Tiskařský trh ve střední a východní Evropě I - Česká republika - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

26. února 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. V následujících týdnech a měsících přineseme postupně výsledky výzkumů, analýz, tabulky a grafy, mapující vývoj postkomunistických satelitů v posledních letech, doplněné užitečnými informacemi, odkazy a očekávanými trendy.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. V následujících týdnech a měsících přineseme postupně výsledky výzkumů, analýz, tabulky a grafy, mapující vývoj postkomunistických satelitů v posledních letech, doplněné užitečnými informacemi, odkazy a očekávanými trendy.

V první části se poohlédneme po české kotlině – připomínám, že se jedná o portrét sestavený především ze zpráv zahraničních expertů.

Česká republika – klíčové statistiky (2002)

Ekonomika Q3 2002-Q4 2003

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion Euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Cenový vývoj u výrobků polygrafického průmyslu v letech 1997 – 2002 (meziroční index)

Zdroj: ĆSÚ, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Tiskařský průmysl – statistiky

Počet zaměstnanců v polygrafickém odvětví od poslední kulminace v roce 1998  (skoro 23 500 osob) klesá, když největší propad zaznamenal na přelomu tisíciletí. Nynější odhady Českého statistického úřadu se pohybují těsně pod hranicí 21 tisíc. Razantně se v posledních letech zvyšují náklady (suroviny, energie), včetně osobních (přes 25%). V porovnání s nárůstem tržeb tento trend (15%) představuje významné podnikatelské riziko. Přesto od roku 2001 počet tiskařů opět roste, důvodem je uvádění nových kapacit do provozu. Podle dostupných zdrojů dlouhodobě stagnuje také produktivita práce tiskařského průmyslu. Jistý náznak zlepšení byl zaznamenán v posledních dvou letech, ve srovnání s průměry Evropské unie však stále zaostáváme. V porovnání subjektů nad 100 zaměstnanců je výše dosahované produktivity práce z přidané hodnoty na hlavu u českých podniků (390,6 tisíc Kč / pracovník) o 46% nižší, než u podniků se zahraniční kontrolou. Co se týče regionálního a teritoriálního rozdělení trhu, dominuje postavení Prahy, kde je koncentrováno nejvíce tiskařských kapacit. Následují kraje Jihomoravský, Středočeský a Ústecký. Největším odběratelem české polygrafické produkce je jednoznačně Spolková republika Německo.

zdroj: zpracováno podle údajů ČSÚ

Tiskárny a média

Privatizace tiskařského průmyslu od roku 1989 výrazně pokročila. Velké podniky vesměs skončily v rukou zahraničního kapitálu. To se netýká jen přímo polygrafie, ale také jejich významných zákazníků, například vydavatelských domů. V procesu privatizace se uchytily například také francouzské nebo britské finanční zdroje. V českých rukou tak zůstaly střední a malé tiskařské provozy, především ze sféry regionálního významu. Trh deníků z velké části ovládl německý kapitál – jedna skupina je z Koblenze, druhá z Düsseldorfu. Celostátních a regionálních novin, které nepatří do stáje Passauer Neue Presse, Mittelrhein-Verlag MRV-Beteiligungs GmbH nebo Rheinish-Bergische Verlagsgesellschaft, najdete jen poskrovnu. Situace na kolbišti časopisů (týdeníků, měsíčníků) je už taky poměrně jasná – o výraznější vliv soupeří hlavně zahraniční esa, například Ringier-Springer BV (Nizozemí), Burda Verlag Osteuropa, Heinrich Bauer Verlag (oba SRN) a další.

Tiskařská produkce velmi senzitivně reaguje na úroveň národní ekonomické stability. Poslední stagnace růstu hospodářství a reklamních výdajů ohrožuje polygrafii stejně jako objem výroby novin a dalších periodik. Přes všechny problémy je výkonnost české polygrafie hodnocena v zahraničí kladně. Objem tiskařské výroby, přepočtený na hlavu, činí v této chvíli 39 Euro, což je více než ve většině zemí východní Evropy.

Zahraniční kapitál byl investován například v těchto domácích polygrafických podnicích: Moraviapress Břeclav, Ueberreuther Print Pohořelice, Tiskárna Mír v Praze-Uhříněvsi nebo Severotisk Ústí nad Labem. Podle destinace provozů lze odhadnout původ nového vlastníka.

Podíl tiskové reklamy na celkových marketingových výdajích je zhruba čtvrtinový (25,7%), což je v porovnání se světovými měřítky docela vysoké číslo. Růst spotřebitelské kultury se odráží v přílivu kvalitního a značkového zboží, které potřebuje (také tištěnou) reklamu. Odborníci předpokládají další zvýšení počtu B2B titulů (snad až o třetinu), ale i velikosti inzertního prostoru (o 7%). Při výčtu příležitostí konstatují, že bychom se určitě neměli ztratit v mlýnici nově rozšířené Evropské unie. Co - podle expertů - může náš tiskařský průmysl zastavit? Snad jen nejasné směřování ekonomiky či nedokončený proces restrukturalizace a konsolidace tohoto segmentu.

Papír

Průmysl papíru a celulózy si v České republice nevede špatně, vykazuje pravidelný meziroční růst. Od roku 1992 se produkce zvýšila v obou komoditách zhruba o třetinu. Spotřeba papíru se razantně blíží milionu tun, což po přepočtu odpovídá 96,4 kg na hlavu. Za pozitivní lze označit fakt, že stoupá nejen množství využitého papíru, ale i objem výroby. Alarmující je naopak jeho klesající cena, dále snižovaná posilováním koruny vůči euru. Ta měla velký vliv na tržby výrobců, protože 60% domácí produkce papíru a celulózy je určeno na export.

Také v tomto odvětví došlo k zajímavým přesunům obchodních podílů a akcií. Mezi zajímavé investice posledních let lze zařadit například akvizici Biocel Paskov(Heinzel), JIP Papírny Větřní nebo výstavbu závodu vlnité lepenky Solpap (Prowell GmbH) v Rokycanech za 25 milionů Euro. Tato sféra je atraktivní pro mnohé západoevropské a skandinávské státy, takže do modernizací a výstavby podniků na zelené louce směřovala řada finančních injekcí.  Experti soudí, že nejméně 10% investic směřovalo k ochraně vlastního trhu. Některé dříve významné hráče se konkurentům dokonce podařilo z českého prostředí vytlačit, nejznámější je asi akvizice závodů Kappa Packaging švédskou AssiDomän. V českých rukou zůstalo několik středních výrobců, například Olšanské nebo Krkonošské papírny  respektive Papírny Bělá.

Kam kliknout