Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 10 - Estonsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

24. června 2004, 00.00 | Náš dnešní host vstoupil společně s dalšími státy
prvního května do EU. Ve společné Evropě se může Estonsko pochlubit úspěšným
bojem s korupcí, transparentním prostředím pro podnikání a nadprůměrným
využitím ICT technologií.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Náš dnešní host vstoupil společně s dalšími státy prvního května do EU. Ve společné Evropě se může Estonsko pochlubit úspěšným bojem s korupcí, transparentním prostředím pro podnikání a nadprůměrným využitím ICT technologií. Rok 2003 patřil v zemi k těm úspěšným, neboť opět znamenal skoro 5% zvýšení HDP, růst exportu (+6%) a další zmírnění nezaměstnanosti. Estonsko, stejně jako ostatní pobaltské republiky, je už dlouho vnímáno jako stabilní a demokraticky se rozvíjející stát.

Estonská republika – klíčové statistiky (2002)

Zdroj: Ministerstvo financí Estonska

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky

 Estonský polygrafický průmysl vygeneruje ročně zhruba 50 milionů euro. Při současném stálém, ale pomalém růstu by produkce měla v roce 2008 dosáhnout objemu těsně pod 60 milionů. V zemi podniká více než 100 tiskáren, z nichž většina je sdružena v profesní asociaci. Tržby členů nejvíce rostly na přelomu tisíciletí, kdy si vyzkoušely jak jim sluší 15 až 20% meziroční skok. Loni však udeřilo ekonomické zpomalení, které samozřejmě nevynechalo ani tento citlivý segment. K vyřešení spěje letitý problém: ještě nedávno se nejprestižnější tiskařské práce zadávaly ve Finsku. Ve snaze nalákat další zákazníky se chladní Seveřané léta předháněli v neuvěřitelně příznivých cenách. Situace se však postupně mění, estonské reklamní agentury se nyní vrací do náruče domácích dodavatelů.

Trendy posledních pěti let:

• Změny, které během devadesátých let zasáhly estonský mediální sektor, vyústily v nové vlastnické struktury a učinily trh neobyčejně rozmanitým. Do hry vstoupil státní kapitál, ale i řada zahraničních investorů, především ze Skandinávie. Výsledkem bylo rozdělení tiskového trhu na dva velké díly.
• Obecně vzato, charakter medií utvářely více ekonomické (otevřené hospodářství, komercionalizace, nové formy vlastnictví) než politické faktory. V bývalém socialistickém bloku nebylo obvyklé, že by partaje a vláda neměly pražádnou moc nad tištěným slovem. Teď tomu v drtivé většině případů tak je. Politické strany zkoušely vydávat vlastní noviny, ale žádný záměr neskončil regulérním periodikem. V předvečer parlamentních voleb v březnu 1999 byl registrován zřejmě poslední pokus o zavedení politického titulu. Potenciální voliče ani tehdy v jejich rozhodování výrazně neovlivnil.
• Povaha novinářské práce bude v následujících letech, více než předtím, závislá na síle trhu. Zvyšující se konkurence vyvolá přesun profesionálních žurnalistů do největších vydavatelství. Na holičkách tak zůstanou především regionální a internetová periodika, které v devadesátých letech tito mediální nadšenci pomáhali zakládat.
• Asi 20% Estonců nepřečetlo v roce 2002 ani jednu knihu, čtvrtina jednu nebo dvě, 35% šest a více. V zemi nyní vychází více titulů, především díky široké nabídce dříve zapovězené západní literatury. Náklady knih však stále klesají.

Vývoj knižního trhu 1991 - 1998

Zdroj: Pira International Ltd.

Tiskárny a média

Mediální trh nabobtnal okamžitě po uvolnění státní cenzury v roce 1987, podruhé pak po obnovení demokracie Zvýšil se nejen počet titulů, ale také periodicita a náklady. V roce 1990 se na pulty pravidelně dostávalo více než 2,55 milionu výtisků. Ekonomické potíže posledních let trh tištěných médií poněkud pročistily. Náklady deníků, týdeníků, magazínů i regionálních titulů výrazně poklesly, někdy i na třetinu. Noviny, vycházející koncem osmdesátých let v počtu 200 tisíc kopií, dnes tisknou průměrně 60 tisíc. Reklamní průmysl s obratem asi 30 milionů euro nehraje v zemi žádnou významnou roli. Do inzerce v tištěných médiích putují asi dvě třetiny této sumy.

Významné polygrafické podniky

Ajakirjade Kirjastus, Talin  [www.kirjastus.ee]
Aktivity: Vydavatelský dům

Kroonpress AS, Tartu  [www.kroonpress.ee]
Aktivity: Ofsetový tisk, knihtisk

Printall AS, Talin  [www.printall.ee]
Aktivity: Rotační tisk, ofset, knihtisk

Papír

Přestože je co do počtu obyvatel z pobaltských republik nejmenší [www.lib.utexas.edu/maps/europe/estonia_pol99.jpg], tvoří estonský průmysl papíru a celulózy 40% produkce tohoto regionu (130 tisíc tun ročně). Objem výroby je stabilní už několik let. Je vhodné připomenout zajímavé investice, které podporují dobré postavení tohoto segmentu v kontextu domácí ekonomiky. Tolaram group postupně modernizuje papírnu Horizont [www.horizon.ee]. Vložil značné prostředky do rekonstrukce a instalace potřebných zařízení, ale i ochrany životního prostředí. Papírna Lindegaard Group v Pölvě, otevřená v roce 2000, loni vyrobila tři čtvrtiny konstrukčně zajištěné maximální produkce.

Norský Larvik Cell čelil problémům s výběrem vhodné lokality pro výstavbu celulózky APMP. První dvě zvolená místa byla později označena jako nevyužitelná a v interním tendru tak nakonec zvítězil projekt nové továrny blízko města Kunda [www.kunda.ee] na severním pobřeží. Plánovaný závod má být vybaven špičkovou technologií Andritz a má za úkol ročně vyrobit 120 tisíc tun bělené chemithermomechanické buničiny.

Co se výroby týče, jsou k dispozici pouze čísla z roku 1998. Tehdy se podsektor papíru a vlnité lepenky mohl pochlubit tržbami v celkovém objemu 14 milionů euro. Na tomto výsledku se podílelo maximálně dvacet společností, které v tomto segmentu tehdy podnikalo. Vyváží se maximálně 2% produkce papíru a lepenky. Mezi hlavní exportní artikly patří papírové tašky. Cílem estonských produktů je především Finsko a Švédsko. Estonské podniky pokryjí cca 75% domácí spotřeby, zbytek se dováží.

Kam kliknout