Jak se tisknou knihy digitálně? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

20. srpna 1999, 00.00 | Ve světě již existují firmy, které "skladují" knihy pouze v elektronické podobě a tisk prováději pouze tehdy, když si někdo chce knihu koupit. Jak to vše funguje v praxi?

V minulosti jsme se již zmínili o firmě Lighting Print, která se rozhodla jít novátorskou cestou. Digitálně tiskne knihy z databáze na základě objednávek maloobchodu. George A. Alexander, reportér známého magazínu Seybold Report, se byl ve firmě Lighting Print podívat, a tak i my můžeme čtenářům zprostředkovat pohled za kulisy.

Zvláštnosti knižního trhu

Jsou oblasti, v nichž se tisk na objednávku (print-on-demand, POD) velmi slušně uchytil. Digitálně tištěné publikace v malých nákladech však zatím nedosahují příznivých cen za stránku jako publikace tištěné ofsetem. Jsou ovšem vyrobitelné rychle a pružně, ale především jsou personalizovatelné. Proto se mohou v obchodní praxi využít tak, že přinesou zisk, který vyšší výrobní náklady dostatečně převáží. Nasazení POD je ale v knižním tisku diskutabilní. Pokud odhlédneme od knih s vysokou přidanou hodnotou (například počítačové učebnice), u nichž není prodejní cena natolik těsně ovlivněna výrobními náklady, běžná knižní produkce musí i v USA kalkulovat s každým centem.

Připomeňme si, které firmy stály jako strategičtí partneři u zrodu firmy Lighting Print. Ingram - vedoucí americký distributor knih, spolupracuje s více než 12 000 vydavateli a jeho prodejnami projde ročně přes 300 milionů výtisků; Danka - klíčový dodavatel software pro produkci a integraci systému do stávajícího distribučního know-how Ingramu; IBM - hlavní dodavatel tiskových technologií. Oba partneři Ingramu se zřejmě významně podílejí i na financování celého projektu. Přesné informace nejsou k dispozici.

Seybold Report se na několika stranách podrobně věnuje ekonomice celého projektu a odhaduje motivace jednotlivých zúčastněných firem. To proto, že - jak uvidíme ve stručném přehledu - tato ekonomika není zatím nijak závratná a rozhodně nejde o důl na peníze, i když při pečlivém hlídání nákladů a propracované distribuci může být firma zisková. Je ovšem zřejmé, že zatím může někdo těžko Lighting Print následovat, protože u všech partnerských firem nebyla momentální ziskovost projektu na prvním místě.

Zřetelnou motivací firem IBM a Danka bylo ukázat technologickou vyspělost a schopnost řešit podobně složité, ovšem lukrativní, projekty. Ingram zase potřebuje Lighting Print jako jeden z opěrných bodů na současném americkém knižním trhu, který se vyznačuje fúzemi a napjatým očekáváním, zda (či spíše jak rychle) převezme Amazon.com a jeho následovníci majoritu v počtu prodaných knih a vystřídá tak kamenná knihkupectví. Tehdy by si mohl Ingram i při jisté ztrátě pozic v distribuci zachovat místo významného výrobce knih.

Ekonomika aneb kolik to stojí?

Většina komerčně prodávaných knih v USA se dnes vyrábí ve formátu 6" x 9" s laminovanou barevnou obálkou a lepenou vazbou. Kniha má asi 300 stran a prodejní cena se pohybuje od 15 do 22 dolarů. Z prodejní ceny 15 dolarů zůstane v knihkupectví 6 dolarů (40 %), distributor dostane 1,5 dolarů (10 %) a autor také 1,5 dolarů. Zbývá 6 dolarů, které musí pokrýt náklady na výrobu (tisk, pre-press, grafika) a náklady a zisk nakladatele. Běžné tiskové náklady jsou při ofsetovém tisku do 3 dolarů, při vysokých nákladech pod 2 dolarů. Při digitálním tisku náklady jsou samozřejmě vyšší; z uvedeného je však zřejmé, že pokud má být kniha prodejná běžnými distribučními kanály, nesmí cena za tisk překročit 5 dolarů za kus, jinak nebude vydavatel vydělávat nebo dokonce bude muset výtisky dotovat.

Hrubé výpočty ukazují, že za tuto cenu se knihy dají se ziskem vyrábět, není to však rozhodně snadné. V případě zmíněné 300 stránkové knihy, za kterou Lighting Print inkasuje od vydavatelů 4,80 dolarů, jsou jednotlivé položky následující:

• knižní blok (papír, toner, údržba stroje): 2,50 dolarů
• obálka (papír, tonery, lamino, údržba): 0,50 dolarů
• mzdy obsluhy: zhruba 0,40 dolarů na knihu (při platu 20 dolarů/hod. a produkci cca 100 knih/hod., což je současná výrobní kapacita)

Celkem jsme tedy napočítali přímé výrobní náklady na knihu ve výši 3,40 dolarů za kus. Do prodejní ceny zbývá 1,40 dolarů, z nichž se musí uhradit další náklady (energie atd.), splatit investice a rozdělit zisk mezi Ingram a Danku. A i když konkrétní podmínky financování nákupu zařízení a jeho cena nejsou veřejně dostupné (odhad je mezi 1,5 až 2 mil. dolarů), je jasné, že firma sice může fungovat s určitým ziskem, jednoduché to však není. Nezapomeňme ale, že na zisk nemusí být kladen absolutní důraz. Navíc to, že nevydělá Lighting Print jako výrobce, ještě neznamená, že nevydělá jeho vlastník jako distributor.

Technologie aneb jak se to tiskne?

Kniha se do databáze Lighting Print dostává dvěma způsoby. Knihy již vydané a knihy starší se v drtivé většině skenují, obálka i vnitřní strany, a uchovávají se v rastrových formátech. Retuše a úpravy obrazových dat se dělají podle potřeby. Nové knihy už vydavatelé poskytují nejčastěji v digitální podobě na výměnných médiích nebo přes Internet, přičemž škála podporovaných formátů a aplikací je dostatečně široká. Všechny knihy mají jednobarevné vnitřní strany na krémově zbarveném ofsetovém papíře. Obálky jsou barevné, laminované nylonem, tištěné na křídě. Nejčastějším formátem je 6" x 9", počet stran se pohybuje kolem 300.

Již na první pohled se výrobní prostory Lighting Print podstatně liší od běžné tiskárny s knižní produkcí. Nenajdeme zde stohy papírů či rozpracovaných zakázek. Výroba je soustředěna na relativně malém prostoru, provoz je tichý. V hale jsou vždy jen vnitřní bloky a obálky právě tisknuté knihy, případně ještě neodvezené, ten den vytištěné hotové knihy.
Firma využívá dva typy digitálních tiskových strojů. Vnitřní strany se tisknou na stroji InfoPrint 4000 od IBM. Stroj tiskne z rolí a je schopen potisknout 500 stránek formátu 6" x 9" za minutu, archy obsahují dvě stránky. Na výstupu je zařízení od firmy Stralfors, které překládá stránky na výsledný formát a snáší je do výsledných bloků.
Obálky se tisknou na digitálním barevném stroji InfoColor 70 se základem od firmy Xeikon. Nylonové lamino se používá kvůli své schopnosti absorbovat vlhkost; podobné absorpci papíru. Stránky se mnohem méně kroutí, což je jinak u běžného laminování častým problémem.
Další operací je vazba (tavná lepená vazba, linka Duplo) a nakonec jsou knihy ořezávány na digitální řezačce. Obálky se skenují na skeneru Topaz od Heidelbergu, soubory jsou upravovány (retuš, případně úprava velikosti při převodu knihy s jiným formátem) ve Photoshopu na počítačích PowerMacintosh. Vnitřní strany se skenují na jednostranných skenerech XeroxDocuImage. Skeny se upravují na PC počítačích programem IBM InfoPrint Scan software, který dokáže obrazy jak vyčistit (skvrny, prach), tak upravit jejich pozici (např. srovnání natočeného skenu ze šikmo podaného podkladu apod).

Běžný postup výroby knihy tak začíná vstupem knihy do systému firmy Lighting Print. Pokud je vstup digitální, soubor absolvuje pouze preflight (kontrolu) a vyřazení, pak je připraven k dalšímu zpracování. Knihy, které se skenují, absolvují pre-press etapu na skenerech. Připravená kniha se potom zkušebně vytiskne a zkontroluje. Když je vše v pořádku, Lighting Print ji zařadí do své databáze, ve které je nyní skoro 3 000 titulů. Kniha se vytiskne ještě třikrát a odešle do "Superdistribučních center" Ingramu. V archivu čeká kniha na objednávky.

Výroba aneb jak je to organizováno?

Objednávky chodí od knihkupectví mimo Ingram i z vlastních prodejních míst, jsou automatizovány, takže pokud zásoba na daném prodejním místě klesne pod stanovené množství určené podle aktuálního prodeje, systém dodá objednávku do produkčního centra.
Každou noc shromáždí systém objednávky a knihy, které jsou k dispozici u Lighting Print, jsou připraveny na ráno k tisku. V tiskárně se zahájí tisky obálek i vnitřků. Veškerý pohyb materiálu se musí hlídat, aby nedošlo k záměnám, protože se pár hodin nato tiskne jiná kniha, den co den a ve dvou směnách. Pro lepší kontrolu je na obálkách (mimo ořez) vytištěn čárový kód a informace o formátu ořezu.
Obálky se automaticky přes laminační místo posunou k vazbě, kde čekají na vnitřní strany, které přiveze operátor. Linka kontroluje čárové kódy na obálce i na poslední straně vnitřku. Když nejsou stejné, stroj se zastaví. Podle čárového kódu se řídí i poslední stroj - digitální řezačka. Počítač vyhledá správný formát, operátor provede tři řezy a hotovou knihu přidá na vozík.

Závěr aneb toto nám zatím nehrozí

Popsaný způsob výroby knih pěkně ilustruje souvislost vyspělého tržního prostředí a zavádění špičkových technologií do tiskárenské praxe. Je jasné, že cokoliv podobného by nebylo možné provozovat bez ohromného trhu, který je schopen zásobovat produkční centrum Lighting Print, a s dostatkem objednávek, přitom se ve firmě chystají na přechod na třetí směnu. Na druhé straně jde o technologie tak drahé a výroba je v současnosti tak cenově "na hraně", že ani v USA není pravděpodobné, že by Lighting Print měl brzy nějaké následovníky. V Evropě pro takovou výrobu chybí možná dostatečný počet zákazníků a asi ještě důležitější bude zaostávání v úrovni nástupu informačních technologií do běžného života oproti USA. Nicméně z hlediska tiskařského je jistě zajímavé kompletní nasazení digitálních postupů do výroby, zejména proto, že autor, který firmu navštívil, zjistil perfektní fungování všech technologií. Rovněž kvalita hromadně vyráběných knih dosáhla takové úrovně, že pro čtenáře již nemá význam, že byla vyráběna digitálně, a to i u knih přeskenovaných.

Podle zahraničních materiálů připravil Kamil Třešňák

Článek byl převzat z letního dvojčísla polygrafického měsíčníku Svět tisku(celkem 152 stran informací, právě přichází do distribuce).
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.