Vyřazování, vykrývání a přetisk - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

19. března 1999, 00.00 | Další pojmy, kterým musí rozumět každý, kdo chce úspěšné zadávat zakázky do tisku.

Vyřazováním stránek se dříve rozumělo pouze umístění stránek na tiskový arch, a to tak, aby po vytištění a složení tiskového archu následovaly jednotlivé stránky po sobě ve správném pořadí (tj. 1, 2, 3, 4, 5 atd.). Možností vyřazení archu je celá řada, většinou jde o maximální využití plochy tiskového archu. Nejčastěji se při tisku vyřazuje 16 stran (tři lomy). Menší počet stran (4, 6, 8, 12) se vyřazuje tehdy, když 16-ti stránkový arch nevychází úplný nebo je-li formát publikace větší než A4 (stejně tak při formátu publikace A4 a formátu archu menším než B2). Vyřazování 32 stran (čtyři lomy) na jednom archu se prakticky nepoužívá, protože při čtyřnásobném skládání se na papíře (jakémkoliv) dělají nepěkné vrásky a složený arch nezachovává všechny pravé úhly.

Při vyřazování stránek na archu platí některé zásady:

• první stránka je vždycky umístěna na tom rohu tiskového archu, do kterého se rovnají archy na vstupu tiskového stroje (tedy u nakládací známky tiskového stroje z pohledu delší strany archu a u postranní známky tiskového stroje);
• první stránka se čte vždy od hřbetu; znamená to, že na levém okraji první stránky bude lom (hřbet), na pravé finální ořez;
• dvě vedle sebe ležící stránky jsou k sobě položeny hřbety; to mimo jiné znamená, že z pohledu lomu, který se nebude řezat, budou vždy liché strany vpravo a sudé vlevo;
• vedle první stránky bude vždy poslední stránka archu, která s ní tvoří dvojlist.

Po rozřezání archu na dvojlisty vznikají na každém z nich takzvané stránkové dvojice. Součty všech stránkových dvojic jednoho archu jsou stejné. U prvního archu je to vždy číslo o jednu větší než počet stránek archu. Toto číslo se nazývá "sčítač" a slouží ke kontrole správného vyřazení. Jako plánek správného vyřazení na tiskové formě může tiskaři sloužit také složený arch.

Mimo správné pořadí stránek je úkolem vyřazování také vzdálenost stránek od sebe s ohledem na typ vazby a umístění listu v publikaci. Při jednoduché šité vazbě V1 jsou vnitřní stránky publikace užší než vnější, a to běžně i o několik milimetrů. Tento rozdíl se zvyšuje s tloušťkou papíru a s počtem stránek publikace. Při lepené vazbě typu V2 je zase před lepením určitá část hřbetu ofrézována. Podle velikosti ofrézování je třeba určit správnou mezeru mezi jednotlivými sousedními stránkami při tisku. Modernější pojetí vyřazování (hlavně v souvislosti s vyřazovacím softwarem - např. Ultimate Impostrip) počítá s rozmisťováním několika různých publikací na jednom tiskovém archu, s ponecháním dostatečného místa pro ořez tam, kde je to třeba, atd. Pomocí tohoto softwaru se dají rovněž řešit speciální úlohy typu "harmonikové" skládačky. Programy pro vyřazování (angl. Imposition Software) řešívají i úsporu filmu v osvitových jednotkách a mají vyspělé mechanismy pro kontrolu velkého množství různých parametrů. Nedovolí například uživateli, aby na rub archu umístil objekt, který nerespektuje stejné rozměry finálního ořezu jako lícová strana.

Vykrývání a přetisk

Pokud nějaký objekt tisknete na barevné pozadí, na místě objektu bývá pozadí přerušeno. Jinými slovy, objekt zabírá v daném místě určitý přesně ohraničený prostor, a co je "pod ním", se netiskne. Tomuto způsobu se říká vykrývání. Druhá možnost je tisknout objekt "přes" pozadí. Pak jde o přetisk.

Vykrývání je mnohem náročnější na soutisk barev. Nepříjemné efekty (nejčastěji bílé linky) přitom nastávají už při rozpasování barev o zhruba 0,05 mm. Proto vznikla metoda vytváření přesahů nazývaná trapping (viz dále), která zamezuje nejméně žádoucím efektům při špatném soutisku vykrývaných objektů.

Naopak při používání přetisku nečiní špatný soutisk barev žádný problém. S přetiskem je ovšem potřeba pracovat citlivě, protože žádná barva není 100% krycí a barvy a objekty na přetiskovaném pozadí ovlivňují barevnost objektu. Přetisku se využívá například pro překrytí přechodu mezi dvěma barvami černou linkou. Protože však ani černá barva není úplně krycí, dá se přetisku černou barvou využívat jenom tehdy, když jsou černé objekty malé nebo když je v místě tištěného černého objektu pozadí bez výrazných přechodů. Přetiskem se rovněž dají vytvářet některé zajímavé efekty, je ovšem třeba s ním při grafickém návrhu zacházet citlivě. -

Emil Dvořáček-