Práce se styly v sázecích aplikacích - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

sazba

sazba

4. srpna 2003, 00.00 | Rutinní a nezáživnou práci s formátovacími styly lze zefektivnit mnoha různými postupy a
nástroji. O jejich přiblížení se pokoušíme v tomto článku.

Práce v dnešních sázecích aplikacích (Adobe InDesign, QuarkXPress aj.) se neobejde bez použití tzv. stylů. Pod tímto pojmem se rozumí sada formátovacích charakteristik textového úseku (tzv. znakové styly) či celého odstavce (tzv. odstavcové styly), uložená a opakovaně použitelná pod určitým názvem. Díky nasazení stylů lze dosáhnout unifikovaného vzhledu v jediném dokumentu stejně dobře jako celé řadě publikací a rovněž maximálně zefektivnit globální změny určitých formátovacích charakteristik (změna stylu se automaticky promítne do všech jeho aplikací v dokumentu). A protože styly dovolují vyznačit obsah v podstatě nezávisle na jeho vizuálních atributech, lze jich využít i k označkování dokumentu pro účely křížového publikování či jiné obdobné použití, založené zejména na standardu XML (viz další výklad).

I když možných aplikací stylů je skutečně celá řada, není asi mnoho uživatelů, kteří by jich dokázali využít skutečně naplno. Mnohdy je to dáno tím, že leckteré publikační úkoly ani přílišné nároky na využití stylů nenárokují. Přesto se ale domníváme, že našim čtenářům přijde vhod, pokud se na možnosti pokročilejší či méně obvyklé práce se styly podíváme v tomto článku podrobněji.

Základní možnosti

Nejprve ale připomeňme, jaké základní možnosti práce se styly se dnes v sázecích aplikacích nabízejí. Při našem výkladu přitom zůstaneme na obecné rovině, případné odlišnosti a nuance spojené s jednotlivými konkrétními produkty si musí čtenář nastudovat z příslušné dokumentace.

K dispozici jsou především nástroje pro vytváření stylů, ve kterých lze využít prakticky všech textových či odstavcových atributů, které daná aplikace nabízí (typ, velikost, řez písma, iniciály, tabulátory, proklad, zarovnání atp.). Styly lze přitom vytvářet nejen od základu, ale rovněž přebráním atributů zvoleného textového úseku či modifikací stylů existujících, k dispozici jsou dále prostředky pro přenesení stylů z jiného dokumentu dané aplikace nebo též dokumentů importovaných (podporovaných odpovídajícím importním filtrem). Užitečnou funkcí je možnost definování odvozeného stylu, ve kterém jsou určité vlastnosti přebírány hierarchicky ze stylu jiného - změna takovéto vlastnosti se automaticky promítne do všech stylů, následujících v dané hierarchii.

Dialog pro úpravu odstavcového stylu v QuarkXPressu 5.

Styly lze na daný text aplikovat nejrůznějšími způsoby: základní, ale nejvíce pracná metoda, spočívá ve výběru názvu stylu z odpovídající nabídky, podstatně elegantnější možnost nabízí použití klávesových zkratek (přiřazených daným stylům) či využití funkce pro hledání a záměny (viz dále). V rámci definice stylu lze také určit tzv. následující styl, tj. takový, který se automaticky aplikuje poté, co uživatel začne za text daného stylu vkládat nový odstavec. K dispozici jsou pak i prostředky, umožňující aplikaci stylů ve zvoleném textu odstranit či přerušit vazbu mezi stylem a textem (změny stylu se již nepromítnou do formátování daného textu) a též nástroje, dovolující obdobně odstranit lokální formátování, aplikované mimo rámec daného stylu.

Tolik tedy k základním možnostem práce se styly, nyní se podívejme na ty méně triviální.

Příprava stylů v textovém procesoru

Pořizování textové předlohy přímo v sázecí aplikaci nebývá příliš časté - podstatně obvyklejší je tvorba v prostředí textového procesoru. V jejím rámci lze provést i přiřazení odpovídajících stylů, je ovšem potřeba, aby daná sázecí aplikace umožňovala korektní načtení takto připraveného textu prostřednictvím odpovídajícího importního filtru. (InDesign či XPress takovouto možnost podporují zejména pro Microsoft Word.) Konzistentní přípravu předlohy lze pak zajistit nejlépe tak, že osoba pořizující textovou předlohu dostane pro svůj textový procesor k dispozici šablonu, ve které jsou nadefinovány odpovídající styly, a to i s odpovídajícími klávesovými zkratkami a využitím automatického přiřazení stylu pro následující odstavec. Součástí takovéto šablony by pak samozřejmě měl být i návod k jejímu použití. Jinou možnost pak zde představuje použití tagovaného textu, o kterém hovoříme dále.

Aplikace stylů pomocí funkce Hledat a nahradit

Pokud nebyly styly v předlohovém dokumentu pořízeny korektně, nebo se až dodatečně vyskytly požadavky na specifické formátování, lze přímo v dané sázecí aplikaci využít zejména funkci pro hledání a nahrazení. Ta totiž umožňuje mimo jiných atributů prohledávat a měnit právě i odstavcové a znakové styly. Aplikace uvedené funkce jsou skutečně různorodé (viz např. tento článek): Uživatel může například provést automatizované přiřazení stylu odstavcům, obsahujícím nějaké klíčové slovo (Kapitola, Tip apod.). Obdobně lze provést formátování výčtů (vyhledáním a odpovídající záměnou všech čísel či odrážek následovaných tabelátorem apod.). Byla-li v textové předloze aplikována určitá skupina atributů (např. podtržená kurzíva pro významné pojmy), lze provést hromadný převod na odpovídající znakový styl, kterému lze pak přiřadit adekvátnější vizuální prezentaci. V těchto i jiných aplikacích je ovšem vždy zapotřebí, aby byla kritéria, na jejichž základě se záměna provádí, dána jednoznačně: jinak je uvedenou metodu možno využít pouze po krocích, což nicméně může leckdy ještě stále znamenat značné časové úspory.

Tagovaný text

Silným nástrojem pro práci se styly je tzv. tagovaný text. Jedná se o dokument dané sázecí aplikace, převedený do čistě textového vyjádření, ve kterém jsou formátovací charakteristiky (tedy i styly) vyjádřeny pomocí značek - tagů. Uživatel může vložením odpovídajících tagů (například s pomocí odpovídajících maker) předformátovat textovou předlohu, vytvářenou v textovém procesoru či editoru. Možné je dále zpracování již existující sazby, založené na exportu zvolené části dokumentu do tagované podoby, následných úpravách odpovídajícími nástroji (hledání a nahrazení, textové filtry apod.) a zpětném importu do sázecí aplikace. Hlavní výhodou uvedeného postupu je především možnost využití rychlých a flexibilních nástrojů pro práci s textem. Podrobněji jsme o tagovaném textu psali zde a zde, na této stránce (v části 4-22) lze najít zajímavé tipy, týkající se uvedeného typu formátování v QuarkXPressu.

XML

Novou dimenzi dostává použití stylů v souvislosti s nástupem standardu XML. Ten je určen k textovému popisu struktury dokumentu (tedy nikoli jeho vizuálních charakteristik jako tagovaný text) a lze jej díky tomu využít nejrůznějším způsobem, jak při standardním zpracování předlohy, tak v rámci křížového publikování na různých médiích (Internet, mobilní zařízení aj.) či inteligentním přenosu informací z dokumentu (například do systémů pro správu obsahu).

Dialog pro mapování stylů na XML tagy v InDesignu.

Pojítkem mezi XML tagy a sázecími aplikacemi jsou právě styly. Aplikace zde obvykle spočívá v odpovídajícím přemapování tagů XML na styly (při importu XML obsahu do dokumentu) či naopak stylů na XML tagy (při exportu obsahu sazby do XML vyjádření). Podporu XML uvedeným způsobem dnes nabízí jak InDesign (v kombinaci s Adobe GoLive je tato funkce využita při publikování na Webu), tak QuarkXPress, zajímavé možnosti využití lze nicméně najít i v dalších aplikacích, například produktu MLayout společnosti Sofmagic. Podrobnější popis publikování, založeného na uvedené metodě, překračuje rámec tohoto článku, a tak se k němu na Grafice hodláme vrátit podrobněji někdy jindy.

Specializované pluginy

Vedle zabudovaných vlastností mají uživatelé sázecích aplikací k dispozici také několik pluginů, které základní možnosti práce se styly rozšiřují mnohdy velmi zajímavým a inovativním způsobem. Pokusme se na tomto místě zmínit alespoň některé z takovýchto produktů.

Začít můžeme u pluginu InDesignu Smart Styles (149 USD) společnosti WoodWing Software. Ten umožňuje využít stylů nejen u textu, ale i u ostatních stránkových objektů InDesignu (atributy, jako jsou průhlednost, počet sloupců, výplně aj.). Navíc nabízí velmi silné možnosti automatizovaného formátování celých textových rámečků (obsahujících více odstavců různých stylů) a tabulek. Nový styl lze v tomto doplňku vytvořit automatickou analýzou zvolené položky a aplikovat jednoduše přetažením. Jiný produkt téhož výrobce, označený jako Smart Layout (499 USD), automatizuje aplikaci stylů u publikací, majících unifikovanou strukturu (periodika, knihy apod.), a to díky využití konceptu tzv. článku (article). Velmi silných formátovacích možností lze pak dosáhnout kombinováním obou zmíněných doplňků.

Použitím Smart Styles lze naráz formátovat obsah celého textového rámečku.

Rozšíření možností práce se styly v prostředí XPressu nabízí produkt MultiStyle II XT (99 USD) společnosti Techno Design. Ten dokáže vytvářet a aplikovat styly "strukturované" podle určitých rozdělovacích položek (středník, dvojtečka, konec odstavce, zadané slovo apod.). Takovéto styly lze využít k efektivnímu formátování prvků, jako jsou seznamy, výčty, tabulky, ceníky apod. Rozšíření stylů v XPressu na různé typy objektů (více jak 50 různých atributů) nabízí extenze QX-Item Styles ze sady QX-Tools (149,95 USD) společnosti Extensis.

Multistyle II XT umožňuje aplikovat styly na základě oddělovačů.

Skriptování

Činnost všech výše uvedených prostředků lze v maximální míře automatizovat pomocí odpovídajících skriptovacích prostředků (Apple Script, Visual Basic, JavaScript aj.). Uvedeným způsobem je možno vytvářet i velmi komplexní řešení pro práci se styly, dovolující mimo automatizovaného aplikování či zaměňování stylů provádět takové operace, jako je například sestavování rejstříku, vytváření křížových referencí či extrahování zvoleného obsahu publikace, a to vše právě na základě odstavcových a znakových stylů. Komplexnosti ovšem odpovídá náročnost - uživatel musí programovat, a tak se skriptování obvykle vyplácí opravdu jen v případě rozsáhlých projektů či častém využívání téhož postupu.

Závěrem

Možností, jak využít při sazbě styly, je skutečně hodně. Často se lze tedy téhož výsledku dobrat různými cestami, odlišujících se pracností, ale též technickou či cenovou náročností. Adekvátní volba zde proto zůstává na samotném uživateli.