Cesta na Seybold 2001 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Reportáže  

25. září 2001, 00.00 | Ve stínu tragických událostí, kterých jsme byli svědky v přímém televizním přenosu, jsme se vydali na první významnou americkou akci, kterou se pořadatelé rozhodli nezrušit. Jaká je nová Amerika a co můžeme čekat od Seyboldu?

Zpravodajství z veletrhu Seybold SFO 2001 sponzorují:

Nedávné události ve Spojených státech otřásly nejen většinou světové veřejnosti, ale i světovou ekonomikou. Jedním z citelných dopadů je zrušení mnoha významných nadnárodních akcí, z nichž jako příklad můžeme uvést pařížské AppleExpo, ze kterého jsme původně chtěli připravovat průběžné on-line zpravodajství. Naštěstí se svět úplně nezastavil, a proto se můžete těšit na on-line zprávy z jiné velmi zajímavé události - Seyboldu SFO 2001.

Letošní podzimní Seybold proběhne tradičně v San Francisku a přes mnohé spekulace by měl v původním termínu nabídnout nezměněný rozsah a kvalitu programu. Jak semináře, tak i doprovodný veletrh se mají konat v neztenčené podobě a drtivá většina vystavovatelů podpořila snahu organizátorů o zdárný průběh akce. Všichni registrovaní účastníci již týden dostávají od pořadatelů osobní dopisy a emaily se stále stejnou informací - "Seybold bude! Ukažme teroristům, že nás nezastaví." Proto i my jsme vyrazili do USA! Jaké jsou naše první zážitky?

Zmatek zvaný letecká doprava
Pokud se na Seybold teprve chystáte odletět nebo plánujete jakýkoli letecký transport, připravte se na neuvěřitelný chaos v letecké dopravě. Naše cesta s leteckou společností Lufthansa byla sice již tři dny před odletem potvrzena, přesto nám nebyl nikdo z pražské pobočky schopen podat adekvátní informace o jejím průběhu. Odbavení na pražském letišti proběhlo překvapivě zcela běžně. Fronta na odbavení zavazadel byla o něco delší než obvykle, přesto odbavení bylo zcela běžné. Pasová i bezpečnostní kontrola proběhla také beze změn. Žádná omezení na příruční zavazadla a na palubu jsme si bez problému odnesli i notebook s mobilním telefonem. Žádné speciální prohlídky se díky přestupu ve Frankfurtu nekonaly.
Přesto nás ČSA nepříjemně zaskočily. V okamžiku oficiálním času nástupu nebyl na ploše přistaven žádný stroj a u přepážky stála jediná bezradná slečna, která toho věděla asi tolik co my. Po cca 10 minutách zjistila, že naše letadlo je ještě stále ve vzduchu a míří do Prahy. Odlet se nakonec uskutečnil po několika odkladech s cca 50 minutovým zpožděním a řada našich spolucestujících marně doufala, že stihne svůj návazný let. Kromě omluvy kapitána jsme se o celé záležitosti více nedozvěděli.
Ještě větší zmatek nastal ve Frankfurtu, ve kterém jsme se snažili získat palubní vstupenky na druhou polovinu letu. Z letu operovaného Lufthansou se rázem stal let UNITED Airlines, pro který nebylo možné předem získat palubní vstupenku. Místo odletu se během čekání celkem třikrát změnilo a informovanost cestujících viditelně nebyla prioritou pracovníků UA.
První důkladnou kontrolu nám provedla německá policie při příchodu k jednotlivým branám. Kromě příručního zavadla pro jistotu zkontrolovala každého jednotlivce ručním detektorem. Pohled na bezkompromisní policisty se samopaly nás ujistil, že to ve Frankfurtu myslí s bezpečností vážně.
O další kontrolu se postarala agentura najatá leteckou společností. Šlo o jakýsi mix osobního výslechu, kontroly a subjektivní selekce pasažérů. Otázky připomínaly důkladnou imigrační kontrolu jak jí známe z amerického území. Navíc všichni "snědí" a zejména arabsky působící cestující byli odváděni na osobní prohlídku a cestovali odděleně od "běžných pasažérů". Přesto přes všechna varování jsme se opět bez problémů dostali na palubu letadla i s naší redakční elektronikou. Naše příruční zavazadlo kontrolovaly pouze letištní rentgeny, nicméně bezpečnostní opatření si každá letecká společnost určuje sama, takže praxe jiných dopravců může být odlišná.
A konečně Amerika. Po tradiční frontě na imigračním oddělení se nám dostalo opět důkladného osobního výslechu bez ohledu na vízum a řadu předchozích cest do USA. Navíc po zdolání této překážky následovala nečekaná další bezpečnostní kontrola, která si kromě jiného vyžádala i vybalení příručního zavazadla i kufru. Američané viditelně ignorovali fakt, že jsme přiletěli z civilizované části světa a kontrol jsme za sebou měli již několik. Ve výsledku trvala cesta do USA přes 20 hodin a většinu času jsme strávili buď na palubě letadla či ve frontě, případně u osobního pohovoru.

Jiná Amerika
Říká se, že co člověk nevidí, tomu neuvěří. V našem případě toto tvrzení Amerika bezezbytku potvrdila. Naposledy jsme San Francisko navštívili počátkem roku v průběhu MacWorldExpa a po necelých 24hodinách současného pobytu můžeme jednoznačně potvrdit, že Amerika je jiná. Změnila se nejen po opticky - všude vlají vlajky, ve všech barech běží v televizi CNN zpravodajství a na většině billboardů jsou upozornění na veřejné sbírky pro New York. Ta důležitější změna se odehrála v lidech. Obrovská sounáležitost, národní cítění i jisté prvky pokory jsou nové v chování většiny Američanů. Ve všech obchodech najdete možnost přispět na charitativní účely. Lidé na ulicích přestali přehlížet bezdomovce a snaží se jim pomoci. Přestože San Francisko je na druhém konci kontinentu, i zde se život změnil.
Bohužel změna je to nejen pozitivní. Být americkým Arabem asi není v těchto dnech zrovna jednoduchá. Například televizní spoty většiny leteckých přepravců ujišťují svoje zákazníky, že všichni "potenciálně nebezpeční" cestující letí odděleně od ostatních. Nejen v letadlech se tedy ve svobodné Americe měří jiným metrem běžným a "nebezpečným" lidem. Barvu nebezpečnosti dle všeho určuje barva pleti či výraz v očích.

Jaký vlastně bude Seybold?
Již dnes dopoledne jsme se byli podívat v Moscone centru. Až k centru jsme se dostali bez problémů, nicméně zesílená ostraha nás nevpustila do objektu. Nepomohla ani předregistrace, ani novinářský průkaz - zatím je příliš brzy, vše začne až v úterý. Kolem centra stále projíždějí policejní hlídky, během krátkého pobytu u vstupu do severního křídla jsme napočítali přes 30 členů ostrahy a bez příslušné ID karty jsme se dovnitř opravdu neměli šanci dostat. Vyvstává otázka, jak tato bezpečnostní opatření budou fungovat v okamžiku, kdy se Moscone centrum zaplní tisíci návštěvníků, ale je pravděpodobné, že letošní ročník Seyboldu bude v tomto ohledu hodně odlišný.
Co se týče akce samotné, vše by mělo probíhat "jako obvykle". Paradoxně na současné situaci asi vydělají místní fanoušci jablíček, protože Apple po zrušení AppleExpa přesunuje na Seybold řadu novinek. Plakátů s logem MacOS X je i zvenčí vidět opravdu hodně. Navíc již cca týden dostáváme od vystavovatelů upozornění na řadu exponátů nově připravovaných pro Seybold, takže se je jistě na co těšit.
Organizátoři zřejmě udělali dobře, že celou akci neodpískali podobně jako mnoho jiných. Jejich přístup sice vyvolal ojedinělou kritiku, ale našel i celou řadu přívrženců. Zrušení tradiční akce jako je Seybold by bylo jen další výhrou teroristů. Vždyť právě ochromení života v USA bylo jedním z jejich cílů.