajících se kreslení čáry (Drawing Settings):

• View - přichytí kresbu na monitor, tzn. že při přesouvání a otáčení prostorem bude kresba stále na místě
• Cursor - kreslí do roviny, která prochází 3D kurzorem a je kolmá na osu pohledu
• Surface - umístí kresbu na povrch těles, která jsou za čarou, při použití této volby se aktivuje Only Endpoints, což umístí na povrch těles pouze počáteční a koncový bod čáry, zbytek čáry bude lineárně postupovat mezi těmito dvěma body
• Stroke - zasadí kresbu na jiné čáry, při tomto nastavení opět můžeme využít Only Endpoints

Animování Grease Pencil je pak opravdu jednoduchou záležitostí - stačí nakreslit fázi, přesunout se na další snímek, nakreslit další fázi a tak pokračovat, dokud není hotovo:

Zpátky k Surface Sketchingu

Co je špatná zpráva, je fakt, že Blender 2.55 je revize 32738, a zhruba od revize 32610 Surface Sketching není funkční. Vývojáři ovšem mají na práci i spoustu jiných záležitostí, a proto máme několik možností: buď počkat na oficiální release 2.6, počkat na update skriptu, nebo si vše vyzkoušet ve verzi 2.54. Vzhledem k tomu, že jsme nedočkaví, se dočasně uchýlíme zpátky k verzi 2.54.

Skript je prozatím v beta fázi vývoje (verze 0.8), a proto musíme mít na paměti několik jednoduchých omezení:

• Eclectiel uvádí, že objekt musí mít souřadnice 0,0,0, rotaci 0,0,0 a scale 1,1,1, ale při testování jsem zjistil, že transformace nemají na výsledek vliv (každopádně pokud by se skript choval nepředvídatelně, problém bude možná právě zde)
• pokud nemáme nakreslené žádné čáry a stiskneme Add Surface, objekt se zduplikuje
• plochy se vytváří podle začátku a konce čáry, tzn. začátek jedné čáry se vždy pojí se začátkem druhé a stejně tak je tomu u jejich konců

Začneme tak jednoduše, jak to jen jde. Vložíme si na počátek soustavy (souřadnice 0,0,0) Plane, ideálně v pohledu shora, aby i rotace byla nulová, a v Edit módu mu smažeme všechny vertexy. Poté nakreslíme např. dvě takovéto čáry:

A ve spodní části Tool shelfu stiskneme Add Surface:

Voilà, máme povrch s deseti loopy napříč (Cross) a s pěti podél (Follow) původních linií:

Vyrábět pak můžeme nejrůznější další loopy, obdobně jako na videu, pokud při kreslení budeme mít vybrané nějaké vertexy. Nejdřív si tedy vybereme pár bodů a nakreslíme linie ve směru, kterým chceme extrudovat, podél linie vybraných hran:

Po stisknutí tlačítka Add Surface se nám povrch zaplní tak, aby vytvořil čtyřúhelné facy a počet loopů souběžných s vybranými hranami byl roven číslu nastavenému parametrem Follow:

Vybrané hrany mezi sebou také můžeme spojovat:

Pokud povrch rozšíříme následujícím způsobem a vybereme na sebe kolmé loopy (bez rohu!), můžeme snadno dotvořit síť:

Pokud bychom vybrali i roh, Blender by výběr považoval za jediný loop a vytvořil by povrch podle nastavení Follow parametru. Rozšiřovat nemusíme jen tak, že kreslíme čáry souběžné s hranami; po výběru hran můžeme kreslit i kolmé tahy, podle nichž chceme povrch rozšířit. Rozhodující pak bude nastavení parametru Cross:

Rovné spojnice mezi oběma čarami nevypadají příliš dobře, zvlášť co se týče organiky. Tomu se ale můžeme snadno vyhnout tak, že nakreslíme ještě aspoň jednu čáru doprostřed (nutné je ovšem nakreslit prostřední čáru hned po té první, protože Blender rozeznává nejen začátek a konec čáry, ale síť vytváří také podle toho, kdy byla čára nakreslena).

Nyní si zkusíme pracovat se Surface Sketchingem více v prostoru. Nachystejme si dva pohledy, jeden zepředu a druhý z boku:

V pohledu z boku nakreslíme čáru a v pohledu zepředu posuneme kurzor o něco doleva a tento postup opakujeme podle libosti:

Zatrhneme volbu Keep Strokes a stiskneme Add Surface. Objevil se nám zajímavý tvar podle čar:

Pokud smažeme vertexy, zjistíme, že díky nastavení Keep Strokes se nám čáry uchovaly v jiném objektu v podobě křivek:

Tyto křivky můžeme jednoduše zpětně editovat v jejich Edit módu. Nějak zajímavě si je tedy upravme:

Přepneme se zpátky do Object módu, necháme objekt s křivkami vybraný a dovybereme k němu ještě (v současné chvíli prázdný) mesh. Vstoupíme do Edit módu meshe a klikneme na Add Surface. Na základě vybraných křivek se vytvoří nová topologie. Pokud nemáme zatrhlou volbui Keep Strokes, objekt s křivkami se smaže:

Pomocí tlačítka Strokes to Curves můžeme tahy převést do křivek bez toho, že bychom vytvořili povrch. Křivky pak můžeme libovolně upravit a pracovat s nimi stejně jako s čarami, tzn. vytvářet povrchy a navazovat na hrany.

Jak již bylo řečeno, Blender vnímá směr, kterým byla čára nakreslena. Pokud tedy nakreslíme dvě čáry, ale každou jiným směrem, Blender spojí počátky a konce tímto způsobem:

Poslední, co si dnes ukážeme, bude využití Surface Sketchingu jako Retopo nástroje. Tento způsob využití byl dobře patrný z videa, když se na sculptovaný model hlavy nanášela nová topologie. Pro naše účely postačí opička Suzanne. Vložme si ji tedy např. z pohledu zepředu a vložme si další objekt, z nějž smažeme všechny vertexy. Při kreslení čar je pak nutné pouze to, aby se přichytávaly na objekt pod nimi (volba Surface), a další práce je pak již otázkou několika málo kliknutí:

Při tomto způsobu práce se nám možná bude při dodatečných úpravách hodit přichytávání editovaných vertexů na povrchy těles umístěných za nimi (z aktuálního pohledu). Na headeru 3D okna nalezneme ikonku magnetické podkovy, kterou když aktivujeme, budeme si moci z roletkového menu vybrat, na co konkrétně chceme objekty nebo vertexy přichytávat:

Vpravo od výběru prvku, ke kterému se bude přichytávat, nalezneme další roletkové menu, kde můžeme nastavit, k jaké části cílového objektu se bude přichytávat, ve většině případů však bohatě postačí volba Closest. Vpravo od tohoto druhého roletkového menu je pak tlačítko, jež určuje, zda se k prvkům budou přichytávat i vertexy, pokud jsme v Edit módu, nebo jen centra objektů v Object módu.

No a tak jsme se prokousali až na samý konec. Add-ony mohou výrazně usnadnit práci - jen je třeba vědět, kde je hledat a jaké jsou jejich možnosti. S velkou pravděpodobností se k nim ještě někdy v budoucnosti vrátíme, protože přinášejí zajímavé možnosti, ale pro dnešek to už je opravdu vše. Těším se příště na shledanou.