Jak bude vypadat kancelář budoucnosti? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Trendy

Trendy

15. února 2006, 00.00 | Jaké budeme mít kanceláře a jejich vybavení v blízké budoucnosti? Tuto otázku si jistě mnozí z nás nejednou položili. Společnost Oki Systems uspořádala na toto téma zajímavou diskuzi a na co se tedy můžeme těšit a čeho se obávat? Jak se nám bude pracovat za několik let?

Ve čtvrtek 9.2.2006 proběhla v "Café Galerie" Černá Labuť v Praze na Poříčí diskuze na téma „Kancelář blízké budoucnosti“. Celou akci uspořádala společnost Oki Systems (Czech and Slovak), jeden z předních hráčů na trhu s tiskárnami a to ve spolupráci s odborným veletrhem PragoOffice. Celá akce měla za cíl, analyzovat současnou situaci v oblasti kancelářské techniky a kanceláří jako takových na českém trhu a další směřování tohoto segmentu. K panelové diskuzi přijali pozvání Andrej Magyar, generální ředitel Oki Systems, Radovan Muška, zástupce odborného veletrhu PragoOffice, Jan Šedivý, Manager Voice Technologies and Systems, IBM Česká republika a Jan Široký, Research Director, IDC CEMA.

Celá akce probíhala v příjemném prostředí prosklené kavárny Černá Labuť, v posledním - osmém patře a vše bylo pojato volnější formou, kdy každý z hostů řekl krátký proslov k danému tématu a poté byl prostor pro připomínky a náměty všech účastníků. Zde si zaslouží pochvalu všichni čtyři pánové, jenž byli pozvání, neboť mluvili věcně a k tématu, zdržujíce se jakýchkoli marketingových či PR proslovů. Mezi nejzajímavější okamžiky celé akce patřilo bezpochyby vystoupení Pana Jana Šedivého, Manažera výzkumného týmu IBM, Česká republika.

Hlavní témata

Celý obsah diskuze bychom mohli shrnout do dvou nosných témat (rozdělených na více bloků). Tím prvním byla současná situace v kancelářské oblasti, její budoucí směřování, rozvoj nových technologií a nastupující trendy. Pod tímto pojmem si představme především současné a budoucí vybavení kanceláří (zařízeními jako počítače a tiskárny počínaje, přes ergonomii jejich uspořádání a nábytkem konče). Spolu s prvním tématem bylo úzce provázáno i téma druhé a točilo se kolem toho, jaký negativní dopad bude mít tento vývoj na stávající situaci. Samozřejmě společným jmenovatelem všech diskutovaných aspektů byl (a vždycky bude) lidský faktor, protože lidé samotní se spolu se světem mění - mění se jejich názory, pohled na okolí a přístup ke všemu ostatnímu i k sobě sama.

Technologie

Velmi diskutovanou byla samotná technologie, její vývoj v oblasti kanceláří a také místo na trhu. Na trh jsou uváděny nové standardy, především bezdrátové přenosy jako například WiFi nebo Bluetooth technologie, které by mohly v budoucnu nahradit (a vlastně již nahrazují) všudypřítomné kabely. Rostou však i celkové výdaje na informační technologie a Česká republika v tomto ohledu drží krok se západním světem. O současných trendech hovořil Jan Široký ze společnosti IDC, která se zabývá mimo jiné právě výzkumem v oblasti kancelářského trhu. Meziroční růst výdajů v letech 2004 - 2005 se pohyboval v západní Evropě kolem 5 % (průměr původních 15 zemí EU). Velká Británie vykázala růst 4.9 %, Španělsko 7.5 %, Německo pouhých 2.7 %. Česká republika dosáhla hodnoty 8.6 %. Střední a východní Evropa pak vykazuje růst 17.8 %. Obecně tedy lze říci, že v kancelářském segmentu, je Česko naprosto srovnatelné se západem. S rostoucím boomem internetu, e-mailu a celkové digitalizace během posledních 10 let se také hodně spekulovalo o konci tištěných dokumentů jako takových. Nic takového se samozřejmě nekonalo, naopak. Spotřeba papíru stále stoupá (v roce 2005 to bylo až o 40%) a to ruku v ruce spolu s novými produkty - tiskárnami a multifunkčními zařízeními. Je to celkem logický jev, neboť drtivá většina z nás má raději "něco v ruce", než jen virtuální dokumenty na HDD počítače či na CD disku.

IBM Voice Technologies and Systems

V budoucnu však můžeme počítat s rozvojem různých technologií - ať už se jedná o již zmíněný bezdrátový přenos, nebo další pokročilé technologie. Ve výzkumném pracovišti IBM v Praze, které vede Jan Šedivý, například v současnosti pracují na vývoji komplexních hlasových služeb a jejich aplikaci do praxe. Divize IBM Voice Technologies and Systems se prioritně věnuje: rozpoznávání řeči, praktické použití a spolupráce v tomto oboru s univerzitami. V praxi to do budoucna bude znamenat například nové tiskárny, reagující a fungující na základě hlasových povelů. Zařízení bude například samo schopno detekovat (pomocí kamery) blízkost osoby, stojící u tiskárny a spustí hlasovou nabídku možných operací. Další možné uplatnění hlasových funkcí v praxi představují softwary, umožňující převod mluveného slova do textových aplikací. Další částí projektu IBM bude komplexní systém podporovaný kamerami, který v budoucnu může vést například i k vytvoření „inteligentní“ zasedací místnosti. S využitím počítačů, kamer a senzorů bude možno nejen jednotlivým účastníkům promítat či jiným způsobem distribuovat personalizované podklady, ale díky systémům rozpoznávání řeči i připravovat přepisy jednání a jejich shrnutí. Se systémy rozpoznávání řeči se dnes můžeme v praxi setkat například i v automobilech, kde lze hlasem ovládat téměř vše, od klimatizace, přes mobil až po GPS zařízení.

Mobilita

Dalším faktorem, který je v současném světě naprosto klíčovým (a nejen v oblasti pracovních prostorů), je poptávka po stále větší mobilitě. Mnoho lidí dnes dává přednost Notebookům před klasickými PC. Důvod je naprosto logický - malé rozměry, hmotnost, tím pádem snadno přenosné, ale především možnost pracovat kdykoli a kdekoli, což dává mnohým velkou pracovní svobodu a naprostou časovou flexibilitu. V naší republice tento trend odpovídá v letech 2004 - 2006 poměrům stolní PC vs. notebook přibližně 70:30, 60:40 a 55:45. Jedná se jen o odhad, nicméně tyto hodnoty jsou srovnatelné s vyspělými státy EU. Vedle notebooků roste i poptávka po dalších mobilních zařízeních jako jsou PDA zařízení (Personal Digital Assistent) nebo smartphony - mobilní telefony, suplující určité funkce domácích PC a notebooků (například schopnost pracovat se soubory Microsoft Office atd.).

Tiskárny

Tisk je dalším odvětvím, které prošlo za poslední krátkou dobou bouřlivým vývojem. Za posledních 5 let dochází k masovému nárůstu inkoustových tiskáren u uživatelů. Velký podíl na tom má pochopitelně převážně prudké rozšíření trendu digitální fotografie. V roce 2004 zájem o tisk pomocí inkoustu v kancelářském prostředí mírně opadá a naopak do popředí se začínají tlačit laserové tiskárny, kterým již mnozí předpovídali zánik. Během roku 2005 se poptávka po laserovém tisku stále zvyšuje a oproti minulému roku zaznamenává tento segment nárůst o dalších 35 %. Majoritní podíl tohoto trendu je díky snižování nákladů na laserová zařízení v loňském roce. V současnosti patří v České republice laserovým tiskárnám zhruba 35 % trhu, přes 60 % pak má tisk inkoustový, malé procento pak patří ostatním technologiím (například termosublimační tisk). V posledním roce také dochází k nárůstu multifunkčních zařízeních. Jedná se o zařízení, která kromě své hlavní funkce (tedy tisku) suplují ještě alespoň další funkci (například kopírování nebo skenování). V praxi však drtivá většina multifunkčních tiskáren podporuje kopírování i skenování a spousta z nich mají navíc ještě faxmodem. Navíc jejich výhoda ohledně úspory místa, je neodiskutovatelná. V roce 2005 se v ČR prodalo přes 120 tisíc černobílých laserových tiskáren a multifunkčních zařízení, přičemž podíl těchto zařízení stále roste. Stejně tak stále větší počet zákazníků dává přednost barevnému tisku před monochromatickými zařízeními. Zároveň se také přechází od tiskáren černobílých k barevným. Generální ředitel Oki Systems, Andrej Magyar přirovnává černobílé tiskárny k ČB televizorům a předpovídá jim rychlý ústup a postupné úplné nahrazení barevnými modely. Mnozí také předpovídají stejný osud - brzkou "smrt" klasickým faxům.

Pracovní prostředí

Další, co ovlivňuje pracovní výkon, je samotné prostředí kanceláře - interiér. V současnosti se stále více prosazují tzv. sdílená kancelářská prostředí. Jedná se o (ve světě běžně rozšířené) moderní velkoprostorové kanceláře o rozloze několik set metrů čtverečních (a více), kde sedí desítky pracovníků, které od sebe oddělují jen malé paravány. Tento systém není až tak novým - trend byl patrný v západních zemích již ve 20. letech minulého století. Mění se však způsob práce a vliv technologií na vykonávání pracovních činností. Velkou roli v tomto segmentu trhu začínají hrát též designoví návrháři a výrobci nábytku. Například rakouská společnost Wiesner – Hager vytvořila ve spolupráci s Vysokou školou Joanneum v Grazu nábytkový program COMPOD, který má za úkol vytvořit formy pro kanceláře budoucnosti. Hlavní důraz je zde kladen na minimalistickou formu nábytkových prvků, jejich univerzální použití a ideálně také možnost snadné a okamžité demontáže (kdy můžete například jednoduchý pracovní stůl během několika sekund složit a uklidit do skříně, pod postel atd.). Spousta tvůrců v této oblasti vychází z faktu mobilního postupu práce dnešních a budoucích generací zaměstnanců, kteří vyrůstají spolu s Playstation a laptopem "na podlaze" (popřípadě malém konferenčním stolku či pohovce) a klasický psací stůl tedy pro ně není nezbytností. Nicméně zdravotní stránka věci je v tomto případě zcela jiným problémem.

Work Office vs. Home Office?

Velmi diskutovaným tématem je dnes i otázka domácí kanceláře. Logicky k tomu směřuje dnešní uspěchaná doba, nutnost neustálého zvyšování efektivity práce a v neposlední řadě také technologický pokrok. Právě mobilita (notebooky, PDA zařízení, příruční fototiskárny atd.) a bezdrátové technologie (GPRS, UMTS, 3G sítě) jsou živnou půdou pro rozmach domácích a virtuálních kanceláří. Je výhodnější pracovat doma nebo zůstaneme věrní raději osvědčenému modelu klasické pracovní kanceláře? Otázka domácí kanceláře představuje zcela specifickou záležitost, která má své zastánce i odpůrce. Díky dnešním technologiím a běžně dostupným zařízením, není problém pracovat kdekoli a v kteroukoli denní i noční dobu. Ale to má i své negativní stránky - počínaje kolísající produktivitou práce a osobními problémy konče. Ne nadarmo se říká, že práce a osobní život by se měl důsledně oddělit. Zásadní nevýhoda domácí kanceláře je fakt, že tím, že člověk vypne počítač a zabouchne dveře od své kanceláře, přechází z roviny pracovní do té osobní. Kdežto pracujete-li doma, jste defakto v práci neustále a nemáte již poté kam odejít. Navíc doma je spousta faktorů, které vás mohou rozptylovat, například: televize, jídlo, děti, manželka ale také pohodlí a nebo mnohdy vyšší pokojová teplota, která člověka automaticky stimuluje a uspává. Ideální je stav, kdy má člověk doma samostatnou místnost, kde si zřídí pracovnu. Ale to je zase pro většinu lidí vzhledem k současné ekonomické situaci nereálné. Navíc ne všechno lze řídit a dělat z domova. Ať už se jedná o technické vybavení, které si nemůžete nebo nechcete dovolit nebo o důležité pracovní porady, nebo zkrátka o potřebu osobní komunikace.

Lidé

Posledním a nejdůležitějším článkem v celém dlouhém řetězci jsou však lidé. Ať již bude kancelář budoucnosti a podmínky jakkoli ideální, vždy záleží především na člověku, jeho přístupu a vztahu k novým technologiím, otevřenost k novým věcem a správná organizace práce. Stejně jako každé nové zařízení nebo softwarová aplikace je důležitá obsluha, tj. dostatečně poučený člověk, schopen využít dané zařízení co nejefektivnějším způsobem. V tomto případě bohužel chybí mnohdy osvěta a je stále většina lidí, kteří nedokáží využít všechny možnosti, které mají na dosah. Jisté průzkumy například dokázaly, že průměrný uživatel Microsoft Office využívá sotva 10% jeho možností. Ruku na srdce, kolik z vás pravidelně a podrobně studuje manuály? Američané pro to mají jedno trefné přísloví: "If all failed, read the manual". Hodně světových softwarových gigantů se proto dnes již aktivně zabývá otázkou vývoje a uvádění do praxe takových aplikací, které budou obsahovat aktivní a srozumitelnou nápovědu, která uživateli kdykoli pomůže s případnými problémy, vzniklými neznalostí (viz. Wizardy ve Windows).

Závěrem

Ačkoli vize jednotlivých zástupců společností, kteří se zúčastnili diskuze, byly velmi "jasné" a konečné, odhadnout směřování a vývoj trhu je velice těžké, mnohdy téměř nemožné. Lidé dávají jednoznačně přednost mobilitě a volnější pracovní době, což jim dává pocit svobody a nezávislosti. Na druhou stranu žádné revoluce se v této oblasti zatím bát nemusíme. Pozornost výrobců se dnes soustředí zejména na nové technologie - například rychlejší a bezdrátový přenos, popřípadě nové přidané služby. Že bychom se v budoucnu úplně zbavili kabelů, zatím nehrozí, neboť je to stále nejbezpečnější a nejjistější metoda přenosu informací. Naopak kabely zůstanou, myšlenka spočívá v přívodu jediného kabelu do domu, kde budete mít internet, telefon, televizi, satelit. Vše ostatní již bude dále rozváděno bezdrátově (Wi-Fi, Bluetooth). Stejně tak názor, že během krátké doby úplně zmizí faxy nebo černobílé tiskárny, je lichý. Faxy jsou i dnes stále nedílnou součástí komunikace velkých nadnárodních firem, které jejich životnost bez problému udrží. Podobné je to i v případě monochromatických tiskáren, nemluvě o tom, že stále hodně lidí dává přednost černobílému tisku (barevný vlastně ani nepotřebují). A pracovat doma či v práci? Zde je ideální najít vhodný kompromis. Technika nám rozhodně otevírá téměř neomezené možnosti a usnadňuje nám život - tedy i práci. Hodně však vždycky bude záležet na přístupu člověka a na jeho sebekázni.