Když se řekne SCSI - díl I. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

1. července 1998, 00.00 | O rozhraní SCSI ( Small Computer Systems Interface ) se na našem serveru často hovoří zejména ve spojení se scanery.

O rozhraní SCSI ( Small Computer Systems Interface ) se na našem serveru často hovoří zejména ve spojení se scanery. Je faktem, že SCSI je velice univerzální prostředek pro spojení periferie s počítačem. Bohužel jeho vývoj je dlouhý a ne vždy zcela jednoznačný, takže v sobě skrývá několik záludností. Není jich mnoho, ale nezkušenému uživateli mohou velmi znepříjemnit život. Proto jsem se rozhodl napsat krátkou sérii článků o tomto fenoménu.

O čem dnes bude řeč ?
Dnešní článek je určen pro nejširší veřejnost. Pokud již o SCSI něco víte, asi zde nenajdete žádné převratné informace. Přesto bych přečtení tohoto článku doporučil všem, protože takovéto základy jsou nezbytné pro pochopení článků následujících.

SCSI zařízení
Jak už jsme řekli SCSI je rozhraní pro připojení periferií k počítači. Co všechno je tedy zapotřebí a co můžeme připojit ? Základem je vždy řadič, který ovládá všechna připojená zařízení a přenáší data z/do počítače. Takový řadič může být maličká karta ( slot ISA ) s cenou pár set korun, nebo také pořádný "macek" za desítky tisíc korun. Rozdíl je nejen v rychlosti přenosu, ale i v rozsahu zařízení, která můžete připojit.
A co se dá na SCSI připojit ? No toho je hodně od hard disků, přes CD-ROM, DVD, PD, scanery až po tiskárny. V podstatě se dá říct cokoli, co potřebuje rychlé spojení s počítačem na krátkou vzdálenost.

Není SCSI jako SCSI.
V součastné době existuje velké množství variant SCSI a je třeba si mezi nimi udělat trochu pořádek. Základem pro nás bude SCSI-II. To je asi tím minimem, které v součastné době potkáte. Jeho maximální přenosová rychlost je 10 Mb/sec. Přenos dat probíhá po osmi bitech. Co se týče konektorů, zde je poměrně široký rozsah. Pro interní zařízení je to 50 pinový dvouřadý konektor pro externí je několik variant, které popíšeme později.
Dále je zde WIDE SCSI-II. To se liší dvojnásobnou šíří datového kanálu, což znamená, že přenos probíhá po 16 bitech a je až dvakrát rychlejší.
Pak následují další standardy ( SCSI 3, ULTRA SCSI, ULTRA2 SCSI ... ), které nejsou z pohledu scanerů příliš zajímavé, protože se liší pouze zvýšenou rychlostí přenosu. Pro dokreslení lze na kovových vodičích dosahovat až 80Mb/sec. Důležité je, že všechny standardy jsou zpětně kompatibilní, takže i na poslední verze řadičů připojíte stařičká zařízení.

Konektory a redukce
Nevýhodou SCSI je velká škála různých konektorů, tou dobrou je, že takřka vždy existuje nějaká redukce. V zoufalých situacích lze zapojit i několik redukcí za sebe a většinou vše funguje jak má. Problém většinou vzniká pouze, když dochází k redukování z WIDE konektoru na klasický. Zde většinou zůstane 8 bitů bez zakončení, což některé řadiče nesou dost špatně.
Nejjednodušším konektorem je CANON25, který je stejný jako u paralelního portu. To je asi jediná jeho nevýhoda, protože záměna se většinou stane osudnou pro připojované zařízení, takže pozor !!! Tento konektor se používá u nejjednodušších řadičů a u většiny scanerů.
Další varianta jsou konektory CENTRONICS. Ty jsou stejné jako u tiskáren. Existují, pokud vím, asi čtyři různé varianty, z toho dvě používá jen IBM. Tento konektor již není příliš oblíbený, zejména pro své velké rozměry.
Poslední variantou, kterou zmíníme jsou konektory microCANON. Ty se používají ve dvou variantách u většiny součastných řadičů střední třídy. Jejich největší nevýhodou je, že pro připojení scaneru potřebujete redukci či speciální kabel.

Spojování zařízení
Na jeden SCSI řadič lze připojit dle typu 7 a více různých zařízení. Pro to je nutné, aby každé toto zařízení mělo své unikátní číslo, pod kterým k němu řadič přistupuje. To se označuje zkratkou ID. Bohužel nastavování ID je věc ryze manuální, takže je na Vás, aby jste je nastavili správně u všech zařízení. Pozor i SCSI řadič má své ID.
Všechna zařízení se zapojují postupně za sebe. U interních zařízení je připojení realizováno jedním plochým kabelem s více konektory. Každé externí zařízení je vybaveno dvěma konektory, takže není problém zapojit více zařízení za sebe. Zde je na místě zavést pojem větev. Větev je jedna posloupnost SCSI zařízení na společném kabelu. Ptáte se proč zavádíme větev ? Protože většina lepších řadičů podporuje několik součastně připojených větví. Minimálně jednu interní a jednu externí.
Na konec tohoto odstavce jsem si nechal terminování. Jde o to, že každá větev musí být na obou koncích ukončena speciálním prvkem, který zajistí, že nedojde k odrážení signálu. Tento prvek se jmenuje terminátor. Některá zařízení mají terminátor zabudovaný do svých obvodů a je třeba jej pouze zapnout či vypnout.

Závěr
Dnes jsme si představili základní pojmy okolo SCSI. V příštím článku si řekneme něco o tom, co dělat, když SCSI nepracuje, jak má. To je totiž asi to nejdůležitější, co zajímá běžného uživatele. Ještě jednou se chci omluvit zkušeným uživatelům, které tento článek jistě zklamal. Napište mi, co by jste o SCSI chtěli vědět a já mohu připravit další pokračování, které bude více technicky zaměrené.