Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 14 – Turecko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

7. září 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na
tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Předposledním
představeným státem bude Turecko, další z nových členů Evropské unie.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Předposledním představeným státem bude Turecko, další z nových členů Evropské unie. Ekonomický vývoj státu, patřícího geograficky spíše do Asie, je velmi nestabilní a růst HDP osciluje mezi limitami jako na houpačce. Loňský rok byl však pro Turecko úspěšný, zčásti i díky nově nastartovaným reformám. Rostl zahraniční obchod, zároveň se však zvětšil obchodní deficit a inflace dosáhla 14%. Domácí ekonomika se opírá o těžbu nerostného bohatství  a sektor služeb, který zaměstnává přes 50% práceschopného obyvatelstva. Jedním z nejvýznamnějších odvětví je turistický ruch.

Turecká republika – klíčové statistiky (2002)

Zdroj: Státní institut statistiky

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl - statistiky

Objem turecké polygrafické výroby sleduje od počátku tisíciletí spíš klesající křivku. Největší pokles zaznamenala produkce knih a letáků, naopak se zlepšily vyhlídky obalářů, dodavatelů tiskopisů a brožur. Experti z Pira International očekávají v tříletém horizontu ještě rozvoj výroby etiket, korporátního tisku a suplementů. Nejvyužívanější technikou současnosti je jednoznačně offset. V několika posledních letech před vstupem do EU prošel turecký tiskařský a vydavatelský průmysl výraznou technologickou proměnou. Důvodem je snaha uspět na mezinárodním poli. V zemi se každoročně investuje zhruba 5 miliard USD do importu strojního vybavení, příslušenství a materiálu. S postupnou inovací jde mírně nahoru poptávka, například po flexibilních obalech nebo digitálním tisku. Kvalitní technologickou základnu lze považovat za jednu z největších výzev pro  uplatnění tureckého tiskařského průmyslu v Evropské unii.

Tisk a média

Klesající křivka objemu polygrafické výroby do jisté míry koresponduje s vývojem inzertních výdajů. Jejich možný další propad je velkým ohrožením vydavatelských aktivit v zemi.

Zdroj: Pira International Ltd.

Turecké mediální holdingy nyní mnohem častěji diversifikují do nových sfér, kde hledají nové příležitosti zisku. Pověstná zadní vrátka hledají často ve sféře peněžnictví a energetiky. Regulace trhu sdělovacích prostředků není zdaleka tak přísná jako v západní či střední Evropě, proto tyto holdingy mohou kumulovat svoji sílu. Průkopníkem na tomto poli se stal Dogan Holding, který vlastní nejprodávanější deník Hürriyet a současně Kanal D, jeden z nejpopulárnějších televizních programů. Téměř polovina ze 77,64 milionů USD vyplacených dividend však v roce 1998 pocházela z bankovní činnosti. Dogan Holding koupil Disbank pár let předtím. Koncern je současně členem telekomunikačního konsorcia, společně se španělskou Telefonica a tureckými konglomeráty Sabanbci a Dogus. Tyto čtyři subjekty usilují o 20% strategický podíl ve státním gigantu Turk Telecom. Mimo těchto aktivit se chce Dogan Holding podílet na distribuci elektřiny.

Tituly a náklady deníků (1999)

Zdroj: World Association of Newspapers

Trendy:

• Tiskařský průmysl byl poškozen nevyrovnaným ekonomickým vývojem Turecka. Důsledkem je všeobecný hospodářský pokles během posledních tří až čtyř let. Signály budoucího vývoje jsou ovšem celkem pozitivní

• Knižní průmysl výrazně finančně zasáhla úprava legislativy v oblasti autorských a uměleckých práv. Novela měla zamezit vydávání prokurdsky zaměřených děl, která se prodávala v tureckých knihkupectvích. Zavádí nutnost kolkování na rubu knižních obalů a videokazet. Procedura vydávání těchto oficiálních samolepek je však podle Turecké asociace vydavatelů knih byrokratická, zdlouhavá a vede k neplánovaným časovým skluzům. Za obcházení zákona ovšem hrozí vysoká pokuta, čítaná v desítkách tisíc amerických dolarů.

Významné polygrafické podniky:
Cumhuriyet, Istanbul Novinové a časopisecké vydavatelství s vlastní tiskárnou a distribucí
Feza Gazetecilik Cobancesme, Istanbul [www.zaman.com.tr] Tisk, rozhlasové vysílání
Ekol Ofset AS, Istanbul [www.ekolofset.com] Tiskárna založena v roce 1978, nyní jeden z největších producentů tiskovin a obalů. Zaměstnává 260 pracovníků.
Hürriyet Gazetecilik ve Matabacilik, Istanbul Tiskařská divize mediální skupiny Dogan. Má svou pobočku ve Frankfurtu nad Mohanem, kde tiskne noviny pro turecké Němce. Vedle Hürriyet produkuje ještě jeden deník, sportovní noviny Fanatik (náklad 15 tisíc)

Papír

Problémy turecké ekonomiky se nevyhnuly ani průmyslu papíru a celulózy. Země je v této sféře z třetiny závislá na importu, ten byl však výrazně postižen měnovými výkyvy. Tradiční srovnávací ukazatel - spotřeba papíru a lepenky na hlavu - meziročně poklesla v roce 2001 na 30,6 kg z původních 38,1 kg. Odvětví má stále kam růst. Kapacity tureckých papíren nejsou ani zdaleka vyčerpané, problémy jsou spíše s kvalitou. Další brzdou jsou vysoké náklady, bojuje se s redukcí výdajů za energii. Výroba papíru a lepenky by teoreticky mohla růst až k hranici 2,5 milionu tun za rok, celou čtvrtinu by mohly zajistit státní provozy (SEKA), zbytek privátní sféra. Ve skutečnosti se však loni vyprodukovalo jen asi 1,51 tun (78% v soukromém sektoru). Největší podíl na výsledku má výroba vlnitých materiálů (51%), lepenky (17%) a tiskařského / psacího papíru (14%).

Vláda se snaží s pomocí privátních investorů modernizovat několik papírenských podniků a celulózek (Alkim, Parteks, Viking, Akasan a další). Jedním z největších závodů je Toprak Paper Mill, zajišťující pětinu celé roční produkce. Velká část z vyrobených 45 tisíc tun kopírovacího, ofsetového, školního a křídového papíru skončí svou pouť v Řecku, Alžírsku, Bulharsku, Rumunsku, Jordánsku, Maroku nebo na Ukrajině.

Kam kliknout