Tiskařský trh ve střední a východní Evropě - díl 5, Slovinsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

22. dubna 2004, 00.00 | Grafika On-line pro
vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích
střední a východní Evropy. Dnes si představíme Slovinsko - malý stát, který se
jako první oddělil z bývalé Jugoslávie, a může v ekonomických ukazatelích směle
soutěžit s ostatními přistupujícími státy Evropské unie.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Dnes si představíme Slovinsko - malý stát, který se jako první oddělil z bývalé Jugoslávie, a může v ekonomických ukazatelích směle soutěžit s ostatními přistupujícími státy Evropské unie. Od roku 1999 se v zemi kontinuálně zvyšují reklamní výdaje, což má na rozvoj polygrafie pozitivní vliv.

Slovinská republika – klíčové statistiky (2002)

Ekonomika 1998 - 2002

Zdroj: Bank of Slovenia, Statistical Office of the RS

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky

Slovinská polygrafie (bez nezávislých podnikatelských podniků) vygeneruje ročně obrat blížící se 300 milionům euro, což představuje 17% celkové průmyslové výroby celé země. Velká část příjmů je realizována přímým exportem. Převažující používanou technologií je ofset, v posledních letech roste význam flexografického tisku (tisk obalů).

V zemi funguje 487 tiskáren, z nichž 88% má méně než deset pracovníků. Průmysl zaměstnává skoro 4,5 tisíce zkušených a technicky zdatných lidí. Historie polygrafického podnikání se ve Slovinsku datuje už od roku 1985, kdy v rámci místní "perestrojky" původním pětadvaceti středním a velkým závodům vyrostla velikostí malá, ale po celém území rozptýlená soukromá konkurence. V devadesátých letech soutěž získala charakter spíš bitvy o přežití. Některé státem vlastněné tiskárny se díky své zkostnatělosti a nemožnosti adaptovat se na nové poměry staly platebně neschopnými a skončily v likvidaci. Technické a technologické vybavení polygrafických podniků se výrazně mění. Zatímco rodinné firmy hledí do poslední obrátky zužitkovat staré stroje, střední a velké tiskárny budují moderní provozy podle současných požadavků. Pár slovinských firem disponuje takovým vybavením pro tisk a pre-press, které je srovnatelné se špičkou Evropské unie.

Zdroj: Gospodarska zbornica Slovenije, 2002

Trendy posledních pěti let:

• Vyhlídky do budoucna jsou velmi optimistické, slovinská ekonomika roste a to i díky obchodu s ostatními částmi bývalé Jugoslávie
• Vlastnictví médií je oproti minulosti mnohem koncentrovanější, atraktivitu trhu zvyšují zahraniční investice
• Tři rozhodující vydavatelé novin prošli výraznými vlastnickými změnami
•  Více než 10 velkých tiskáren vlastní certifikát systému kvality ISO 9001, ekologický ISO 141001 Standard případně jsou členy IFRA - klubu nejprominentnějších polygrafických podniků v oblasti výroby barevných novin
• Pokračuje privatizace a restrukturalizace odvětví, což se projevuje mimo jiné zvýšením kapacit a kvality. Podniky se uvolněný prostor snaží naplnit především exportní výrobou.

Tiskárny a média

Informací chtivý Slovinec si může vybrat mezi šesti zásadními deníky. Největší náklad vykazují tradiční Delo a bulvární Slovenske novice, obě vlastněné stejným holdingem [www.delo.si]. Přestože se každý titul obrací na jinou cílovou skupinu, sdílejí oba listy řadu příloh (například víkendovou, o bydlení, pro ženy). Nedělní vydání transformoval majitel v květnu 2002 na formát tabloidu a vychází v sedmdesátitisícovém nákladu pod názvem Nedelo. Vydavatelství je propojeno také se společností Delo revije, které produkuje skoro dvacet časopisů a kontroluje víc než 50% trhu slovinských magazínů. Další dva deníky mají spíš regionální charakter - lublaňský Dnevnik (včetně týdenního bulváru Nedeljski dnevnik) [www.dnevnik.si/si/default.asp] a lokální Večer [www.vecer.com]. Většina titulů existovala už v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století. Současný náklad se u každého z nich pohybuje mezi 60 až 100 tisíc výtisků denně.

Další, tentokrát specializované, listy vznikly až po roce 2000: sportovní deník Ekipa (30 000) a byznys žurnál Finance (5 000 výtisků). Dva největší politické týdeníky (každý jinak orientovaný) hledejte pod názvy Mladina a Mag.

Papír

Stejně jako v jiných postkomunistických zemích, neunikl ani slovinský průmysl papíru a celulózy vlně privatizací a s ní souvisejících modernizací. Do nového vybavení podniků bylo celkem investováno třicet pět milionů eur. Do částky je zahrnuto nové vybavení pro Količevo Karton, papírnu v Gorici a stroje na zpracování surovin v dalších lokalitách.V roce 2003 se měla naplno rozjet výroba v celulózce Vipap Videm Krško Proizvodnja Papirja, která bude podle plánu zásobovat trh denně 400 tunami základu pro výrobu novinového papíru. Hlavním dodavatelem technologií je Andritz. Státní fond rozvoje se už několikrát neúspěšně pokusil najít vhodného strategického partnera pro papírny Paloma [www.paloma.si] a Goričane [www.goricane.si/n2_goric.html]

Kam kliknout