Jak efektivně ukládat fotografie? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

17. října 2000, 00.00 | V dnešní poradně si povíme, kdy zvolit na digitálním fotoaparátu formát JPEG, TIFF či RAW. Každý z uvedených formátů má své výhody i nevýhody.

V dnešní poradně odpovíme na jeden dotaz, který se v různých obměnách objevuje poměrně často v naší redakční poště. Jednou z variant je například : "Můj fotoaparát umí ukládat snímky ve formátech TIFF, JPEG a RAW. Který je nejlepší?"

Každý z uvedených formátů má svoje výhody i nevýhody. Proto váš fotoaparát nabízí všechny 3 a je na vás zvolit ideální dle konkrétní situace.

JPEG - je v současnosti v digitální fotografii nejpoužívanější, protože je velmi úsporný a zároveň bezproblémově zobrazitelný na všech počítačích. Fotografie uložené v tomto formátu zaberou málo místa v paměti fotoaparátu a rychle se přenášejí do počítače. Nevýhodou však je, že při použití JPEGu jsou fotografie částečně zkresleny. Čím je zvoleno úspornější uložení (vyšší komprese), tím je zkreslení výraznější. Nicméně kvalita snímků zůstává většinou velmi dobrá, takže se JPEGu bát nemusíte.
Samozřejmě velice důležité je, jakou kompresi fotoaparát používá. Většina výrobců dává uživateli možnost zvolit si takzvaný kompresní poměr přímo na fotoaparátu. Nejčastější je výběr mezi třemi předdefinovanými hodnotami. Rozdíl kvalitativní i velikostní je často propastný. Například u některých fotoaparátů Sony Mavica byl rozdíl ve velikosti souborů až 1000%. Navíc velikost souboru závisí na fotografované scéně. Při stejném nastavení může být velikostní rozdíl až 50% v závislosti na charakteru obrazu.
Obecně je JPEG vhodný pro každodenní fotografování, zejména pokud fotografii již nechcete upravovat v počítači nebo ji použít třeba pro Internet.

TIFF - je formátem fajnšmekrů a profesionálů. Zaznamenává bod po bodu přesně každý detail snímku v maximální kvalitě, jaké je fotoaparát schopen. To samozřejmě vede kromě maximální kvality i k maximální velikosti snímků. Obrázek v TIFFu zabere nezřídka 10x více místa v paměti ve srovnání s JPEGem. Jde o tak luxusní záležitost, že tento formát umí pouze některé fotoaparáty.
To jak přesně je snímek v tomto formátu uložen závisí na tom, jak vnitřně fotoaparát funguje. Vždy se ukládají pro každý jednotlivý bod tři hodnoty (RGB). Podle typu fotoaparátu je každá hodnota 8, 10 či 12bitová. Velikost snímku je tedy vždy stejná bez ohledu na to, jaký motiv fotografujeme.
Použití formátu TIFF je smysluplné pouze pokud trváte na 100% zachování drobných detailů snímku.

RAW- je jakýmsi kompromisem mezi požadavkem kvality a úspornosti. RAW zaznamenává nezkreslený obraz stejně jako TIFF, ale výsledný soubor má pouze třetinovou velikost. Bohužel takto uložené snímky lze zobrazit pouze se speciálním programovým vybavením od výrobce. RAW se proto používá jako náhrada TIFFu při fotografování v terénu či archivaci za předpokladu, že požadujeme maximální kvalitu. Před dalším použitím je však potřeba snímek převést do jiného formátu.

Fungování tohoto formátu je poměrně málo obecně známé, proto se na něj podíváme podrobněji. Výrobci při návrhu formátu RAW vyšli z TIFFu a u většiny fotoaparátů mají snímky dokonce koncovku .tif, i když jsou vnitřně uspořádány v RAW režimu. Každý snímaný bod je ukládán zvlášť, ale místo 3 hodnot (RGB) se ukládá pouze jedna. Ta určuje úroveň světla zaznamenanou konkrétní buňkou snímače, což znamená, že RAW formát neobsahuje barevnost fotografie. Barva se snímku přidává až ve speciálním ovladači, který díky znalosti přesné charakteristiky snímače, resp. jeho barevného filtru, vypočítá pro každý bod plnohodnotnou barevnou informaci. Výsledek tohoto výpočtu je zcela identický s informací, která by se zaznamenala v TIFF formátu, takže se RAW režimu nemusíte bát.
Pochopitelně velikost RAW snímků je vždy stejná a závisí pouze na rozlišení fotoaparátu a barevné hloubce, se kterou pracuje.

Závěr
Praxe jednoznačně ukazuje, že snímky ve formátu JPEG s rozumnou kompresí se v podstatě vyrovnají TIFF či RAW obrázkům. Při dostatečně vysokém rozlišení stejně lidské oko nedokáže vnímat všechny detaily a dobře spočítaný JPEG plně dostačuje. Například i celá řada časopisů v současnosti akceptuje fotografie v JPEGu jako podklad pro tisk, takže již 100% neplatí pravidlo, že profesionál pracuje výhradně s TIFFem. Přesto TIFF a RAW mají stále svůj význam. V některých situacích může JPEG nepříjemně poškodit například šikmé čáry či pravidelné vzory, což jednoznačně nahrává bezztrátovým formátům.