Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 11 - Litva - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Polygrafie  

15. července 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích
střední a východní Evropy. Litva si užívá druhé desetiletí národní svobody,
kterou v květnu 2004 upevnila vstupem do Evropské unie. Završila se tak
neslavná rusko - polsko - sovětská historie.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Litva si užívá druhé desetiletí národní svobody, kterou v květnu 2004 upevnila vstupem do Evropské unie. Završila se tak neslavná rusko - polsko - sovětská historie. Naposledy byla v roce 1940 anektována a včleněna jako Litevská SSR do Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Vzhledem k společné minulosti a z ní plynoucí určité závislosti na (po vstupu do EU ztíženém) odbytu do Společenství nezávislých států ji však může stín ruského medvěda pronásledovat ještě léta.

Litevská republika – klíčové statistiky (2002)

Populace (milion)	3,6
Spotřeba papíru a lepenky (tisíc tun)	125
Počet tiskáren	n. a.
Počet časopiseckých titulů	5418
Počet novinových titulů	n. a.

Rok 2003 je v ekonomické rovině hodnocen jako mimořádně úspěšný. Růst hrubého domácího produktu (9%) je výjimečný dokonce v rámci celé Evropy. V Litvě se loni zvýšil maloobchodní obrat (+14,3%), průmyslová (+13%) a stavební výroba (+15%). Stále rostou reálné mzdy. Nezaměstnanost provází v poslední době klesající tendence. Měna je stabilní, podle expertů země disponuje všemi předpoklady k přijetí společné měny euro. Dřevozpracující, papírenské a polygrafické odvětví se podílí na hospodářském výsledku 19,1%, na tvorbě HDP 4,5%.Vyjmenované úspěchy jsou založeny na tom, že Litva neposkytuje svým občanům pohodlí sociálního státu. Existují zde příplatky na léky a odborné zdravotnické služby, důchody jsou nízké, daně ze mzdy naopak vysoké. Problémem je také ekonomická propast mezi Vilniusem, dalšími většími městy a málo rozvinutým venkovem.

Zdroj: Litevský statistický úřad

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

	1998	1999	2000	2001	2002	2003 (očekávaný růst)
Celkem	153,9	169,3	186,2	195,5	205,3	211,0
Knihy	13,9	15,2	16,8	17,6	18,5	19,0
Časopisy	21,5	23,7	26,1	27,4	28,7	29,8
Noviny	30,8	33,9	37,2	39,1	41,1	42,3
Letáky	27,7	30,5	33,5	35,2	37,0	37,6
Direct mail	1,5	1,7	1,9	2,0	2,1	2,1
Brožury	7,7	8,5	9,3	9,8	10,3	10,7
Suplementy	3,1	3,4	3,7	3,9	4,1	4,1
Katalogy	1,5	1,7	1,9	2,0	2,1	2,1
Tiskopisy	3,8	4,2	4,7	4,9	5,1	5,2
Korporátní tisk	3,1	3,4	3,7	3,9	4,1	4,2
Tisk cenin	3,1	3,4	3,7	3,9	4,1	4,1
Tisk etiket	5,4	5,9	6,5	6,8	7,2	7,2
Kartonové obaly	18,5	20,3	22,3	23,5	24,6	25,6
Ostatní obaly	12,3	13,5	14,9	15,6	16,4	17,0

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky
Litevský polygrafický průmysl se potýká s řadou problémů, například nedostatkem investic nebo přemírou vydavatelů. Knižní boom nastal ihned poté, co se v roce 1990 země vymanila z ruského područí. Tato doba však zdaleka ještě nebyla v Litvě pro tento druh podnikání zralá a mnoho začínajících firem skončilo krachem. Trh se pak rozvíjel mnohem pomaleji a opatrněji, přesto v roce 2002 úřady registrovaly opět asi 500 vydavatelství. Většina z nich spadá do kategorie malých podniků, které nevydají ani 100 titulů za rok. Třetina dokonce vystačí s jediným pokusem ročně. Za největší nakladatelský dům je považován Šviesa, posílený o Alma Littera group [www.sviesa.lt]. Devět z deseti knih se na trhu objeví v rodném jazyce, zbytek vychází v překladu. Valná část produkce je dílem domácích autorů. Distribuční kanály fungují především ve městech, dodavatelé musí řešit množství potíží a potýkat se s malou efektivitou. V zemi s třemi a půl miliony obyvatel existovalo na počátku 21. století asi 250 knihkupectví. Naštěstí se tištěného slova ujaly obchodní řetězce a supermarkety, které odměnou slízly hned v prvním roce pětinu tržeb. Do nových technologií se investuje sporadicky, elektronické publikování na internetu teprve nabírá obrátky.

Trendy posledních pěti let:

• Vliv ekonomické reformy začal být patrný až v posledních letech. Privatizační program je pokračuje, Litva nabídla zahraničním investorům dostatek lukrativních podniků, včetně bývalých státních rafinerií a energetických společností.

• Příjmy z tištěné reklamy si udržují monopolní postavení, noviny a časopisy inkasují stále více než polovinu všech tržeb.

Významné polygrafické podniky

Lietuvos Rytas
Největší deník v měřítku pobaltských republik je zároveň full-servis tiskárnou. Noviny zaměstnávají 150 pracovníků. Deník, jehož název přeložený do češtiny zní Litevské ráno, vychází v šesti mutacích. Tiskárna přitom během dne zvládne připravit ještě 40 titulů pro další zákazníky. Lietuvos Rytas stíhá obsloužit klienty v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Německu a Lotyšsku. Majitelé výrazně investovali do nového strojového parku, tiskárnou ročně proteče víc než devět tisíc tun papíru. On-line verzi Lietuvos Rytas [www.lietuvosrytas.lt] navštívídenně 34 tisíc lidí. Webové stránky samozřejmě neobsahují všechny informace z tištěné podoby.

Papír
V Litvě lze dohledat celkem pět papíren, dvě továrny produkují lepenku, zbylé papír. Závod JSC Kaunas byl poté, co na konci 2001 zbankrotoval, pod nucenou správou. Výrazně roste spotřeba papíru a lepenky, meziročně třeba i o 30% (2001). Současně se zvýšila poptávka po surovinách pro výrobu. Aby využil dostupného domácího přírodního bohatství, rozhodl se litevský kabinet pro stavbu celulózky. Za podpory ze strany japonské vlády připravují rozsáhlou studii o možnostech rozvoje průmyslu papíru a celulózy v zemi. Součástí dokumentu má být také implementační plán. Plánovaný závod by měl ročně vyrobit půl miliardy tun bělené sulfátově zpracované buničiny. Pro umístění továrny jsou navrhovány tři lokality: severní část okresu Alytus, Jonava Rukla (okres Jonava) nebo Vievis (Elekrenai). Projekt, jehož objem konzultanti odhadují na 765 milionů USD, zaplatí zahraniční investoři. Vláda se zavázala k různým zvýhodněním i daňovým úlevám a akci přiřadila nejvyšší prioritu.

Kam kliknout

Hospodářská komora [www.tprl.lt]	Komise, členové, kontakty (lit., angl.)
Litevská rozvojová agentura [www.lda.lt]	Podpora exportu a zahraničních investic (lit, angl.)
Infobalt [www.infobalt.lt]	Asociace pro informační společnost (lit., angl.)
Search.lt [www.search.lt/browse.asp?lang=E&id=394]	Odkazy - tisk, reklama (lit., angl.)
Zlaté stránky [www.infoplius.lt/en/default.asp?rusis=Veikla&id=14&tid=6530]	Adresy a odkazy na polygrafické firmy (lit., angl.)
Grafobal [www.grafobal.lt]	Stránky filiálky ve Vilnjusu (lit., angl.)
Elektronická média [www.lzua.lt/eperiodika/english/index.html]	Odkazy na různě zaměřené e-ziny (angl.)
Pobaltské deníky [www.balticlinks.com/category.msql?cat=1505]	Odkazy na deníky, vydávané v pobaltských republikách (angl.)
Culture.lt [www.culture.lt/galleries/institucijos.htm]	Adresy nebo odkazy na litevské kulturní instituce (angl.)
Daile art [www.culture.lt/daile_review/index.htm]	Prestižní časopis, vycházející nyní 2x ročně (angl., lit.)
Ebiz.lt [www.ebiz.lt]	On-line magazín o nové ekonomice (lit., část. angl.)