Imposer 2 - užitečný pomocník - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

23. srpna 2000, 00.00 | Montážní extenze Imposer 2.0 pro QuarkXPress patří k těm produktům, které se na našem trhu běžně nevyskytují. Z mnoha ohledů by přitom mohl být pro mnohá tuzemská pracoviště zajímavou volbou.

Montážní extenze Imposer 2.0 pro QuarkXPress patří k těm produktům, které se na našem trhu běžně nevyskytují. Z mnoha ohledů by přitom mohl být pro mnohá tuzemská pracoviště zajímavou volbou. Zejména pro dobrý poměr ceny a výkonu jsme se rozhodli pro jeho bližší představení.

Digitální archová montáž je skutečně úlohou, jejíž dokonalé zvládnutí a vhodné zařazení do procesu předtiskové přípravy přináší řádové časové úspory. Montážní programy mohou za pár minut odvést práci, na kterou bychom při klasické ruční montáži potřebovali hodiny i desítky hodin. Proč tedy nejsou masově využívány? Jedním z mnoha důvodů určitě bude relativní náročnost na předběžný výběr vhodných aplikací a na jejich přípravu, to znamená na navrhování předloh, vzorových signatur atd. Při výběru samém je třeba podrobně vyhodnotit typy zpracovávaných úloh, vstupních dat či nároky na pružnost - novinové vydavatelství bude mít jiné požadavky a preference než produkční osvitové studio. Archové montáži se pravidelně věnujeme, psali jsme postupně o komplexních řešeních i jednoduchých pluginech (Combo, Preps, Quite a další). Tentokrát se podíváme na řešení, které se velmi dobře hodí pro studia, pracující převážně s programem QuarkXPress.

Nejdříve se zastavíme u konfigurací a požadavků. V našich podmínkách je hned první dobrou zprávou fakt, že Imposer je meziplatformní. Kalifornská firma lowly apprentice productions, inc., dodává nyní Imposer pro Windows i Mac v aktuální verzi 2.1.1. Příjemné je, že extenze nemá příliš vysoké nároky na hardware ani na použité programové vybavení. Pro práci pod Windows vystačíte s procesorem 486 a vyšším. Verze operačního systému není příliš důležitá, Imposer pracuje s Windows 95/98/NT 4.0. Celkem samozřejmě se předpokládá přítomnost PostScriptového zařízení, snad jedinou nevýhodou je ale nutnost instalace QuarkXPressu 4.0.3 a vyššího. Ještě jednodušší to budou mít uživatelé Mac OS, extenze pracuje na počítačích 68 K i PowerMacintosh, vystačí si s operačním systémem vyšším než Systém 7.0 a Quarkem 3.3x nebo 4.1 a vyšším. Jak uvidíme dále, jde o skutečně použitelné konfigurace, k dispozici je ale navíc několik předvoleb, které je možné volitelně vypnout, a celkem svižně pracovat i na slabších strojích.

Imposer zaujímá díky své koncepci mezi ostatními aplikacemi a pluginy, které jsme již představili, poměrně výlučné postavení. Na jedné straně stojí jistě cena. Necelých 200 USD je částka, kterou bychom v případě montážního software čekali spíše u produktu z oblasti jednodušších řešení, produktu určeného pro méně náročné, někdy až kancelářské úlohy. V této cenové kategorii je běžné, že mnohé služby a možnosti chybí, jiné jsou nastavitelné jen obtížně a za cenu dodatečných výpočtů. Někdy zase služba sice nechybí, ale je třeba necitlivě zautomatizována.
To ale není, alespoň z větší části, případ Imposeru. Za high-end aplikacemi pochopitelně viditelně zaostává, zejména pokud jde o možnosti automatizace, práci s variabilními předlohami či provázání s okolním workflow. Přesto ale Imposer stejně viditelně vybočuje i z řad low-end produktů - orientací na nejčastější reálné úlohy tiskařské praxe, možností editace parametrů, důležitých pro závěrečné zpracování, i dobrým poměrem mezi množstvím volitelných a automaticky dopočítávaných veličin. Podívejme se tedy postupně podrobněji, jak vlastně extenze funguje.

Imposer pracuje již v principu jinak, než velká část montážních pluginů. Nijak totiž nezasahuje do vlastního dokumentu. Vše, co v průběhu montáže uživatel provede, se aplikuje jen na tiskový výstup. V podstatě jde o podobný přístup, který známe z některých high-end montážních aplikací (třeba Scantext Combo), které na základě montážního schématu řídí proud dat bitových map. Výhody jsou jasné, šetříme mnoho místa a výkonu, protože není třeba vytvářet další soubory s namontovanými stránkami. Bez významu není ani ochrana originálního dokumentu před chybou obsluhy.

V rámci zjednodušení nepracuje Imposer s informacemi o absolutní velikosti stránky v dokumentu Quarku. Vlastně se nikde nesetkáme s možností či potřebou velikost stránky dokumentu zadávat, nebo ji jinak ve výpočtu zohlednit. Je to poněkud nezvyklé, zejména proto, že když se nemluví o tom, z jak velkých stránek montáž vytváříme, není dána ani výsledná absolutní velikost vyřazeného plátu. Velikost plátu tak přichází ke slovu až na závěr, v okamžiku vytváření PostScriptového tiskového souboru.

Pro Imposer je při vytváření montáže důležitá jen informace o počtu a vzájemné poloze stránek na tiskovém archu. I to je ostatně rys, který nacházíme u vyspělých systémů. Tam ale bývají montážní předlohy navíc parametrizovány.

Imposer zobrazuje náhledy tiskových archů ve dvou módech, Preview a Layout. Kompletní nastavení obou módů je možné uložit pro další použití nebo editaci.

V módu Layout navrhuje uživatel způsob tisku a vazby a poté dotváří přesné rozložení stránek na tiskovém archu. Každá změna parametrů se v náhledech ihned projevuje, kromě toho jsou v ploše náhledu průběžně zobrazeny ikonky šipek, informující obsluhu, který parametr se chystá změnit. K dispozici jsou předvolby pro čtyři základní způsoby tisku. Běžně tištěný půlarch a arch se dvěma a čtyřmi stránkami (2-UP a 4-UP), dále pak nejčastější variace, tisk na obracení (Work & Turn) a tisk na klopení (Work & Tumble). Pokud jde o možnosti vazby, podporuje Imposer jen dvě nejčastější - vazbu na stříšku (Saddle Stitch) a vazbu do složek (Perfect Bound). Kromě toho je samozřejmě možná i varianta třetí - jen ořez bez další vazby. Stránky je možné otáčet a měnit umístění titulní strany. Aplikace přitom eliminuje nesmyslná nastavení, podle kombinace tisku a vazby určuje, které parametry mají být dostupné a které ne. To se týká například číslování stránek. To musí pro oba druhy vazby podléhat určitým pravidlům. Když se ale rozhodneme pro tisk a ořez bez vazby, objeví se najednou možnost umístit stránky na arch v prakticky libovolném pořadí. Pokud v módu Layout klikneme na ikonku stránky, zobrazí se kontextuální nabídka (v jiné situaci ji nelze vyvolat), nabízející číslo stránky, kterou požadujeme na toto místo vložit.

Jsme-li hotovi se základní definicí archů, můžeme přistoupit k detailnímu přizpůsobení montáže. Postupně lze nastavit velikost okrajů od hranice ořezu (Margins) a vzájemný odstup stránek v horizontálním i vertikálním směru (Gaps). Nyní jasně vidíme, že až po vložení těchto údajů se můžeme - při zahrnutí rozměrů stránek - dopočítat k absolutní velikosti právě vytvářeného plátu (nicméně jen ručně a mimo funkce aplikace, jak již víme).
Je-li požadován tisk na spad, lze nastavit velikost přesahu objektů přes hranice ořezu. Pokud přesah nenastavíme, resp. nastavíme nulovou hodnotu, Imposer si nebude všímat ani přesahů, nastavených v původním dokumentu Quarku. Stránky se na plátu objeví ve svých čistých rozměrech. Ošetřeny jsou rovněž případy, kdy je třeba hřbety složených stránek frézovat (vazba do složek) - příslušný posun se nastavuje v poli Creep. Konečně, Imposer dokáže zahrnout i tzv. Crossover, což je hodnota posunutí, které u objemnějších publikací koriguje vliv tloušťky papíru při skládání archů.

Přepneme-li nyní do módu Preview, vidíme v náhledovém okně již vykreslené stránky reálného dokumentu. Některé základní parametry generování náhledů přitom lze ovlivnit v předvolbách extenze. Sem patří například způsob vykreslování vodících linek na plátu, zobrazení číslování stránek na monitoru, či nastavení vhodné barevné hloubky náhledů s přihlédnutím k výkonu počítače a požadované rychlosti práce.
Nalezneme zde i rozbalovací menu pro vkládání ořezových a pasovacích značek, stejně jako kontrolních barevných proužků. Ve standardní podobě jde sice o velmi jednoduchou soupravu prvků, je ale možné vytvářet vlastní uživatelské knihovny s ořezovými značkami, popisky nebo kalibračními terči. Jedinou nevýhodou je nutnost použití separátního, speciálního firemního editačního programu.

Zatímco v módu Layout jsme poměrně důkladně navrhli obecnější podobu plátů filmu (signatur), nabídka funkcí v módu Preview jasně ukazuje, že už pracujeme s konkrétním dokumentem. Podle typu tisku a vazby jsou obsluze zpřístupněna důležitá pole Start, Size a Count. Popíšeme si práci s nimi trochu podrobněji, protože kromě toho, že se jim žádný uživatel asi nevyhne, vhodně demonstrují jednoduchost a zároveň i funkčnost koncepce Imposeru. Jejich prostřednictvím řešíme poměrně běžnou situaci, kdy je pro vytištění jednoho dokumentu třeba použít více různých montážních schémat. Typicky si můžeme představit například dvacetistránkovou publikaci s tuhou obálkou, která je zalomena v QuarkXPressu v jednom dokumentu.
Dražší aplikace umožňují pro takové úlohy vytvářet i velmi složitá schémata, kde jsou různé signatury provázány podle očekávané struktury typizovaného dokumentu - rozdělení a montáž stránek pak po důkladné přípravě probíhá vesměs automaticky. Opačným extrémem jsou jednoduché montážní aplikace, kde je nutné složitější dokumenty zpracovávat ručně a pro každou část vytvářet samostatné signatury.
Imposer stojí chytře opět kdesi uprostřed. I když je možné, že třeba nebude schopen pokrýt všechny možné situace a varianty, při přípravě podkladů pro drtivou většinu běžné tiskové produkce si obsluha snadno vystačí se správným vyplněním výše uvedených tří polí a vhodnou volbou předem připravených signatur. Vrátíme-li se k naší modelové publikaci, bude montáž snadná a rychlá. Nejprve zvolíme tisk z půlarchu (2-UP) na stříšku. Do pole Start vložíme hodnotu 1, touto stránkou totiž začíná montáž obálky. Do pole Size patří hodnota 20, v této chvíli se ještě montáž počítá ze všech dvaceti stránek, abychom docílili správného umístění posledních dvou stran na obálku. Pole Count je neaktivní, nyní nemá parametr smysl. Po případné kontrole jsou první dva pláty (obálka) připraveny k osvitu. Na řadě jsou teď vnitřní strany. Zvolíme vhodný způsob tisku (třeba 4-UP) a do pole Start vložíme číslici 3 - tam začínají vnitřní stránky. Z pole Size se Imposer dozvídá, z kolika následujících stránek má montáž vytvořit - vložíme sem proto číslo 16, což je počet vnitřních stran v publikaci. Pak stačí jen zapnout zobrazení ořezových značek, a montáž vnitřních stran je hotova.

Jak je vidět, rychle a snadno jsme vytvořili archové montáže pro celou dvacetistránkovou publikaci, a přitom bez jediného zásahu do dokumentu samého, bez rozdělování stránek podle způsobu zpracování, bez jejich natáčení a přeskupování. Jednoduše jsme otevřeli dokument a poté na jednotlivé sekvence stránek aplikovali přednastavené šablony tiskových archů.
V úvodu článku jsme slíbili, že se ještě zastavíme u tisku (příp. generování PostScriptu) signatur. Jde o jediný okamžik, kdy nás rozměry signatur budou podrobněji zajímat, zejména s ohledem na rozměry výstupního média (což bude prakticky vždy film). Postupujeme tak, že z rozměrů stránek, velikosti okrajů a dalších souvisejících parametrů spočítáme skutečné rozměry signatur. Řekněme nyní, že potřebujeme vytisknout náhled montáže 4-UP na laserové tiskárně formátu A4. Z jednoduchého výpočtu vyplyne, že signaturu je třeba zmenšit na asi 40 %, a tuto hodnotu vepíšeme do příslušného pole v menu vzhledu stránky. Při osvitu finálních plátů již velikost samozřejmě neměníme, velikost signatury je pro nás důležitá jen pro ověření, zda je na výstupním médiu dostatek prostoru.

V našem článku jsme se nezmínili o řadě dalších možností, drobných i významnějších funkcích Imposeru, nebo třeba o klávesových zkratkách. Z hlediska zaměření článku jde ale o informace tentokrát spíše podružné. Naším cílem bylo představit extenzi, která je pro většinu čtenářů zatím velkou neznámou. Tím více, že je určena pro vytváření archových montáží, které mívají stále jakýsi nádech složitosti a nedosažitelnosti. I proto jsme se snažili především poskytnout opěrné body k úvahám, pro jaký druh workflow se Imposer hodí, a na které úlohy již jeho funkce nestačí. Další informace o programu, jehož cena je cca 200 dolarů, naleznete na stránkách výrobce.

Článek byl převzat z čísla 7-8/2000 polygrafického měsíčníku Svět tisku, které vyšlo v těchto dnech. Blíže viz web Světa tisku.