3D fotografie pořídíte i běžným fotoaparátem - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

3D foto

3D foto

29. července 2003, 00.00 | Většina z nás je zřejmě smířena s tím, že za současného stavu techniky jsou obrazy na monitoru počítače, ale třeba i fotografie nebo video z dovolené ploché. Musí tomu tak ale skutečně být? Odpověď zní: Ne. Existuje totiž jednoduchá a levná metoda, jak tvořit i vidět obrazy prostorové - plastické - prostě 3D. A 3D fotografie můžete skutečně pořizovat i běžným fotoaparátem.

Kromě pořizování 3D fotografií (nebo přesněji - stereofotografií - vidíte je totiž sice plasticky, ale nemůžete se na ně dívat třeba zezadu) lze 3D grafiku tvořit samozřejmě i dalšími způsoby - například kreslením (víte-li, jak na to) nebo renderováním na počítači. My se v následujícím textu zaměříme na 3D fotografování - snímky přitom budeme tvořit tak, aby je bylo možné prohlížet prostřednictvím jednoduchých brýlí s červenomodrými průhledy. Ty lze (spolu s příslušným softwarem) získat například jako součást předplatného magazínu 3DJournal.com.

Krátký úvod
Pro 3D fotografování lze použít jakýkoli fotoaparát na film, digitální fotoaparát, videokameru, webovou kameru a podobně. Platí to, co v klasické fotografii: čím lepší přístroj (a fotograf, samozřejmě), tím lepší fotografie. Vyfotografované scény je třeba nějakým způsobem dostat do počítače. U digitálního fotoaparátu a digitální videokamery to není problém, u klasického fotoaparátu budete potřebovat scanner nebo takový fotolab, kde vám vyvolané fotografie uloží na CD-ROM. Spolu s analogovou kamerou lze použít speciální kartu pro počítač umožňující analogový vstup videa. Nejlepší volbou je bezesporu digitální fotoaparát.
Získané fotografie potom v počítači upravíte speciálním programem, jehož volně šiřitelnou verzi můžete získat na již výše zmíněných stránkách 3DJournal.com.
Poznamenejme ještě, že se zde zabýváme tvorbou 3D fotografií metodou Anaglyph (s červenomodrými brýlemi), která je cenově dostupná většině uživatelů, podobné postupy však lze využít i u jiných metod (např. se speciálním 3D LCD brýlemi, které jsou ovšem výrazně dražší a nelze je použít se všemi typy monitorů).

Začínáme
První kroky pořízení fotografie jsou stejné, jako při běžném fotografování. Vyberete si (nebo naaranžujete) fotografovanou scénu. Abyste mohli získat 3D (stereografickou) fotografii, je nyní třeba fotografovanou scénu zabrat ze dvou různých pohledů. Tak, jako byste ji fotografovali nejprve jedním okem a potom druhým. Poté, co tedy uděláte první snímek (například "levým okem"), fotoaparát (nebo kameru) posunete kousek doprava a uděláte druhý snímek. Můžete použít stativ, ale praxe ukazuje, že to lze pro běžné fotografování zvládnout i bez něj.
Při prvním i druhém fotografování byste měli držet fotoaparát ve stejné výšce a náklonu. Pokud ho mezi jednotlivými snímky pootočíte, například tak, že bude mířit více k zemi nebo do nebe, případně tak, že bude scéna jinak nakloněná (bude padat doleva nebo doprava), ztížíte si dokončovací práce na 3D obrázku. V případě, že bude pootočení příliš velké, může se stát, že bude vytvoření 3D obrázku v podstatě nemožné.

Výběr scény
Výběr scény je u 3D fotografie o poznání náročnější než u fotografie běžné. Aby vynikla prostorovost vašeho záběru, je vhodné, aby byly na fotografii objekty, které jsou od vás různě vzdálené. Fotíte-li tedy například hory v pozadí, měl by být vepředu na záběru třeba osamělý kámen nebo strom. Právě on pak bude na výsledné stereoskopické fotografii vystupovat dopředu.
O trochu jednodušší je situace, kdy fotografujete v místnosti. Tam většinou jsou nějaké objekty blíže a jiné dále. Například narozeninový dort před skupinou dětí v pozadí.
A se zmínkou o dětech se dostáváme ještě k jedné podmínce, která musí být při stereografickém fotografování splněna. Scéna se mezi jednotlivými snímky nesmí změnit. Pokud vám mezi levým snímkem a pravým snímkem jeden fotografovaný objekt uteče nebo se pohne, výsledkem už nebude fotografie stejné scény z různých úhlů a tudíž ani nebude možné vytvořit 3D fotografii. Při běžném fotografování jsou naštěstí lidé zvyklí se nehýbat, takže většinou není problém je přimět, aby zůstali nehybní ještě o několik vteřin déle. Horší je to ale například se zvířaty - tam už se většinou bez speciálního stereofotoaparátu neobejdete.

Fotografování
Poté, co je scéna připravena, pustíme se do vlastního pořizování fotografií. Pro fotografování běžných scén se doporučuje posun fotoaparátu (mezi prvním a druhým snímkem) o 7 centimetrů, což je běžná vzdálenost očí. Po několika pokusech zjistíte, že u vzdálenějších objektů můžete fotoaparát posunout více, ale pokud byste fotografovali například objekt vzdálený jen půl metru, bude i 7 centimetrů moc.

V praxi se doporučují dva způsoby provedení fotografií, první krok je však stejný: vyberete si nějaký bod scény (rozhlednu v dáli, strom v popředí, přezku na opasku svého strýce). Pak buď obě fotografie děláte tak, aby byl tento bod přesně uprostřed, nebo ho při druhé fotografii posunete přesně o tolik, o kolik se posune fotoaparát. Nezapomeňte přitom, že pokud je vybraný bod v dáli, je vlastně posun minimální. Pokud totiž fotoaparát posunete o 7 nebo 10 centimetrů, na vzdálené rozhledně, která třeba může být cílem vašeho fotografování, tak malou vzdálenost ani nerozeznáte. Zpravidla tedy budete moci klidně mířit do stále stejného bodu.

Několik tipů
Nejjednodušší způsob, jak snadno udělat dobrou 3D fotografii, je tento:
1) Při hledání vhodného záběru si zapamatujte nějaký bod na objektu v popředí (kámen, člověk, strom) a snažte se ho umístit do svislé osy záběru. Nejlépe k nějaké značce, kterou vidíte v hledáčku fotoaparátu, například ke křížku uprostřed. Některé kamery a fotoaparáty mají v hledáčku různé značky, které k tomu lze s výhodou použít.
2) Rozkročte se, abyste měli stabilní pozici. Vyfotografujte první záběr.
3) Bez pohybu tělem posuňte fotoaparát doprava o 5 - 10 centimetrů.
4) Zkontrolujte, že vybraný bod je opět na svém místě na svislé ose záběru (a stále ve stejné výšce), například u křížku uprostřed. Udělejte druhou fotografii.
Pokud používáte ručně nastavitelný fotoaparát, doporučujeme ho nastavit tak, aby byl záběr pokud možno celý ostrý. Nastavení, při kterém je ostrý jen hlavní objekt a okolí je rozmazané, není pro stereofotografii vhodné. Většina automatických fotoaparátů naštěstí fotografuje tak, aby byla pokud možno ostrá celá scéna.

Vytvoření 3D fotografie
Po přenesení fotografií do počítače spusťte již zmíněný software 3DJournal ze stejnojmenného webu. Jeho použití je jednoduché - stačí mačkat jedno tlačítko na pravém okraji hlavního okna za druhým.
Prvním tlačítkem nahrajte levou fotografii. Druhým nahrajte pravou. Třetím nechte vytvořit 3D foto. Na výsledném obrázku by měly být patrné původní fotografie s různými modrými a červenými "duchy". Podívejte se na obrázek 3D brýlemi. Není to přesně ono? Nevadí, fotografii snadno doupravíte.
Protože při fotografování 3D fotografií jedním fotoaparátem bez stativu může dojít k různým nechtěným posunům a natočením, je program vybaven řadou možností úprav. Pomocí šipek nahoru a dolů, doprava a doleva, a tlačítek pro natočení obrázku můžete fotografii zkorigovat tak, aby byl prostorový dojem co nejdokonalejší. Rovněž lze zvolit, zda má být výsledný obrázek černobílý nebo barevný. A pak už zbývá pouze jej uložit.

Rozhraní programu 3DJournal

Závěr
A to je vše. Doporučujeme vyzkoušet vytvoření několika různých fotografií, lze volit nejen různé scény, ale také například pro jednu scénu vytvořit jeden levý záběr a více záběrů pravých - s různě posunutým fotoaparátem, případně i různě zamířeným. Pokud si ale hned na úvod nevyberete nějakou komplikovanou scénu (například fotografování hodně blízkých objektů) nebo neuděláte nějakou zásadní chybu (velké naklonění fotoaparátu, druhý záběr úplně jiným směrem než první), věříme, že se vám vaše 3D foto podaří.
V tomto textu jsme samozřejmě nemohli ani zdaleka popsat vše, co s tvorbou 3D fotografií souvisí (zajímavými tématy jsou různé koláže a další triky, fotografování blízkých objektů, popisování fotografií nebo vytváření 3D fotografií se speciálními nástroji). Pokud vás tato problematika zaujala, můžete se více dočíst v již několikrát zmiňovaném magazínu 3DJournal.com, který pro čtenáře Grafiky tento článek připravil.