Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 12 – Lotyšsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

22. července 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na
tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy.
Lotyšsko, nový člen EU, se (podobně jako další pobaltské republiky Litva a
Estonsko)  již několik let nachází ve
stádiu stabilního růstu. Doprovodným jevem posledních let je rozvoj obchodu,
stavebnictví a zpracovatelského průmyslu.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Lotyšsko, nový člen EU, se (podobně jako další pobaltské republiky Litva a Estonsko)  již několik let nachází ve stádiu stabilního růstu. Doprovodným jevem posledních let je rozvoj obchodu, stavebnictví a zpracovatelského průmyslu. Vydavatelský a polygrafický segment si vede dobře (v roce 2003 meziroční růst o 11,9%) a posiluje svou pozici v rámci celého lotyšského hospodářství.

Lotyšská republika – klíčové statistiky (2002)

Zdroj: Statistický úřad

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tisk a média

Knihy. Agentura ISBN loni registrovala celkem 737 knižních vydavatelů, což je skoro dvojnásobek stavu z roku 1940 (479), kdy bylo Lotyšsko na základě dohod s nacistickým Německem anektováno tehdejším Sovětským svazem. Podle statistických dat však jen 402 vydavatelů uvedlo v posledních letech na trh novou knihu. V zemi je zhruba 60 tiskáren, schopných knižní produkce. Díky socialistické minulosti je v Lotyšsku minimální míra negramotnosti, čtenářské aktivity však postupně uvadají. To se odráží v klesajícím počtu přečtených svazků na hlavu (nyní 2,9). Pětina obyvatel neotevřela v průběhu posledních pěti ani jednu knihu.

Noviny. V Lotyšsku vychází okolo 140 novinových titulů, z toho 24 deníků. Periodika, nevycházející každý den, mají vesměs malé náklady a objevují se nejčastěji ve formě týdeníků. Čtenáři si mohou vybrat z nabídky čtrnácti národních a deseti regionálních deníků. Všechny celostátní noviny mají redakce a distribuční síť řízenou z hlavního města Rigy. To vyplývá ze skutečnosti, že celá třetina obyvatel žije v této metropoli. Průměrný náklad všech deníků dohromady nepřekračuje 300 tisíc. Ostatní periodika se expedují v celkovém počtu asi půl milionu výtisků. Navzdory menším nákladům vyplývá z výzkumů slušný dosah tištěných médií - 90% lidí uvedlo, že přečetlo některé z posledních šesti deníkových vydání.

Novinový trh je rozčleněn na tři hlavní segmenty (v obou táborech figurují jak ruské, tak lotyšské tituly):

1) Celostátní deníky, vydávané v Rize. Největší je Diena (65 tisíc kopií lotyšsky, 10 tisíc rusky), Panorama Latvii (31 000 výtisků v ruštině) a Čas (20 tisíc, rusky). Všechny jmenované tituly vycházejí šestkrát v týdnu a představují zhruba 60% trhu.

2) Tři celostátní večerníky. Na pultech je najdete pod názvy Rigas Balss (náklad 35 000, lotyšsky i rusky), Vakara Zinas (13 000 výtisků v lotyšském jazyce), Spogulis (12 tisíc, lotyšsky). Večerníky vycházejí šestkrát týdně, na trhu deníků si drží asi 20% podíl.

3) Regionální noviny. Vycházejí jako týdeníky, některé ale i třikrát týdně. Nejvýznamnější je Kurzemes Vards (11 000), Zemgales Zinas (10 tisíc výtisků) a Liesma (9 tisíc). Všechny vycházejí v lotyšském jazyce a podílí se na celkových tištěných nákladech lokálních titulů maximálně 30%.

Síla domácího trhu je koncentrována v kategorii celostátních deníků, do segmentu teče průměrně 40 - 60% všech inzertních příjmů.

Dva nejvýznamnější vydavatelské domy:

• AS Diena [www.diena.lv](má v portfoliu deníky Diena, Spogulis a dalších 5 regionálních titulů). Menšinových 49% patří švédskému akcionáři Bonnier Group. Zbytek společnosti náleží několika domácím vlastníkům. Součástí vydavatelství je vlastní tiskařský závod a nezávislá distribuční firma, provozující novinové stánky a nabízející v hlavním městě roznášku do domu. Rozvoz do dalších destinací zajišťuje státní pošta.
• AS Preses Nams [www.presesnams.lv](Neatkariga RA, Rigas Balss, Vakara Zinas). Všech 100% akcií patří soukromým investorům. Společnost byla založena v roce 1998 během privatizačního procesu největší státní tiskárny v zemi. Tento závod je nyní ve vlastnictví Preses Nams. Vydavatelství využívá běžné externí kanály distribuce tisku.

Trendy:

• Reklamní výdaje směřují především to tištěné reklamy, které dominují deníky s 35% podílem
• Nastolení demokracie a nezávislosti odstartovalo nebývalý boom tiskařského průmyslu. Po roce 2000 dochází k postupnému zpomalování.
• Největší ambice do budoucna jsou připisovány výrobě obalů, retailových propagačních letáků a direct mailingu.
• Objem lotyšského polygrafického trhu má podle odhadů do roku 2008 vzrůst z dnešních 190 na 212 milionů euro.

Významné polygrafické podniky: Tehnoinform, Jurmala

Aktivity: Archový a rolovaný papír pro technické účely. Rotační tisk a knihtisk.

Papír

Ačkoliv poslední tři roky nebyly pro lotyšský průmysl papíru a celulózy zrovna růžové, export v souhrnu mírně vzrostl (o 2,6%). Země vyváží především dřevo a výrobky z něho - řezivo, dřevotřísku a překližku (34% veškerého exportu roku 2001). Víc jak polovina zboží má namířeno do zemí Evropské unie. Tradičními odběrateli lotyšského dřeva jsou Velká Británie, Švédsko a Německo. Zvyšovala se také produkce papíru a lepenky, ale výsledné objemy jsou jen zlomkem toho, co země vyrobila v sovětské éře osmdesátých let. Zařízení papíren od té doby značně zastaralo, takže některé stroje byly rozebrány do starého železa. Možnost návratu původní slávy odvětví je spojována s projektem Baltické celulózky, závodu postaveném na zelené louce podle posledních požadavků. Jednání mezi zástupci vlády a potenciálními investory z Metsäliitto Group (Finsko) a Södra Cell (Švédsko) byla velmi náročná, hlavně z důvodu odmítnutí požadavku firem na přímý přístup do státních lesů. Tímto krokem by mohlo být narušeno dlouhodobé příměří (dohody, koncese) mezi dřevotěžebními společnostmi a vládou. Vize velké celulózky nakonec převážila a byl nalezen model, vyhovující všem zainteresovaným. Rok 2002 byl doslova nabit dalšími koly jednání, loni byl projekt spatřen v kancelářích patřičných schvalovacích orgánů. Nová papírna by měla vzniknout v blízko řeky Daugava, v lokalitě Ozolsala ve středním Lotyšsku. Závod je navržen tak, aby ročně zpracoval 600 tisíc tun běleného měkkého dřeva a kraftované celulózy z listnatých stromů.

Kam kliknout