Proč laminovat tiskoviny? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

4. srpna 1999, 00.00 | Laminování je velmi používaným druhem finální úpravy tiskovin. Kdy je lamino vhodné používat a jaké existují druhy?

Finální úprava tiskovin se čím dál více dostává do popředí zájmu všech zainteresovaných. Mezi základní druhy patří i laminování, které chrání tiskovinu proti vlhkosti, odření, UV záření a dalším vlivům. V současné době jsou v daném oboru využívány tři druhy technologií. Jednou z nich je termolaminace, druhou laminování pomocí vodní disperze a třetí možností je laminování pomocí UV lepidla. V České republice jsou nejvíce používány první dvě technologie, tedy laminování za tepla a laminování za studena.

Laminování za tepla

Technologie termolaminace je poměrně jednoduchá. Lepidlo, nanesené na polypropylenové fólii, se vytvrzuje při teplotě 90 až 125 stupňů Celsia a tlaku několik tun v místě styku, čímž dokonale přilne k tisku. Fólie lze nahřívat buď na horkých válcích nebo na tzv. horké botě. Horké válce se otáčejí společně s odvinovanou fólií a vzájemně se přitlačují, čímž vytvářejí potřebný tlak. Horká bota je vyhřívané pevné těleso se speciální povrchovou úpravou, po níž se fólie sune. Za tělesem se otáčejí tlakové válce, které posunují fólii. Laminování za tepla probíhá standardně za teploty 105 stupňů Celsia a tlakem 4 tun v místě styku. Výhodou termolaminace je, že tisky mohou být okamžitě dál zpracovávány. Laminovat lze papír od gramáží 90 g/m2. Při laminování za studena by u papíru této tloušťky vznikalo množství problémů, spojených s namočením papíru, do něhož se dostane vysoké procento vody. Vlhký papír se kroutí a musí schnout zhruba 24 hodin. Nevýhodou teplé laminace je paradoxně velká teplota při laminování, proto lze laminovat pouze kvalitní tisk. Je nutné používat kvalitní barvy vhodné pro laminaci za tepla, aby nedocházelo ke změně barevnosti tisku vlivem změny pigmentů v použité barvě. Před časem se tvrdilo, že výhodou termofolií je, že se může podtisk práškovat, aniž by vznikaly problémy. Zkušenosti odborníků jsou však víceméně opačné. Práškování je viditelné při použití kterékoliv technologie. Pod lamina ani UV lak by se práškovat nemělo. Technologie laminování za tepla je v praxi využitá u celé škály laminátorů - od kancelářských přes rolové až po průmyslové rolové laminátory. Z hlediska zaměření našeho časopisu jsou pro nás samozřejmě nejzajímavější laminátory průmyslové, které slouží k laminaci tisků např. z ofsetových strojů.

Laminování za studena

Laminace za studena, na rozdíl od termolaminace, nevyžaduje tepelnou aktivaci fólie. Při laminaci za studena se používají lepidla na bázi vodní disperze. V minulosti se používala lepidla na bázi rozpouštědel, od kterých se v současnosti ustupuje. Laminování za studena lze rozdělit na dva systémy - laminaci suchou a mokrou.

Při suché laminaci se používají samolepicí fólie, které se na laminovaný tisk lepí tlakem pracovního válce laminátoru. Druhým způsobem je nanesení laminovacího lepidla na folii, které se nechá předsušit v sušicím bubnu či tunelu. S laminovací fólií se společně uvnitř laminátoru otáčí také tlakový válec a nanáší ji na tiskovinu, vloženou mezi válce. Jde o jednoduchý a osvědčený způsob laminace. Suchá laminace umožňuje jak jednostrannou, tak oboustrannou laminaci. Princip mokré laminace je využíván především ve velkých tiskárnách. Vodou ředitelné disperzní lepidlo se ve vaně nanáší na válec, který je určený k přenosu lepidla na válec pracovní. Z něho se lepidlo dostane na polypropylenovou fólii, jež se odvíjí po válci. Takto připravená a částečně vysušená fólie se za pomoci dvou tlakových válců nalepí na papír, který společně s fólií prochází válcem. Touto technologií lze laminovat pouze jednostranně.

Laminace za studena se v současné době nejvíc využívá například na laminování potahů na šanony, na laminaci knižních obálek a podobně. Nevýhodou technologie laminování za studena je především fakt, že se část vody z vodní disperze přenáší na tiskovinu, která se musí sušit a doba laminování se prodlužuje. Arch se navíc může, vlivem částečného navlhčení, také kroutit. V současné době však celý technologický proces probíhá tak, že laik nepozná, jestli je tiskovina laminována za tepla nebo za studena. Při tomto postupu se zpravidla laminuje papír od gramáže 115 g.

Laminování pomocí UV lepidla

Třetí možností je laminování pomocí UV lepidla. Jde o princip, při němž se opět na polypropylenovou fólii nanese UV lepidlo, které se vytvrzuje UV zářením. Laminátor, pracující touto technologií, je však dvakrát dražší než termolaminátor a asi třikrát dražší než laminátor, na kterém se tiskovina laminuje za studena. Výhodou ovšem je, že laminátor na UV lepidlo lze současně využít i na UV lakování.

Laminovací stroje

V současné době je v České republice zhruba 20 laminovacích strojů britské firmy AUTOBOND, a to od úplně nejmenších až po průmyslové linky. Dále jsou u nás laminátory od německé firmy Billhöfer a GBC z Holandska. Jsou to kompaktní laminovačky, tzn. průmyslové linky, u nichž jsou vstupem ploché archy tisku, výstupem jsou opět ploché archy, které jdou k dalšímu zpracování. Mezi největší dodavatele strojů patří v současné době Billhöfer z Německa, AUTOBOND z Anglie, PAPER PLAST z Itálie, GBC z Holandska.

Výhled do budoucna

Lze konstatovat, že obě technologie laminování, tedy jak termolaminace, tak i laminování za studena, budou nejen bez problémů dál vedle sebe fungovat, ale budou se současně i doplňovat. Termolaminace, která není příliš náročná na provoz, má vysoké provozní náklady a i samotný stroj je dražší než laminátor na studenou laminaci. Ovšem na druhé straně je obsluha termolaminátoru výrazně jednodušší než obsluha stroje na vodou ředitelnou disperzi.

Jedním z hlavních rozdílů mezi oběma technologiemi tkví v tom, že všichni výrobci lepidel doporučují, že po laminaci za studena může dojít k dalšímu zpracování tiskoviny až po 24 hodinách, ideální stav je 48 hodin, čímž se výrazně prodlužuje celková doba zpracovávání. Nespornou výhodou termolaminace tedy je, že bezprostředně po laminování může následovat další knihařské zpracování. I když někteří zákazníci upřednostňují výhody termolaminace právě proto, že při zpracování dochází k menšímu kroucení papíru. Na tiskovině není žádná lepivá složka a po vychladnutí se tiskovina vůbec nelepí, přesto jsou si však obě technologie rovny.

Také trvanlivost obou technologií je stejná. Ve světě, například v USA, se s ohledem na výši materiálových nákladů (materiálové vstupy jsou o 50 až 100% dražší než u studené laminace) laminují termolaminací malé tiskové náklady a u velkých tiskových nákladů je využívána laminace za studena.

Laminovat oboustranně je možné oběma technologiemi, ovšem u studeného laminování dochází opět k časovým prodlevám. Jednostranně polaminovaný materiál musí minimálně 20 minut stát, opět se musí naarchovat a až poté laminovat z druhé strany. Při tepelném laminování vyjdou ze stroje ploché archy, mohou se otočit a znovu projet laminátorem. Tiskovina vůbec nemusí stát, může se ihned laminovat, nic se nepoškodí. Dodavatelé strojů nabízejí přídavné zařízení, při jehož použití lze laminovat oboustranně při jednom průchodu stroje.

Tloušťky fólií se různí. U laminace za studena mívá lesklá fólie 12 mikronů, matná 15 mikronů, nános lepidla se pohybuje v tloušťce zhruba 12 až 14 g na metr čtvereční. Lesklé termofólie mívají 25 mikronů -12 mikronů má fólie a 13 mikronů lepidlo. U matné fólie je to dokonce 30 mikronů, tedy 15 mikronů fólie a 15 mikronů lepidlo. V tomto případě lze konstatovat, že výhodou laminace za studena je možnost regulace nánosu lepidla. Může se nanést 10 nebo 20 g a například při laminování hrubých papírů se může výsledek laminace zlepšit přidáním lepidla. U termofólií je množství lepidla dané a může se pouze regulovat tlak, teplota a rychlost stroje. Rychlost stroje zase ovlivňuje jen tlak a teplotu. Při laminování za tepla je ideální stav rychlosti do 40 metrů za minutu.

Další z mnoha výhod termolaminace je okamžitá kontrola kvality laminace. K vyšší zmetkovitosti dochází u laminace za studena, protože její výsledek lze zkontrolovat po hodině či až po třech hodinách s tím, že každé zastavení stroje zvyšuje počty nepoužitelných produktů. Také čištění stroje či přestavování rozměrů je jednodušší u termolaminátorů.

Pokud tedy shrneme všechny klady a zápory obou technologií, vyjde nám, že tepelná laminace je sice nákladnější, ale je rychlejší. U laminace za studena platí obrácený poměr. Je sice levnější, ale doba laminování je delší. Přesto však lze konstatovat, že obě technologie budou i dál fungovat, budou se vzájemně doplňovat. Odborníci vylučují, že by jedna technologie potlačila druhou. Na stávající situaci reagují i výrobci laminátorů a ve svých nabídkách nemají pouze stroje, které jsou schopny laminovat buď jedním či druhým způsobem, ale nabízejí i laminátoty, schopny pracovat oběma technologiemi.

Pro Svět tisku připravila Jana Navrátilová
Článek byl zpracován s využitím odborných informací, poskytnutých ing. Pavlem Tondlem ze společnosti Septima, s.r.o.

Článek byl převzat z červnového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku.
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.