Papír - výroba a spotřeba - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

25. února 2000, 00.00 | Papír již mnoho let patří k neodmyslitelným nástrojům lidské civilizace. Jaká je současná situace v papírenském průmyslu v ČR?

Papír již mnoho let patří k neodmyslitelným nástrojům lidské civilizace. Jeho hlavní úlohou není jenom zaznamenání a uchování informace, ale slouží i jako obalový prostředek. Česká papírenská výroba si udržovala za 500 let své existence až do šedesátých let tohoto století velmi dobrou technickou úroveň, která se mohla rovnat s úrovní evropských velmocí. V šedesátých letech došlo ke zlomu, při kterém se technologický vývoj výroby papíru zastavil a český papírenský průmysl se pomalu začal stávat v evropském měřítku nekonkurenceschopným. Jaká je současná situace?

Jedním z hlavních trendů v současné světové výrobě papírů není přinášet každým rokem nové produkty (druhy papíru), ale spíše zvyšovat kvalitu stávajících papírů. Kvalitou je v tomto případě myšleno jejich složení, se kterým je velmi úzce spjata také životnost papíru. Zkoušky prováděné v USA totiž zjistily, že 90 % vyráběných papírů má životnost menší než padesát let. Životnost je snížena především kyselým způsobem odváření buničiny a klížením pryskyřičnými klížidly sráženými roztokem síranu hlinitého. Hlavním bodem zvýšení životností tak zůstává kvalita jednotlivých surovin používaných při výrobě papíru. Zatímco čistá celulóza účinkům stárnutí takřka nepodléhá, komerční druhy vláknin a buničin se velmi liší. Odolnost proti stárnutí u nich klesá v tomto pořadí: bavlna a hadrovina, nebělené chemické vlákniny, bělené chemické buničiny, chemicko-mechanické vlákniny, mechanické vlákniny a nejméně odolná dřevovina. V současné době vyráběné papíry již vykazují vyšší alkalickou rezervu zajišťující delší životnost papírů.

Stav papíren v České republice

Určitý pozitivní zlom v českém papírenském průmyslu nastává až po listopadu 1989, kdy první, ač nepatrný krok kupředu udělala privatizace dříve státních podniků. Výraznější změny a možnost lepších časů ve výrobě papíru však naznačil až vstup zahraničního kapitálu do České republiky. Dokladem začínající prosperity podniků se zahraničním kapitálem je vstup švédského papírenského koncernu AssiDomän na náš trh. Ten nyní vlastní největší papírnu v České republice - Sepap, a. s. ve Štětí. Poměrně novou iniciativou tohoto švédského giganta je vybudování nového závodu na výrobu vlnité lepenky v Žebráku. Tento nový závod, který byl postaven s náklady okolo jedné miliardy korun, nyní produkuje ročně 80 milionů m2 vlnité lepenky. Konkurence v oblasti výroby vlnité lepenky začíná být v České republice značná. Svědčí o tom i vybudování nového závodu společnosti Thimm Obaly na výrobu vlnité lepenky ve Všetatech, vstup rakouského kapitálu společnosti Duropack do Bupacku České Budějovice nebo vznik nových výrobních kapacit v nymburské firmě Model Obaly. Další důležitou firmou na poli výroby vlnité lepenky je jistě i Karton Morava. Jeho vlastníkem je pro změnu holandská papírenská společnost Kappa Packaging. Množství výrobních kapacit na obaly v České republice signalizuje prozatímní soběstačnost. Otázkou však zůstává, jak se projeví očekávaný nárůst spotřeby - zda vzniknou nové výrobní kapacity v České republice nebo se rapidně zvýší dovoz obalových materiálů.

Všechna výše zmiňovaná strategická spojení však vznikla výhradně v oblasti výroby obalů. To je dáno především množstvím kapacitních přebytků grafických papírů v oblasti západní Evropy, odkud jsou také grafické papíry k nám dováženy. Malý počet strategických vstupů zahraničních partnerů do papírenských závodů vyrábějících grafické papíry je dán především nízkou produkční kapacitou našich papíren, která by znamenala velké investice na přebudování. Jednou z nemnoha výjimek je vstup norské skupiny Norske Skogindustrier ASA do společnosti Roto Štětí, kterou dříve vlastnil AssiDomän Sepap. Roto, do kterého by do konce tohoto tisíciletí měla norská skupina investovat zhruba půl miliardy korun, ohlásilo zvýšení kapacity výroby novinového papíru z původních 100 tisíc tun za rok na 120 tisíc tun za rok. Jde o velmi značný posun ve výrobě, jestliže vezmeme v úvahu, že hranici sta tisíc tun překročili v Roto Štětí teprve v roce 1998.

Současnou situaci v České republice a celé východní Evropě na poli grafických papírů se možná pokusí změnit americká společnost World Alliance Merchant Finance (Wamfco), která chce v Mohelnici v okrese Šumperk postavit nákladem tři sta milionů amerických dolarů moderní papírnu na výrobu natíraných bezdřevých papírů. Tato papírna by měla produkovat 150 až 200 tisíc tun papíru ročně, což představuje zhruba dvojnásobek spotřeby těchto papírů, které se zatím převážně dováží. Nad celou investicí však visí otazník, protože městu Mohelnice se zatím nepodařilo sehnat peníze na vyhotovení studie proveditelnosti. Pokud by se tato investice doopravdy uskutečnila, byla by produkce této papírny v prvních letech určena převážně pro export, výhledově by pak část produkce pokrývala tuzemskou spotřebu.

I přes vstup strategických partnerů do našeho papírenského průmyslu je před koncem tisíciletí konkurenceschopnost českých podniků oproti západní Evropě poněkud oslabena. To je v západní Evropě dáno především existencí nadnárodních společností, které většinou bývají podpořeny státní účastí. O takovém stavu si český papírenský průmysl alespoň do našeho plánovaného vstupu do Evropské unie musí nechat jen zdát. A to i přes skutečnost, že za rok 1998 výroba papíru představovala 2,8 % produkce průmyslu, při 1,6 % počtu zaměstnanců a přidané hodnotě 1,92 %. Český papírenský průmysl přitom má produktivitu přidané hodnoty v průměru 118 %, přičemž na platech zpět proudí asi 88 % průměrného platu v průmyslu.

Jak vypadá produkce papíru dnes

Papírenský průmysl je jedním z mála oborů, ve kterém se vedou poměrně přesné statistiky výroby, importu a exportu. Jedním z význačných produktů v papírenské výrobě České republiky je výroba buničiny a ostatních vláknin. Této základní suroviny se u nás vyrábí přibližně 574 tisíc tun ročně, z čehož je asi 43 % určeno pro export. Pro srovnání je možné uvést, že celá česká produkce buničiny představuje asi 1 % produkce USA - největšího světového výrobce buničiny. Zajímavostí je i fakt, že u nás stoupá i spotřeba sběrového papíru používaného pro výrobu vláknin. Za posledních pět let stoupla jeho spotřeba na více jak dvojnásobek. Při celkové spotřebě papíru to představuje návratnost papíru asi 38 %. Využití sběrového papíru při produkci necelých 800 tisíc tun papíru ročně bylo asi 41 %. Tyto výsledky lze z globálního hlediska evropského trhu považovat za dobré. Průměrná návratnost papíru v Evropské unii je asi 50,3 %, jeho návratnost pak 47,8 %. Zajímavostí určitě je, že ve vyspělých papírenských velmocích (Finsko, Švédsko) se využívá sběrový papír nejen k získání vlákniny jako u nás, ale také jako palivo pro vznik tepla.

Největší oblastí výroby českého papírenského průmyslu je výroba papíru, kartonů a lepenek (zde nejsou zahrnuty lepenky vlnité). Výroba v těchto skupinách se blíží k hodnotě 800 tisíc tun ročně, což představuje cca 90 % skutečné spotřeby. Z celkového objemu výroby zaujímají novinové a grafické papíry asi 36 %, obalové papíry 53 % a ostatní 11 %. Tento stav výroby neodpovídá objemu výroby vyspělých zemí západní Evropy, kde výroba grafických a novinových papírů dosahuje asi poloviny celkové produkce. Jednou z důležitých komodit papírenské výroby České republiky jsou balicí papíry, u kterých se roční produkce stále výrazně zvyšuje (za rok 1998 bylo vyrobeno 182 tisíc tun balicích papírů). Tyto papíry jsou z velké části (přibližně z 90 %) určeny pro export.

Zcela samostatnou kapitolu produkce tvoří papírenské výrobky a vlnité lepenky. Množství výroby v oblasti papírenských výrobků je v posledních letech poměrně ustálené (meziroční přírůstek výroby se pohybuje okolo 2 až 3 %). Také výroba vlnité lepenky v posledních dvou letech udržuje setrvalý stav. Vzhledem k tomu, že vlnitá lepenka není příliš předmětem exportu, je stav výroby odvozen především od skutečné spotřeby.

Spotřeba papíru v ČR

Jedním z ukazatelů růstu životní úrovně té které země je průměrná spotřeba papíru na jednoho obyvatele. Spotřeba papíru na obyvatele narůstá v souladu s celkovým hospodářským rozvojem. Díky tomuto ukazateli je možné v České republice sledovat jistý nárůst hospodářského rozvoje. Zatímco v roce 1995 činila průměrná spotřeba papíru na obyvatele v České republice 67,3 kg, což nás řadilo na třicáté čtvrté místo ve světových tabulkách, v roce 1998 již dosáhla výše kolem 87 kg papíru na obyvatele. Tato hodnota nás řadí ve spotřebě papíru na devatenáctou příčku v Evropě a třicátou příčku na světě (těsně za Malajsii). Jenom pro srovnání je možné uvést, že na prvním místě je ve světových tabulkách USA, kde činí průměrná spotřeba na obyvatele 336,5 kg. V evropském měřítku je na prvním místě Finsko s 320,5 kg papíru na obyvatele, těsně následované Belgií s 320,1 kg papíru. Slovenská republika, která v posledních letech zaznamenala pomalejší růst spotřeby, zaujímá v evropských tabulkách dvacátou první pozici se 74,9 kg papíru na obyvatele. Tento údaj tak představuje jednu z příležitostí pro rozvoj českého papírenského průmyslu v blízké budoucnosti. V oblasti zpracování je obdobně sledovaným údajem spotřeba vlnité lepenky na obyvatele, která činila za rok 1995 asi 16 kg a v loňském roce zhruba 19 kg při evropském průměru přes 32 kg.

Závěr

Dnešní papírenský průmysl je investičně velmi nákladné odvětví. Pro představu uveďme, že nová výrobní kapacita, odpovídající Evropské úrovni, by znamenala v České republice investici okolo třinácti miliard českých korun. Zároveň z uvedených údajů vyplývá, že v oblasti výroby zušlechtěných grafických papírů by byly žádoucí investice vedoucí ke zvýšení produkce zhruba o 200 tisíc tun těchto papírů ročně.

Článek byl převzat z lednového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis obsahuje 100 stran za cenu 79,- Kč vč. DPH, poštovného a balného! Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.