Ohrozí elektronické knihy klasický tisk? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Polygrafie  

29. listopadu 2000, 00.00 | Společnost Seybold udělala zajímavý průzkum týkající se zájmu odborné veřejnosti o elektronické publikace. Jak velké procento lidí je ochotno přečíst si knihu v elektronické podobě? Bude budoucnost bez papíru?

Elektronické knihy, a elektronické publikování vůbec je téma, o kterém se diskutuje stále více. Není divu - výhod pro vydavatele je více než dost. Odprostíme-li se od otázky ochrany autorského práva před možným nelegálním kopírováním, získávají vydavatelé možnost prodávat defacto jen skutečné informace - nemusí investovat do drahé výroby tištěných produktů ani příliš do distribuce. Ale co na to čtenář, je připraven číst si informace na obrazovce?

Zajímavý průzkum uskutečnila v tomto směru společnost Seybold, která se na svých veletrzích zeptala 2880 návštěvníků na názor týkající se právě elektronických knih. Vzhledem k tomu, že návštěvníci Seybold seminářů jsou velmi dobře seznámeni s problematikou elektronických knih (veletrhy jsou tímto směrem velmi silně mířeny), jsou výsledky průzkumu velmi "pozitivně" zkresleny. Přesto, nebo možná právě proto, průzkum zajímavým způsobem dokumentuje přístupnost technicky zaměřené odborné veřejnosti ke knihám v elektronické podobě. Co lze tedy od této skupiny uživatelů očekávat?

• Většina odborné veřejnosti nepředpokládá, že by v nejbližší době měla nastat doba "bez papíru" - tedy doba, kdy by se většina informací zprostředkovávala elektronickou cestou. Celých 64 procent respondentů nesouhlasí ani s tvrzením, že za 20 let budou knihy, noviny a periodika k dispozici pouze v elektronické podobě. Jen jedenáct procent účastníků průzkumů si myslí, že tomu tak bude. Na druhou stranu 56 procent dotázaných odpovědělo, že hlavní je obsah a pokud ten bude jen v elektronické podobě, tak je to neodradí od přečtení.
• Část průzkumu byla zaměřena také na specializované zařízení určené čistě pro čtení elektronických knih. 51 procent účastníků pak věří, že podobná zařízení jsou možná dobrá pro čtení materiálů určených k práci, ale rozhodně nenahradí odpočinkové čtení dobré knihy. Přesto byli respondenti v otázce budoucnosti speciálních zařízení pro čtení elektronických knih optimističtí - 29 procent jich věří, že specializované zařízení pro elektronické knihy budou za pět let stejně populární jako PDA dnes (49% dotázaných věří v budoucnost těchto zařízení, ale není si jisto, jestli si zařízení naleznou cestu k uživatelům tak rychle).

Průzkum se také zaměřit na typ tiskovin, které jsou uživatelé nejčastěji ochotni číst v elektronické podobě. Nejmenší oblibu má zatím klasická literatura, kde jednoznačně čtenáři preferují tištěnou podobu (jen 22 procent dotazovaných by si knihu přečetlo v elektronické podobě). Na druhou stranu 64 procent dotázaných je ochotno si v elektronické podobě přečíst referenční příručku, mapu, informaci o produktu či cestovní průvodce. Zejména mapy a cestovní průvodce jsou pak velmi zajímavé pro uživatele PDA.

Na elektronických knihách oceňují respondenti především možnost vyhledávání, doplňování poznámek a vytváření bookmarků (přibližně 47 procent dotazovaných). Na druhou stranu není příliš zajímavá možnost tisku ani přehrávání zvuků.

Zajímavá je i ta část průzkumu, která zjišťuje, koho dnes elektronické knihy nejvíce lákají. Poměrně pochopitelné je, že čtenáři elektronických knih jsou mnohem častěji majitelé PDA, než lidi, kterým elektronické knihy nic neříkají - 48 procent dnešních čtenářů elektronických knih vlastní PDA a jen 27 procent čtenářů elektronických knih PDA nevlastní. Z toho lze usuzovat, že elektronické knihy jsou dnes zajímavé především pro ty uživatele, kteří se ztotožňují s výpočetní technikou natolik, že jí mají u sebe v podstatě neustále.

Uživatelé elektronických knih jsou také lidé, kteří s informacemi v elektronické podobě běžně pracují - čtenáři elektronických knih mají podle průzkumu výrazně vyšší zkušenosti s používáním Internetu - v průměru jej využívají o 1,5 roku déle, než lidi, kteří se o elektronické knihy nezajímají. Nezajímavé není ani zjištění, že čtenáři elektronických knih podle průzkumu také obecně více čtou - v průměru stráví podle průzkumu nad odpočinkovou knihou 4,4 hodiny týdně a 3,6 hodin věnují studiu pracovní literatury (u lidí s nezájmem o elektronickou knihu jsou tyto hodnoty 3,7 resp. 2,8).

Uvedené údaje jsou jistě zajímavé, třebaže z nich nelze pochopitelně vyvodit jakýkoliv jednoznačný závěr. Obecně lze patrně očekávat, že v elektronické podobě se budou stále více objevovat různé manuály a produktové informace, třebaže uživatelé nejrůznějšího software nejsou dnes příliš šťastní, když musí studovat místo knihy rozsáhlý PDF soubor. Šanci na úspěch v oblasti elektronických knih mají i velmi známí autoři klasické beletrie, neboť jak ukazuje uvedený průzkum, existuje dnes již velká skupina lidí, kteří si publikaci přečtou také v elektronické podobě, když jim "nic jiného nezbývá". Na druhou stranu vydavatelé běžné beletrie by patrně ještě dlouho neměli na elektronickou knihu příliš vsázet. Nakonec, jaký máte názor na elektronicky vydanou publikaci vy? Přečetli byste si třeba průvodce Paříží před cestou v elektronické podobě, nebo dáte přednost klasicky vytištěnému průvodci? Svůj názor můžete vyjádřit v diskuzním fóru.