Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 7 - Rusko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

18. května 2004, 00.00 | Grafika On-line pro
vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích
střední a východní Evropy. Krajina „spícího medvěda“ může bezesporu nabídnout nejperspektivnější
trh v Evropě, ačkoliv o možnostech rozvoje východní části bývalého impéria
lze jen spekulovat.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Krajina „spícího medvěda“ může bezesporu nabídnout nejperspektivnější trh v Evropě, ačkoliv o možnostech rozvoje východní části bývalého impéria lze jen spekulovat. Skoro třetina polygrafické produkce je situována do Moskvy a St. Petersburgu. Asi pětina všech tiskáren v Rusku (hlavně těch velkých) je stále vlastněna státem.

Ruská federace – klíčové statistiky (2002)

Ekonomika 2002 - 2003

Zdroj: Emerging Europe Market Review, PMR Ltd.

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky

V polygrafickém průmyslu pracuje zhruba 120 tisíc lidí, polovina z nich ve službách státních podniků. Asi 70% z celkových 5 500 tiskáren zaměstnává méně než dvacet osob. Dalších odhadem 3 000 provozů není v tomto počtu vůbec zahrnuto, protože se jedná o in-house aktivity velkých průmyslových závodů. Mnohé z nich jsou přitom větší a lépe vybavené než tradiční tiskárny.

Čtvrtinu celkové produkce zajišťuje výroba novin (stále vznikají a zanikají nové tituly), 15% knihy (400 milionů za rok), 14% časopisy (obecně roste poptávka zejména po ženských a lifestylových magazínech). Největší rozmach zaznamenala výroba etiket a obalů, mocně podporovaná zvyšováním kapacit (a s ním spojených investic) v potravinářském segmentu. Knižní a novinový trh na začátku „perestrojky“ zkolaboval, důsledkem byl bankrot valné části polygrafických závodů. Nová éra je provázena nástupem soukromých vlastníků. Masmédia se v zemi, kde lze pohádkově zbohatnout na nerostných surovinách, často dostávají pod vliv nové ruské oligarchie. Typickým příkladem je velkopodnik Pressa (známější pod původním názvem Pravda), který kontroluje ropný gigant Lukoil.

Stejně jako v ostatních východoevropských lokalitách, není ani v Rusku bez významu obchod s použitými tiskařskými stroji. Nákupy nových technologií se týkají především flexografie a dokončovacího procesu (řezačky, vazačky). Další odhady růstu jsou však velmi opatrné, částečně díky současné celosvětové ekonomické stagnaci. K ní je nutno v Rusku přičíst také nejasný statut tiskařského průmyslu, který je zatím permanentně ve fázi přeměny.

Trendy posledních pěti let:

• Stále probíhá transformace od centrálního plánování k volnému trhu
• Masová produkce je nahrazována specializovanou výrobou
• Státní kolosy jen pomalu přecházejí do soukromých rukou
• Nové investice se týkají především malých a středních tiskáren. Mladí, vzdělaní a v obchodě zběhlí zbohatlíci se dokážou ve světě byznysu chytře pohybovat a přesně vědí, co chtějí. Nové závody jsou obvykle vybaveny nejmodernějšími technologiemi.

Tiskárny a média

Vydavatelský průmysl se poměrně rychle vyrovnal s novými poměry a rozšířil během posledních let své působení mimo tradiční baštu celého Ruska, metropol Moskvu. Nové aktivity lze zaznamenat například v Čeljabinsku nebo Voroněži, ale také v bývalých sovětských republikách – Kazachstánu, Bělorusku, Ukrajině. Všechno se tu řeší velkoryse, s ohledem na velikost země a počty čtenářů. V Rusku je hluboce zakořeněna úcta k poezii a próze, kolektivně se sledují premiéry mladých autorů a vydavatelé představují nové knihy v televizi. Když byl před časem založen nový inzertní týdeník pro moskevský region, začal okamžitě vycházet v nákladu 1,5 milionu barevných výtisků. Výrobu zajišťuje čtyřbarevná rotačka MAN Roland. Obrovský potenciál láká také další producenty tiskařských technologií, například Komori, Heidelberg a KBA. Trh malých ofsetových strojů ovládá Royobi a Hamada.

Nejvýznamnější polygrafické podniky

Zdroj: Pira International Ltd.

Papír

Experti předpokládají, že mezi lety 1998 a 2005 se spotřeba papíru a lepenky v zemi zdvojnásobí. Známa je také struktura komodit, které by se na tom měly podílet: kartonové a vlnité lepenky (růst 175, resp. 145%), hedvábný papír (123%), tiskový a psací papír (142%). Podle odhadů potřebuje Rusko každoročně asi milion tun papíru. Pětina této kvóty (hlavně kvalitnější sortiment) se do země dováží. Díky rostoucím požadavkům byly znovu uvedeny do provozu některé doposud zakonzervované podniky. Hlavně v posledních letech zasáhly průmysl papíru a celulózy privatizační snahy. Akvizice Mondi v Syktyvkaru byla sice provázena protesty, nikoliv však skutečnými problémy. Celulózka Ilim svedla bitvu o kontrolní balík akcií v Bratsku a Ustilimsku. Pokusila se také získat závod v Archangelsku. Vzápětí ovšem oznámila, že hledá nového strategického investora. Papírnu a celulózku Kamsky na sever od rusko-ukrajinské hranice získala v červnu 2002 Alfa-Eco group. Podnik produkuje měsíčně vedle nebělené buničiny také deset tisíc tun novinového a 2 500 tun psacího papíru. Investice v papírenském průmyslu nejčastěji putují do přestaveb, jejichž cílem je zvyšování kapacit, kvality nebo vyřešení problémů ochrany životního prostředí. Na rýsovacích prknech lze však nyní už mnohem častěji spatřit projekty velkých papíren a celulózek, které by měly v budoucnu reagovat na stále se zvyšující zájem rozvinutého světa.

Kam kliknout