Tiskařský trh ve střední a východní Evropě III - Polsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

25. března 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích
střední a východní Evropy. Dnes se skrze statistiky pokusíme zprostředkovat polský trh, který patří k největším na kontinentu.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Dnes se skrze statistiky pokusím zprostředkovat polský trh, který patří k největším na kontinentu. Vzpomínám si na zážitek z první poloviny devadesátých let - novinové stánky doslova zakryté barevnými magazíny všeho druhu. V době, kdy České republice vládly především inzertní časopisy, bylo v Polsku možné koupit nejen lokální mutace renomovaných časopisů, ale i velmi specializované tituly, například o domácích mazlíčcích nebo pozemním hokeji.

Polská republika – klíčové statistiky (2002)

Ekonomika Q3 2002-Q4 2003

Zdroj: Emerging Europe Market Review, 10/03, PMR Ltd.

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky

Polský polygrafický trh pomalu a jistě roste, pozitivní trend vytváří především poptávka po reklamních tiskovinách, výrobě časopisů, novin a obalů. V zemi jsou zastoupení všech významných producentů, namátkou jmenujme Heidelberg, MAN, Müller Martini, Ferag nebo KBA. Růst je patrný ve všech segmentech - v pre-pressu, tisku i obalové sféře. Skvrnou na dosavadním veskrze pozitivním vývoji je naopak nízká kapitalizace (vyjma firem zahraničních vlastníků) a tvrdé dopady ruské krize z podzimu 1998. Polsko je závislé na importu moderních technologií, ze zahraničí realizuje až 80% všech dodávek. Vývoj zdejšího tiskařského průmyslu v mnohém připomíná naše vlastní zkušenosti. Na začátku devadesátých let se provozy vybavovaly především staršími stroji z druhé ruky, nabídky odpovídající západoevropským standardům se zdály být pro postkomunistický trh naprosto neakceptovatelné.Kdo chtěl tisknout kvalitně, vozil práci do států Evropské unie, kde neexistovaly problémy s proměnnou kvalitou papíru nebo barevného podání. Rozhodujícím momentem byl zřejmě úspěch polygrafické lobby v polském parlamentu. Nižší poplatky učinily tiskařské materiály obecně mnohem dostupnější. V Polsku začala éra barevných deníků a magazínů.

Trendy posledních pěti let:

• Během poslední dekády formovala polský tiskařský průmysl řada privatizací, většina firem je dnes v soukromých rukou.
• Končí éra nakupování použitých technologií
• Polští tiskaři investují do nových strojů, včetně digitálních
• Stále více provozů obdrželo certifikát dle norem ISO
• Konkurence na trhu si vynutila integrované nabídky - od designu po hotový tisk
• Nejvíce roste flexotisk
• Zahraniční investice směřují především do sféry novin a obalů

Tiskárny a média

Objem polygrafické výroby se naposledy výrazně zvýšil v roce 1996, pak však kopíroval zpomalující tendence celého hospodářství. O šest let později zaznamenal růst na úrovní pod 2%.  Naději na budoucí pozitivní růst udržují série privatizací. Od osmdesátých let, kdy veškerý tiskařských průmysl v zemi "patřil lidu", rostla poptávka ročně až o pětinu. Nejstrměji se vzpíná křivka obalového tisku, který dnes generuje skoro polovinu obratu celého odvětví. Struktura firem na trhu vypadá takto:

• 14 500 společností zaměstnává méně než pět lidí (92%)
• 875 firem má 6 až 20 pracovníků (5,5%)
• 320 podniků zaměstnává více než 20 osob (2,5%)

Odborníci označují privatizaci tiskařského průmyslu za velmi efektivní. Podíl zahraničních investic stoupá. Celkem 123 podniků je kompletně vlastněno zvenčí, dalších 15 se opírá o společný polský a zahraniční kapitál.

Privátní společnosti můžeme dále rozdělit podle technologické specializace

• 2 252 firem se specializuje na sazbu
• 91 subjektů podniká v oblasti novinového tisku
• 1 686 podniků obsluhuje trh dokončovací výroby

Většina domácích firem (12 600) však nabízí "práce všeho druhu". Polygrafický průmysl nyní v Polsku zaměstnává kolem 70 tisíc lidí, jen čtvrtina z nich oráží píchačky mimo privátní sféru. Počet pracovníků soukromých firem přitom postupně roste. Dvacet jedna tisíc tiskařů patří do kategorie "podniky s více než 50 zaměstnanci". Největším producentem je Winkowski Sp. z. o. o. (blízko Varšavy) [www.winkowski.pl], z jehož výrobních pásů sjíždí pravidelně víc než 100 polských magazínů.

Celé odvětví prošlo výraznou modernizací, což ohlašují další a další barevné obálky novin a časopisů v kioscích. Náklady většiny titulů jsou srovnatelné se západní Evropou.

Polsko není masovým producentem polygrafických produktů, většina strojů a materiálu sem proudí ze zahraničí. Jen v roce 1999 bylo do země importováno strojní vybavení v hodnotě 219 milionu dolarů.

Papír

Polská spotřeba papíru představuje asi polovinu množství, obvyklého v zemích OECD. Jen asi 20% potřebného množství je kryto dovozem. Polský průmysl papíru a celulózy je možné stručně charakterizovat asi takto:

• Papír a lepenka tvoří polovinu celkové produkce, celkově vede výroba vlnité lepenky
• Chybí kapacity produkce kvalitního papíru
• Import papírenských výrobků převyšuje export
• Zahraniční investoři si oblíbili Polsko jako zemi s nízkými náklady na pracovní sílu
• Najdete zde filiálky všech významných dodavatelů z Finska, Švédska, Norska, Rakouska a Německa.

Mezi největší distributory patří Nitech [www.nitech.pl] a Cezex [www.cezex.pl]. Obě firmy nabízejí podobný sortiment ofsetových a natíraných papírů, obalových a knihařských kartónů, papírů do kopírek a samolepek. Obě firmy vás zaujmou cenovou politikou, kvalitou a servisem.

Kam kliknout