Čím se trápili polygrafové a typografové? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

9. března 2000, 00.00 | Pobavte se nad několika perličkami z časopisů Typografie z poloviny 70. Let anebo o čem psala Typografia.

Pobavte se nad několika perličkami z časopisů Typografie z poloviny 70. Let anebo o čem psala Typografia

V 70. letech se dále prohluboval rozdíl mezi světovými trendy v polygrafii a vybavením českých tiskáren. I když mnohé články podporovaly rozšiřování fotosázecích strojů - tehdy nejmodernějšího způsobu přípravy sazby pro ofsetový tisk - v roce 1978 bylo 8 vydání tištěno knihtiskem a jen 4 ofsetem. Typografii se nevyhnula ani politika, únorové číslo zmíněného ročníku 1978 oslavuje likvidaci soukromých tiskáren. Václav Modroch doslova píše: "Bylo úkolem nově zřízených národních podniků a generálního ředitelství zatlačovat a postupně likvidovat soukromý sektor". Typografia poloviny sedmdesátých let zároveň nabízela prostor pro diskusi nad tématy, která trápila polygrafy (standardizace, terminologie, technologie), v rubrice Dílna představovala současné typografy, Jan Solpera představoval nová i starší písma. Úroveň uměnovědných článků byla vynikající a mnohé z článků mají dodnes co říci. Některé zprávy nás dnes možná i pobaví…

NOVINÁŘI ODKÁZÁNI NA SVÁ PLNICÍ PERA
Rozhodnutím soudu v Oslu bylo norským novinářům zakázáno, aby si sami na elektronických přístrojích s obrazovkami sami sestavovali své články . Čtyřmi hlasy proti třem bylo rozhodnuto, že jen vyučení sazeči smějí obsluhovat v tiskárnách tato zařízení. Předseda svazu polygrafických odborových organizací přijal zprávu o rozsudku jako důležité vítězství. Prohlásil, že byl připraven věc projednat s nakladateli a organizací novinářů. Předseda svazu nakladatelů se vyjádřil, že bude-li tento rozsudek uplatňován nešetrně a bez ohledů, octnou se četné deníky v obtížné situaci. Novináři jsou též velice zklamaní tímto rozhodnutím, které znamená vážnou překážku pro moderní výrobu deníků.

AUSTRALŠTÍ REDAKTOŘI ZŮSTANOU U OBRAZOVEK
Australský pracovní soud rozhodl, že redaktoři v novinářských podnicích mohou pracovat u obrazovek. Odborové skupiny sazečů totiž požadovaly, aby s obrazovkami směli pracovat výhradně členové-sazeči.

KONEC NEGRAMOTNOSTI V MONGOLSKU
V Mongolsku, kde bylo před 50 lety asi 99 % obyvatel negramotných, se v současné době vydává ročně asi 600 titulů knih a brožur o celkovém nákladu kolem 4 mil. výtisků, 35 různých novin v nákladu 66 mil. výtisků a 26 časopisů v počtu 3,5 mil. výtisků.

TISK V SSSR
Podle posledních údajů v Sovětské kultuře vychází v SSSR 7944 novin o celkovém ročním nákladu okolo 35 miliard výtisků. Náklad deníku Pravda činí 10,3 mil. výtisků, deníku Komsomolskaja Pravda téměř 9 mil. výtisků a deníku Trud 7,5 mil. výtisků denně. Dále vychází 6577 časopisů v počtu 2787 mil. výtisků.

REKLAMA CENZUROVANÁ ODBORY
Od počátku roku 1977 smějí dánské noviny a časopisy uveřejňovat inzeráty s reklamním obsahem jen se souhlasem odborové organizace. Ta odmítá náborový tisk zadávaný reklamními agenturami nebo podniky, které nezaměstnávají odborově organizované pracovní síly. Několik dánských deníků a časopisů zažalovalo odbory pro vzniklé finanční ztráty.

RYCHLÉ VYHLEDÁVÁNÍ CHYB
Umožní nový program pro počítače, který vyvinuly laboratoře firmy Bell. Pomocí tohoto programu lze během 3 minut nalézt chybu v článku až o 20 000 slovech. Program pracuje rychle a obsluha je pro korektora velice jednoduchá. Program je vhodný nejen pro angličtinu, ale i pro jiné jazyky. Tato nová metoda se hodí pro knižní a časopisecká nakladatelství, zvláště tam, kde jsou stroje řízeny děrnou páskou. Nelze však odkrýt přebytečná nebo chybějící slova nebo určit správné použití slova v určitém významu. Zkorigování rukopisu o 108 stranách a s 30 chybami trvá přibližně 10 minut.