The Scitex Print Factory - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

30. prosince 1999, 00.00 | Automatizace a digitalizace jsou stále aktuálnějším směrem také pro tuzemské tiskárny. Jak by mohla vypadat nejmoderněji vybavená tiskárna dnešní doby?

Automatizace a digitalizace jsou stále aktuálnějším směrem také pro tuzemské tiskárny. O to více se již nyní dotýkají zahraničních firem, kde efektivita je pojem, jemuž je třeba podřídit celou výrobu. Pochopitelně, že nastolený trend se snaží reflektovat většina výrobců. Místo vyzdvihování parametrů jednotlivých produktů je tak v prodeji kladen důraz především na komplexní řešení snadno integrovatelné do celkové produkce tiskárny.

Jak by mohla vypadat nejmoderněji vybavená tiskárna dnešní doby? Jak efektivně se v takovém podniku připravují podklady pro tisk a realizuje samotný tisk? Na podobné a další otázky se snažila najít odpověď akce nazvaná "The Scitex Print Factory", kterou pořádala společnost Scitex v Paříži 13. až 19. listopadu 1999. Mimo konkrétních zařízení, dokumentujících kompletnost produktů společnosti Scitex, bylo možné na akci vidět řadu trendů a otázek spojených s nástupem nových technologií. Proto jsme se akci rozhodli věnovat větší prostor a zamyslet se šířeji nad prezentovanými produkty i nad budoucností polygrafie.

Celý proces moderního zpracování tiskoviny je pochopitelně maximálně digitalizován - důraz je kladen na snižování vzniku možné chyby, rychlost a kvalitu zpracování. V pojetí Scitex Print Factory byla data ve fázi předtiskové přípravy přenesena technologií Computer to Plate na tiskovou desku a posléze vytištěna na konvenčním tiskovém stroji KBA Rapida 105. Celé workflow bylo tedy pojato ryze prakticky. V "tiskové továrně" byla použita zařízení, kterými dnes disponuje leckterá společnost, a bylo abstrahováno od řešení, jejichž doba teprve pomalu přichází (např. digitální tiskové stroje).

Proces výroby tiskoviny byl demonstrován na přípravě šestnáctistránkového plnobarevného katalogu. Jakými fázemi prochází tiskovina v prostředí digitálního workflow?

Vstup dat

Pro většinu uživatelů představuje vstupní zařízení klasický skener pro snímání odrazivých či průsvitných předloh. Klasické skenery jsou samozřejmě součástí i plně digitálních workflow. Otázkou je spíše další zpracování zdigitalizovaných dat. Zde přicházejí na řadu systémy pro správu dat, umožňující efektivně pracovat se získanými daty i ve větších uživatelských skupinách a v libovolném průběhu času. Tato oblast zažívá ve světě obecně velký boom a např. na Seybold konferenci pořádané v San Francisku byla vidět řada vyspělých řešení.
Na Scitex Print Factory byl předváděn systém Scitex Timna pro správu velkého objemu dat používaných v předtiskové přípravě. Systém je určen pro nasazení na Digital Front End Brisque a spravuje veškerá data vstupující do procesu předtiskové přípravy. Systém sleduje jakékoliv změny, které udělá některý z uživatelů na dokumentu či obrázku bez ohledu na to, zda jsou data uložena na disku nebo některém záložním médiu.
V souvislosti s postupnou digitalizací předtiskové přípravy je nutné si uvědomit, jak ohromná změna čeká na uživatele, kteří budou pracovat v plně digitálním workflow - všechna data jsou a budou uložena pouze v čistě digitální podobě. Při opětovném zpracování zakázky (např. dotisku) bude nutné vyhledat potřebná data (uložená digitálně na některém záznamovém médiu) a znovu vytvořit tiskovou desku (uvažujeme-li o používání systému Computer to Plate). Nejenže tak bude nutné přesně monitorovat stav souborů používaných pro danou zakázku, ale systém musí být stavěn na práci s velkými objemy dat.
Digitalizace s sebou nese řadu výhod, které nemusí být patrné na první pohled - především je možné s daty běžně pracovat bez ohledu na to, kde se fyzicky nacházíme. Budeme-li konkrétní, lze např. pomocí aplikace Timn@Web pracovat s daty uloženými na Timna Serveru prostřednictvím sítě Internet. Data (nejčastěji obrázky) lze vzdáleně vyhledávat, prohlížet a editovat. Zákazníci tiskáren a studií tak mohou (podle přidělených práv) prohlížet, editovat a schvalovat vzdáleně zakázky v kterékoliv fázi produkčního cyklu.
Probíhá-li celý proces předtiskové přípravy digitálně, je možné provádět i korektury přímo na digitálním souboru. V našich podmínkách si postupně zvykáme na využívání univerzálního formátu PDF, Scitex nabízí své řešení v podobě systému RenderView. Ten umožňuje především vzdálené prohlížení souborů v plném rozlišení prostřednictvím Internetu a vytváření vzdálených korektur.
Pro přenos velkoobjemových dat byla v Paříži předváděna vysokokapacitní síť Vio stavěná pro využití v předtiskové přípravě. V naší zemi není Vio zatím nabízeno, a tak by měli uživatelé uvažovat např. o ISDN umožňujícím přenosy digitálních dat zajímavými rychlostmi.
Hovoříme-li o vstupu dat do digitálního workflow, nesmíme zapomenout ani na zpětné skenování filmových předloh. Tématu jsme se podrobně věnovali v minulém čísle Světa tisku, připomeňme jen, že dnes existují jak specializované skenery na redigitalizaci (Scitex předváděl Monoscan licencovaný od firmy Purup-Eskofot), tak klasické skenery se softwarovým rozšířením pro redigitalizaci (např. technologie CopyDot u skenerů řady EverSmart, jejichž výsledky jsme přetiskli v ST 11/99 na straně 44). Rozdíl mezi zmiňovanými řešení je především v produktivitě.
Shrnutí: Vstupní technologie digitálního workflow jsou běžně ve studiích dostupné již dnes. Trendem je v této oblasti integrace jednotlivých prvků do jednotného systému, především prostřednictvím vyspělé správy obrázků a dokumentů. Velký význam budou mít i vzdálené přenosy dat (zejména velkokapacitní) umožňující přímé zapojení zadavatele tiskových zakázek do procesu jejich návrhu a výroby.

Nátisk a vyřazení

Své neodmyslitelné místo má v prostředí digitálního workflow nátisk. Jeho význam se však posouvá do několika rovin. Kontrolní výtisk může sloužit jednak jako tzv. "kontraktační nátisk", další potřeba nátisku je v případě kontroly správného vyřazení archů.
Z oblasti kontraktačního nátisku byl v Paříži poprvé v Evropě představen Iris iPROOF - zařízení formátu A3 mířící na trh s levnějšími nátiskovými zařízeními. Jako základ posloužila Irisu tiskárna Canon BJC-8500, ke které byl přidán RIP z high-end nátiskových zařízení Iris. Zařízení tak disponuje rozsáhlou podporou ICC profilů a je dodáváno např. se sadou standardních profilů pro simulaci nejběžnějších analogových a digitálních nátiskových systémů. Současně je dodávána také rastrovací technologie IrisSCREEN simulující výsledky skutečných high-end nátiskových systémů Iris.
Významné místo zaujímá v digitálním workflow automatické vyřazování. I při klasickém výstupu na film jde o nástroj významně zvyšující efektivitu práce, při výstupu Computer to Plate je to nezbytná součást produkčního cyklu. V této oblasti je důležité, že i řada tuzemských tiskáren začíná s počítačovým vyřazováním archů pracovat. Při využívání programů pro elektronickou montáž, Scitex ve svém workflow předváděl Preps od společnosti Scenic Soft, se archy vyřazují v podstatě bez zásahu operátora pouze na základě předem definovaného schématu vyřazení (určující formát, počet stran, typ vazby atd.).
Vyřazené archy je nutné před osvitem na tiskovou desku zkontrolovat - k tomuto účelu slouží dnes celá řada nových velkoformátových tiskáren, jejichž hlavní předností je rychlost, neboť barevná věrnost není v tomto případě tolik důležitá. V Paříži předváděl Scitex tiskárnu Iris43 Wide určenou pro tisk archů do formátu B1 (osm stran A4). Zajímavostí zařízení je např. využití děrovacího systému IrisSignature, které zajistí, že při oboustranném potisku se druhá strana archu potiskuje vždy ze správné strany. Při rozlišení 360 dpi potiskne Iris43 Wide arch B1 oboustranně přibližně za 13 minut.
Shrnutí: Základ moderního systému předtiskové přípravy představuje elektronická montáž. Systém nalézá uplatnění nejen při používání technologie Computer to Plate, ale i při tisku s použitím klasických filmových výtažků. Důležitou otázkou při zpracování digitálních dat je také vytváření nátisků - ať již kontraktačních (sloužících k ověření barevnosti) nebo ke správnému vyřazení. Nejméně důležitá je otázka zdroje nátiskovaných dat. Stejně jako při tisku z klasických výtažků, kdy má nátisk vypovídající schopnost pouze při použití sady filmů, ze které byl nátisk vytvořen, je nutné také v prostředí digitálního workflow nátisky vytvářet ze stejných dat, která budou následně použita k osvitu (tiskové desky nebo filmů). Jde o tzv. koncept ROOM - Rip Once Output Many, tj. data jsou zripována jen jednou a následně je možné zripovaný soubor použít pro různá výstupní zařízení.

Computer to Plate a tisk

O technologii Computer to Plate píšeme ve Světě tisku často. Proto se nyní soustřeďme pouze konkrétní produkty, které Scitex představil na své Print Factory.
Nabídka Scitexu je v oblasti CtP velmi široká a především komplexní. V produktové řadě nalezneme jak CtP zařízení pro flexografický tisk (Lotem Flex 40/45), tak CtP pro běžnou produkci (čtyřstránkový Lotem 400V, osmistránkový Lotem 800V a rychlý osmistránkový Lotem 800V2), ale i velkoformátový Lotem XL určený pro tiskové stroje největších formátů. Podrobné technické parametry Lotemů naleznete v Světě tisku č. 11/99 na straně 28.
Scitex na své akci předvedl, že zařízení CtP jsou již dnes připravena na běžný provoz. Dostatečná začíná být především nabídka tiskových desek, kdy tiskárny nejsou již omezeny na jednoho či dva dodavatele. CtP zařízení byla v Paříži provozována s termálními tiskovými deskami různých výrobců (součástí CtP zařízení byly také vyvolávací automaty určené pro práci s jednotlivými termálními tiskovými deskami, neboť ty je v současné době stále ještě nutné vyvolat). Na Lotemu 400V byly připravovány tiskové desky Fuji, na Lotemu 800V2 tiskové desky Lastra, Lotem XL pracoval s deskami Agfa a LotemFlex s deskami BASF.
Připravené tiskové desky byly použity pro tisk na klasickém tiskovém stroji KBA Rapida 105. Na stroji byla demonstrována především možná úspora času dosažená využitím všech informací, které jsou v digitálním workflow k dispozici - konkrétně prostřednictvím formátu CIP 3. Informace o nastavení barevníků byla vytvořena prostřednictvím rozhraní InkPro při osvitu tiskových desek a stroj byl včetně upnutí tiskových desek schopen tisknout za osm minut s provozní rychlostí 15 000 archů/hodinu.
Shrnutí: Nasazení digitálního workflow a technologie Computer to Plate přináší významné zefektivnění produkce. Tiskové desky jsou v CtP zařízení Scitex děrovány přímo při osvitu a při upnutí do tiskového stroje je tak zaručeno jejich velmi přesné pasování. V procesu předtiskové přípravy je navíc možné získat informace (prostřednictvím formátu CIP 3) sloužící k rychlému nastavení tiskového stroje. Praktické výsledky hovoří samy za sebe - tiskový stroj tiskne plnou rychlostí 15 000 archů/hodinu za cca 8 minut od upnutí první tiskové desky.

Digitální tisk

Scitex předvedl ve své tiskové továrně kompletní řadu svých produktů. Nemohly tak chybět ani zástupci digitálního tisku, třebaže zde nebyl zastoupen tiskový stroj 74Karat, který by snad měl být konečně standardně dodáván od Drupy 2000.
Pro skutečně malonákladový tisk prezentoval Scitex digitální kopírky DocuColor 40 a DocuColor 70 vybavené vlastním serverem a softwarem - zejména produktem Scitex Darwin, určeným pro tisk personalizovaných dokumentů.
Nepřehlédnutelná byla zařízení pro velkoobjemový digitální tisk - především VersaMark určený pro několikabarevný potisk papíru odvíjeného z kotouče rychlostí přes 150 metrů za minutu. Jen pro zajímavost - zařízení je schopné vytisknout 360stránkovou publikaci v průběhu osmi sekund a je dnes používáno v řadě zemí pro tisk formuláře, telefonních účtů atd. Pochopitelně, že s ohledem na ink-jet tiskovou technologii lze každý výtisk personalizovat, čehož se využívá právě při tisku různých výpisů a účtů.
Pro oblast velkoplošného tisku byla prezentována poslední digitální tiskárna, o které se zde zmíníme - Grandjet V2 pro velkoplošný tisk široký až 2,2 m. Tiskárna tiskne piezoelektrickou technologií a zajímavá je i svými poměrně malými rozměry 2 x 3,75 x 1 metr.

Celkové zhodnocení

Je nepochybné, že popisované technologie jsou nákladné nejen na našem trhu, ale i v zahraničí. Na druhou stranu bude tlak na automatizaci a zefektivnění výroby stále silnější a k zmiňovaným řešením se bude přiklánět stále více firem.
Pochopitelně, že na domácím trhu musíme k novým technologiím přistupovat velmi citlivě. Zejména nasazení technologie Computer to Plate se v našich podmínkách vyplatí zatím jen velmi vytíženým a pravděpodobně velkým tiskárnám, o využívání některých výhod alespoň částečného digitálního workflow by však měla začít uvažovat řada tuzemských firem již dnes.
A hodnocení samotné akce Scitex Print Factory? Scitex zcela jednoznačně ukázal, že z menší firmy, aktivní na poli předtiskové přípravy, vyrostl velký podnik, se kterým je třeba počítat nejen v celém řetězci předtiskové přípravy, ale i při samotné realizaci tisku. Na akci nás oslovila také samotná myšlenka, se kterou byla pořádána - "Digitální technologie máme k dispozici již dnes, tak proč čekat na Drupu?". Podle našeho názoru jde dnes přesně o totéž - přenést moderní technologie z nablýskaných veletržních stánků do běžných provozů. A proč přitom marnit čas čekáním na některý významný veletrh?

Zdroj: Svět tisku