Seybold SF 2001: Vize pro pre-press - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Reportáže  

15. října 2001, 00.00 | Jaký je aktuální pohled designerů a pracovníků v pre-pressu na technologický vývoj v tomto oboru? Co znamená návrat ke kořenům kreativní práce?

Zpravodajství z veletrhu Seybold SFO 2001 sponzorují:

Seybold SF 2001 skončil už před více jak týdnem, nicméně cítíme povinnost zúročit všechny získané informace a zkušenosti, takže se k němu budeme i nadále vracet. Seybold a zejména jeho seminární část byla vždy jakousi líhní nových technologií a dodnes je pověstná řadou vizionářských vystoupení. Kam tedy míří soudobý pre-press podle posledního Seyboldu?

Recyklovaný obsah je budoucností publikování
Nadpis této části článku možná může působit negativním či chcete-li pejorativním dojmem, nicméně realita je již taková. Tak nějak jsme se smířili s tím, že zpracovat obsah pro noviny, časopis nebo elektronické médium, to jsou operace natolik specifické, že je zcela přirozené je opakovat se stejnou informací pro každý typ média zvlášť. Tato mnohonásobná neefektivita se neobjevuje pouze u nadnárodních vydavatelství, ale například i u většiny středních a velkých společností. Vždyť potřebují informaci o novém produktu publikovat na intranetu či extranetu, v propagační brožuře a v PR článku v klasickém časopisu. Výslednou nákladnost si každý dokáže představit sám.
A právě tímto směrem napřeli svou pozornost vývojáři většiny softwarových společností. Ať už to budeme nazývat Cross Media Publishing (CMP), Network Publishing či jakkoli jinak, všechno se to točí kolem jediného. Připravme obsah do vhodné podoby a zautomatizujme jeho zpracování do odpovídající podoby natolik, že začne být lhostejné, zda výstupem je Internet či novinový papír. Takto to zní poměrně jednoduše, ale jde o změnu radikální a možná i koncepční. Seybold jasně ukázal, kde jsou v současnosti největší úskalí:
- Kritičnost procesu: Jednou z největších brzd rozvoje nových postupů v pre-pressu je kritičnost samotného procesu vzniku tiskovin. Každé vydavatelství, studio či agentura si velmi dobře rozmyslí každou změnu ve workflow, protože si nemůže dovolit excesy spojené se změnou zaběhaného. Navíc důvěra v nové technologie je trochu oslabena mnoha problémy, se kterými se lidé od fochu setkali u různých updatů a pseudo-vylepšení.
- Konzervativnost: Pre-press je řemeslo a ke každému řemeslu patří určitá tradice. Například IT obor svou absencí tradice dokáže poměrně pružně reagovat na myšlenkové obraty a posuny. V pre-pressu je přeci jen vůle k zásadním změnám výrazně menší. Jako nejlepší příklad se přímo podbízí automatizace zpracování obsahu, která je v mnoha podobách k dispozici již několik let a většina zakázek se stejně v drtivém procentu zpracovává ručně.
- Konkurenční boj a standardy: Největší technologickou překážkou rozvoje CMP je silně konkurenční vztah společností působících na poli vývoje nástrojů pro pre-press. To vede k různým implementacím "standardů" a k drobným a o to záludnějším problémům při sestavování nehomogenního workflow. Nejzářnějším příkladem v tomto směru jsou diametrálně odlišné pohledy na úlohu a konkrétní implementaci XLM v pre-pressu.
- Vysoká počáteční investice: Poslední zásadnější překážkou rychlého rozvoje CMP je poměrně vysoká počáteční investice pro přechod na tento nový styl práce. A nejde jen o primární finanční náklady, ale zejména o náklady spojené se změnou fungování zavedených postupů, hledáním nových partnerů a vytvářením podkladů pro následnou automatizaci procesu. Mnoho potenciálních uživatelů již dnes vidí výslednou úsporu při provozu CMP, ale nedokáže odhadnou náklady spojené s jeho implementací a korektně tak posoudit jeho efektivitu.

Quark vs. Adobe
Soupeření obou těchto rivalů o přízeň pre-pressu je již natolik tradiční, že snad by snad ani nemělo smysl se o něm příliš rozepisovat. Koneckonců jsme o obou společnostech a jejich působení na Seyboldu již informovali. Na tomto místě bychom pouze rádi upozornili na jeden poměrně zajímavý a občas opomíjený trend. Rozdíl zejména mezi xPressem a InDesignem byl propastný a to jak v technologické, tak i procedurální oblasti. Oba vývojové týmy na základě dosavadních firemních strategií postupovaly při řešení stejných funkcí diametrálně odlišně. To se však mění právě v souvislosti s myšlenkou odpoutání formy od média, protože již tato samotná myšlenka do značné míry usměrňuje celý další vývoj. Je nepřehlédnutelné, že Quark 5 a Indesign 2 se k sobě svou logikou spíš přiblížily, než cokoli jiného.

Návrat k původnímu smyslu kreativní práce
Na závěr ještě jedno nesmírně důležité poselství, které jednoznačně zaznělo na mnoha místech. Vývoj nástrojů pro pre-press již není o přidávání nových funkcí a vymožeností. Jeho primárním cílem je návrat k původní kreativní formě. Softwarovým společnostem se v posledních letech podařilo do značné míry vnutit původně kreativní práci ráz výrazně technický. Ruku na srdce, kolik času se věnuje kreativní formě a kolik času pak zabere samotný vznik produktu a řešení drobných technických problémů. Doufejme, že již brzy se vrátíme od řešení problémů s lokalizací fontů k problematice designu, stylu a kreativity.

Jak dál?
A k jakým závěrům tedy Seybold, resp. jeho seminární část došla? Dle všeho nás čeká návrat ke kořenům, co se týče zaměření samotné práce. Místo řešení drobných technických nuancí mezi programy, formáty a výstupy se pracovníci v pre-pressu postupně vracejí k samotné kreativitě a designu. Samozřejmě je otázkou, jak dlouho to bude všechno trvat, protože problémů technického charakteru je stále dost.