SVG v nové verzi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

22. ledna 2003, 00.00 | Modularizace a přizpůsobení mobilním zařízením - takové jsou
hlavní rysy nové verze standardu pro vektorovou grafiku SVG. Co
přináší tyto vlastnosti publikačnímu průmyslu?

Scalable Vector Graphics, neboli SVG, patří k nejdynamičtěji vyvíjeným formátům dnešního publikačního průmyslu. S jeho podporou se setkáme jak u gigantů typů Adobe či Corel, tak i u desítek dalších menších či větších výrobců. Významné rozšíření nasazení tohoto formátu směrem k mobilním zařízením by mělo přinést uvedení (resp. tzv. doporučení - Recommendation) verze 1.1 tohoto standardu v polovině ledna letošního roku. V našem článku se podíváme jak na vlastnosti předchozí verze SVG, tak i na nové možnosti, které přináší zmíněná verze aktuální.

K vlastnostem SVG

Formát SVG začal vznikat v roce 1998 pod záštitou konsorcia W3C, zabývajícího se vývojem standardů pro World Wide Web. Cílem bylo vytvořit formát pro vektorovou grafiku, určený pro výměnu grafické informace na Internetu. Vývoj se zde záhy rozvětvil do dvou částí: první směřuje do oblasti technické grafiky a jejím odrazem je formát WebCGM, což je verze dřívějšího CMF (Computer Graphics Metafile), doplněná o odkazy a další prvky spojené s internetovým využitím. Na nejširší uživatelskou komunitu se pak zaměřil formát SVG využitelný k prezentaci obrazové informace stejně dobře v oblasti obchodní a reklamní grafiky jako v kartografii či zábavním průmyslu. První verze tohoto formátu, která je v současnosti podporována v řadě produktů, byla oficiálně doporučena v roce 2001.

Od jiných obdobných formátů (např. velmi populárního standardu společnosti Macromedia SWF, spojeného neoddělitelně zejména s programem Flash), se SVG liší zejména univerzálností svého použití (viz dále uvedený výčet rysů standardu) a dále vlastnostmi, zaručujícími maximální otevřenost vzhledem k vývojářské i uživatelské komunitě. Jedná se o standard, jehož specifikace je zdarma dostupná prostřednictvím Internetu. Je založen na XML, což umožňuje jednak snadnou tvorbu nástrojů pro jeho zpracování, tak úzkou integraci s jinými formáty založenými rovněž na zmíněné platformě. Navíc není spojen s jediným výrobcem: za jeho vývoj odpovídá SVG Working Group, jejímiž členy jsou zástupci prakticky všech významných subjektů ze světa publikačního (Adobe, Corel, Macromedia aj.) a počítačového (Apple, Microsoft, IBM, Hewlett Packard aj.) průmyslu.

Vyjadřovací možnosti SVG jsou skutečně velmi bohaté. V rámci tohoto jazyka lze využívat text, vektorovou grafiku i rastrované obrázky. U vektorových objektů jsou k dispozici všechny prvky, známé z jiných vektorových formátů, tedy prostředky pro tvorbu čar, křivek, výplní, masek, ořezových cest apod. Objekty v SVG obrázku lze všemožně seskupovat a transformovat, možný je také jejich přenos prostřednictvím schránky nebo odkazů. Zajímavou vlastností je možnost ukládat přímo s obrázkem zpracovávající filtry - takto tedy může například příjemce obrázku využít daný efekt i ve svých ilustracích apod. SVG obrázek může dále nést nejrůznější metainformace, kódované v XML, zpracovatelné velmi rozmanitým způsobem.

Pozornost zaslouží u SVG rovněž práce s textem. Textová informace je v SVG obrázcích plně prohledávatelná i editovatelná, díky využití kódování Unicode jsou přitom podporovány znaky prakticky všech národních abeced. Do obrázku lze buď přímo vložit použitá písma anebo odpovídající odkaz, využitelný při zobrazení obrázku na cílovém zařízení. K dynamickému formátování textu i jiných objektů lze aplikovat tzv. kaskádové styly (CSS), což nabízí využití téhož obrázku velmi různorodým způsobem.

Propracovaná je správa barev. Základním barevným prostorem pro SVG je sRGB, umožňující využívat barvy ve velmi širokém spektru zobrazovacích i výstupních zařízení. Pomocí jazyka kaskádových stylů lze dále nadefinovat a využívat i barvy mimo gamut tohoto prostoru, do SVG obrázku mohou být rovněž vloženy ICC profily pro nejrůznější typy zařízení, včetně těch, která pracují s modely jako je CMYK či hexachrome.

Obrázek v SVG dokáže být plně interaktivní: každému objektu lze totiž přiřadit odpovídající zpracovávající skript (prostřednictvím DOM). Komplexně jsou podporovány animace, založené na standardu SMIL.

I přes uvedené bohaté vyjadřovací vlastnosti nejsou SVG obrázky nijak přehnaně veliké. Je to dáno především optimalizací zápisu jednotlivých prvků (například u animací). Výraznou redukci objemu zajišťuje dále komprese pomocí algoritmu GZIP, takto zkomprimované soubory jsou označovány jako SVGZ.

Zajímavé ukázky interaktivní SVG grafiky lze najít zejména v SVG Zone společnosti Adobe.

Ke zpracování SVG grafiky ve verzi 1.0 již existuje celá řada různorodých aplikací. Na prvním místě jsou to především prohlížeče SVG, určené k samostatnému použití nebo k zobrazení SVG obsahu v internetových browserech. (Adobe SVG Viewer, Mozilla, Squiggle SVG Browser aj.) Dále to jsou specializované aplikace i odpovídající doplňky různých aplikací pro tvorbu obsahu, umožňující editaci SVG grafiky. (Jasc Web Draw, Adobe Illustrator, Corel Draw, Mayura Draw aj.) Konečně jsou k dispozici i nejrůznější převodníky a serverové generátory pracující s uvedeným typem grafiky. (Adobe Graphics Server, Corel Smart Graphics Studio aj.)

Co je nového v SVG 1.1?

Zásadní změnou nově doporučené verze SVG, tedy SVG 1.1, je především tzv. modularizace. Specifikace standardu (ve formě tzv. Definice Typu Dokumentu čili DTD) je nyní rozdělena do menších bloků, které mohou být spojovány pro různé aplikace standardu. Postup modularizace byl přebrán z obdobného rozkladu standardu XHTML.

Bloky SVG lze spojovat i s bloky jiných standardů založených na XML. Konkrétně se takto v současnosti pracuje na spojení SVG a XForms pro tvorbu graficky atraktivních formulářů, SVG a SMIL Basic pro streamované audio a video či SVG, XHTML a MathML pro účely vědecké a technické komunikace, využívající text se záhlavími, seznamy, tabulky, matematické rovnice a interaktivní grafy či diagramy.

V rámci samotného SVG, a to je druhá nejvýznamnější novinka spojená s uvedeným standardem, pak byly s použitím uvedených bloků nadefinovány dva profily, určené pro použití na mobilních zařízeních. Jsou to SVG Tiny, určený pro multimediální telefony a SVG Basic pro handheldy a palmtopy. Souhrnně bývá o obou těchto profilech referováno jako o SVG Mobile Profiles.

SVG grafika zobrazená na mobilních telefonech Nokia a Sony-Ericsson pomocí ZoomOn SVG Playeru.

Nasazení uvedených standardů značně rozšiřuje dosavadní schopnosti mobilních zařízení. Uživatelé mobilních telefonů mají díky SVG Tiny k dispozici prostředek pro plnobarevné multimediální animované zprávy, překonávající atraktivností a dalšími charakteristikami (optimalizovaným objemem, interaktivitou, animacemi, podporou Unicode ad.) dosavadní textové zprávy či bitmapové obrázky. SVG Basic zase umožňuje vlastníkům kapesních počítačů nosit sebou ve formě interaktivní grafiky například plány, náčrtky či grafy, které lze dynamicky updatovat například prostřednictvím bezdrátového spojení. A protože obě verze Mobile SVG jsou důslednou podmnožinou samotného SVG (a SVG Tiny podmnožinou SVG Basic), lze snadno vytvářet řešení pro využití téže grafiky na různých platformách a zařízeních (Web-mobil-kapesní počítač atd.)

Nezůstává pouze u teoretických příslibů. V listopadu 2002 bylo otestováno celých patnáct implementací Mobile SVG. Konkrétně zde lze uvést počiny společností BitFlash (Mobile SVG Player pro PocketPC), CSIRO (Pocket SVG Viewer), ZoomOn (SVG Player pro Symbian) či Intensis (e-SVG pro PocketPC a proprietární systémy). Mimo nich jsou vyvíjena i další obdobná řešení.

Závěrem

Zatímco první podoba SVG byla využita zejména k provázání světa profesionálního pre-pressu a internetového publikování (nejvíce v řešeních společnosti Adobe), naznačuje SVG 1.1 další expanzi, tentokrát do oblasti mobilních zařízení. Bude-li vývoj dále pokračovat naznačeným způsobem, je možné že se již v dohledné době konečně dočkáme reálného naplnění vize pro tzv. Network Publishing. Tu její tvůrce, společnost Adobe, charakterizovala lapidárně jako naplnění záměru "Publikovat tentýž obsah kdykoli a kdekoliv na libovolném médiu". Je ovšem jasné, že se zde nejprve tvůrci specifikace SVG i odpovídajících aplikací budou muset vypořádat s řadou dětských nemocí, provázejících nástup každé významnější technologie. Další vývoj může být ovlivněn rovněž postupným zdokonalováním a implementováním jiných standardů, jako jsou například zmíněný SWF či JPEG2000.