Rozhovor - Peter Biľak (Typotheque) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

26. října 2000, 00.00 | Rozhovor s grafickým designérem a typografem Peterem Biľakem, letošním vítězem Brněnského bienále v kategorii písma.

Narodil se na Slovensku. Než se přestěhoval do Nizozemí, studoval na Slovensku, v Anglii, Francii a USA. Je autorem dvou knih (Illegibility 1995, Transparency 1997) a písem distribuovaných firmou FontShop International a Linotype. V roce 1996 obdržel cenu Adobe's Imagine design (za knihu Illegibility), v roce 1997 cenu Neografie za největší přínos na poli grafického designu na Slovensku (Transparency). Pracuje v oboru typografie a nových médií a je členem redakcí několika časopisů o grafickém designu. Společně se Stuartem Baileym a Jürgenem Albrechtem založil <...> časopis grafického designu / vizuální kultury. V roce 1999 vybudoval písmolijnu Typotheque.

http://www.ui42.sk/peterb
http://www.dot-dot-dot.org
http://www.typotheque.com

Petře, na letošním Bienále v Brně jsi získal cenu za rodinu písem Eureka. Můžeš mi prozradit zdroj své inspirace a důvod, proč jsi tato písma vytvořil?
Eureka vznikla v roce 1995, kdy jsem studoval v Atelier National de Création Typographique v Paříži. Měl jsem dost času a možností k serióznímu studiu písma pod vedením vynikajících pedagogů. To už jsem věděl, že chci pro svůj nadcházející knižní projekt vytvořit písmo. Kniha měla být vysazena v angličtině a slovenštině a chtěl jsem použít jen jeden řez písma. Uvědomil jsem si, že vzhled typografie těchto jazyků se velmi liší, a tak jsem hledal konkrétní řešení. Střední výška u většiny západních písem je značná, a proto je problematické k němu dodat adekvátní diakritiku. Akcenty by musely být příliš malé. Slovenština je jazyk, který užívá nejvíce akcentovaných písem ze všech latinkou psaných evropských jazyků. Abych získal požadovaný rytmus znaků v textu, upravil jsem proporce písma. Minusky mají v mém písmu relativně malou střední výšku, což uvolňuje prostor pro delší přetahy a dotažnice. Ale co je důležitější, tento prostor umožňuje pohodlné umístění akcentů a interpunkce, a právě to písmu dodává zvláštní charakter. Další informace naleznete na http://www.typotheque.com/stuff/articles/ff-eureka.html a http://www.ui42.sk/peterb/eureka.

Proč jsi se začal především zajímat o písmo?
Kreslit písmena jsem si začal z čistého zájmu o tvary znaků. Zjistil jsem, že jsou neskutečně krásné a s úžasem jsem zjistil, že je mohu měnit a ony si ponechávají svou vlastní krásu. To bylo dříve, než jsem objevil Fontographer. Když se mi do rukou dostala první verze, bylo rozhodnuto.

Jak se tvoje písma dostala do katalogu FontShopu?
V roce 1992 jsem udělal sérii linorytů, naskenoval je, digitalizoval a poskládal do písma. Tak vzniklo počítačové písmo FF Craft. Byl jsem fascinován snadnou kontrolou prokladu, prostrkání, prostě všeho… Tady vidíš, že jsem nikdy neměl zkušenost s horkou sazbou, takže to pro mě bylo všechno nové. Můj přítel Andrej Krátky v té době slyšel o neznámé společnosti zvané FontShop a doporučil mi, abych tam poslal svoje písma a já tak učinil. Trvalo ale ještě dva roky, než bylo písmo uvolněno. Od toho okamžiku bylo všechno mnohem jednodušší, potkával jsem další návrháře písem a vytvořil několik písem pro FontShop.

Proč jsi tedy založil vlastní distribuční společnost Typotheque?
Vždycky jsem věřil v možnost volby. Mezitím se FontShop stal téměř monopolem na písmové scéně. Dnes dělají obrovské obchody, což je skvělé, ale myslel jsem si, že je důležité, aby existovalo i něco jiného než FontShop,něco flexibilnějšího a přátelštějšího. Dalším důvodem bylo, že já a někteří moji přátelé měli písma, vytvořená pro konkrétní účely, ale nikdy je neuveřejnili. Typotheque jim dala příležitost.

Existuje ještě dnes nějaký důvod pro tvorbu nových písem? Na celém světě je přece tolik malých písmolijen...
Samozřejmě. Dokážeš si představit někoho, kdo by řekl, že už je dost knih nebo hudebních nahrávek? Je to součást našeho kulturního dědictví. Má to ale i další důvody. Písma jsou obvykle vytvářena na zakázku a velmi často jsou spojena s dostupnou technologií. Od prvních pohyblivých písmen k nejnovějším obrazovkám WAP. Takže má smysl, že vzniká tolik nových písem, neboť stojíme před mnoha novými technologiemi. Samozřejmě že s demokratizací technologie je většina nových písem pitomá, ale je také malé procento krásných, pečlivě navržených písem. Stejně je tomu i v hudbě a módě...

Specializuješ se na tvorbu jak středoevropských, tak západoevropských písem. Je známo, že většina designérů ze zemí střední Evropy za písma neplatí. Odkud pocházejí tví klienti?
Díky mým kořenům jsem vždycky chtěl dělat písma v obou kódováních. Velké společnosti tento trh ignorují, ale já si myslím, že je důležité nabídnout lidem kvalitní písma také ve střední a východní Evropě. Pravdou ale je, že téměř všichni mí klienti pocházejí ze zemí jako je Velká Británie, Nizozemí nebo Francie. Zatím vytvářím písma v CE/EE kódování asi jen z nostalgických důvodů, nicméně v tom budu pokračovat.

Chystáš se v nejbližší budoucnosti změnit formát svých písem na OpenType?
Vývoj v typografii je dost pomalý proces, a tak si myslím, že ještě chvíli potrvá, než bude o OpenType skutečný zájem. Pak budu muset nabízet celou kolekci také v nových formátech. Jenže já ještě nevím, jakou čeká Typotheque budoucnost.

Jsi redaktorem časopisu dot-dot-dot. Co si čtenáři o tomto časopisu myslí?
Je překvapivé, že navzdory kritičtější čtenářské obci máme pouze pozitivní reakce. 90 % výtisků prvního čísla je vyprodáno a bez jakékoli namyšlenosti musím říci, že tady skutečně byla mezera v současných publikacích o designu. Naši čtenáři zřejmě dokáží ocenit naši energii a odhodlání pro výrobu časopisu. To je něco, čeho by se seriózní vydavatel nikdy neujal a pro skupinu jednotlivců znamená vydání jednoho čísla pouze ohromné množství času, energie a také finančních prostředků. Časopis s 2 000 výtisky nikdy nemůže vydělávat. Máme toho hodně co říci, takže osobně se těším na druhé, třetí… číslo. Doufám, že nám vydrží podpora čtenářů, bez níž bychom časopis vydávat nemohli.

Poslední otázka, mohl bys vyjmenovat pár písem, která máš nejraději?
Hmmm... Nejsem typ člověka, který by stále používal ta samá písma. Vždyť je kolem tolik nádherných písem. Místo názvů zmíním jen některá ze jmen mnoha tvůrců, jimž se obdivuji: Gerard Unger, Peter Matthias Nordzij, Letterror, Fred Smeijers.

Díky.
Tak ahoj.

Další relevantní články:

Rozhovor - Richard Kegler (P22)