Výstava "Tiskli jsme a tiskneme" - skromná pocta Gutenbergovi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

historie

historie

23. července 2002, 00.00 | Oslavou jednoho z nejdynamičtějších oborů v dějinách lidstva a připomínkou, že v Čechách chybí stálá expozice polygrafie, by měla být výstava s názvem Tiskli jsme a tisknem. Nevíte kam o prázdinách? Pak NTM je do 8.9. dobrý tip.

Oslavou jednoho z nejdynamičtějších oborů v dějinách lidstva a připomínkou, že v Čechách chybí stálá expozice polygrafie, by měla být výstava s názvem Tiskli jsme a tisknem. Tvrdí to pořadatelé akce: Sdružení polygrafů a Národně technické muzeum (NTM) v Praze, v jehož prostorách se výstava realizuje a potrvá do 8. září. Na ploše přes 200 čtverečních metrů ve výstavním sále v přízemí budovy se představuje tiskařská technika mapující vývoj technologií a strojů od "dřevních" dob, až do "digitálního" věku jednadvacátého století.
Sdružení polygrafů usiluje o to, aby NTM mělo do roku 2003 stálou a kvalitní expozici tiskařství vytvořenou z depozitáře zdejší polygrafické sbírky. To představuje mimojiné i odbornou repasi exponátů, což je velmi drahé. Náklady na stálou expozici se odhadují na částku větší než 4 miliony korun. NTM (tedy stát) má k dispozici pouze 100 tisíc. Spoluúčast na přípravě stálé expozice přislíbila řada firem z oboru, a to buď formou přímé dotace nebo bezplatnou údržbou strojů. Přispívají také návštěvníci současné "pilotní" akce s názvem Tiskli jsme a tisknem (17.6. až 8.9. 2002) například zakoupením portrétů Johana Gutenberga a Karla Klíče. Obrazy mistrů jsou tištěnými reprodukcemi olejomaleb (bezrastrový ofset) ze sbírkového fondu oddělení polygrafie a jejich originály budou součástí stálé expozice.

Spolek nadšenců. "Žádný z oborů není tak bohatý jako polygrafie," říká nostalgicky bývalý sazeč a tiskař František Plíva, předseda Sdružení polygrafů, a myslí tím rozmanitost oboru.
"Depozitář technického muzea poskytuje poměrně rozsáhlou sbírku artefaktů. Jsou zde strojní součásti, nástroje pro tvorbu dřevorytů, celá řada drobných pomůcek pro tiskaře atd. Najdeme zde i řadu exponátů, které se datem vzniku stávají skutečnými unikáty. Bylo by škoda, aby je veřejnost neviděla," říká.
I z těchto důvodů vzniklo Sdružení polygrafů. Chce podle slov svého předsedy probudit stavovskou čest tradičního řemesla. "Od doby svého vzniku urazila polygrafie pěkný kus cesty a neustále se rozvíjí. Svůj význam má i v době digitální komunikace. Bez připomínání historie by však pouze klopýtala,"říká.

Dřevěný knihtiskový tiskařský lis z konce 17. století

Současná výstava navnadí. Největší návštěvnost mají výstavy v letním období. Návaly zvědavých turistů "zdolají" každou galerii, nevynechají jediné muzeum. Ani NTM nebylo výjimkou. Výstava Tiskli jsme a tisknem měla ještě tu výhodu, že stihla nápor školních výprav v době, před vysvědčením a mnohé mladé návštěvníky ovlivnila v rozhodování o budoucím povolání. "Chtěl bych jít na chemickou průmyslovku a pak na vysokou do Pardubic," řekl mi zrale jeden mladý muž, žák osmé třídy základní školy. Bylo nepochybné, že je výstavou nadšen. Procházel místnostmi technického muzea zcela zasněný, ověšen mnoha katalogy a knihami. Strávil zde celý den.
"Ano, takoví návštěvníci nás těší, pochopili naše úsilí a my jsme jim zprostředkovali kontakt s oborem včetně jeho historie," dodává František Plíva.
Největší zájem byl zcela evidentně o dřevěný knihtiskový tiskařský lis z konce 17. století, původem z jezuitské tiskárny v pražském Klementinu. Návštěvníci obdivovali také první novinovou rotačku pracující v českých zemích, postavenou v roce 1876, která se dochovala i s technickými výkresy.
"To vše jsou exponáty, kterými by se ráda pochlubila i muzea ve Vídni, či v Berlíně," pochvaluje výběr František Plíva a dodává další lahůdky, které by nám mohla Evropa závidět: rychlolis Liliput, šlapací příklopový lis Norma, sázecí stroj Typograph, klasický litografický lis a další. Zajímavá pro návštěvníky je i dobová literatura, ukázky původních tisků, dřevorytů a litografií.

První novinová rotačka v českých zemích

Repase jsou drahé. Aby bylo možné jmenované skvosty vystavit, je třeba jejich vyčištění, nutná je oprava všech částí stojů. Podle slov zástupců NTM je třeba odborné restaurování většiny exponátů.
"Nářadí a nástroje určené k doplnění expozice jsou většinou v dobrém stavu, ovšem velké stroje potřebují odbornou a pravidelnou péči. Jsou staré více než 300 let a v muzejních depozitářích strávily téměř století," dodává Stanislav Plíva.
Probíhající výstava dokazuje, že některé exluzivní kousky si své mecenáše už našly. Příkladem může být rotační knihtiskový stroj Maschinenfabrik Augsburg z roku 1876, kterého "postavily na nohy" firmy MAN a BOTTCHER ČR ( v zastoupení bratří Hennů) nebo rychlolis Liliput, který opravila firma P-Zika. "Stroje je nutné repasovat pod odborným dohledem pracovníků muzea, tak aby z nich byly pokud možno funkční exponáty," připomíná Radko Kynčl vedoucí oddělení strojírenství a polygrafie. To se daří i díky restaurátorské a konzervátorské dílně muzea, která vzkřísila i šlapací příklopový lis Norma, takzvanou "amerikánku", která už opravdu hodně pamatuje.

Výstava Tiskli jsme a tisknem prozatím ukazuje jen malou část depozitáře polygrafického oddělení NTM, ale organizátoři věří, že postupem času bude možné ukázat všechny skvosty muzea. Pokud se jim to podaří (a není důvod pochybovat), budeme mít po šedesáti letech opět kvalitní expozici tiskařství, kterou by nám mohla závidět i země přímých potomků Gutenberga. Výstava je otevřena do 8. září od úterý až do neděle, 10-17 hodin na adrese Národní technické muzeum, Kostelní 42, Praha 7